Čítanka k předmětu SPR 117 Praxe a supervize III. – komunitní Kapitola 2 Typy komunitní práce (L. Musil) Popple rozeznává šest základních typů komunitní práce. Čtyři - „komunitní péči“, „komunitní organizaci“, „rozvoj komunity“ a „komunitní plánování“ - považuje za odpovídající spíše reformnímu přístupu ke komunitní práci. Jeho zastánci vycházejí z představy, že k posílení schopnosti klientů zvládat vlastní životní situace dochází úpravou poměrů v obci nebo sousedství. Usilují proto o změny místní infrastruktury a o posílení způsobilosti skupin klientů samostatně, v místním kontextu organizovat nebo prosazovat uspokojení vlastních potřeb. Tyto změny mají zvládání životní situace usnadnit lepší integrací klientů do existujících poměrů ve společnosti. Další dva přístupy - „komunitní vzdělávání“ a „komunití akci“ - považuje Popple za spíše radikální, ačkoliv u „komunitního vzdělávání“ popisuje také reformní variantu. Radikální přístup vychází rovněž z představy, že k posílení schopnosti klientů zvládat životní situace může dojít díky úpravě poměrů v obci nebo sousedství. Taková úprava poměrů však může být účinná, pokud snaha o samostatné a kolektivní prosazování místní změny přesáhne rámec obce a přispěje k celkové změně ekonomických a mocenských poměrů ve společnosti. V tomto kontextu tedy jde o takové změny místní infrastruktury a kompetencí klientů, jež jim umožní veřejně vyjádřit vlastní představy o místní změně a zájem na přeměně těch celospolečenských podmínek, které vedou k jejich znevýhodnění. Z tohoto hlediska je účelem komunitní práce překonávat strukturální sociální nerovnosti. Typy komunitní práce odpovídající spíše reformistickému přístupu typ strategie role pracovníka cílová skupina instituce komunitní péče umožnit přechod z institucio-nální do domácí péče a zlep-šit situaci obyvatel kultivací sociálních sítí a služeb dobro-volníků, vytvářením svépo-mocných jednotek, podněco-váním zájmu lidí o dobrovol-nou nebo ,neformální’ péči o potřeby blízkých trvalý nebo dočasný orga-nizátor laické péče, dobro-volník, nefor-mální (to je domácí, sou-sedský) pečovatel senioři, lidé s postižením, děti do 5 let aj. neformální (to je domácí, sousedská, přátelská) péče, rodina, obvykle ženy, někdy ženou a mužem ,sdílená péče’, odborná podpora laické péče komunitní organizace zlepšení koordinace činnosti různých sociálních služeb (snaha vyhnout se duplicitě, efektivně nabídnout služby a uspokojit potřeby) organizátor manažer koordinátor inspirátor uživatelé a zři-zovatelé profe-sionálních slu-žeb s omeze-ným rozpočtem obecní střediska služeb, koordinační výbory, poradní sbory, profesionální služby rozvoj komunity podpora skupin při získávání sebedůvěry a dovedností po-třebných k prosazování zlep-šení a kontroly kvality vlast-ního života, posilování aktiv-ní participace a svépomoci vzděláváním, podněcování skupin k artikulaci vlastních priorit nabízející možnosti, usnadňující změnu skupiny obyva-tel nebo nájem-níků, znevý-hodněné skupi-ny chudých, žen, ohrožené ženy a děti, et-nické menšiny aj. nátlakové skupiny, proti diskriminaci zaměřené aliance profesionálních, politických a místních záj-mů, místní autority nebo organizace nakloněné raso-vé nebo jiné rovnoprávnos-ti, svépomocné skupiny znevýhodněných komunitní plánování analyzování podmínek, pro-gramů a služeb, stanovení cílů a priorit, mobilizace zdrojů, zavádění a hodnocení efektivity služeb a programů nabízející možnosti, usnadňující změnu lokality, ve kterých dochá-zí ke znovuob-novení rozvoje nátlakové skupiny, proti diskriminaci zaměřené aliance profesionálních, politických a místních záj-mů, místní autority nebo organizace nakloněné raso-vé nebo jiné rovnoprávnosti Typy komunitní práce odpovídající spíše radikálnímu přístupu typ strategie role pracovníka cílová skupina instituce komunitní vzdělávání přizpůsobit vzdělávání pomě-rům v obci; reformistická verze: podpora sociální inte-grace specifických skupin nabídkou specifického vzdě-lávání; radikální verze: sna-ha překonat ideologickou nadvládu podněcováním kritického vědomí a posky-továním příležitostí k proble-matizaci místní zkušenosti a situace, což vede k akci, po níž následuje další kritická reflexe (feministický příklad: odmítnutí členění problémů žen a jejich řešení na ,indivi-duální’ či ,rodinná’ a ,veřejná’) vzdělavatel, usnadňující změnu znevýhodněné skupiny chu-dých, neza-městnaných, žen, imigrantů, etnické nebo jiné menšiny a jiné reformistická verze: místní školy jako střediska vzdělá-vání, veřejného života a trávení volného času, do-plňující vzdělávání, vzdělá-vání pro dospělé nebo pří-slušníky menšin, multikul-turní vzdělávání; radikální verze: odmítnutí hierarchic-kého ,stupínkového systé-mu’, kde je poznání chápá-no jako zboží, které otevírá přístup k moci a privilegi-ím, a jeho nahrazení pro-blematizací zkušenosti, která umožňuje změnu a otevírá možnost omezení znevýhodnění komunitní akce konfliktní, přímá, místní akce usilující o vyjednávání s mocnými o dílčím problému, cílem je omezit nerovnosti a zlepšit nevhodné životní podmínky (zejména podmín-ky bydlení, odpor proti urba-nistickým zásahům, nevý-hodným změnám zákonů, nadvládě mužů nebo rasistů aktivista komunitní pracovník, který proží-vá konflikt mezi rolí zaměstnance státu nebo obce a opory opoziční skupiny obvykle znevý-hodnění (chu-dí, ženy, men-šiny), někdy příslušníci střední vrstvy, nájemníci hnutí (squotteři, za sociální práva, ženy, antirasistické organizace) a aliance, akční skupiny nájemníků, koalice s místními odbory nebo podnikateli, akcemi vyvo-lané projekty tvorby pracov-ních míst, ekonomické regenerace nebo sebe-orga-nizace menšin, antirasis-ticky zaměřené místní autority nebo organizace Použitá literatura: POPPLE, K.: Analysing Community Work. Its Theory and Practice. Open University Press, Buckingham - Philadelphia 1996, s. 56-57, 55-73.