PERSEFONA, o.s.
Komplexní služby obětem
• domácího násilí
• sexuálního zneužívání
• znásilnění
Vzdělávání laické i odborné veřejnosti
Analytická a publikační činnost
Tel.: 737 834 345
545 245 996
E-mail: domacinasili@persefona.cz
Rodinné systémy a
domácí násilí
Mgr. Eva Oujezská
STATISTIKA
O DOMÁCÍM NÁSILÍ A RODINĚ
 2.9.2006 Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s.,
výsledky 2., srovnávacího reprezentativního výzkumu
o domácím násilí v ČR, srovnání s rokem 2001.
16% hladina výskytu domácího násilí v ČR
(opakovaným výzkumem potvrzena) u populace
starší 15 let.
80 % rodin, v nichž dochází k násilí mezi partnery, žijí
děti
60% těchto rodin se násilí odehrává přímo před jejich
zraky
Pokud vyrůstaly v rodině nějaké děti,
docházelo k projevům partnerského násilí přímo před dětmi? **/
20
23
57
Ano Ne Neví
**/ podsoubor respondentů ochotných o svých zkušenostech vypovídat, N = 702
2.9.2006 Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s., výsledky 2., srovnávacího reprezentativního výzkumu o domácím násilí v ČR,
srovnání s rokem 2001
Příčiny domácího násilí a rodinný
systém
Ontogenetická rovina – individuální charakteristiky
Mikrosystém – samotná rodina
Exosystém – sociální okolí jednotlivcůMakrosystém – hierarchie hodnot
Vliv DN na děti:
 Děti jako svědci domácího násilí
 Děti jako sekundární oběti domácího
násilí
 Děti jako oběti domácího násilí
Vliv DN na děti:
Vývojové hledisko:
 opožďování ve vývoji
 věku nepřiměřená zralost
Vliv DN na děti:
Emocionální
 Neujasněné pocity hněvu
 Smutek, sklíčenost
 Strach
 Uzavřenost
 Pocity viny
 Pocity studu
 Přílišné sebeovládání
 Nedostatečné sebeovládání
 Nízké sebevědomí
Vliv DN na děti:
Kognitivní
 Neschopnost se soustředit
 Snížená motivovanost k výkonu
 Nižší výkonnost obecně
 Poruchy paměti
 Opoždění řeči
Vliv DN na děti:
Sociální
 Snížená sociální kompetence
 Nedostatek empatie
 Nedostatečná sebeúcta
 Problémy v interakci
 Snížená adaptabilita
 Snížená schopnost samostatného
rozhodování
Vliv DN na děti:
Behaviorální
 Agresivní chování
 Nekontrolovatelné chování
 Předvádění se
 Otupělost, letargie
 Extrémní nesmělost, apatie
 Zneužívání návykových látek
 Opakování naučeného násilného chování
Děti coby svědci nebo oběti DN
 vyšší riziko opakování modelu
násilného chování v dospělosti
 cyklus násilného chování pokračuje
v další generaci
 buď jako oběť nebo jako násilník
Dopad DN na děti
 emoční poruchy
 poruchy chování
 úzkosti, deprese
 agrese
 nízká sebeúcta
 nízká sebekontrola
 nebo naopak přehnané sebeovládání
 stažení se, apatie, extrémní nesmělost
Sekundární viktimizace
 Druhotné zraňování a vystavování
oběti další nadbytečné psychické či
emocionální zátěži
 Opětovné zraňování oběti
 Oběť se stává zároveň i obětí
vyšetřování
Sekundární viktimizace
 Opakované výpovědi
 Nedůvěra v to, co oběť říká
 Obviňování za to, co se stalo
 Přenášení odpovědnosti
 Odebrání dítěte z rodiny
Syndrom PAS
Parental Alienation Syndrome
 Syndrom zavrženého rodiče
 Syndrom zcizeného rodiče
 Autor pojmu - R. A. Gardner – 1986
 Programující rodič
Diagnostická kriteria PAS dle
Gardnera
 Kampaň za degradaci rodiče
 Slabé, neodůvodněné či absurdní zdůvodňování
degradačních snah
 Nedostatek ambivalence
 Fenomén samostatného úsudku
 Reflexní podpora programujícího rodiče ve sporu
 Nepřítomnost pocitů viny za zavrženým rodičem
 Vypůjčené scénáře
 Rozšíření nenávisti a nepřátelství na celou
původní rodinu zavrženého rodiče
 Tři typy intenzity – mírná, střední, těžká
Sociální služby pro děti oběti či
svědky domácího násilí
 OSPOD
 Sociální kurátoři
 Dětské krizové centrum
 Ambulance dětských psychologů
 Neziskové organizace