Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997 a možností zpeněžení majetku při využití možností jeho rodiny. Na úhradě nákladů by měla mít možnost podle svého rozhodnuti participovat obec, popř. jiné nestátní organizace a aktivity, například sponzoři. Finanční participace státu by měla být realizována farmou dotace na hlavu nebo půjčkou teprve po vyčerpání všech možností úhrady nákladů spojených s pobytem v ústavu sociální péče. ■ Důraz bude kladen na rozvoj péče o občany v jejich vlastních domácnostech. Ta představuje ve všech vyspělých zemích nejrychleji se rozvíjející oblast sociálních služeb, neboí kvalita bydlení spolu s technologickým pokrokem vytvářejí prostor pro to, aby stále větší rozsah péče, kterou bylo dříve možno poskytovat pouze v ústavních zařízeních, byl zabezpečen v domácnostech občanů. Domácí péče bude stále více nahrazovat ubývající kapacity ústavní péče, a to za výrazně vyššího standardu péče a za nižších veřejných výdajů. • Nová investiční výstavba ústavních zařízení nebude prioritně orientována na zvýšení celkového počtu míst v ústavních zařízeních, ale na zvýšeni občanského komfortu v nich. Zároveň bude sloužit jako náhrada za stávající nevyhovující kapacity (napr. 41,8 % domovů důchodců je v současné době umístěno v objektech, které byly postaveny před rokem 1900, přitom asi 10 % objektů bylo postaveno již před rokem 1700), resp. za kapacity, na které uplatnili restituční nároky jejich původní majitelé (cca 6 tis. míst). • Dojde k efektivnějšímu využívání jednotlivých forem sociálních služeb, neboť na základě návrhu struktury konkrétních požadavků na péči, vycházející z objektivních kritérií pro kategorizaci závislostí podle stupně zdravotního postižení občana, bude možné přesněji definovat potřeby občanů a hledat způsoby jejich uspokojováni nikoliv ve zcela překonaném dvoupólovém systému terén — ústav, nýbrž poskytováním konkrétních úkonů občanu podle jeho potřeb mimo ústav i péčí ústavu apod." Současně bude třeba zřizovat ošetřovatelské ústavy pro ty staré občany, kteří potřebují skutečně komplexní ústavní péči. • Dojde k dalšímu rozšiřování spektra sociálních služeb, určených ke krytí sociálních potřeb relativně malých skupin občanů, bude se zvyšovat počet pracovníků působících v této sféře, a to zejména v oblastí činnosti nestátních subjektů a obcí. • Bude posilován význam těch služeb, které poskytují sociální poradenství a sociálnoprávni ochranu. • Role státu bude i při zabezpečování sociálních služeb zachována, popí. se zvýší tam, kde půjde o aktivity ve prospěch těch skupin občanů, které jsou ostraldzovány a které nemají konsenzuální sociální podporu, a o aktivity v oblasti sociální prevence. Přitom nepůjde vždy nutně o přímé organizovaní takových aktivit, ale napr. o jejich smluvně garantovanou finanční podporu a legislativní regulaci. » J. Torovd, H. Vostravská, E. Kaplan - Vypracováni modulů jednotlivých Úrovni sociálních služeb v péči o osoby závislé m pomoci jiné osoby, projekt výzkumu a vývoje MPSV, Prahu 1995 H. NÁVRHY NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE 1. Alternativy stanovení relevantních časových horizontů pro zpracování normativů Rozbor základních charakteristik demografického vývoje ukazuje, že vývoj relevantních věkových skupin obyvatelstva bude v následujícím období značně diferencovaný. Zatímco se předpokládá, že celkový počet obyvatelstva po roce 2000 bude klesat, lze předpokládat, že ve stejném období se bude počet osob starších 65 let zvyšovat a počet osob starších 80 let po počátečním prudkém nárůstu se bude mime snižovat. S ohledem na nezbytnost změn v celé oblasti sociálních služeb, které musí respektovat mj. i probíhající proces restitucí a nutnost obměny značného počtu ústavních kapacit, je stanovení časových horizontů, v nichž by mohly být navrhované normativy uplatňovány v praxi, značně složitou otázkou. Na zřeteli je totiž nutno mít řadu faktorů, z nichž dosah některých je v současné době možno velmi obtížně odhadovat, natož pokusit se je kvantifikovat. V tomto směru jde především o otázku vzniku vyšších územně správních celků (VL/SC), jejich zákonem stanovené kompetence a s tím související otázky nových rozpočtových pravidel. Je proto zřejméi že navrhované normativy by měly být koncipovány v několika časových rovinách tak, aby respektovaly všechny uvedené skutečnosti a byly jak dobrým metodickým vodítkem pro samosprávné orgány, tak v zájmu ochrany práv občanů i účinným nástrojem státu k regulaci sociálních služeb v jednotlivých regionech. Kritickými obdobími tohoto pohledu jsou především * léta 1997—2002, kdy by jednak měla vrcholit transformace sociálních služeb a jednak vyvrcholit proces restitucí, který se může projevit úbytkem lůžkových kapacit v ústavech sociální péče až o 6-10 tis. lůžek 26 27 • závěr druhé poloviny prvého desetiletí příštího století, kdy bude nutno vytvořit kvalitativní i kvantitativní předpoklady pro zabezpečení důsledků výrazného nárůstu osob v nejstarších věkových skupinách po roce 2015. Složitost působení důsledků těchto aspektů, které působí ve vzájemných vazbách a souvislostech, vedou k doporučení stanovit normativy ve dvou časových horizontech. Pro rok 2000 a k roku 2010 s tím, že v prvních letech příštího tisíciletí bude nezbytné jejich úroveň a strukturu (komplexnost) posoudit, a to především se zřetelem na působení nových právních norem ovlivňujících chování jednotlivých sociálních subjektů v sociální oblasti. Vedle těchto rozhodujících faktorů je nezbytné úroveň jednotlivých normativů průběžně analyzovat, a to především v souvislosti s vypracováním nových projekcí vývoje obyvatelstva a zejména projekcí domácností ve vazbě na důsledky nově přijatých legislativních opatření, která mají bezprostřední dopad na chování jednotlivých subjektu v sociální oblasti, případně jako důsledek některých dnes obtížně kvantiůkovatelných faktorů, jakými jsou například výrazné změny v systému zdravotní péče, dostupnosd bydlení apod. 2. Alternativy stanovení relevantních velikostních kategorií obcí pro zpracování normativů Výchozími kritérii pro posuzováni již přijatelné minimální velikosti obce (území) jsou ■ přítomnost dostatečně velikých problémových částí relevantních sociálních skupin • možnost zabezpečení kvalifikovaného provádění sociálních služeb při zajištění provozní racionality a při optimalizaci sociálních aspektů těchto služeb Protože ve stejném celkovém počtu obyvatel může být individuální podíl jednotlivých relevantních skupin různý, může být přijatelná minimální velikost obce a samozřejmě její skutečné sociální potřeby stanoveny jen orientačně; skutečnou potřebu sociálních aktivit je třeba stanovit provedením sociálně demografické analýzy konkrétní obce a konkrétního území. V tomto směru proto půjde především o nalezení velikostních typů obce, popr. území. Při tomto rozhodování je nutno mít na zřeteli i podstatu jednotlivých řešených problémů. Některé aktivity nemůže zabezpečovat nejbližší subjekt (obec, místní nestátní subjekt), a to jak pro eventuální nemožnost poskytovat je kvalifikovaně, tak především pro diskrétní povahu těchto problémů (chudoba, manželské krize, výchovné problémy apod.). Proto je třeba tuto protichúdnost tendencí u jednotlivých typů služeb velmi přesně vyjádřit a odlišit. Stav a vývoj v České republice je však v rozporu s těmito poznatky. Po roce 1990 došlo k výraznému rozdrobení sídelní struktury a 1c osamostatnění malých obcí. Téměř v 80 % z celkového počtu obcí dnes žije méně než 1000 obyvatel, celkem v nich žije pouze cca 16 % obyvatel. Naopak zhruba 50 % obyvatel žije ve městech a městských čtvrtích. Souhrnně je možno konstatovat, že je účelné, aby konstrukce normativů vycházela z následujících premis: 1. Určité aktivity, jako je např. základní sociální poradenství či elementární formy pomoci nesoběstačným starým lidem, je možno a nutno zabezpečovat v obcích každé velikosti. 2. Minimální velikost obce, v níž je možné provozovat sociální služby, je zhruba 2, resp. 5 tis. obyvatel, za významné je třeba považovat obce ve velikosti do 10 tis. obyvatel (jde o velikostní typ — tedy s možností přesahu); tyto obce mají zpravidla statut města a jejich význam v příštím období výrazně poroste. 3. Minimální území - rrúkroregian, jehož vybavenost je vhodné analyzovat a normativně ošetřit, je spádové území pověřené obce, která na něm podle současných předpisů vykonává státní správu v sociální oblasti (jde přibližně o 26 tis. obyvatel). 4. Dalším stupněm pro reálné koncipování normativů je město velikostního typu 20-50 tis. obyvatel, které je zpravidla okresním městem, a o jeho spádově území. 5. Vzhledem k postavení okresního úřadu jako základní územní jednotky státní správy je třeba roli okresu v rámci tvorby normativů samostatně pojednat. 6. Je třeba popsat roli VUSC a případně i působnost s tátu jako provozovatele sociálních služeb, které je možné provozovat na celostátní úrovni. 7. Pro univerzalitu použití bude vhodné vyjádřit potřebu sociálních služeb ve vztahu k relevantním sociálním skupinám bez vztahu kvelikosti sídla a obdobně i ve vztahu k celkovému počtu obyvatel. 3. Konstrukce normativů vybavenosti územních celků službami sociální péče Úvodem je třeba konstatovat, že normativy jsou zpracovány podle možností ve více konstrukcích tak, aby umožnily získat základní orientaci více způsoby. Je patrné, že univerzální a v této souvislosti tradičně užívaný název, normativy, se pro některá řešení nehodí. V tomto směruje proto účelné hovořit o tom, že se jedná o směrná čísla, orientační údaje, upozornění na průměrný, a tedy pravděpodobný výskyt sociálních jevů, situací a sociálních potřeb. Vícecestne, popr. vícevrstevnaté koncipování normativů se 28 29 ukázalo vhodným vzhledem k velmi diferencovanému okruhu sociálnědemografických informací, s nimiž ve svá činnosti disponují obce, zejména ty, pro něž sociální služby dosud zabezpečuje stát. Jsou obce, které disponuji jen údaji o celkovém počtu obyvatel, ale i obce, které znají podrobnou věkovou strukturu svých občanů, Oběma obcím by však měly být normativy užitečné. Jednotlivé použitě konstrukce normativů mají různé přednosti i nevýhody, různou měrou mohou zohlednit jemnější demografickou skladbu obyvatel a je možno je proto použít duplicitně a komparativně právě k ocenění místních odlišností. Předkládá se návrh normativů ve čtyřech typech: a) Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin b) Normativy vybavenosti vybranými službami sociální pomoci c) Přehled územní distribuce sociálních služeb d) Orientační standard vybavení spádové obce a jejího území (pověřené obce) Tyto normativy je třeba při koncipování sociálních služeb v konkrétním případě konfrontovat s výsledky sociální analýzy obce. 3.1. Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin Cílové sociální skupiny jsou zde chápány jako ty části sociálních, popř. věkových skupin, které jsou obvyklými příjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší potřeby sociálních služeb. Analýzy prokázaly, že doporučené normativy vybavenosti, koncipované ve 2. polovině 80. let zejména pro oblast péče o staré a těžce zdravotně postižené občany, byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné demografické, ekonomické a společensko-politické podmínky a s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních siužeb se ovšem jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období také v podstatně jemnějším rozdělení v závislostí na věku osob a přitom využít jednotlivé moduly sociálních služeb podle rozsahu závislosti občana na pomoci jiné osoby (viz Část JJL - Přílohy, tab- 1). V tomto směru se doporučuje doplnit normativy vybavenosti ústavními a terénními službami o průměrné údaje charakterizující závislost osob na pomoci v jednotlivých sociálních skupinách, popř. obecné jako upozornění na možný výskyt sociálních potřeb obyvatel v určitém teritoriu. Takový nastroj lze prakticky velmi dobře využít. Na základě dostupných údajů lze navrhnout následující normativy vybaveností' územních celků službami sociální péče v závislosti na věku osoby a míře její závislosti. tabulka č. 1: Údaje, vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislostí a veku osob vyššího věku věk osoby podíl osob, které potřebují pomoc při sebeobslirac, podle míry závislosti celkem minimálni íchká střední tSžfcá 65-69 let 3 To 1,5% 1,5% 70-74 let 7% 3 % -2% 2% 75-79 let 10,5 % 4% 3 % 3 % 0,5 % 80-84 let 15,5 % 6,5% 4% 4% 1 % 85-89 let 27 % 9 % 8 % 8 96 2 % 90 a více let 80% 20 % 20% 20% 20% Na základě srovnání a analýzy dostupných statistických údajů o počtu zdravotně postižených osob a jejich struktuře lze pro potřebu tvorby normativů vyvodit závěr, že sociální služby pro staré občany současně kryjí významný podíl potřeb osob označených za zdravotně postižené, zejména v některých skupinách posdžení. Dále je nutno respektovat, že: * struktura zdravotně posdžených občanů je velmi diferencovaná jednak podle druhu zdravotního postiženi a jednak podle věku ■ při koncipováni sociálních služeb v obci a územním celku je třeba vždy vycházet ze zcela konkrétní sociální analýzy obce, města či územního celku, protože při relativně malých výskytech některých druhů postižení mohou být poměry v jednotlivých místech zcela zásadně odlišné, a průměrný výskyt, např. na 10 tis. obyvatel, je proto třeba považovat pouze za orientační tabulka č. 2: Orientační výsky t jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel druh postižení orientační výskyt na 10 tis. obyvatel zrakové postiženi 2 tDho těžce 57 16 sluchové postiženi z toho zcela hluchých 95 14,5 30 31 poruchy řeči 57 mentálni postiženi 1B5 v toni: dospělí vyžadující ústavní péči '1,5 mládež vyžadujíc! ústavní péči 10 vady pohybového úslioji 286 v mm: dospelí vyžadující ústavní péči 0,4 mládež vyžadujíc! ústavní péči 1 tělesně postiženi dospalých s přidruženým mentálním postižením vyžtidujicf ústavní péči 0,4 tElesné postiženi mládeže s přidruženým mentálním, • popf. dallím postižením vyžadujícím ustavní péči 0,5 smyslové postižení dospelých vyžadující ústavní péči 0,3 vozičkaři 33 diabetici 505 z toho: nn inzulínu 66 duševně nemocni 95 epileptici 133 psoriatici 190 cliranicky nemocni tojcikomané a alkoholici vyžadující ústavní páčí 0,1 . poživatelé invalidního důdipdu ■ 400 poživatelé částečného invalidního důchodu 111 příplatek k přídavkům na invalidní děti do r. 1995 22,4 držitelé mimořádných výhod I. stupně 70 II. stupně 152 Hl. stupně fíl chronicky nemocné dStl 524 Pazn.: Údaje převzaty a přepočteny z různých zdrojů s různou mírou validity a vzájemné slučitelnosti. Proto je při jejich použiti třeba z této skutečnosti vycházet. Tyto údaje je třeba brát jako velmi orientační. Určitý rozptyl uvedených a reálných čísel je dán také skutečností, že neexistují dostatečné statistické údaje ani výměna informací mezi zdravotní a sociální sférou. V některých směrech jde tedy □ pDČty osob určené až na základě kontaktu zdravotně postiženého občana s některým ze sociálních systémů. Ačkoliv tyto údaje nejsou zřejmě z výše uvedených důvodů zcela přesné, poskytují relativně velmi dobrý přehled o možném výskytu jednotlivých typů zdravotního postižení na konJaétním území. V dalším období je bude možné doplnit o statistická data o počtech příjemců sociálního příplatku zvýšeného z titulu zdravotního postižení dítěte nebo rodičů, který je poskytován v rámci systému státní sociální podpory. tabulka č, 3: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu Soci ální skupino Nn 10(10 rodin Nn 10 flOB obyvatel Rodiny s dětmi (0-18 let), kíerě potřebuji SDciälné-právni ochranu nebo jiný druh. sociální pomoci u nichž vznikne v průbShu roku potřeba pomoci 50 80 které potřebují trvalou pozornost 175 270 Dčli, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané a zneužívané děti) u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci na 1D00 dětí 8 20 které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN 140 340 tabulka S. 4: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblosti sociální prevence Osoby vyžadující azylové ubytování nn ID 000 obyvatel bezdomovci 10" matky s dítětem 4,5 po propuštěn! z výkonu trestu 19 z důvodů závislosd na drogách 12-2411 Pozn.: " okres, který má 100 tis. obyvatel, by měl mít 100 lůžek pro bezdomovce, z toho 50 v noclehárnách 11 tento údaj může být ve velkých městech až několikanásobně překročen 32 33 3.2. Návrh normativů vybavenosti sociálními službami tabulka č, 5: Návrh doporučených normativů vybavenosti službami pro stará a zdravotne postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let 1395 skut. 2000 2010 vybavenost místy v zaFízcnich pro staré občany celkem 47,36 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 26,00 26,00 v doltiovech-penziůnech pro důchodce B,47 9,00 9,00 v bytových jednotkách v DPS 14,89 .18,00 18,00 počet osob, kterým je poskytovaná pečovatelská službu 66,73 70,00 75,00 tabulka č. 6: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 skut. 2001) 2010 vybavenost místy v domovech důchodců 122,42 160,00 160,00 tabulka č. 7: Návrh doporučených ukazatelů vybaveností službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 19S5 skut. 2000 2010 vybavenost místy v zařízeních pra staré občany celkem 61,70 69,00 72,00 z talia: v domovech důchodců 31,12 33.00 35,00 v domovech-penziónech pro důchodce 11,09 12,00 12,50 v bytových jednotkách v DPS 19,49 24,00 24,50 počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba B7,35 . 90,00 100,00 vybavenost místy v ÚSP pra zdravotně postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postiženou mládež 12,12 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči o staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budou zvyšovat u těch forem, kleré jsou zaměřeny na poskytování jednotlivých forem sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem pečovatelská služba), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat. V tamto směruje proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: • nůnimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů • maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních. tabulka č. 8: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet míst v azylových domech pro matky 5 dětmi 4,50 fi.OO počet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,00 7,00 pačel míst v noclehárnách 5,00 7,00 3.3. Přehled územní distribuce sociálních služeb Třetí z typů normativů představuje pokus o shrnutí všech základních typů sociálních služeb, papř. aktivit majících vliv na sociální vztahy, a zobecňuje zkušenosti a názory na to, j ale by tyto služby měly být na území rozmístěny. Orientačně tyto hodnoty navrhují, které služby by měly být v každé obci, v obcích, resp. územích různé velikosti, kterými by měl být vybaven každý okres, popř. VÚSC, a které aktivity by měl zabezpečovat stát. Jde o ideální představu, která je jedním z východisek pro koncipování sociálních služeb a kterou je nezbytné konfrontovat především se skutečným počtem obyvatel obce či území a konkrétní situací v území. Dalšími korektivy jsou první dva typy normativů. S pomocí těchto nastrojuje potom možné zjistit jak rozsah sociálních potřeb, tak najít vhodné umístění služby, její optimální velikost a spádovost působeni. Čtvrtým zdrojem informací pro modelovaní sociálních služeb, který byl měl být na počátku prací, je sociální analýza obce. 34 35 Při hledání optimálních řešeni je třeba počítat i s možností společného provozování sociálních služeb více obcemi, s možností smluvního zabezpečováni sociálních služeb pro vlastní občany v jiné obci, provozování prostřednictvím nestátních subjektů apod. Také skutečnost, že některá služba by měla být na území okresu provozována, nutně neznamená, že tato služba musí být na území okresního města apod. Vždy je třeba hledat místně konkrétní řešení a k jeho nalezení využít doporučené normativy. Orientační přehled jednotlivých typů sociálních služeb v obcích, městech a územních celcích 1 2 3 4 5 obec v saraost působnosti do 1 tis. obyvatel přenesené působnosti region do 20 tis. obyvatel přenesené působnosti region tlo 50 tis. obyvatel okres jako správní jednotka vyääl územní správní celky (VÚSC) stát Sociální poradenství Zaklíním sociální poradenství Základní sociálni poradenství X X X X X X Kontaktní místa státní sociální podpory X X X Odborné sociální poradenství Linka důvěry mládeže (Linka hezpeči) X X Krizový telefon X X X X Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy {manželské tt předmanželské poradny ) X Oddělení péče o džti a mdinu X Poradny pro řešeni krizových situaci u detí (Dětské centra, krizová centra apod.) X X Poradny pro řešeni krizových situaci u dospělých X X Komunitu! centra X X 36 1 2 3 4 5 fi Poradny a kontaktní centra pro reScní závislosti na alkoholu a drogách X X Nízkoprahově středisko pro osoby závislé nn drogách X X Drogový koordinátor X Místo, kde je možno steku! konzultace k problematice multikultumlnília soužili (poradce pro etnické otázky) X Sociální asistent (sircetworker) X X Poradenství v oblasti prevence kriminality (koordinátor preventivních aktivit) - komise X X Pomoc obětem trestných Sinů (Bílý kruh bezpečí) X X X Sociální kurátor pro mládež, sociální kurátor pro dospělá X Středisku poradenství a sociální rehabilitaci: pro zdravotně postižEné občany x Pomoc při zabezpečení základních životních potřeb Poskytnuti finanční nebo věcné pomoci X X X Zabezpečeni podmínek na přežiti X X Zabezpečení jednoho teplého jídla denně X X Zabezpečeni ošaceni X X Zabezpečeni noclehu n základní osobni hygieny X X Pomoc v péči o osobní hygienu občana X X X Pečovatelská služba (osobni pomou při udržováni hygieny v domácnosti občana) X X X Středisku osobni hygieny X X Prádelny (možnost levného prnni prádlu) X X Pomoc v péči o domácnost a o občana X X X Pečovatelská služba (nákup potravin) X X X Pečovatelská služba (rozvoz stravy) X X X Jídelny pro důchodce X X Dietní jídelny X X 37 1 2 3 | 4 5 6 Pomoc souvisící se závislostí způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobni asistence pro těžce zdrnvntng postižené dětí X X Osobni asistence pro těžce zdravotní postiženě dospělé X X UespitnI péče (péče o rodinná prislusnilry pečující o těžce zdravotně postižené) X Dávky sociální peče vázané na zdravotu! postiženi občana X Pomoc souvisící s problematikou bydlení a potřebou péče Denní pobyty Domovinky X X Denní stacionáře pra zdravotne postižené dělí X X Denní stacionáře pro zdravotně postižené dospělé X X Tjřdennl pobyty Týdenní pobyty pro staré občany X Týdenní pobyty pro děti sc zdnwotnim postižením X Týdenní pobyty pro dospěle občany se zdravotním postižením X Přechodné pobyty Přechodné pobyty v domech s pečovatelskou službou X X Přechodně pobyty v ústavech sociální pece pro děti X X X X Přechodné pobyty v ústavech sociální péčs pro dospělé X X X X Přechodné pobyty v léčebnách, pro dlouhodobí nemocné X X I 2 1 3 '1 5 6 Trvalé pobyty Domovy důchodců X X X Damavy-penziany pra důchodce X X X Domy s pečovatelskou službou X X X Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež X X Ústavy sociální péče pra mentálně . postiženou mládež X X X Ústavy sociální péče pro dospělé abčnny tělesné postiženě X X Ústavy sociální peče pro dospěte občany smyslově postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené X X Ústavy sociální péče pro chronické alkoholiky a toícikomuny X X Oslavy sociální péče 1 pro cluunické psychotiky a psychopaty X X Chránené bydlení Byty pro mentálně postižené X X X Byty pra občany psychicky nemocné X X X Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižeoá X X X Chráněně bydleni pra komunity občanů téčfcícii se z drogové závislosti X Zvláštní zařízeni pro v^kon pěstounské péče X X X Azylová péče Domov-penzirjn pro matky s dětmi X X Krizové lůžko pro matku s dítětem X X Domov-penziůn pro zletilé opouštějící dětská domovy, popřípadě pěstounské rodiny X 38 39 1 2 3 4 5 6 Azylové ubytovny pro bezdomovce X X Azylová ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnEtl svobody X Azyloví ubytovny pro přechodně ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu X Azylově ubytovny pro osoby HIV pozitivní X X Azylová (krizová) lůžka v dětských centrech X X Domy napůl cesty [pro bezdomovce, matky s dětmi, dSd z náhradní výchovy) X X Pomoc při zabezpečení sociální komunikace Institucionální znlieipcčcní využití volného času dětí Domy děti X X X Zájmové organizace pro děti X X X Sportovní organizace pro děti X X X Sportoviště pro děli - oficiální X X X Prostory pro hry děti -oficiální i neoficiální X X X Kluby pra d£ti X X X Institucionální zabezpečení sociální komunikaci! občanu Politické strany X X X Občanská sdruženi X X X Zájmové organizace X X X Sportovní organizace X X X KJubová zařízeni X X X Kluby důchodců X X X Univerzity třetího věku X X X Další klubová zařízeni pra mladě lidi - tiapř. disicoléky, taneční kavárny apod. X X X X 40 13 U a c u JtJ H o o 01 cj O š >« a, a T3 >s 3 a Ol > —» o o CM n o au 0 1 42 O ZJ -t-» •a g -J O - tí S B. ä-.3 41 -•=>t1 ■a Sa ■52,3 .y p. 3 a •=3 O '3, E g 3 ■a h B o. ■n U m u a |« 3 E S S o 'a ls -S. c f eľ'-ä i3 g o u •a o 3 'O u .5 Oh a ° g § g o, o, s ■s 5 2 'C ;a » 'C g o 'S-d št 3 S i-! e ä a_3 1 U a 'S a Sa 41 ŕ Odborné poradenství Nestátní subjekty podle možností nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečuji odborné sociální poradenstvi určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postiženi a staří občané, rodiny s dětmi apod.) Zabezpečeni podmínek na přežití (teplé jídlo, ošacen!, osobni hygiena, nocleh) Obecni (méstský) úřad 3 až 5 20 lze koncipovat jako zařízení, poskytující podmínky na přežití Pečovatelská služba Obecni (mestský) úřad 182 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osobni hygieny 1 středisko poskytuji možnost udržováni osobni hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytují možnost praní prádla občanům, kteří sí sami prát nemohou, nebo k tomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečeni stravováni Jídelny pro důchodce podle sociální analýzy obce umožňují stravováni starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví Dietní jídelny podie výsledku sociální analýzy umožňuji poskytování dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravováni a oni sami si dietní stravu připravovat nemohou Denní pobyty Domovinky 25 zařízení pra staré občany, o něž pečuji jejich rodinní příslušnici Denní stacionář pro zdravomě postižené dětí 20 možnost uspořádání podle typu postiženi, popřípadě jako zařízení pro kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené dospělé 35 dtto Trvalé pobyty Domov důchodců 68 poskytuje komplexní péči Domov-penzión pro důchodce 23 poskytuje bydleni a vybrané sociální služby Dúm s pečovatelskou službou 52 poskytuje bydlení a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 3 možnost přechodného ubytování v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malováni v byte) Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 3 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavě případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně postiženě podle sociální analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sociální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotně posdžené občany dtto bytový fond speciálně upravených bytů Zvláštni zařízeni pro výkon pěstounské peče 1 6 velká pěstounská rodina Azylová páče Domov-penzión pro matky s dětmi 12 určen pra osamělé ženy s dětmi, které potřebuji zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociáSní poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 3 možnost vyčleněni takového lůžka (lůžek) v domově-pen-zionu pro matky s dětmi Zajištěni sociální komunikace Kluby pra děd a mládež podie sociální analýzy obce v návazností na sociálněprávni ochranu a prevenci je nezbytně vytvářet podmínky pro využiti volného času děd a mládeže Kluby důchodců 30 až 50 zařízení pro občany vyššího veku s programem a s možností organizování nejrůznějštch akci pro tuto skupinu občanů Univerzita třetího věku vzdělávání občanů v důchodovém věku Obec s celkovým počtem obyvatel 50 tisíc Typ snciálni služby orgán, instituce, zařízení počet pracovníků počet míst Poznámka Základní sociální poradenství Městský úřad 2 až3 poskytuje základní informace n zprostředkuje kontakt občanů s pracovníky odborného sociálního poradenství Veřejný telefonní přistroj zajištěni přístupu b telefonním přístrojům se stálým provozem v lokalita Místo poskytující základní sociální poradenství po telefonu 24 hodin denně 3 1 možnost kombinace s krizovým telefonem, zřízeným v rámci odborného sociálního poradenství Místní periodický tisk a rozhlas zajištěni pravidelného a aktuálního informováni a poskytovaných sociálních službách v rámci obce (města) Nestátní subjekty podle možnosti nestátního subjektu podle počtu uestámicb subjektů V obci přehled o nestátních subjektech v obci, které poskytují poradenství určitým skupinám občanů (organizace těžce zdravotné postižených, idružHjícícli staré občany, osamělé matky apod.) Kontaktní místo štítní sociální podpory 8 až 10 zabezpečuje okresní úřnd Odborné sociální poradenství Městský úřnd 10 až 12 sociální pracovníci, zabezpečující odborné sociální poradenství (sociální práci) občanům v obtížné sociálni situaci (těžce zdravotně postiženým, starým občanům, rodinám s dětmi apod.); orientačně na 100 klientů 1 sociálni pracovník Sociální asistent laž3 působí v oblasti primární a sekundami prevence sociálních patologii na úseku terénni sociálni práce IComunitni centrum 4 až 6 ambulantní zařízeni pro terapeutické aktivity, zaměřené na aktuální sociální problémy v obci Unka důvěry mládeže 6ažS účinná pomoc dltětí v krizové situaci s možností výjezdu | Krizový telefon 6 nepřetržitá 24hodinová služba odborníků, vyškolených v pomoci při řešeni životních krizových situací občanů prostřednictvím telefónni linky Odborné sociální poradenství Koordinátor preventivních aktivit l koordinace a poradenství v oblastí prevence kriminality {rovněž může být pro tyto účely zřízena komise) " Poradna a kontaktní centrum pro řešení závislostí na alkoholu a drogách 2 až 4 í ambulantní zařízení poskytující odborné poradenství včetně krizové pomoci Nestátní subjekty podle možnosti neslátniho subjektu padle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečuji odborně sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně posazení a staří občané, rodiny s dětmi apod.) , Zabezpečení podmínek na přežití (teplé jídlo, ošaceni, osobni hygiena, nocleh) Městský úřad 8 až 12 lze koncipovat jako zařízení poskytující podmínky na přežiti Pečovatelská služba Městský úřad 455 poskytováni úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osobni hygieny 2 střediska poskytuji možnost udržováni osobní hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytuji možnost praní prádla občanům, kteři si sami prát nemohou, nebD k tDmu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečeni stravováni Jídelny pro důchodce podle sociální analýzy obce umožňuji stravování starým občanům a občanům léžce postiženým na zdraví Dietní jídelny podle sociální analýzy obce umožňuj! poskytováni dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravovaní a oni sami si dietní stravu připravovat nemohou Osobni asistence Osobni asistence pro těžce zdravotně posdžené dětí 30 zabezpečeni osobních asistentů prostřednictvím agentury Osobni asistence pro těžce zdravotní postižené dospělé občany 100 zabezpečení osobních asistentů prostřednictvím agentury Denní pobyty Domovníky 70 zanzeni pro staré občany, o něž pečuji jejich rodinní příslušníci Denní stacionář pro zdravotně postižené děd 50 možnost uspořádání podle typu postižení, popřípadě jako zařízeni pro kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené daspěíé 80 . dtto Týdenní pobyty Týdenní pobyt pro staré občany 10 zařízeni ústavní sociálni péče, umožňující rodinám pečujícím o své staré příslušníky péči v průběhu týdne Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením 30 zařízeni ústavní sociálni péče, umožňující rodičům pečujícím o těžce zdravotně postižené dítě zabezpečovat péči v průběhu pracovních dnů v týdnu Týdenní pobyty prD dospělé občany se zdravotním postižením 20 zařízení ustavní sociální péče, umožnujici rodinám pečujícím o těžce zdravotně postižené dospělé členy zabezpečit péči o ně v průběhu pracovního týdne Trvalé pobyty Domov důchodců 169 poskytuje komplexní péči Domov-penzión pro důchodce 58 puskytuje bydleni a vybraně sociální služby Dům s pečovatelskou službou 117 poskytuje bydiení a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 5 možnost přechodného ubytování v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malovaní v bytě) Lůžka v ústavech sociální pěčrs pro děti 10 možnost přechodného umístěni dítěte těžce zdravotně postiženého po dobu zaneprázdněnosti rodičů, popř, v době dovolené apod. Lůžka v ústavech sociální péče pro dospělé [domovy důchodců, ústavy SDciáini péče pro těžce zdravotně postižené dospělé občany) 15 možnost přechodného umístění starého občana nebo občana tčžce zdravotně postiženého na určitou dobu Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 5 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavé případy, kdy osoby potřebuji náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně posázené podle sociální analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sociální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérově byty pro téžce zdravotné postižené občany podle sociální analýzy obce bytový fond speciálně upravených bytů Byty (zařízení) pro občany léčící se z drogové závislosti podle sociální analýzy obce chráněné bydleni pro komunity občanů léčících se z drogové závislostí Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 2 12 velká pěstounská rodina Azylová péče Domov-penzión pro matky s dětmi 23 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebuji zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 10 možnost vyčleněni takového lůžko (lůžek) v domavě-pen-ziónu pro matky s dětmi Ubytovna pro přechodné ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu 60 až 120 určeno pro jednorázově, popřípadě opakované ubytování pro tytD občany Zajištěni sociální komunikace Huby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návaznosti na sociálnoprávni ochranu a prevenci je nezbytně vytvářet podmínky pro využili volného času děti a mládeže Kluby důchodců 75 až 120 zařízeni pro občany vyššího věku s programem a s možností organizování nejrúznějšich akcí pro tuto skupinu občanů Univerzita třetiho věku vzdělávání občanů v důchodovém věku IQ. NÁVRH SOCIÁLNÍ ANALÝZY OBCE 1. Úvodem Při projednávání vládního návrhu zásad zákona o sociální pomoci na jaře roku 1995^ bylo uplatněno doporučení zařadit do připravovaného zákona nový institut sociální analýza obce. Zpracování tohoto dokumentu se podle návrhu výborů Poslanecké sněmovny mělo stát podmínkou pro poskytování státních dotací na sociální aktivity obcí. Návrh obsahu sociální analýzy vychází z obsahu vládního návrhu zásad zákona o sociální pomoci s připomínkami, uplatněnými Poslaneckou sněmovnou, dále ze stali ministra práce a sociálních věcí ing. J. Vodičky „Jde o renezanci sociálních rolí obcí a měst", publikované v časopise Státní správa a samospráva a z Programového prohlášení vlády z Července 1996. 2. Výchozí principy Zpracování obsahu sociální analýzy vychází zejména z těchto principů, obsažených ve výše uvedených dokumentech: • bude se posilovat odpovědnost a působnost obcí v oblasti sociální pomoci a zvláště v oblasti sociálních služeb ■ bude se akcentovat právo na informace .- základní sociální poradenství, které by měla poskytovat každá obec, a odborné poradenství, které bude poskytováno podle rozsahu spádovosti jednotlivých oblastí sociální problematiky v rámci okresu, kraje, popr. i celostátně ■ odpovědnost obcí za uspokojování sociálních poďeb občanů nebude chápána^ tak, že je obec povinna zabezpečit všechny sociální aktivity vlastními silami, nýbrž jde o to, aby potřebné sociální aktivity byly jejím občanům dostupné, aŕ už je poskytuje kdokoliv 48 ■ bude deklarována podpora státu nestatním subjektům, a to za jasně stanovených podmínek • sociální analýza obce bude metodickou pomůckou, která by obcím měla pomáhat v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů ■ sociální analýza obce účinně napomůže tam, kde je dosud provozovatelem služeb stát (popř. také výlučně jen stát) a kde samosprávné obce nedisponují know-how o sociální problematice, protože se v řadě případů zabývají jen výplatou sociálních dávek, ať už jako pověřené obce, nebo obce v samostatné působnosti. ! 3. Cíle zpracování sociální analýzy obce, města, územního celku i í Sociální analýza obce (města, regionu) bude plnit více cílů a s ohledem na ně jsou | koncipovány jednotlivé skupiny údajů a informací, které by měly být jejím obsahem. | • Zpracování sociální analýzy obce, města, popř. územního celku by meto být zdro- | jem informací potřebných pro poskytování dotací státu na kryti nákladů sociálních ji aktivit obcí a zdrojem statistických údajů. V této skupině údajů je třeba akcentovat i informace sociálně demografické. | ■ Zpracování sociální analýzy by mělo přispět k tvorbe, popř. být součásti celkové ij analýzy obce, města či regionu, která vychází z historických, geografických, de- (' mografických, ekonomických a dalších skutečností a je předpokladem pro vyrvá- j fení dlouhodobější rozvojové strategie obce, města či regionu. Údaje o sociálně de- i Biografickém siožení obyvatel a o některých sociálně ekonomických jevech, jako je nezaměstnanost, dojíždění apod., jsou proto velmi důležité. ! • Analýza by s pomocí normativů měla zpracovateli pomoci nalézt a kvantifikovat ty j sociální skupiny, které jsou nejčastěji klienty sociální pomoci (cílové skupiny), které zpravidla potřebují pomoc, a dále ty skupiny Dsob, s jejichž způsobem života jsou spojena rizika apod. Stručně řečeno, půjde o určité upozornění pro obecní za- | stupitele, kterého bude možné využít ve dvou krocích: !j a) provedením demografické analýzy, j b) porovnáním s normativy, které upozorňují na celostátní průměrnou velikost projí blémavých částí sociálních skupin; to umožní zpracovatelům provést srovnání a dá i impuls k ověření případných důvodů diferencí, v každém případě pak napomůže ji lepšímu poznání sociální problematiky vlastní obce, města Či územnílio ceíku. ij • Zpracování sociální analýzy by v druhém plánu mělo vést ke shromáždění informa- íj cí o sociálních aktivitách provozovaných na vlastním území, ale i o aktivitách jiných ij subjektů a orgánů ve spádovém území. Tato část analýzy je iniciována poznadcem, i že již v současnosti existuje poměmě široké spektrum nejrůznějšich sociálních akti- i! vit, avšak občané o nich často nevědí, neexistují registry těchto činností, takže ani I obecni orgán nemůže občanu poskytnout informaci, kam se se svými problémy obrátit. Jde především o aktivity nestátních subjektů. Není nezbytné ani možné, aby každá obec disponovala všemi typy sociálních služeb, aleje nezbytné, aby obec byla schopna svého občana o takové službě informovat, eventuálně mu podle typu služby napomoci ji zabezpečit nebo zprostředkovat (právo na sociální poradenství). • Vyplnění dotazníku sociální analýzy tak umožní obci vytvořit základní fundus místně platných informaci o sociálních aktivitách (zcela praktických a v uživatelsky příznivé podobě, napr. s telefonickým kontaktem) potřebných pro vlastní činnost obecních orgánů i pro občany obce. Zde půjde o konstrukci otázek na místo, kde mohou být občanům obce poskytnuty potřebné služby (v obci, mimo obec). • Sociální analýza klade otázky (resp. na ně odpovídá), které směřují na životní podmínky občanů, na možnosti uspokojování jejich potřeb. Jde svým způsobem o dílčí upozornění na některé problémy a potřeby, jako jsou napr. dostupnost telefonního spojení, dostupnost komunikační (např. pro osoby s omezenou možností pohybu), možnosti levného stravování apod. Je zrejmé, že s růstem velikosti obce (až po územní celek) se bude rozsah detailních informací tohoto typu snižovat. • Sociální analýza umožňuje ověření existence mechanismů kooperace obce s příslušnými orgány státní správy, jiných obcí a nestáuiími subjekty, popř. dává impuls k navázaní těchto vztahů. Vyplnění příslušných otázek má opět dvojí účel. Zajištění konlcrétních informací umožňujících rychlý kontakt s těmito subjekty, tj- zodpovězení otázek tohoto typu a vytvoření základu potřebných místně platných informací užitečných v případě potřeby jak pro obecní úřad samotný, tak pro občany. Jde o otázky týkající se konkrétních údajů o pracovištích subjektu poskytujících sociální služby, sociálnoprávni ochranu, poradenství apod. Celkové akcentování potřeby zvýšení informovanosti občanů s cílem usnadnit jim řešení jejich problémů se projevilo v usnesení vlády č. 595 ze dne 25. října 1995 o katalogu opatření ke zjednodušení a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům. V katalogu opatření jsou výslovně uloženy úkoly ke zpracování a vydání takových informačních podkladů pro občany, které by jim měly usnadnit řešení jejich záležitostí včetně sociálních a orientovat je v jejich nárocích. Navržený obsah sociální analýzy vytváří v části, kterou se sumarizuji informace o sociálních aktivitách, podklad pro rozšíření informovanosti občanů t v oblasti působnosti samosprávy. 4. Využití zkušeností z analýzy obce realizované v jiných odvětvích Úspěšnost realizace vládních politik v různých oblastech odvisi přímo od ochoty, schopností a možností samosprávných obcí a měst tyto aktivity naplnit korikrétnírni činy. Jde o takové oblasti, jako jsou ochrana životního prostředí, multikulturální soužití 50 j a další. Souvisí to s principem subsidiarity a kompetencemi, které má samosprávná obec při správě svého území a života v něm. Stát může vytvářet právní a organizační i předpoklady a může různé sociální aktivity obcí i ekonomicky stimulovat Jeho schop- ; nost přikázat provozování těchto aktivit je však ve vztahu k obcím značně omezena. ; Růst role obcí určitých velikostí se očekává v procesu změn ve struktuře osídlení. ? S tím úzce souvisejí snahy vést obce k vytváření vhodného podnikatelského prostředí j anapomáhatjim přitom.2! j S iniciativní roli obcí počítá vládni Program obnovy vesnice (květen 1991). Předpo- kládá provedení podrobné sociálne-urbanistické analýzy obce, např. ve formě dotazníku | a vzoru přihlášky k programu obnovy vesnice. Tyto dokumenty jsou blízké koncepci so- j ciální analýzy obce a obsahují několik desítek otázek týkajících se údajů o sídle, jeho i historii, bydlení, zemědělství a lesním hospodářství, průmyslové výrobě, službách, do- j pravě, občanské a technické vybavenosti, arclíitektonickém obrazu vesnice, krajině, ' možnostech pro volný čas, odpočinek a kulturu, veřejnou činnost apod. Je patrné, že ví- í ce resortů cílí potřebu ovlivnit aktivity v obcích k zajištění rozvoje svého oboru.31 Nelze nevidět, že takto koncipovaný projekt má dvojí účel: vnější — získat informace a vnitřní - upozornit management obce na široké souvislosti a dimenze dalšího rozvoje obce. [ Nejpodrobněji byl dosud v oblasti sociálních aktivit vypracován určitý typ metodic- I kého dokumentu Ministerstvem vnitra ČR. Obsahuje sociální analýzu obce v oblasti l prevence kriminality jako extrémního jevu sociální patologie. Přitom bylo nalezeno zcela transparentní řešeni vztahu státu a obce. Centrum vyhlásí věcné cíle (záměry a metody) řešení problému a obec, která se chce na uvedených aktivitách účastnit a splní k tomu určené postupy včetně určité analýzy, obdrží k těmto aktivitám zvláštní úče-] lové prostředky, techniku apod. Zmapování situace, inventura prostředků a kompeten- I cl má zjistit o loiminalitě: kdo, jak, kdy a proč. Přitom však nejde o policejní zprávu, t ale takové hodnocení, které analyzuje sociální faktory vzniku a rizik sociální patologie. Skutečnost, že nikoliv jen orgány činné v trestním řízení vědí o sociální patologii více, \ je mimořádné významná.'" Tento projekt garantovaný jednotnými, veřejně známými j -pravidly se úspěšně realizuje a umožňuje účelově transferovat desetimilionové částky jj k řešení vybraného společenského problému. | K výše uvedeným zkušenostem a k existenci těchto dílčích projektů, obsahujících ně- které prvky z oblasti sociální analýzy, se pří koncipování návrhu sociální analýzy obce při-jj hlíží. Nicméně i tyto oblasti jsou do analýzy přiměřeně zahrnuty. Vychází se přitom ze | skutečnosti, že zpracování všech těchto dokumentů je fakultativní, jde pouze o pomůcku Si a lze předpokládat, že s růstem společenské pozice samosprávných obcí dojde k dalším \ pracím v této tematické oblasti a k postupnému sjednocení metodiky vztahu centra k nim. | 11 Kovářík, Toušová - Podnikatelské prostředí ve městě a v obci, CONSUS 1991 ;i 31 R. Perlín - Program obnovy vesnice, Ministerstvo zemědělství 1994 ? ' i] 1. Gjuričavá - „Prevence se musí vyplatit - prevence kriminniity ve městech", S 96 5. Konstrukce sociální analýzy obce, města a územního celku Navrhuje se, aby základní konstrukce sociální analýzy byla pojata jako dotazník, který umožni v závislosti na rozsahu informací, kterými obce disponují, konfrontaci s jednotlivými typy doporučených normativů vybaveností územních celků službami sociální pomoci. To umožní provést první hrubý odhad o některých sociálních jevech. Dále se navrhuje, aby po demografických a eventuálně socioekonomických informacích byly pojednány jednotlivé sociální' situace a možnosti pro jejich řešení v obci a mimo obec, a to včetně důležitých kontaktních informací. Opačné řešení, třídění podle sociálních skupin, se pH ověřování neosvědčilo, protože u každé sociální skupiny se vyskytují typy služeb reagujících na podobnou sociální situaci. Obsah analýzy i její forma představuje velmi členitý soubor s řadou dílčích informací, a je proto zřejmé, že by jej bylo možné - pro zajištěni uživatelského komfortu -zpracovat do podoby počítačového programu. Bez zvláštní nadsázky lze použít srovnání s některými počítačovými hrami, v nichž se hráč musí rozhodovat na bázi daných limitních možností (počet obyvatel, hmotné zdroje apod.) a limitních řešeni (normativů). Sociální analýzu obce - pojatou jako sociální management obce, by bylo možno zpracovat jako počítačovou hru o skutečné obci. Po vložení programem vyžádaných informací by byly provedeny automaticky potřebné výpočty, položeny další otázky, navrženy varianty a při jejich volbě by byly analyzovány důsledky. Možnosti vkládání dalších informací, limitů a hledáni variant zabezpečení sociálních potřeb občanů je velmi mnoho. Bylo by napr. možné doplnit limitující údaje o náklady na jednotlivé způsoby zabezpečení sociálních potřeb a hledat i ekonomická optima řešení apod. Takové technické řešení by navíc umožnilo modelování variant dalšího rozvoje obce, variant slučování obcí nebo jejich kooperace, mohlo by navazovat na další sféry (napr. bydlení), mohlo by poskytovat i bázi pro základní sociální poradenství a obsahovat i pracovní postupy řešeni různých situací apod. Autoři studie si ověřili a uvědomují riziko, že se managementům obcí, které se sociálními službami dosud nezabývají, bude jevit návrh sociální analýzy jako značně náročný a složitý. Naopak obce, které se již v této oblasti angažují, budou nacházet tematické oblasti, v nichž by bylo možné jít do větších podrobností, anebo naopak některé údaje či témata vypustit, protože nejsou v konkrétním případě aktuální. To jsou nesporné limity užití návrhu analýzy' vedoucí k tomu, že je tuto analýzu třeba považovat za soubor otázek k údajům a informacím, které je nutné a užitečné si po-tožit. Formální úprava dále uvedeného návrhu sociální analýzy je jen maketou případného dotazníku, popř. ještě lépe, základem pro tvorbu softwarového programu. 52 Část 1. Sociální analýza obce (návrh dokumentu) Sociálně demografické údaje 1. Název obce (ZUJ) Číslo obce Časti obce Vzdálenost £ásti obce od obecního úřadu Pověřený obecni úřad Okres Kraj 2. Záldmlní demografické údnje Fučet obyvatel obce Rozdílení počtu obyvatel podle části obce "Veková struktura obyvatel obce v předproduklivnlra věku v produktivním víku v poproduktivním věku dtto podle jednotlivých části obce Celkový pučet rodia z toho s nezaopatřenými dĚtmi s jedním dítětem se dvěma dětmi se třemi dětmi se čtyřmi a více dětmi PDČet rozvadit zn poslední rok 53 Počet umrlí zo poslední rok Počet uzavřených sňatků za poslední rolt Počet neúplných rodín s dětmi Struktura obyvatel starších 65 let 65-69 70-74 75-79 60-84 85-89 90 a vlce Počet domácností jednotlivců osaměle žijících ve věkových, skupinách nnd 65 let Demografické údaje o vybraných skupinách Dospívající mládež a jej! rozděleni padle způsobu prípravy na povolání Nezamestnaní mladiství li absolventi škol Osoby a rodiny, které jsou poživateli dávek sociálni péče doplňujících jejich příjem do výše životního minima Rodiny a osoby zcela závislé na sociálních dávkách (tj. sociálni dávky nedoplňují příjem, nýbrž jej zcela nahrazuji) Žadatelé o byt Národnostní složení 3. Sociálně ekonomická charakteristika obec Tendence vývoje počtu obyvatel obce Typ osídleni obce (městský, venkovský, smíšený) Ekonomický charakter obce (zemědělská, průmyslová, smíšená) Počet pracovních příležitosti Počet občanů dojíždějících za prací Podii občanů dojíždějících za prací z práceschopného obyvatelstva Počet práceschopného obyvatelstva Počet nezaměstnaných Dnlší významné údaje charakterizující sociální problémy oiícc Část 2. Možností řešení sociálních prohlémú občanů obce (Je třeba uvést všechny osoby, organy, organizace a instituce, které v této oblasti působí, ať se jedná o státní, obecní či nestátní subjekty a také informace potřebné pro kontakt s nimi - tel. číslo, jména konkrétních osob, pracovní dobu apod.). v obci mimo obec Sociální poradenství Základní sociální poradenství Odborné sociální poradenství Linka důvěry mládeže (Linka bezpečí) Krizový telefon Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) Oddelení péče o detí a rodinu Kontaktní tnista státní sociální podpory Poradny pro řešeni krizových situaci u děti (dětská centra, krizová centra npod.) Poradny pro řešeni krizových situaci u dospělých Komunitnf centra Poradny a kontaktní centra pro řešeni závislosti na alkoholu a drogách Nizkoprahové středisko pro Dsoby závislé na drogách Drogový koordinátor Místo, kde je možno získat konzultace k problematice multikulturálnlho soužití (poradce pro etnické otázky) Sociální asistent - streetworker Poradenství v oblasti prevence kriminality (koordinátor preventivních aktivit) - komise Pomoc obětem trestných činů (Bílý kruh bezpečí) Sociální kurátor pro mládež, sociální kurátor pro dospělé Střediska poradenství a sociální rehabilitace pro zdravotně postižené občany 54 55 Pomoc při zabezpečení základních životních potřeb Poskytnuli fíímnčnt nebo věcné pomoci Zabezpečeni podmínek na přeali Zabezpečení jednoho tepJěho jídla denně Zabezpečení ošaceni Zabezpečení noclehu a základni osobní hygieny Pomoc v péči o osobní hygienu občana Pečovatelská služba (osobni pomac při udržováni hygieny v domácnosti občanu) Střediska osobni hygieny Prádelny (možnost levného praní prádla) Pomoc v péči o domácnost a o občana Pečovatelská služba (nákup potravin) Pečovatelská služba (rozvoz stravy) Jídelny pro důchodce Dietní jídelny Možnost získáni stravy pro rozvoz do domácností Možnosti levného stravování Pomoc souvisící se závislostí, způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené děti Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé Respiini peče (péče o rodinně příslušníky pečující o těžce zdravotně postižené) Dávkv sociální péče vázaně na zdravotní postižení občana Pomoc souvisící s problematikou bydleni a potřebou péče Denní pobyty Domovinky Denní stacionáře pro zdravotně postižené děti Denní stacionáře pro zdravotně postižené dospělé 56 Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením Přechodné pobyty Přechodné pobyty v domech s pečovatelskou službou Přechodné pobyty v lislavech sociální péče pro děti Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro dospělé Přechodné pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné Drvalé pobyty Domovy důchodců Domovy-penzióny pro důchodce Domy s pečovatelskou službou Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež Ústavy sociální péče pro mentálně postiženou mládež Ústavy sociální péče pro dospelá občany těiesně postižené Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslově postižené Ústavy sociální peče pro dospělé občany mentálně postiženě Ústavy sociálni péče pro chronické alkoholiky a toxikomany Ústavy sociální péče pro chronické psychotiky a psychopaty Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené Byty pro občany psychicky nemocné Bezbariérové byty pra těžce zdravotně postiženě Chráněné bydlení pro komunity občanů Iéfilcich se z drogové závislosti Zvláštni zařízeni pro výkon pěstounské péče 57 Azylová péče Domov-penziůn pro matky s dětmi Krizové lůžko pro matku s duetem Domov-penzión pro zletilé, opouštějící dětské domovy Azylové ubytovny pro bezdomovce Azylově ubytovny pro osoby vracející se z výkonu Ircstu odněti svobody Azylové ubytovny pro přechodné ubytováni osob závislých na drogách nebo alkoholu Azylové ubytovny pro osoby HIV pozitivní Azylová (krizová) lůžka v dětských centrech Domy napůl cesty -(pro bezdomovce, matky s dětmi, děti z náhradní výchovy) Pamoc při zabezpečeni sociální komunikace Institucionální zabezpečení využití volného čnsu děti Domy dětí Zájmové organizace pro díti Sportovní organizace pro děti Sportoviště pro dEti - oficiální Prostory pro hry děti - oficiálni i neoficiálni Kluby pro děti Institucionální zabezpečení sociální komunikace občanů Politické strany Občanská sdruženi Zájmové organizace Sportovní organizace Klubová zařízeni Kluby důchodců Univerzity IfctlhD veku Dalš! klubová zařízeni pro mladé lidi - např. diskotéky, taneční kavárny apad. část n. 58 Je možné počítat s tím, že těžiště aktivit ve vztahu ke staré generaci se postupně přesune do aktivit volnočasových, společenských, zájmových. Souvisí to s vysokým všeobecným standardem generací, které po r. 2000 překročí fiktivní hranicí stáří. Do dovedností těchto generací bude patřit i schopnost nalézat optimálnější způsob zabezpečení svých potřeb, uplatnění vlastních generačních zájmů ve společenském systému. I s touto skutečností je tedy užitečné počítat. Vývojové tendence ve službách pro staré občany, jako je deinstitucionalizace, stírání rozdílů mezi ústavní a terénní péčí, rozvoj domácí péče a pomoci v domácností, vyžadují, aby doporučené normativy byly zpracovány ve více konstrukcích, které by mohly být při praktickém použití vzájemně konfrontovány a které by umožnily reflektovat místní demografické podmínky. Bude sice možné stanovit nový doporučený normatív na vybavenost územního celku či obce, např. místy v domovech důchodců, jako dosud tak, že se urči, kolik míst v domovech důchodců je adekvátních např. na 1000 obyvatel 65Ietých a starších nebo SOletých a starších, ale bude mnohem praktičtější a pro reálný vývoj služeb v budoucnu lepší určit modelový předpoklad, kolik občanů v relevantních věkových skupinách, např. po 5 letech (starších 65 let) bude s vysokou pravděpodobností potřebovat pomoc v domácnosti, domácí péči nebo intenzivní péči ustavní. X. STUDIE O TVORBĚ NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE PRO STARÉ OBČANY DO ROKU 2010 1. Úvodní poznámky Analýza vybavenosti územních celků službami sociální péče pro staré občany ukázala, že stávající struktura forem sociální péče není projevem promítnutí teoretických koncepcí do praktického života, ale je výsledkem živelného vývoje, kdy praxe reagovala V rámci svých možností a podle svého zájmu na nutnost zabezpečení potřeb starých a zdravotně postižených občanů. V tomto směru se plně projevuje skutečnost, že úroveň vybavenosti jednotlivých okresů službami sociální péče není z pozice centrálních orgánů žádným způsobem regulována, usměrňována ani ovlivňována, a to i přesto, že státní orgány jsou zřizovateli naprosté většiny zařízení. Naopak, některé aspekty vlivu centra, např. financování lůžek, konzervují stav a limituji rozvoj podle skutečných potřeb. Státní veřejné prostředky jsou distribuovány tam, kde již ústavní služby jsou, nikoliv vždy tam, kde jsou také ještě zapotřebí. Přestože změněné politické, ekonomické a společenské podmínky významným způsobem ovlivnily zájem jednodivých subjektů o tuto sféru sociálních služeb, prokázala analýza, že doporučené normativy vybaveností koncipované ve 2. polovině 80. let byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východiska pro jejich aktualizaci na další období, V návazností na změněné podmínky demografické (zejména stárnutí obyvatelstva a z toho plynoucí prodlužování doby závislosti na poskytování pomoci), ekonomické (zejména nezbytnosti zásadní změny způsobu financování jednotlivých forem sociální péče) a společensko-politické (zejména uplatňování restitučních nároků původních majitelů rady objektů) s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb pro staré občany (zejména přizpůsobování jednotlivých forem péče individuálním dispozicím občana) se jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období v podstatně , jemněj- 162 163 ším" rozdělení v závislostí na věku osob a přitom využít jedno tlivé moduly sociálních služeb tak, jak byly navrženy kolektivem zkušených sociálních pracovníků pod vedením J. Torové. V tomto směru se proto doporučuje zásadně odstoupit od současného dělení sociálních služeb na služby ustavní a služby terénní a jednotlivé normativy koncipovat jako podíly osob vyžadujících konkrétní rozsah péče, resp. podle stupně jejich závislosti. Takto pojatý normativ bude orientační pomůckou pro rámcový odhad potřeb, které mohou být zabezpečeny různými formami, resp. úkony terénní a ústavní péče. Tyto skutečnosti zároveň odůvodňují záměr, aby takto koncipované normativy vybavenosti byly ohraničeny rokem 2010 s tím, že jejich úroveň by byla v návaznosti na realizaci jednotlivých kroků průběžně ověřována. 2. Současný stav a porovnání kompatibilních údajů Podle šetření provedeného ve studii „Vypracování modulů jednotlivých úrovní sociálních služeb v péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby" byla v roce 1994 poskytnuta ústavní sociální péče a pečovatelská služba celkem 130 tis. klientům, z toho: • v I. závislostní kategorii (tzv. minirnální závislost) bylo...........................51 tis. klientů • ve JI. závislostní kategorii (tzv. lehká závislost) bylo...............,............... 38 tis. klientů • ve ni. závislostní kategorii (tzv. střední závislost) bylo..............................33 tis. klientů ■ ve IV. závislostní kategorii (tzv. těžká závislost) bylo................................S tis. klientů V relativním vyjádření byla tedy některá z forem sociální péče poskytnuta 9,61 % osob starším 65 let, přičemž: ■ v I, závislostní kategorii byla některá z forem sociální péče poskytnuta .....................3,77 % osob starších 65 let • ve II. závislostní kategorii ..............2,SI % osob této věkové kategorie • ve ÚL závislostní kategorii....................2,44 % osob starších 65 let ■ ve IV. závislostní kategorii....................0,59 % osob starších 65 let Tyto hodnoty lze konfrontovat s údaji v publikaci „Společenská péČE o staré občany", kde je míra potřeby pomoci vyjádřena v závislosti na jednotlivých věkových skupinách. Promítnutí těchto údajů na dosud používanou souhrnnou relaci ve vztahu k oso- j bám starším 65 let ukazuje důsledky vyplývající ze stárnutí obyvatelstva na rozsah jed- ' notlivých potřebných forem pomoci. I tabulka č. 1: Důsledky stárnutí obyvatelstva na rozsah asob, které potřebují pomoc při sebcobsluze 1990 1995 2000 2005 2010 2015 padli asob, které potřebuji pomoc při sebcobsluze no celkovém poctu osob starších 65 let (v %) 9,81 10,07 10,59 10,94 10,69 10,65 pramen: Projekce obyvatelstva ČR do r. 2020, PF UK, Frnha 1995, vlastní propočty Ačkoli se v relativním vyjádření jeví tyto změny jako v zásadě nepatrné, vzhledem ke změnám ve věkové struktuře osob v poproduktivním věku a zvyšujícím se hodnotám střední délky života (viz Analýza \tybavenosti územních celků, službami sociální péče pra staré občany) budou mít značný dopad na rozsah péče o Dsoby v jednotlivých závislostních kategoriích. Určité porovnání lze získat i srovnáním s relativními hodnotami v některých evropských státech. Na zřeteli je nutné mít i strukturu rodin, v jejichž čele je osoba starší 65 let Zatímco s rostoucím věkem se zvyšuje podíl osob, kde v čele domácností je jednotlivec (z cca 41 % u věkové skupiny 65-69 let až na zhruba 70 % u věkové skupiny osob starších 85 let), klesá zároveň podíl domácností dvojic (z přibližně 48 % u věkové skupiny 68-69 let až na asi 21 % u věkové skupiny osob starších 85 let). Podíl domácností, v jejichž čele stojí jiná osoba, postupně s rostoucím věkem klesá (z cca 10 % u věkové skupiny 64-69 let na cca 3 % u věkové skupiny 80-84 let), přičemž ale v nej-starší věkové skupině podíl osob vzrostl na cca 9,5 %. 3. Návrh normativů vybavenosti územních celků službami sociální peče pro staré občany Na základe těchto údajů lze navrhnout normativy vybavenosti územních celků službami sociální péče v závislosti na věku osoby a míře její závislosti. 164 165 tabulka č. 2: Návrh normativů vybavenosti územních celků službami sociální páče ve vazbě na míře závislosti a věku osob podíl osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze věfc osoby míra závislosti celkem minimální lehká střední těžká 65-69 let 3,0 1,5 1,5 70-74 let 7,0 3,0 2,0 2,0 75-79 let 10,5 4,0 3,0 3,0 0,5 BD-B'1 let 15,5 6.5 4,0 4.0 1,0 85-B9 let 27.0 9,0 8,0 3,0 2,0 90 a více let 80,0 20,0 20,0 20.0 20,0 pramen: IC Nový, P. Víšek~ Společenská péče a staré občany, Práce, Praha I9B8, sir. 14 ' J. Toravá, H. Vostrovská, E. Knplan - Vypracování madulů jednotlivých úrovní sociálních [ služeb v péči o Dsoby závislé na pomoci jiné osoby, Praha 1995, vfaslni propočty I Na základě takto stanovených normativů lze kvantifikovat počet osob, které budou ' v následujícím období potřebovat pomoc při sebeobsluze s ohledem na míra jejich zá- j vislosti. i tabulka č. 3: ! Počet osob, které budou potřebovat pomoc v sebeobsluze ve vztahu k míře jejich závislosti minimální závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 5B6 6 502 8 387 10 498 70-74 let 12 720 12 291 11494 11 561 15 086 75-79 let 7 885 13 137 13 025 12 433 12 773 80-84 let 11 399 8 580 14573 14 870 14 459 85-89 lei 7 574 8 249 6 876 11 746 12 256 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 B71B celkem 65 a více let 51 103 54 463 58 592 64 100 73 790 podii osob s minimální závislostí na celkovém počtu osob starších 65 let 3,70 3.BI 3,98 3,91 3,83 lehká závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 7 170 6 586 6 502 8 387 10 49H 70-74 let 8 480 8 194 7 663 7 707 10 057 75-79 let 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 BG-B4 let 7 015 5 280 8 968 9 151 BB9S B5-B9 let 6 733 7 332 6 112 10 441 10B95 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 871B celkem 65 a více let 39 666 42 B66 45 135 50 113 58 645 podíl osob s lehkou závislostí na celkovém poEtu osob staršich 65 let 2,87 3,0D 3,06 3,06 3,05 střední závislost 1995 2000 2005 2010 2015 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 8 480 B 194 7 663 7 707 10 057 75-79 let 5 914 9 852 9 769 9 325 9 580 B0-B4 let 7 015 5 280 8 968 9 151 8 898 85-89 let 6 733 7 332 6 112 10 441 10 895 90 a více let 4 355 5 622 6 122 5 103 8 718 celkem 65 a více let 32 496 36 280 38 633 41 727 4B147 podii osob se střední závislosti na celkovém počtu osob starších 65 let 2,35 2,S4 2,62 2,54 2,50 těžká závislost 1995 2000 2005 2010 201S 65-69 let 0 0 0 0 0 70-74 let 0 0 0 0 0 75-79 let 986 1 642 1 62B 1554 1597 80-B41et 1 754 1 320 2 242 2 2BB 2 224 85-89 let 1 683 1 833 1 528 2 610 2 724 90 a vice let 4 355 5 622 6 122 5 103 8718 celkem 65 a vice let 8 778 10 417 11 520 11 555 15 262 podíl osob s těžkou závislosti na celkovém počtu osob starších 65 let 0,64 0,73 0.78 0,70 0,79 i: Projekce obyvatelstva ČR de r, 2020, PF UK, Praha 1995; vlastni propočty 166 167 4. Návrh normativů vybavenosti územm'ch celků sociálními službami Tab. č. 6 Pro další období se doporučuje jako jeden z alternativních přístupů pro koncipováni sociální analýzy obce vycházet z aktualizovaných hodnot normativů vybavenosti koncipovaných ve 2. polovině 80. let Jako východisko v tomto směruje použito porovnání ukazatelů vybavenosti ve vazbě na 1000 osob starších 65 let. Takto koncipované hodnoty jsou následně přepočteny na hodnoty vztažené na 10 000 obyvatel celkem, přičemž hodnoty vybavenosti územních celků místy v domovech důchodců jsdu přepočteny rovněž na 1000 osob starších 80 let. Přitom je zřejmé, že tyto odvozené hodnoty doporučených ukazatelů vybavenosti jsou často značně modifikovány změnami ve věkové struktuře obyvatelstva. Tab. č. 4 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 1993 2000 2001) 2010 skut. norm. 85 norm. B5 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy na 1000 osob 65 + v zařízeních pro staré občany celkem 47,36 48,50 53,00 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 29,90 31,30 26,00 26,00 v domovech-pcnzíůnech pro důchodce 8,47 3,60 3,70 9,00 9,00 v bytových jednotkách vDPS 14,89 15,00 18,00 18,00 18,00 počet osob, Uterým je poskytována pečovatelská služba 66,73 57.0D 60,00 70,00 75,00 Tab. č. 5 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celltů místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 sltut. 20(10 norm. 96 2010 norm. 96 vybavenost místy v domovech důchodců na 1000 osob 80 + 122,42 160,00 160,00 168 Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti územních celků službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 1995 2000 20110 2010 skut. norm. B5 norm. 85 norm. 96 norm. 96 vybavenost místy v zařízeních na 10 000 osob celkem pro staré občany celkem 61,70 52,50 58,00 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 31,25 33,00 33,00 35,00 v domovech-penziánech pro důchodce 11,09 3,75 4,00 12,00 12,50 v bytových jednodeňch vDPS 19,49 17,50 21,00 24,00 Z4.50 počet osob, kterým je poskytována oecovatelslcá služba 87,35 71,50 75,00 90,00 100,00 _C__-i — vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 9,50 11,00 vybavenost místy v TJ5P pro zdravotně postiženou mládež 12,12 13,00 13,00 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči o staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budou zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem „pečovatelská služba"), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat V tomto směruje proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: ■ minimälní pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů • maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních. 169 Tab. č. 7: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet mist v azylových domech pro matky a dětmi 4,50 6.00 počet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,0D 7,00 počet míst v noclehárnách 5,00 7,00 5. Ekonomické důsledky vyplývající z navrhované úrovně normativů vybavenosti Kvantifikovat vývoj nákladů na sociální služby je velmi obtížné. Lze předpokládat, že při zachování stávající struktury jednotlivých forem sociální péče celkové náklady v příštích létech budou velmi výrazně růst, neboť v jejich výši se vedle demografických faktoru postupně promítnou jak faktory ovlivňující růst nákladů na bydlení, tak i faktory, které ovlivňují růst mezd, přičemž lze očekávat, že promítnuti těchto aspek- I tů bude vzhledem k nízké úrovni odměňovaní v sociální sféře v současném období v porovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství podstatne dynamičtější. Stávající neefektivní struktura sociálních služeb a současné formy jejího financovaní přitom nevytvářejí žádné předpoklady ke snížení růstu nákladů. Při zachováni obou aspektů i v následujícím období lze předpokládat prudkou akceleraci nákladů, a to až J na dvojnásobek současného podílu výdajů na sociální služby na hrubém domácím j produktu (z cca 0,65 % v roce 1995 na zhruba 1,10 % v roce 2010). I i V návaznosti na hypotézy o očekávaném vývoji sociálních služeb v příštím období lze předpokládat, že by uvažované systémové změny v této oblasti přispěly k význam- I né úspoře výdajů z veřejných rozpočtů. Tomuto závěru napomáhá i kvantifikace výše výdajů na sociální služby provedená na základě kvantifikace nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb podle zjištěné míry závislosti jednotlivých osob. Pokud by všem občanům byla s ohledem na jejich zdravotní stav poskytnuta optimální forma péče, činily by v roce 1994 náklady na sociální služby cca 4 mld. Kč, avšak skutečné náklady byly více než dvojnásobné (cca 8,1 mld. Kč). Tento rozdíl je způsoben tím, že prioritní preference je položena na zabezpečení po- ! třeb starých a zdravotně postižených občanů v ústavních zařízeních, přestože řadu čin- 1 ností směřujících k odstranění závislosti těchto občanů je možné realizovat v jejich | vlastních domácnostech. Celkové rozpětí finanční náročnosti poskytovaných služeb je tedy dáno především možností zabezpečovat v následujícím období řadu činností, poskytovaných dnes zpravidla pouze v ústavních zařízeních, v domácnostech jednotlivých občanů. Tento postup umožní zvýšit efektivnost prostředků vynakládaných na zabezpečení sociálních služeb a přispěje k posílení sociálního zázemí starých občanů. Na druhé straně je ale nutné konstatovat, že tato skutečnost zřejmě přispěje k prodloužení střední délky života a vyžadovala by usilovat o změnu podmínek hmotného zabezpečení osob, které o staré občany budou pečovat-zejména jde o transformaci příspěvku při péči o osobu blízkou z dávek sociální potřebnosti do dávek státní sociální podpory. Tab. č. 8: Předpokládaný vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ovlivňujících vývoj nákladů na sociální služby (tempa růstu, rok 1995 -100) HDP index hrubá starobní výdaje výdaje spntř. cen mzda důchod na bydlení na služby 1995 100,0 100,0 100,0 100.0 100,0 100,0 2000 1B6.4 141,6 204,5 196.4 215,8 219,3 2005 308,9 184,1 336,6 313.8 314,5 410,5 2010 439,3 226,2 517,8 452,6 392,1 754,6 pramen: vlastni propočty interní podklady MPSV Je tedy zřejmé, že pouze nalezení efektivního modelu poskytování sociálních služeb včetně zásadních změn ve způsobu jejich financovaní představuje východiska z očekávané budoucí obtížné sociálně ekonomické situace. 170 171