PSY401 Metodologie v psychologii
Designy kvantitativního výzkumu*
*Pozor, následující text obsahuje ironizující výrazy. Nejsou určeny k užití v přítomnosti
nezaškolených jedinců.

Od výzkumného problému k smysluplnému výsledku
}Role výzkumného designu (plánu):
}strategie řešení problému -> výzkumný projekt
}v případě kvantitativních výzkumů musí téměř vždy existovat relativně konkrétní výzkumný plán před
započetím empirického stadia
}jinak nebude kargo
}Tedy výzkumný plán
}sjednocuje potřeby výzkumného problému s možnostmi empirického řešení
}stanovuje sekvenci kroků, které k řešení vedou (či alespoň mohou vést)
}svým zakořeněním v teorii umožňuje adekvátní intepretaci výsledku a vytvoření karga
}
}

Obřad přivolání karga: plánování výzkumu
}Dodržení návazností je pro kvatitativní výzkum vitální – jednotlivá stadia implikují volby v
dalších krocích
}Obvykle je zcela nemožné měnit design během výzkumu
}Nedodržení nebo chyba plánu v jediném bodě může způsobit naprosté selhání výzkumu
}

Vztah výzkumného problému, výzkumné otázky a hypotéz
}Výzkumný problém
}Výzkumná otázka a hypotézy
}Vyplývá ze stavu teorie v určitých podmínkách
}důsledek pnutí mezi teorií a (např. časem změněnou) každodenní realitou
}Provázaností se stavem, podobou teorie implikuje paradigma (pojmový systém), v němž bude přetvořen
do výzkumných otázek
}je udržitelná současná představa o struktuře inteligence?
}VO: Specifikace VP na jevovou úroveň
}jaká je struktura inteligence? tedy, jaké dimenze inteligence má smysl diagnostikovat např. ve
vztahu ke škole?
}H: Specifikace VO na jedno, či sérii ověřitelných tvrzení (či gramatických otázek; na formě
nezáleží)
}lze diferencovat verbální a neverbální faktor inteligence?
}existuje jediný faktor IQ?

Výsledek řešení sekvence problém -> otázka -> hypotézy
}Pojmový aparát (paradigma)
}Teoretické konstrukty, použitelné k odvození metod vhodných pro empirické řešení
}potřebuji změřit spíš interpersonální závislost nebo styl citové vazby?
}záleží spíš inteligenci nebo školní znalosti/dovednosti?
}Statistické hypotézy (nejen věcná a nulová J) implikující vlastní výzkumný design
}potřebuji porovnat skupiny respondentů nebo zjistit vztahy mezi jevy?
}jde o kauzalitu, nebo projev souvisejících charakteristik?
}Selhání v řešení sekvence způsobí:
}odvození nesmyslného designu, volbu absurdních metod, vznik bezcenných dat a posledním důsledku
selhání při pokusu o výstřel z bambusové pušky (analýza nepřinese výsledky)
}Snaha o přeskočení sekvence způsobí:
}objev kokosového ořechu (dojde k užití ad hoc metod a analýze banálních dat)

Hledání empirického řešení - design či plán
}Formulované hypotézy implikují design:
}Experiment, quasi-experiment, korelační přístup, survey,  formativní výzkum atd.
}nenechme se utopit ve formálních rozdílech pojmosloví
}Podstatné je, že dobrá hypotéza jasně implikuje statistické řešení – z něj vyplývá design (a ne
naopakJ)
}Nelze-li z hypotéz jasně odvodit statistické řešení, nemá smysl začít sbírat data
}stačí úroveň: t-test nebo korelace, ANOVA nebo regrese, MANOVA nebo SEM (není nutno řešit
ne/parametričnost metod)
}je nutno znát předpokládanou sílu efektu – z ní dovozujeme minimální potřebnou velikost vzorku
}Sběr dat bez předběžné znalosti plánu analýzy je sebevražedný experiment. Zdaleka ne všechny
datové struktury lze smysluplně (=netriviálně) analyzovat.

Hledání empirického řešení - metody
}Užití metod vyplývá často spíše z otázky, než hypotéz
}Metody v širším smyslu
}pozorování, rozhovor, ankety, dotazníky, testy, analýza artefaktu
}kvantifikovatelné nebo kvantitativně zpracovatelné jsou produkty/data téměř jakkékoliv metody,
jsou-li získány v adekvátním plánu/designu
}Metody v užším smyslu
}psychodiagnostické metody
}úzké provázání s teorií, problematická přenositelnost mimo původní rámec, problematika zaškolení a
autorských práv
}Bez ohledu na předchozí jsou kritické požadavky na validitu a reliabilitu
}validita: konstruktová, diferenciální, dimenzionální, obsahová (přinejmenším) a indikace vůči
vzorku (vždy)
}reliabilita dle teoretických vlastností měřeného konstruktu
}metody postrádající jedno či obojí produkují náhodná nebo (hůře) systematicky chybná data. kargo
nebude, jenom bambus.
}Metody implikují měřené proměnné. Garbage in, garbage out.

Hledání empirického řešení – vzorek
}Požadavky na vzorek vyplývají z výzkumné otázky a designu
}zohledňujeme přitom možnosti (indikaci) metod k dispozici
}Náhodné nebo záměrné výběry?
}a jak se to vlastně má k reprezentativnosti?
}a kolik jich vlastně má být? (očekáváná síla efektu)
}Experimentální designy:
}náhodné výběry, konstrastní skupiny, intra-subject vs. inter-subject, single case
}Korelační designy:
}reprezenativní a záměrné výběry, kohortové a cross-sectional výběry, drop-out
}Zvláštní designy – jen při jasném způsobu analýzy!
}
}
}

Dodržení disciplíny sběru dat umožňuje intepretaci...
}... a bez intepretace je kvanti výzkum bezcenný. Kdo stojí jen o čísla?
}Smysluplná interpretace je možná pouze tehdy,
}dodrželi jsme-li návaznost teorie – empirie, neopustili sekvenci
}neselhalo-li měření
}zvládli jsme-li analýzu
}chápeme-li jasně souvislost mezi změřenými jevy, jejich tabelovaným popisem (daty), výsledky
jejich analýzy a původní teorií
}jinak se jedná o obřad s půlkami kokosových ořechů na uších; typicky nejčastější místo chyb,
dokonce častější než fáze přípravy (ta je často omluvitelná konvencí) a letadla s kargem nepřiletí
}K smysluplné intepretaci patří i reflexe slabin výzkumu
}Dobrá zpráva o výzkumu není success story, ale upřímný odborný text. Bez ohledu na to, zda je
kvali-, nebo kvanti-.
}

Děkuji za pozornost