O optimismu vysokoškoláků Tohle není originální název. The study investigated the tendency cf people to be unrealistically optimistic about future hfe events. The university students estimated how much their own chances cf experiencing 30 events djfered from the chances cf their classmates. Cognitive and motivational considerations led to predictions that degree cf desirability, perceived probability, personal experience, perceived controllability, and stereotype salience would ir.Jluence the amount c f optimistic bias evoked by d, Jerent events. 1, Optimismus jako pozitivní iluze Taylor a Brown (1988, 1994) nadnesli vědeckému fóru provokující otázku: je vůbec možné být šťastný a zachovat si realistický náhled na sebe a na situaci? Jsou šťastní lidé realisté nebo se dopouštějí soustavných chyb při vnímání a hodnocení reality? Sami autoři upozorňují na tři možné typy iluzí běžně se vyskytující u spokojených, psychicky zdravých a dobře adaptovaných osob: 1. mírné sebenadhodnocování zahrnující autogratifikaci a autoprotekci 2. nadhodnocování vlastní možnosti kontrolovat běh událostí svého života 3. nahlížení budoucnosti ve světle nerealistického optimismu. Zveřejnění konceptu pozitivních iluzí vyvolalo živou polemiku. Zaměřme se tentokrát pouze na koncept optimismu. Dispoziční optimismus bývá definován v termínech všeobecného očekávání. Optimisté mají sklon očekávat především příznivé životní události. Předpokládá se, že optimismus má zmírňující vliv při prožívání obtížných nebo nových situací. Při konfrontaci s případnými překážkami je mnohem pravděpodobnější, že optimisté setrvají v úsilí vedoucím k vytčenému cíli (Scheier, Carver, 1985, in RjZJysamb, 2002). Několik výzkumů potvrdilo, že optimismus má negativní vztah k neuroticismu, ůzkostnosti a negativní náladě; pozitivní vztah k vlastní účinnosti, naději a kextraverzi (Robbins, 2001, Scheier, Carver, 1994, a další). Stupeň optimismu se však pro jednotlivé životní oblasti (profese, rodina, partnerství, finance, zájmy atd.) může lišit. Přemýšlení lidí o budoucnosti je prostoupeno optimismem. Jak ukazuje výzkum Brickmana (1978), většina lidí věří, že přítomnost je lepší než minulost a budoucnost bude ještě lepší. Důkazy pro iluzorní podstatu optimismu vycházejí ze studií srovnávajících sebeposuzování s posuzováním druhých. Přestože lidé připisují všem lidem vizi příjemné budoucnosti, svoji budoucnost hodnotí jako rozhodně ještě pozitivnější (Weínstein, 1980), Naše studie byla inspirována výzkumem Weinsteina (1980), který se zaměřil na zjištění míry optimistických či pesimistických odhadů budoucnosti u vysokoškoláků studujících na Cook College v USA. Zajímalo nás, zda se naši vysokoškoláci americkým studentům ve svých předpovědích blíží či nikoli. 2. Výzkumná část 2.1 Cíl výzkumu V empirické části písemné práce jsme se zaměřili na zjištění existence systematické chyby v nahlížení vlastní budoucnosti ve směru jejího pozitivního zkreslení. V následujícím výzkumu studenti MU v Brně srovnávali pravděpodobnost, že prožijí určité životní události (pozitivní a negativní), s průměrnou pravděpodobností ostatních studentů VŠ. Optimistické zkreslení se projeví v případě, že většina studentů bude pokládat svoji pravděpodobnost prožití negativních událostí za nižší než průměrnou (nebo pravděpodobnost prožití pozitivních události za vyšší než průměrnou). Jestliže se průměrné hodnoty těchto srovnávacích odhadů budou významně lišit od nuly ve směru optimismu, můžeme to chápat jako nerealistické hodnocení budoucnosti (optimismus) a hodnotu průměru lze chápat jako míru velikosti optimistického zkreslení. Pro účely výzkumu jsme se rozhodli ověřovat následujících 6 hypotéz, u všech hypotéz bylo dále sledováno, zda existují signifikantní rozdíly v hodnocení výskytu událostí a jejich charakteristik u mužů a žen: /. Lidé předpokládcjí, že negatívni události se s menší pravděpodobností stanou jim než ostatním a předpoklade jí, že pozitivní události se s větší pravděpodobností stanou jim než ostatním. 2. Čím xyššíje vnímaná pravděpodobnost události, tím větší je tendence lidí předpokládat, že j tjich šance jsou vyšší než průměrně. 3. Čím větší je vnímaná kontrolovatebiost negativní události, tím větší je tendence lidí hodnotit své šance zažit danou negativní událost jako nižší než průměrné, čím vyšší je vnímaná kontrolovatelnost pozitivní události, tím větší je tendence lidí předpokládat, že jejich šance jsou vyšší než průměrné. 4. Čím více je negativní událost nežádoucí, tím větší je tendence lidí předpokládat, že pravděpodobnost výskytu je u nich nižší než v průměru, čím více je pozitivní událost žádoucí, tím větší je tendence lidi předpokládat, že pravděpodobnost výskytu události je u nich vyšší než v průměru. 5. Předchozí osobní zkušenost s událostí zvýší pravděpodobnost, že lidé budou hodnotit své šance jako vyšší než průměrné. 6. Jestliže existije určitá skupina lidi, kterým se negativní událost pravděpodobně stane (existije určily kulturní stereotyp), lidé meji tendenci předpokládat, že jejich šance jsou nižší než průměrné. 2.2 Metoda 2.2.1 Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořili studenti Masarykovy univerzity, kteří byli náhodně vybráni z počítačové databáze informačního systému MU. Tito studenti byli prostřednictvím elektronické pošty požádáni, aby vyplnili anonymní dotazník. Tento postup zajistil reprezentativní zastoupení studentů jednotlivých fakult MU a odpovídající poměr zastoupení obou pohlaví. Každá z šesti forem dotazníku byla zaslána přibližně 200 studentům, návratnost byla 15 - 25%. Při interpretaci výsledků je tedy nutné zohlednit malý výzkumný soubor a možnost samovýběru respondentů. 39 Tabulka 1: Návratnost dotazníků Forma dotazníku zjišťující: Celkem Muži Zeny • srovnávací odhady 34 14 20 • pravděpodobnost výskytu u všech VS studentů 51 29 22 • kontrolovatelnost události 39 19 20 • žádoucnost události 38 20 18 • osobní zkušenost se situací 31 15 16 * spojení situace s určitou skupinou lidí 40 23 17 2.2.2 Metodika Pro zjištění hodnocení budoucnosti jsme vytvořili seznam 30 událostí (15 negativních a 15 pozitivních), které mohou studenti očekávat ve svém profesním a osobním životě. V první formě dotazníku bylo úkolem respondentů odhadnout, jaké jsou jejich šance, že prožijí určitou událost ve srovnání s jinými VŠ studenty stejného pohlaví a tento odhad vyjádřit jednou z hodnot na 13-položkové škále (o 100%, 80%, 60%, 40%, 20%, 10% nižší než průměr / průměrné / o 10%, 20%, 40%, 60%, 80%, 100% vyšší než průměr) - srovnávací odhady. Ve druhé formě dotazníku respondenti odhadovali procenta VŠ studentů, kterým se přihodí určitá událost, pro záznam odpovědi sloužila škála s intervaly 10 procent (0-10%, 10-20%, 20-30%, 30-40%, 40-50%, 50-60%, 60-70%, 70-80%, 80-90%, 90-100%) -pravděpodobnost výskytu událostí u celé skupiny vysokoškoláku. Třetí forma dotazníku zjišťovala kontrolovatelnost událostí na škále od 1 do 5 (1 -výskyt události nelze kontrolovat, 2 - výskyt události lze kontrolovat pouze v malé míře, 3 -výskyt události lze kontrolovat ve střední míře, 4 - výskyt události lze kontrolovat ve velké míře, 5 - výskyt události lze zcela kontrolovat). Čtvrtá forma dotazníku se zaměřila na zjištění žádoucnosti, vyjádřené na škále od 1 do 9 (1 - událost je extrémně nežádoucí, 3 - událost je nežádoucí, 5 - událost je neutrální, 7 -událost je žádoucí, 9 - událost je extrémně žádoucí). V páté formě dotazníku respondenti odpovídali na otázku, zda se ve svém životě nebo ve svém okolí setkali s určitou událostí (osobní zkušenost s událostí); škála byla vytvořena následovně: 1 - neznám nikoho, komu se událost přihodila, 2 - přihodila se mým známým, 3 -přihodila se mým přátelům nebo blízkým příbuzným, 4 - přihodila se mně jednou, 5 -přihodila se mně vícekrát. Šestá forma dotazníku byla určena pro zjištění představy skupiny lidí, která má vysokou pravděpodobnost, že prožije určitou událost (kulturní stereotyp), možné odpovědi byly vyjádřeny takto: 1 - nepřichází mi na mysl žádná skupina osob, která má vysokou šanci, že se jí přihodí daná událost, 2 - napadá mě skupina osob s vysokou pravděpodobností k prožití události, ale tato skupina není nijak určitě ohraničena, 3 - dokážu si velmi přesně představit skupinu osob, které se událost pravděpodobně stane. 2.2.3 Způsob zpracování dat Data byla získávána v agregované podobě pomocí elektronických verzí dotazníků. U všech šesti forem dotazníků byly vypočítány průměrné hodnoty jednotlivých událostí celkově i pro obě pohlaví zvlášť. Statistická významnost srovnávacích odhadů a hodnot žádoucnosti byla testována pomocí t - testu, stat. významnost podílů optimistických/pesimistických odpovědí pomocí chí - testu. Korelační analýza byla provedena pro zjištění vztahu mezi průměry srovnávacích odhadů a podíly optimistických/pesimistických odpovědí. Dále byly korelovány průměry 40 srovnávacích odhadů s průměrnými hodnotami charakteristik událostí (uvedených v hypotézách 2 - 6); korelační koeficienty byly zvlášť vypočteny pro muže a ženy, pro negativní a pozitivní událostí. Pro detailnější zachycení vztahů byla navíc provedena korelační analýza negativních a pozitivních událostí pro obě pohlaví. 2.3 Výsledky - deskripce a interpretace 2.3.1 Hypotéza 1: Míra optimismu/pesimismu vyjádřená ve srovnávacích odhadech V tabulce 2 jsou seřazeny jednotlivé události podle klesající míry optimismu. Kladné hodnoty u pozitivních událostí a záporné hodnoty u negativních událostí naznačují optimismus. Tyto hodnoty se vyskytují u 20 událostí z celkového počtu 30. Míru optimismu či pesimismu jsme odlišili v rozmezí těchto intervalů: - u pozitivních událostí 0,1 -10% => mírný optimismus, 10% a více výrazný optimismus, - 0,1 - -10% mírný pesimismus, -10% a více výrazný pesimismus; - u negativních událostí - 0,1 — -10% => mírný optimismus, -10% a více => výrazný optimismus, 0,1 - 10% => mírný pesimismus, 10% a více výrazný pesimismus. Jak vyplývá z tabulky, přibližně polovina pozitivních událostí byla hodnocena optimisticky, výraznější optimismus je naznačen u dvou událostí (povolání jako seberealizace, přátelské přijetí pracovním kolektivem), mírný optimismus u dalších 7. Dále srovnávací odhady směřují k mírnému pesimistickému hodnocení, které je výraznější a vysoce statisticky významné u události: výhra většího finančního obnosu. Téměř všechny výsledky hodnocení výskytu pozitivních událostí však nejsou statisticky průkazné. Srovnání mezi muži a ženami poukazuje na některé zajímavé rozdíly ( více než desetiprocentní) v hodnocení: ženy hodnotí s větším optimismem možnost prožívat povolání jako seberealizaci a udržení trvalého partnerského/manželského vztahu. Muži se staví více optimisticky k těmto událostem: přátelské přijetí pracovním kolektivem, mít tělesně i duševně zdravé děti, stát se společensky významnou osobností, vyšší plat, než je obvyklé v určité profesi. Hodnocení výskytu negativních událostí ukazuje vyšší míru optimismu u 7 událostí ( stat. průkazné), mírný optimismus u dalších 4 a mírný pesimismus u posledních 4. Nejvíce patrné optimistické tendence jsou vyjádřeny v hodnocení nepravděpodobnosti sebevražedných úmyslů (M = -28,2), pesimistické tendence v možnosti onemocnění rakovinou (M = 6,8). Ženy výrazněji optimisticky předpokládají, že nebudou pochybovat o vhodnosti svého povolání. Muži optimisticky podhodnocují možnost těchto událostí: vyhození z práce, rozvod několik let po svatbě, neplodnost, srdeční infarkt, vyhledání pomoci psychiatra. V tabulce 3 je uveden poměr počtu optimistických odpovědí k odpovědím pesimistickým. Pouze u 6 událostí statisticky významně převažují optimistické odpovědi, zatímco ve dvou případech stat. významně převažují pesimistické odpovědi. Nejvíce patrná optimistická tendence se projevila v hodnocení události - povolání jako seberealizace, silná pesimistická tendence je u události - výhra většího finančního obnosu. Korelace mezi poměrem optimistických/pesimistických odpovědí a hodnotami srovnávacích odhadů, které jsou uvedeny v tabulce 2, je 0,53 (výsledek průkazný na hladině 0,01). 41 Tabulka 2: Gptimismus/pesimismus vyjádřený ve srovnávacích odhadech Průměry srovnávacích odhadů UDÁLOST CELKEM MUŽI ŽENY povolání jako seberealizace 30,0*** 21,4 36,0 přátelské přijetí pracovním kolektivem 18,5*** 26,2 13,5 atraktivní uplatnění po absolvování VS 8,2 13,6 4,5 bezproblémové dokončení VS 7,6 11,4 5,0 mít tělesně i duševně zdravé děti 7,2* 15,4 1,6 o dobrý zdravotní stav do 40 let 4,5 7,9 2,1 žádné zlomeniny kostí 2,4 -0,7 4,7 dožít se více jak 80 let 1,5 5,7 -1,6 Pozitiv prožití 5 let bez vážné nemoci 0,3 0,7 0,0 stát se společensky významnou osobností -1,2 12,9 -11,6 během 5 let nebýt účastníkem žádné doprav, nehody -1,2 -2,1 -0,5 trvalý partnerský/manželský vztah -3,3 -16,4 6,3 1 rok bez všech infekčních onemocnění -5,6 -3,6 -7,2 vyšší plat, než je obvyklé v určité profesi -10,6 7,1 -23,0 výhra většího finančního obnosu -29,4*** -24,3 -33,2 sebevražedné úmysly -28,2** -24,3 -31,0 zjištění, že zvolené povolání je nevhodné -22,9** -17,1 -27,0 převaha konfliktů a nespokojenosti -20,0*** -25,0 -16,5 vyhození z práce -19,7*** -27,9 -14,0 rozvod několik let po svatbě -17,1* -27,1 -10,0 o setrvání v nevyhovujícím zaměstnání -13,5* -11,4 -15,0 33 -o Neplodnost -10,9* -21,4 -3,5 "S nezaměstnanost (více jak půl roku) -6,8 -2,1 -10,0 > ts srdeční infarkt -5,8 -14,6 0,0 bii u nedobrovolné ukončení studia na VS -3,2 -2,1 -4,0 vyhledáni pomoci psychiatra -1,5 -26,4 16,0 starosti se splácením dluhů 0,6 0,0 1,0 odcizení auta nebo vykradení bytu 3,2 -3,6 8,0 zklamání v závažné věci 5,6 -1,4 10,5 onemocnění rakovinou 6,8 2,1 10,0 * výsledek průkazný na hladině 0,05 ** výsledek průkazný na hladině 0,01 *** výsledek průkazný na hladině 0,001 42 Tabulka 3: Podíl optimistických a pesimistických odpovědí UDÁLOST Počet optimistických odpovědí dělený počtem pesimistických odpovědí Pozitivní události povolání jako seberealizace 8,67 přátelské přijetí pracovním kolektivem 4,00** Mít tělesně i duševně zdravé děti 4,00 atraktivní uplatnění po absolvování VS 1,89 dobrý zdravotní stav do 40 let 1,67 bezproblémové dokončení VS 1,30 žádné zlomeniny kostí 1,14 stát se společensky významnou osobností 0,93 vyšší plat, než je obvyklé v určité profesi 0,89 dožít se více jak 80 let 0,80 prožití 5 let bez vážné nemoci 0,75 trvalý partnerský/manželský vztah 0,71 1 rok bez všech infekčních onemocnění 0,42 během 5 let nebýt účastníkem žádné dopravní nehody 0,30* výhra většího finančního obnosu 0,06*** Negativní události neplodnost 4,50* převaha konfliktů a nespokojenosti v manželství 4,50** vyhození z práce 3,00* zjištění, že zvolené povolání je nevhodné 3,00* sebevražedné úmysly 2,50* rozvod několik let po svatbě 1,75 nezaměstnanost (více jak půl roku) po absolvování VS 1,33 setrvání v nevyhovujícím zaměstnání 1,30 nedobrovolné ukončení studia na VS 1,10 srdeční infarkt 1,00 zklamání v závažné věci 0,90 vyhledám pomoci psychiatra 0,81 starosti se splácením dluhů 0,69 onemocnění rakovinou 0,63 odcizení auta nebo vykradení bytu 0,55 * výsledek průkazný na hladině 0,05 * * výsledek průkazný na hladině 0,01 *** výsledek průkazný na hladině 0,001 2.3.2. Hypotézy2-6 Odhad pravděpodobnosti výskytu událostí v populaci vysokoškoláků, subjektivně vnímaná kontrolovatelnost událostí, jejich žádoucnost, osobní zkušenost s událostmi a zvnitřněný 43 kulturní stereotyp jsou faktory, které se na optimistickém zkreslení vnímání vlastní budoucnosti mohou podílet. V tabulce 4 jsou uvedeny výsledky korelační analýzy. První sloupec ukazuje, že všechny korelace předpokládané v hypotézách 2-6 jsou v očekávaném směru, ale pouze 3 z nich jsou statisticky významné. U předpokladu výskytu pozitivních událostí ( sloupec 2) jsou korelace také kladné, avšak pouze kontrolovatelnost je ve statisticky významném vztahu se srovnávacími odhady. Hodnoty korelačních koeficientů u negativních událostí (sloupec 3) naznačují nevýznamně kladný vztah srovnávacích odhadů k charakteristikám testovaným v hypotézách 2,4 a 5; u hypotéz 3 a 6 jde o nevýznamně záporný vztah. Z uvedených výsledků vyplývá, že při srovnávacích odhadech respondenti hodnotili optimisticky pravděpodobnost výskytu událostí v souvislosti s vnímanou pravděpodobností, žádoucností a osobní zkušeností; vnímaná kontrolovatelnost se podílela na hodnocení výskytu pozitivních událostí. Tabulka 4; Korelace mezi průměry srovnávacích odhadů a průměrnými hodnotami charakteristik událostí Charakteristika události (číslo hypotézy) Všechny události Pozitivní události Negativní události Vnímaná pravděpodobnost události (2) 0,53** 0,49 0,27 Vnímaná kontrolovatelnost události (3) 0,10 0,71** -0,38 Zádoucnost události (4) 0,49** 0,44 0,10 Osobní zkušenost se situací (5) 0,38* 0,26 0,28 Představa skupiny, které se událost pravděpodobně stane (6) 0,27 0,45 -0,06 * výsledek průkazný na hladině 0,05 ** výsledek průkazný na hladině 0,01 *** výsledek průkazný na hladině 0,001 2.4. Diskuse a závěr Vzhledem k malému souboru respondentů a možnému zkreslení dat způsobenému samovýběrem respondentů, je nutné následující interpretaci výsledků chápat spíše jako náznak obecných tendencí při hodnocení vlastní budoucnosti. Získané výsledky nejsou jednoznačným potvrzením hypotéz, které byly ověřovány. Při předpokládání výskytu pozitivních událostí došlo k poměrně vyrovnanému rozložení odhadů jak ve směru optimismu, tak i pesimismu; mírná optimistická tendence přesto převládá, a to především u událostí týkajících se studia a profese. Při hodnocení výskytu negativních událostí došlo k mnohem výraznějšímu optimistickému zkreslení, přesto u 4 událostí je hodnocení mírně pesimistické. Mezi hodnocením pravděpodobnosti výskytu událostí při srovnávacích odhadech muži a ženami byly nalezeny rozdíly. Dle očekávání se u jednotlivých událostí velikost optimistického a pesimistického zkreslení lišila, o vysvětlení se snažily hypotézy 2-6. Systematické chyby při hodnocení budoucnosti ve směru optimismu se respondenti dopouštěli na základě jejich vnímané pravděpodobnosti, žádoucností a osobní zkušenosti, mimo to se u pozitivních událostí jako důležitý faktor projevila jejich vnímaná kontrolovatelnost. Tedy pouze hypotéza 6 (představa skupiny, které se událost pravděpodobně stane) nebyla výsledky výzkumu potvrzena. Srovnání odhadů mužů a žen ukazuje na stejný faktor ovlivňující hodnocení, kterým je v obou případech vnímaná pravděpodobnost, a odlišný faktor u mužů (vnímaná zádoucnost) a u žen (osobní zkušenost se situací). 44 Zajímavé může být srovnám s výsledky výzkumu uskutečněném v roce 1980 na Cook College (Ruthers - The State University) v USA pod vedením N. D. Weinsteina. Výzkumný soubor tvořili studenti Cook College. První formu dotazníku (srovnávací odhady) vyplnilo 258 studentů mezioborových kurzů, následující charakteristiky (2-5) byly sloučeny v jeden dotazník, který vyplnilo 120 studentek kurzu psychologie. V seznamu 42 událostí bylo uvedeno 24 negativních a 18 pozitivních událostí; 11 z nich jsem v mírně pozměněné podobě použili pro svůj výzkum. Zpracování dat proběhlo s využitím stejných statistických postupů. V tabulce 5 jsou průměrné hodnoty srovnávacích odhadů u událostí, které byly v obou výzkumech stejné. Je zřejmé, že u většiny událostí bylo optimistické zkreslení i několikanásobně vyšší v případě amerických respondentů. U pozitivních událostí byla nejvyšší průměrná velikost zkreslení ve směru optimismu až 50,2 (***), u negativních událostí - 58,3 (***). Silnou optimistickou tendenci u amerických respondentů potvrzují i výsledky podílů optimistických/pesimistických odpovědí, který byl u pozitivních událostí až 6,22 (***) a u negativních událostí až 9,50 (***). Pouze u 5 událostí nebyly hodnoty průměrů v očekávaném směru, respondenti je hodnotili s mírným pesimismem. Vyšší optimismus na straně českých studentů je pouze u 3 z vybraných 13 událostí, jednou se dokonce jedná o optimistické zkreslení 2,5x vyšší než v případě amerických studentů (u události: zjištění, že zvolené povolání je nevhodné). Tabulka 5: Srovnání průměrů srovnávacích odhadů studentů MU v Brně a Cook College (pro vybrané události) UDÁLOST Srovnávací odhady CELKEM MU v Brně CELKEM Cook College prožití 5 let bez vážné nemoci 0,3 8,5 tivn iosti dožít se více jak 80 let 1,5 12,5** Pozi udál mít tělesně i duševně zdravé děti 7,2* 6,2* atraktivní uplatnění po absolvování VS 8,2 50,2*** sebevražedné úmysly -28,2** -55,9*** 2jištění, že zvolené povolání je nevhodné -22,9** -8,8 ■ i—i > in O vyhození z práce -19,7*** -31,6*** 53 ■™í rozvod několik let po svatbě -17,1* -48,7*** i—* -i—i c setrvání v nevyhovujícím zaměstnání -13,5* -11,6 Negath neplodnost -10,9* -31,2*** srdeční infarkt -5,8 -23,3*** nedobrovolné ukončení studia na VŠ -3,2 -30,8*** onemocnění rakovinou 6,8 -4,4 * výsledek průkazný na hladině 0,05 * * výsledek průkazný na hladině 0,01 *** výsledek průkazný na hladině 0,001 45 Jak lze interpretovat rozdíly v míře optimistické tendence u českých a amerických vysokoškoláků? Domníváme se, že zjištěné rozdíly odrážejí odlišnosti amerického a českého kulturního prostředí, především výchovy. Zdá se, že v americkém, často liberálním výchovném stylu se více podporuje víra ve vlastní účinnost při výkonu a nadhodnocování osobní kontroly v různých situacích. Děti zde obvykle dostávají velké odměny za průměrné výkony, kdežto neúspěchy se bagatelizují. Sociální prostředí jim zdůrazňuje vysokou žádoucnost profesního úspěchu, finančního zajištění a společenského postavení a přirozeným důsledkem jsou optimistická očekávání v souladu s těmito cíli. Vybrané odkazy na literaturu: Asendorpf, J. B., Ostendorf, F. (1998). Is self-enhancement healthy? Conceptual, psychometric and empirical analysis. Journal of Personality and Social Psychology 74, 4, 955-966. Brickman, P. a kol (1978). Lottery winners and accident victims: Is happiness relative? Journal of Personality and Social Psychology 36,917 - 927,1978. Robins, R. W., Beer J. S. (2001). Positive illusions about the Self: short-term benefits and long-term costs. Journal of Personality and Social Psychology 80, 2, 340-352. R0ysamb, E., Strype, J. (2002). Optimism and pessimism: underlying structure and dimensionality. Journal of Social and Clinical Pychology 21,1,1-19. Taylor, S. E., Brown, L. (1994). Positive illusions and well-being revisited: separating fact from fiction. Psychological Bulletin 116, 1,21-27. Taylor, S. E., Brown, L. (1988). Illusion and well-being: A social psychological perspective on mental health. Psychological Bulletin 103,2,193-210. Weinstein, N. D. (1980). Unrealistic optimism about future life events. Journal of Personality and Social Psychology 39, 5,806-820. 46