Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Gabriela Chovancová Celkové hodnocení Hodnocená studie „O optimismu vysokoškoláků“ se zaměřuje na optimistické zkreslení vnímání vlastní budoucnosti u studentů MU. Studie navazuje na předchozí obdobný americký výzkum Unrealistic Optimism About Future Life Events (Weinstein, 1980), na který se v úvodu odkazuje. Jedná se tedy o výzkum založený na replikaci [MS1] výzkumu, jehož cílem je rozšířit poznatky na jinou skupinu respondentů s ohledem na odlišnost obou kultur. Výzkumná otázka je zaměřena na srovnání výsledků amerických a českých studentů („Zajímalo nás, zda se naši vysokoškoláci americkým studentům ve svých výpovědích blíží“). Výzkumné téma je přínosné, obdobné srovnání amerických a českých studentů pokud jde o optimismus ve vnímání budoucnosti nebylo doposud provedeno. Pro účely výzkumu bylo stanoveno 6 hypotéz, které kopírují americký originální výzkum[MS2] . Formulace hypotéz vychází z téměř doslovného překladu, což je někdy na úkor jejich srozumitelnosti (např.hypotéza č.3 „čím větší vnímaná kontrolovatelnost negativní události, tím větší je tendence lidí hodnotit své šance zažít danou negativní událost jako nižší než průměrné,……“ se opravdu čte těžce[MS3] ) Tvorba výzkumného vzorku proběhla dle popisu formou jednoduchého náhodného výběru (náhodný výběr z databáze všech studentů MU), což údajně zajistilo reprezentativní zastoupení studentů jednotlivých fakult a odpovídající zastoupení obou pohlaví. Z popisu tvorby výzkumného vzorku však ani jedno z toho nevyplývá[MS4] . Předpokládám, že se jednalo o stratifikovaný výběr (jednoduchý náhodný výběr byl učiněn z oddělených „subpopulací“, tzn.studentů jednotlivých fakult dále rozdělených na muže a ženy). Za problematickou považuji poměrně nízkou návratnost dotazníků, což ovšem autor v závěru práce zmiňuje a zohledňuje. Data byla získána pomocí 6 dotazníků a následně zpracována pomocí korelační analýzy. Korelační koeficient lze počítat u intervalových a poměrových proměnných, což splňuje korelační analýza zjišťující vztah mezi průměry srovnávacích odhadů a podíly optimistických/pesimistických odpovědí. Jistou pochybnost mám u korelační analýzy průměrů srovnávacích odhadů a průměrnými hodnotami charakteristik událostí (např. osobní zkušenost s událostí považuji za nominální proměnnou, není mi jasné, jak se dá poměřovat, o kolik je větší zkušenost, pokud se přihodila mně jednou, nebo pokud se přihodila mým blízkým příbuzným[MS5] ?). Výsledky analýz jsou popsány poměrně podrobně včetně přehledného zobrazení formou tabulky. Pokud bylo cílem práce mj.hodnotit rozdíly mezi muži a ženami[MS6] v oblasti optimistického zkreslení, tyto rozdíly nejsou přehledně popsány („mezi hodnocením pravděpodobnosti výskytu událostí při srovnávacích odhadech muži a ženami byly nalezeny rozdíly“). Zásadní nedostatky vidím v závěru, kde není jasné, na jakou výzkumnou otázku se odpovídá – autor píše „zajímavé může být srovnání s výsledky výzkumu uskutečněném na Cook College….“a znovu opakuje základní údaje o výzkumu. Nebylo ale účelem hodnoceného výzkumu právě toto srovnání[MS7] ?! Velice problematická je pak tabulka č.5, která srovnává výsledky obou výzkumů – jednotlivé události popsané v češtině totiž neodpovídají událostem v angličtině a je tedy otázkou, k jakému zkreslení mohlo dojít v rámci odpovědí českých respondentů („having a mentally gifted child“ není totéž, jako „mít tělesně i duševně zdravé děti“, „like postgraduation job“ rozhodně není totéž, jako „atraktivní uplatnění po absolvování VŠ[MS8] “!). Učiněné závěry podle mého názoru mohou být velice zavádějící[MS9] . Silné stránky (za co chválit[MS10] ) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Zajímavé téma navazující na předchozí zahraniční výzkum, § Dobře zvolený výzkumný vzorek s ohledem na studii, na kterou se navazuje, popis omezení vyplývajících ze způsobu tvorby výzkumného vzorku. § Přehledně zpracované výsledky ověření hypotézy č.1 § Ne zcela jasná výzkumná otázka § Zkreslení výsledků vyplývající z nepřesného překladu dotazníku[MS11] . § Nepodložená interpretace rozdílů v míře optimistického zkreslení u českých a amerických studentů v závěru studie. § Chybějící doporučení pro další navazující výzkumy, nedostatečné zhodnocení limitů aplikace výzkumu (zejm.vyplývající ze specifického vzorku – studentů VŠ). Otázky pro autora studie[MS12] 1. Jaká je základní výzkumná otázka této studie? 2. Jakým způsobem byla zajištěna reprezentativnost [MS13] vzorku pokud jde o poměr mužů/žen, resp.studentů jednotlivých fakult? 3. Do jaké míry odpovídají jednotlivé zkoumané události v českém a americkém výzkumu? Lze srovnávat výsledky obou výzkumů? 4. Lze nějakým způsobem využít výsledky výzkumu v praxi? 5. Jak souvisí výsledky výzkumu s osobnostními charakteristikami uvedenými v teoretické úvodní části práce[MS14] ? ________________________________ [MS1]O replikaci by šlo v případě provedení výzkumu s totožným designem za účelem zopakování, nikoli srovnání výsledků. [MS2]Tady narážíme na nejednoznačné vymezení výzkumného záměru, které se promítá i do diskuse – srovnat české a am. studenty x testovat dané hypotézy o lidech obecně na vzorku českých studentů. [MS3]Dobře upozorňujete na nesrozumitelnost hypotéz. Potíž je, že hypotézy jsou nedostatečně teoreticky odůvodněné (prakticky jen H1 má oporu) a zejména trpí řadou formálních nedostatků – slučují více tvrzení dohromady, jsou cirkulární, objevuje se v nich budoucí čas a obsahují pojmy, které nejsou operacionalizovány. [MS4]Dobrá poznámka. [MS5]Pochybnost je na místě. Nejsou doloženy předpoklady pro použití daných analýz. Oceňuji, že jste se nad touto skutečností pozastavila. [MS6]Správně píšete „pokud..“. Deklarovaným záměrem to nebylo, není pro to opora v teorii ani hypotézách, tedy jde o nadbytečné analýzy, možná „rybaření“ v datech. [MS7]Máte pravdu. Jsme u zmíněné nejednoznačnosti vymezení výzkumného záměru. Diskuse měla obsahovat důkladný rozbor výsledků vzhledem k hypotézám, které byly stanoveny. Bohužel není ani jasně řečeno, zda se potvrdily či nikoliv a co z toho plyne. [MS8]Dobrý postřeh. Oceňuji, že jste vyhledala originální studii. [MS9]Máte pravdu. Ještě by bylo vhodné doplnit argument proč – důvodů je celá řada. Interpretace rozdílů je omezena časovým odstupem, neekvivalentností skupin, odlišnou metodikou sběru dat ad. Interpretace rozdílů uvedená autory se zakládá jen na domněnkách. [MS10]Oceňuji snahu vyrovnat slabé stránky silnými. [MS11]Navíc byly vybrány jen některé položky z originálu – nevíme na základě čeho. Ani škály pro odpovědi nejsou bez chyb – obsahují např. překrývající se intervaly, nevylučující se kategorie aj. , to přesnost výsledků také snižuje. [MS12]Líbí se mi, kam svými otázkami cílíte. Navíc je pokládáte otevřenou, konstruktivní formou. Chválím. [MS13]Vlastně ani nevíme, jakou přesně populaci v jakých charakteristikách má vzorek reprezentovat. [MS14]Celkově: Podařilo se Vám identifikovat klíčové nedostatky studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četla pozorně a přemýšlela o ní. Pokládáte smysluplné otázky. Podařilo se Vám nalézt i nějaká pozitiva, což oceňuji. Některé nedostatky studie jste ponechala bez vyjádření – viz mé komentáře. Prokázala jste náležité metodologické uvažování a Váš posudek tedy hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji za kvalitně odvedenou práci.