Písemná práce z „Environmentální etiky“ dne 20. 1. 2009 I. Otevřené otázky 1. Vypište stručně základní myšlenkovou konstrukci tzv. Humova zákona a dále základní myšlenkovou konstrukci tzv. naturalistického chybného závěru u G. E. Moora. Navazuje ve svém popisu naturalistickém chybném závěru Moore na některý bod Humovy úvahy? Svoji odpověď zdůvodněte. (maximum získatelných bodů – 15) 2. Charakterizujte stručně biocentrismus a uveďte alespoň jednoho jeho představitele. Na jakých myšlenkových základech stojí biocentrická environmentální etika? Ke kterému dalšímu směru má podle Vašeho názoru nejblíže a proč? (maximum získatelných bodů – 10) II. Multiple-choice otázky (maximální počet bodů za jednu otázku 2) 1. J. L. Simon A) Je přesvědčen, že současná ekonomická věda může osvětlit problematiku zdrojů daleko lépe než geologické vědy, biologické vědy, environmentální vědy a to na základě eticky-hodnotových analýz B) Je přesvědčen, že současná ekonomická věda může osvětlit problematiku zdrojů daleko lépe než geologické vědy, biologické vědy, environmentální vědy a to na základě ceny zdrojů C) Svým přístupem reprezentuje tzv. dogmaticky expanzivní vědu D) Byl výrazně ovlivněn Václavem Klausem 2. Sociální ekologie A) Je přesvědčena, že současná sociální krize je zapříčiněna krizí environmentální. B) Je přesvědčena, že současná environmentální krize je zapříčiněna krizí vztahu člověk-člověk C) Vznikla několik let před biocentrickou environmentální etikou D) Usiluje o radikální proměnu současné kapitalistické společnosti 3. Základním východiskem racionalistické etiky A) Je důvěra v „přirozenou“ rozumnost lidí a též důvěra v úspěšnost chování založeného na racionalitě. B) Je dělení lidí na ty „správné“ a „špatné“. C) Je důvěra v rozum, nikoliv však v lidi. D) Je přesvědčení o intelektuální nedostatečnosti většiny lidí. 4. Dogmatická etika A) Věří v rozumnost lidí, ale nikoliv již v jejich ochotu rozumě se chovat. B) Rozděluje lidi na dva základní typy – morální menšinu a nemorální, nerozumnou většinu. C) Produkuje často nemorální chování. D) Jako svá východiska chová: existuje správné chování a takové chování je potřeba lidem vnutit. 5. Emotivismus A) Je ideologicky spíše na straně levice. B) Klade důraz na racionální analýzu emocí. C) Prosazuje hédonistický přístup k životu. D) Vyvrací dynamickou etiku. 6. Člověk je podle Josefa Šmajse (systémová environmentální etika) A) Základním stavebním prvkem systému přírody. B) Nutným předpokladem existence přírody. C) Nutným předpokladem existence kultury. D) Tvor jehož existence závisí na existenci přírody. 7. Emoce A) Můžeme rozdělit podle délky jejich působení na primární, sekundární a na pozadí, přičemž významnou pozici z hlediska našeho lidství zaujímají emoce na pozadí. B) Nám pomáhají poznávat bezprostředně hodnoty, které jsou rozumu přístupné pouze velmi zprostředkovaně. C) Jsou v našem poznávání morálních hodnot spíše škodlivé. D) „Na pozadí“ trvají v řádů měsíců. 8. Vztah etiky a morálky A) Bez etiky nemůžeme být morální, etika je základem morálky. B) Etika je pro naše morální jednání bezcenná. C) Etika umožňuje poznat jistá východiska, nutné důsledky a nebezpečí našeho chování, ale bezprostřední vliv na naši moralitu nemá. D) Etika k morálce nemá vůbec žádný vztah. 9. A. Schweitzer A) Je představitelem etiky teocentrické a tudíž slučitelné s etikou postmoderní. B) Je představitelem systémové etiky. C) Chápe přírodu jako svébytnou hodnotu a člověka jako její nedílnou rovnomocnou součást. D) Napsal mimo jiné dílo „Nauka úcty k životu“. 10. Hlubinná ekologie A. Za hlubinné ekology můžeme považovat např. Arne Naesse, Billa Devalla a Josefa Šmajse B. Hlubinná ekologie vychází z představy, že naším základním poznávacím nástrojem v etice je emocionální vcítění bez zásahů regulativního rozumu C. Hlubinná ekologie – zejména v podání D. Foremana či E. Abbeye obsahuje jisté, velmi silné humanistické poselství D. Hlubinná ekologie byla základním kamenem idejí hnutí Earth First! 11. Sociální ekologie A) Je směr, který spoluzakládal Murray Bookchin. B) Klade důraz na rovnost všeho živého. C) Klade důraz na sociální příčiny environmentální krize. D) Se dostala do sporu s ekologií hlubinnou. 12. Systémový autoři A. Kladou důraz zejména na individuální rozhodnutí v oblasti etiky B. Jsou reprezentování např. Josefem Šmajsem a jeho knihou „Ohrožená kultura“ C. Jsou v prudkém rozporu s autory biocentrickými D. Chápou přírodu a kulturu jako spíše protikladné systémy 13. Biocentrismus A. Je založen na systémovém přístupu B. Je založen na uznání rovnosti všeho živého C. Je založen na uznání existence Boha D. Je velmi patrný i u některých teocentrických autorů (např. De Chardina) 14. Jestliže Vaše osobní ukotvení etiky je založeno na teocentrismu A. Nutně to předpokládá Vaši víru v Boha B. Existují alespoň dvě nekonzistence ve vztahu k uznání silné role rozumu v poznání světa C. Nutně to vylučuje Váš ateismus. D. Nemá to žádný vztah k uznání zásadní role emocí v poznávání dobra. III. Otevřená otázka zahrnující vlastní názor 1. Existuje podle Vašeho názoru principielní rozdíl mezi světem „je“ a „má být“ /v žádném případě zde nechci slyšet reprodukci mého vlastního postoje!/? Napište svůj vlastní, argumentovaný názor, přičemž můžete a nemusíte vycházet z autorů, kteří se kloní na tu či onu stranu. (maximum – 15 bodů)