27.9.2012 1 Úvod do problematiky neziskového sektoru 1.Historie 2.Svoboda sdružování 3.Charita a filantropie 4.Pojetí v ekonomických teoriích 5.Definice 6.Základní charakteristiky a právní formy 7. 27.9.2012 2 Úvod oHistorie NS u nás plus mezinárodní kontext. oZpracováno podle: o Petr Anderle: Máme na čem stavět (www.neziskovky.cz) 27.9.2012 3 Témata oÚvod do tématu. o(Pre)historie občanských aktivit nMezinárodní rozměr nTajné spolky nNeziskový sektor a právo o19. století oČSR 1918 – 1938 nNeziskový sektor a politika n o o 27.9.2012 4 Úvod oDle statistik je v České republice registrováno více než 50 tisíc občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů. Obecně je označujeme jako nestátní neziskové organizace. oKde se vzaly? oKdo jsou jejich členové a co chtějí? oJe jich hodně nebo málo? oZ jakých tradic vzešly? oCo je to občanská společnost? oNekopírují nějaké cizí vzory? oKdo je řídí? oJaké mají místo v politickém systému? o 27.9.2012 5 Pre…historie oKorporativní typ spolčování oAsociativní typ spolčování o Počátky asociativního principu je třeba hledat v době osvícenského myšlení. Ale již ve středověku se některá sdružení spolkům podobají - laická náboženská bratrstva, literátská bratrstva, mariánské družiny, učené vzdělávací a vědecké sodality. V našich zemích jsou již ve 13. století činěny pokusy o ustavení řemeslných organizací - cechů. Slovo cech (Zeche) v podstatě znamená řád, společenství. Pražští řezníci měli svá privilegia sdružovací již z doby Přemysla Otakara II. V roce 1365 Karel IV. potvrdil privilegia malířům(k nim patřili například i knihaři). Bratrstvo malířů bylo v Praze ustaveno již v roce 1348. Podobné cechy vznikají v Evropě daleko později: 1401 Paříž, 1403 Londýn, 1502 Štrasburk. o 27.9.2012 6 Pokračování… oV evropské kultuře 18. století přináší osvícenství myšlenky o volném sdružování. Formy spolčování, které přineslo dokonale organizované cechovní zřízení, zůstaly. oS osvícenstvím přichází myšlenky o potřebě obecného prospěchu, vzdělávání, zlepšování duchovního stavu lidstva a schopností lidského poznání. 27.9.2012 7 oPrvní osvícenská společnost vzniká v roce 1746 v Olomouci - SOCIETAS INCOGNITORUM ERUDITORUM (Společnost neznámých.) oPřírodovědec Ignác Born byl iniciátorem vzniku Soukromé učené společnosti, která se v roce 1784 prezentovala jako veřejná Královská česká společnost nauk. oVe stejné době vzniká u nás první mecenášský spolek - Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách (1796), která položila podporou výtvarného umění základy dnešní Národní galerie. 27.9.2012 8 …mecenášství… oU nás byl velmi známým mecenášem architekt Josef Hlávka. nDíky jemu máme do češtiny přeloženo celé dílo Shakespearovo. Mnohá umělecká díla byla zachráněna tím, že je Hlávka kupoval do svých uměleckých sbírek a podpořil tak jejich autory. n Sám přímo podporoval básníky, malíře a literáty (Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais), vkladem 25 000 zlatých zřídil Fond na postavení sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, podporoval i krajanské spolky a financoval zahraniční studentské stáže. 27.9.2012 9 Mezinárodní rozměr oMíra svobod občanských byla vždy obecně dána mírou svobod společenského života toho kterého evropského státu. Ale byly to právě skupiny občanů v tom či onom státě, které právě vybojovávaly občanské svobody. nREPEAL nBOYCOTT nMAFIE 27.9.2012 10 Tajné spolky oTajné spolky, neboli tajné společnosti, tvořili ponejvíce rosenkruciáni, svobodní zednáři a ilumináti. nTyto občanské iniciativy měly mnoho důvodů proč byly tajné. Smyslem utajení těchto společností a spolků nebyly nutně úmysly nečestné. nJejich členové se mnohdy právem domnívali, že absolutistický stát například by neměl pochopení pro jejich úmysly pracovat pro všeobecné povznesení společnosti a pro její blaho. oNavíc u tajných společností bylo jejich utajení někdy nutné pro jejich mezinárodní provázanost (svobodní zednáři), nebo pro nevhodnost běžné organizační struktury (volnomyšlenkáři). nJejich největším přínosem bylo to, že se stát začal spolkovým životem zaobírat. 27.9.2012 11 Občanská společnost a právo oJiž římské právo znalo pojem collegia, což znamená také spolky stavovské a zájmové korporace, živnostenské cechy, sdružení zájmová či obchodní, společenstva kultová, bratrstva pohřební a charitativní organizace. Vesměs platilo, že spolek nabývá způsobilosti k právům již tím, že se ustaví. P npochopitelně, že právně byly uznávány spolky dovolené, ale svoboda spolčovací byla omezována jen výjimečně, zrovna tak jako byla postupně rozšiřována. oI římské právo zná ovšem termín collegia ilicita, což byly spolky nedovolené. A tak můžeme říci, že dějiny občanské společnosti jsou zároveň dějinami omezování a rozšiřování svobody sdružování. 27.9.2012 12 Občanská společnost a právo o„Občanská společnost je (…) i tou nejlepší pojistkou proti možnému nástupu autoritativních sil, které se vždy hlásí o slovo tehdy, kdy má společnost pocit otřesu či nejisté budoucnosti, a které mají pochopitelně tím lepší podmínky k ovládnutí země, čím více moci zůstává v centru. Komunisté dobře věděli, proč potřebovali ovládnout, zmanipulovat a podrobit si každý včelařský spolek…“ o (Václav Havel - CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST - projev 26.4.1999 v Minneapolis, USA) 27.9.2012 13 19. století oVažme si veřejnosti. Veřejnost jest hlavním předmětem státního pokroku, poněvadž jen veřejností všem občanům se umožňuje, aby do ústrojí státního každý podle sil svých zasahoval. A zajisté onen stát spíše rychleji k ideálu svému pokročí, v kterém se politické uvědomění ve všech občanech vzbudilo, nežli onen, v kterém jeden nebo hrstka státníků v paragrafech zastaralých člunek státu veslem svého rozumu řídí. Veřejnost jest spolu jediným prostředkem k poznání našich mravních neduhů a jich vyléčení. o (novinový článek, 1848) 27.9.2012 14 oV polovině 19. století se u nás začíná formovat moderní občanská společnost. S rozvojem spolkové činnosti jde ruku v ruce jejich podpora. Demokratická společnost je vždy příznivě naladěna projevům filantropie a mecenášství. Konkrétní adresná podpora je předpokladem jejího účelného a kontrolovatelného využití, na rozdíl třeba od obecně pojatých státních dotací, které nejsou rozdělovány transparentně. 27.9.2012 15 oDůležité bylo i to, že lidem, kteří podporovali iniciativy občanské, dostávalo se na druhé straně značného společenského uznání. Navíc si sami ve vlastním zájmu vhodně kontrolovali využití jimi investovaných prostředků. 27.9.2012 16 Příklady spolků… oSPOLEK STÁLCŮ oSpolečnost pro lidská práva (1835) oSpolek Evropa (1854) oSpolek ctnostných oSpolek pro péči o propuštěné vězně oSOKOL (1862) o… o o 27.9.2012 17 Další spolky… oMeteorologický spolek na Moravě (1816), oSlezská společnost pro povznesení vlastenecké vzdělanosti (1803). oZoologická stanice u rybníka Dolnopočernického (1888), oTheosofický spolek v Praze (1897), oSpolek českých zvěrolékařů pro země Koruny české (1899) oSpolek hornický a hutnický v Moravské Ostravě (1877) oa mnohé další. Řada spolků vzniká na půdě církví. Mnohé neslouží pouze účelům církevním, ale mají zcela širší platnost. Vznikají i spolky s výraznými rysy samaritánskými. 27.9.2012 18 ČSR 1918 - 1938 oV republice pochopitelně pokračují v činnosti spolky tradiční, avšak vznikají nová sdružení a dochází ke značnému rozšíření jejich činnosti. V zemi se objevují spolky mezinárodní, pracující na bázi kulturní výměny. Jsou zakládány odbočky PAN KLUBŮ, Rotariánů, Spolků všech lidí – vzniká řada sdružení pro pěstování styků mezi národy. Zde stojí za to poznamenat, že právě u nás (1925-1926) vznikla myšlenka hnutí Panevropského. Myšlenku tu podpořil mimo jiné i prezident Masaryk a následně vzniklé občanské sdružení Panevropská unie Čech a Moravy (1926), které bylo obnoveno po roce 1989. 27.9.2012 19 oZnačný rozvoj prodělávají spolky turistické. nPrvním turistickým sdružením v našich zemích byl v roce 1886 založený spolek „Pohorská jednota Radhošť“ ve Frenštátě na Moravě. nV roce 1888 byl založen „Klub českých turistů“ nDruhým největším turistickým klubem byl Hauptverband deutscher Gebirgs - und Wandervereine 27.9.2012 20 oSpolky tělovýchovné a sportovní nV roce 1882 se koná první Všesokolský slet na Střeleckém ostrově, kde se představilo 750 cvičenců. V roce 1923 má Sokol 603 903 členů, v roce 1929 629 136 členů ve 3 130 jednotách. Sokol vlastnil 843 tělocvičen a jenom na příspěvcích vybíral ročně přes milion korun. nK hnutí sportovnímu je třeba připočíst ještě Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty orelské, tělocvičné odbory hasičské a střelecké, národně sociální, Selské jízdy, Federované dělnické tělocvičné jednoty, Německé tělocvičné spolky, Židovské tělocvičné spolky a další drobné organizace. 27.9.2012 21 oV roce 1911 se začíná v Čechách rozvíjet skauting, v roce 1914 je založen první samostatný spolek „Junák –český skaut“. V roce 1930 má Svaz Junáků – skautů 34 253 členů. 27.9.2012 22 oVýrazným rysem občanské uvědomělosti byla práce dobrovolnická nZde měla velmi silné postavení Společnost Československého Červeného kříže - v roce 1930 v ní pracovalo přes 35 000 samaritánů a samaritánek. Dorost ČsČK sdružoval v té době n 483 000 členů. 27.9.2012 23 oK tomu všemu je třeba přičíst tisíce drobných spolků počínaje hasičskými a konče čtenářskými a pěveckými. Nebylo u nás obce, jejíž společenský život by se neodvíjel od existence dobrovolných sdružení občanů. Bylo zcela běžné, že v obci mající okolo o 5 000 obyvatel bylo 30 i více sdru- žení. 27.9.2012 24 Občanská společnost a politika oV období do roku 1939 projevovaly politické strany zájem o spolkové hnutí a některé politické strany vytvářely přímo své vlastní korporace. oVzhledem k mnohotvárnosti občanské společnosti nebylo možné, aby si nějaká politická strana uzurpovala právo na „majetnictví“ nějaké hnutí či společenství. oPolitické strany a občanský sektor existovaly vedle sebe, prolínaly se, vzájemně se ovlivňovaly, řešily případné problémy, spory, spolupracovaly. nVztah mezi politickými stranami a občanským sektorem nebyl nijak definován a nikdo se ani o jeho definici nepokoušel. 27.9.2012 25 ovznik národního státu, kterým Československo bylo, nastolil novou společenskou situaci. Stát hledal v některých občanských iniciativách oporu. Našel ji u Sokolů, u legionářských spolků, avšak jak se polarizoval politický život, tak se začal polarizovat i život spolkový. oZejména vznikem krajní levice po rozdělení české sociální demokracie v roce 1921 (vznikem KSČ) dochází i k ideové diferenciaci v odborovém hnutí, ve sportovní činnosti, v mládežnickém hnutí i v dalších oblastech. nA tak máme například pravicové skauty (Svaz Švehlových junáků skautů Československa) i rudé skauty (Spartakovi skauti práce). Podobné příklady bychom našli ve sportu a u dětských a mládežnických organizací. 27.9.2012 26 Další historické mezníky: o oProtektorát – útisk občanských aktivit o oSocialismus – poroba a kontrola občanských aktivit o oPo listopadová éra – znovuobnovení občanských aktivit Svoboda sdružování oVyrovnávací závaží principu demokracie oForma účasti na moci oPodpora většiny ostatních svobod oFaktor společenských novot (inovace) oFaktor výchovy občanů oProstředek obrany a podpory Brzdy svobody sdružování: oKonkurence vůči vládnoucí moci oRiziko dát do hry demokratické svobody oObava státní moci z růstu nezcizitelného majetku soukromých neziskových organizací oRiziko zkostnatění činnosti organizace oTriumf zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými Charita a filantropie o(lat. charitatem) o= Křesťanská láska oVýsledek velkodušnosti či dobročinnosti jednotlivce či státu (welfare state). o(řec. philanthropos) o = láska k lidem oSnaha pomoci motivovaná obecně láskou k bližnímu Ekonomické teorie, hovořící o NNO o oTeorie tržních a vládních selhání oTeorie sociálního státu oTeorie informační asymetrie oTeorie vzájemné závislosti Vymezení neziskových organizací oDle strukturálně-operacionální definice (Salamon, Anheier) jsou nestátními neziskovými organizacemi instituce, které jsou: oOrganizované oSoukromé oNeziskové oSamosprávné oDobrovolné o Český právní řád: § 18, zák. č. 568/1992 Sb., o dani z příjmů definuje organizace charakteru právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, a to: oObčanská sdružení oObecně prospěšné společnosti oNadace a nadační fondy oStátem uznávané církve a náboženské společnosti vč. církevních právnických osob oZájmová sdružení práv. os. oPolitické strany a hnutí oVeřejné vysoké školy oTj. nestátní neziskové org. oStátní fondy oObce oKrajské úřady oOrganizační složky státu, krajů a obcí oPříspěvkové organizace oSubjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon (a.s., s.r.o., družstvo) oTj. státní, resp. veřejné neziskové organizace NNO dle charakteru globálního poslání o oOrganizace vzájemně prospěšné nTeoreticky práv. f. občanského sdružení oOrganizace veřejné prospěšné nTeoreticky práv. f. obecně prospěšné společnosti o nKde je hranice?? Lze ji vymezit?? n n Když řekneme „nezisková organizace“, rozumíme tím: oObčanské sdružení oObecně prospěšná společnost oNadace a nadační fondy oCírkevní právnická osoba (zřízená církví či náboženskou společností) o NNO konkurence s ROPO oRozpočtová organizace nZměněna na Organizační složku oPříspěvková organizace oObě upraveny zákonem o rozpočtovém určení daní Organizační složka ovzniká a zaniká rozhodnutím zastupitelstva územ. samospr. celku ozřizovatel vydává zřizovací listinu onení samostatnou právnickou osobou ojejí zaměstnanci = zaměstnanci obce nebo kraje, resp. státu onení účetní jednotkou - příjmy a výdaje (rozpočet) jsou obsaženy v rozpočtu jejího zřizovatele, u státní org.sl.je účetní jednotkou, její rozpočet představuje položku SR oPříklady: Ministerstva, kr. úřady, Soudy, Policie ČR,atd. o Příspěvková organizace ovzniká a zaniká rozhodnutím zastupitelstva státu nebo územního samosprávného celku oje účetní jednotkou = má vlastní rozpočet ozřizovatel vydává zřizovací listinu a zapisuje ji do obch. rejstříku oje samostatnou právnickou osobou, která má ve správě majetek svého zřizovatele opovolena doplňková (tj. hospodářská) činnosti, eviduje se odděleně od hlavní č. nPříklady: divadla, muzea, pečovatelské domovy, aj. o Nový občanský zákoník oUpraví nově občanská sdružení, resp. je transformuje na spolky oZahrne do sebe i nadace a nadační fondy, rehabilituje pojem „nadační ústav“ jako alternativu k obecně prospěšné společnosti oZavede i „sociální družstvo“ oObecně prospěšné společnosti – budou „dožívat“ = „brontosauři“ mezi NNO oVelmi volně upravuje „veřejnou prospěšnost“ oV platnost 1. 1. 2014 (nereálné?)