Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Beitlová Martina, učo 274439 Celkové hodnocení Autoři dotyčné studie si vybrali zajímavé, a v dnešní době i aktuální téma[MS1] , hodnocení vlastní budoucnosti studenty vysokých škol. V teoretickém úvodu, o němž si zmínim ještě níže, čerpali z kvalitních zdrojů. Při vyhodnocování získaných výsledků zvolili dle mého názoru vhodné statistické metody (t- test, chí-kvadrát test a korelační analýzu). Autoři správně reflektovali fakt, že získané výsledky mohly být významně ovlivněné samovýběrem respondentů a celkem nízkou návratností dotazníků. Nicméně by bylo zajímavé uvést, studenti, jakých fakult dotazníky zodpověděli. Hlavní nedostatek studie vidím v tom, že jsem se nedozvěděla všechny potřebné a důležité informace o samotné podstatě výzkumu. Tedy zda autoři porovnávali hodnocení vlastní budoucnosti studentů Masarykovy univerzity v Brně se studenty ostatních vysokých škol v České republice (popřípadě jakých konkrétně) nebo s vysokoškolskými studenty ze zahraničí[MS2] . Na tento nedostatek navazuje má další výtka, a to že ve studii není uvedeno, jakým způsobem autoři získali průměrnou pravděpodobnost očekávání určitých životních událostí těchto ostatních studentů. Teoretický úvod byl krátký a připadal mi nedotažený. Autoři pojednávají o optimismu a jeho vztahu k některým charakterovým rysům, krátce se zmiňují o tendenci lidí nahlížet svou budoucnost optimističtěji než tu ostatních lidí, ale zcela zde chybí něco k pesimismu či k tendenci posuzovat negativně výhledy na prožití určitých životních událostí některých skupin lidí tedy ke „kulturnímu stereotypu[MS3] “. V textu není ani naznačeno proč by se měli vysokoškolští studenti v posuzování vlastní budoucnosti lišit od ostatní populace. Studenti vysokých škol jsou v úvodu zmíněni pouze v souvislosti s výzkumem, který proběhl na Cook College v osmdesátých letech. Cook College není multioborovou vysokou školou, takže lze předpokládat, že její studenti jsou v jistých ohledech specifičtí. Chybí mi v textu zdůvodnění autorů proč považují za přínosné zaměřit se na hodnocení vlastní budoucnosti studenty Masarykovy univerzity[MS4] . Nedostatky teoretického úvodu se projevují i při posuzování vhodnosti hypotéz. Není zde provázanost s teorií a není jasné, jak na ně autoři přišli[MS5] . Ve zpracování získaných dat nevidím žádný zásadní problém[MS6] . Prezentace výsledků mi přijde chaotická, ale to může být dáno i mou nezkušeností se čtením výsledků studií[MS7] . Závěrečná diskuse působí poněkud „nedotaženě“. Autoři sice na začátku reflektují samovýběr respondentů, což hodnotím velmi kladně. Na druhou stranu píší „o náznaku obecných tendencí při hodnocení vlastní budoucnosti“. To mi nedává úplně smysl, když se autoři zaměřili na populaci vysokoškolských studentů. Celkově je diskuze pouhé stručné shrnutí získaných výsledků bez snahy snahy interpretovat je, zasadit je do kontextu a vyvodit z nich nějaké závěry[MS8] . Srovnání s výzkumem na Cook College z roku 1980 mi také nepřijde příliš vhodný. Společnost se za ta desetiletí proměnila. Vyhlídka dožití se více jak osmdesáti let byla před třiceti lety konotována poněkud jinak, stejně tak se změnil pohled na manželství a (pokud byl výzkum u nás proveden v předchozích dvou letech) hodnocení položky „setrvání v nevyhovujícím zaměstnání“ bylo hodnoceno v zhledem ke krizi za jiných podmínek[MS9] . Můj celkový dojem ze studie je rozpačitý. Určitě bych doporučila autorům specifikovat vysokoškolskou populaci, se kterou srovnávali brněnské studenty a více popřemýlet o hypotézách, popřípadě [MS10] je podložit literaturou. Za úvahu by také stálo, nechat odpovídat studenty na všechny formy dotazníku. Nikoliv sbírat data pro každý dotazník od jiných respondentů[MS11] . Silné stránky (za co chválit[MS12] ) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Zajímavé téma § Kvalitní a z většiny aktuální zdroje § Vhodně zvolené statistické metody vyhodnocení výsledků[MS13] § Správná reflexe možnosti zkreslení výsledků díky samovýběru respondentů § Slabě propracovaný teoretický úvod § Velké množství hypotéz nepodložených teorií § Nedostatek relevantních informací k samotnému základu výzkumu § Nedotažená diskuse Otázky pro autora studie 1. Proč si myslíte, že existuje rozdíl v posuzování své budoucnosti mezi studenty Masarykovy univerzity a studenty jiných vysokých škol? 2. Odkud jste zjistili, nebo jakým způsobem jste zjistili, průměrnou pravděpodobnost prožití určitých životních událostí ostatních studentů VŠ? Jedná se o české vysokoškoláky nebo jde o výsledky studentů ze zahraničí? 3. Jak jste určili intervaly optimismu a pesimismu u první hypotézy[MS14] : 4. Jak interpretujete to, že korelace uvedené v tabulce 4. jsou statisticky významné pouze ve čtyřech případech? 5. Od výzkumu uskutečněného v USA v osmdesátých letech už uběhlo několik desetiletí, nebylo možné nalézt aktuálnější studii na dané téma?[MS15] [MS16] ________________________________ [MS1]Chválit zajímavost tématu je klišé. Oceňuji, že níže uvádíte i další klady, je dobré začít něčím pozitivním. [MS2]Smyslem výzkumu navíc nemělo být srovnání s jinými studenty, ale ne/potvrzení stanovených hypotéz. [MS3]Ano, celkově chybí operacionalizace proměnných uvedených v hypotézách. [MS4]Ano, opět narážíte na nesoulad mezi záměrem srovnat výsledky studentů dvou škol versus otestovat hypotézy, které se týkají lidí všeobecně. [MS5]Máte pravdu. Hypotézy mají i řadu formálních nedostatků – slučují více tvrzení dohromady, jsou kruhovité, vyskytuje se v nich i budoucí čas a obsahují proměnné, které nejsou operacionalizovány. [MS6]S tím nesouhlasím Zpracování dat neproběhlo korektně. Nejsou kompletně prezentovány ani základní deskriptivní statistiky, chybí doklady pro užití daných statistických analýz, výsledky jsou počítány na rozdílných hladinách významnosti, některá data jsou bez odůvodnění zpracována zvlášť pro ženy a muže aj. [MS7]Oceňuji, že to přiznáváte. Do posudku však takovéto přiznání nepatří. Představu o vhodné podobě prezentace výsledků můžete získat mj. z odborných recenzovaných časopisů dostupných v databázích elektronických zdrojů. [MS8]Dobře vystihujete nedostatečnost diskuse. [MS9]Líbí se mi, jakým způsobem o věci uvažujete. [MS10]Rozhodně, nikoli popřípadě. [MS11]Bylo by vhodné doplnit argument, v čem spatřujete přínos tohoto postupu. [MS12]Oceňuji, že jste vyvážila slabé stránky silnými. [MS13]Nemohu souhlasit. [MS14]Dobrá otázka. [MS15]Toto zní jako skrytá výtka, že tak autoři/-ky neučinili. [MS16]Celkově: Podařilo se Vám identifikovat několik významných nedostatků studie. Relativně dost prostoru jste věnovala problematice výběru vzorku. Některé významné nedostatky jste ponechala bez vyjádření – viz mé komentáře. Oceňuji, že jste se snažila hledat i pozitiva. V jejich rámci jste však pochválila i to, co by si zasloužilo kritické zhodnocení - práci s daty. Z Vašeho hodnocení je však zřejmé, že jste studii četla pozorně. Svá konstatování doprovázíte smysluplnými argumenty. I přes výše uvedené rezervy jste prokázala náležité metodologické uvažování a Váš posudek hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji Vám za odvedenou práci.