1 Obecné poučení

Podle PČP je při psaní počátečního písmena u tohoto pojmenovacího typu dána pisateli jistá volnost;
je na něm, aby zhodnotil význam dané stavby nebo jejích částí a podle toho zvolil malé, nebo velké
písmeno. Proto se u některých typů pojmenování v praxi objevují malá i velká písmena a oba způsoby
psaní lze přijmout. U některých pojmenovacích typů je způsob psaní dán tradicí a v praxi se
většinou i dodržuje. Pokud však autor zvolí velké písmeno, např. Chrám sv. Barbory, Chrám Matky
b/Boží (v Paříži), nelze to hodnotit jako zásadní pravopisný prohřešek.

S  velkým písmenem se tradičně píšou názvy památek celonárodně považovaných za významné: Pražský
hrad, Staroměstská radnice (v Praze), Betlémská kaple, Strahovský klášter, Sázavský klášter,
Vladislavský sál. Pravidla českého pravopisu mezi tyto názvy nově zařadila Chrám sv. Víta,
Svatovítský chrám (= chrám na Pražském hradě). Namísto spojení Chrám svatého Víta / Svatovítský
chrám se používá i spojení katedrála sv. Víta, svatovítská katedrála. Tato spojení doporučujeme
psát s malým písmenem, ale užití s písmenem velkým nelze hodnotit jako závažnou pravopisnou chybu.

Tradiční způsob psaní se uplatňuje u názvů ostatních chrámů, dále u bazilik, kostelů, kaplí,
rotund, v nichž se pojmenování označující druh stavby píšou s malým písmenem: chrám sv. Jakuba,
bazilika sv. Jiří, kostel sv. Antonína, kaple sv. Kříže, rotunda sv. Martina.

2 Psaní názvů chrámů, bazilik, kostelů, kaplí, rotund

Většina názvů je tvořena spojením podstatného jména obecného chrám, kostel, kaple a tvaru 2. p.
jména dalšího (vlastního nebo obecného), mezi něž je vloženo přídavné jméno svatý. S velkým
písmenem se píše jen jméno ve 2. p.: chrám sv. Barbory, chrám sv. Jakuba, kostel sv. Petra a Pavla,
kostel sv. Šimona a Judy, kaple sv. Martina, kaple sv. Longina, kostel sv. Rodiny, kaple sv. Kříže.
Následuje-li za osobním jménem jméno obecné, píše se s malým písmenem: kostel sv. Tomáše apoštola,
kostel sv. Michaela archanděla. Pokud namísto plného názvu zvolíme jen spojení příd. jména svatý
a jména osobního, píšeme u obou výrazů velká písmena: Svatý Vít, Svatý Jakub, Svatá Barbora.

Následuje-li po obecných výrazech chrám, kostel, kaple jiné spojení, píše se první výraz vždy
s velkým písmenem, ostatní podle toho, co označují: bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatoborské,
kostel Panny Marie, kostel Panny Marie Sněžné, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Srdce Páně,
kostel Božského srdce Páně, kostel Všech svatých, kostel Andělů strážných, kostel Povýšení
sv. Kříže, kaple Božího milosrdenství, rotunda Máří Magdalény, rotunda sv. Kříže Menšího.

U části sakrálních staveb bývá připojeno za vlastní jméno předložkové spojení. Předložka se píše
s malým písmenem, další výrazy podle označované skutečnosti:

kostel sv. Petra na Poříčí, kostel sv. Václava na Zderaze, kostel sv. Vavřince pod Petřínem (jde
o místní jména);

kostel sv. Martina ve zdi, kostel sv. Jana na prádle, kostel Panny Marie u alžbětinek, kostel Panny
Marie pod řetězem (předložková spojení neobsahují vlastní jména).

3 Psaní názvů klášterů

Nejčastější jsou názvy tvořené spojením přídavného jména a podstatného jména klášter. Poznat, zda
jde o jedinečný název, nebo o název popisný, tedy název, který pouze signalizuje, kde se daná
stavba nachází, komu je zasvěcena, kdo ji obývá, je velmi obtížné, a proto lze u mnohých
pojmenování připustit obojí způsob psaní. To platí zejména u názvů, v nichž je přídavné jméno
utvořeno od názvu města (jeho části): břevnovský i Břevnovský klášter, vyšebrodský i Vyšebrodský
klášter, broumovský i Broumovský klášter, třebíčský i Třebíčský klášter. V praxi však převažuje
psaní s malým písmenem. S malým písmenem je obvyklé psát i názvy jako cisterciácký klášter,
františkánský klášter, svatojiřský klášter apod. S velkým písmenem je obvyklé psát Sázavský
klášter, Strahovský klášter a Anežský klášter.

4 Psaní názvů hradů, zámků a rozhleden

V názvech tvořených spojením podst. jm. hrad, zámek, rozhledna a vlastního jména se výrazy hrad,
zámek a rozhledna píšou s malým písmenem: hrad Karlštejn, hrad Kost, hrad Křivoklát, zámek Sychrov,
zámek Hluboká, rozhledna Barborka, rozhledna Borůvka. Oficiální názvy hradů a zámků bývají často
pojmenovány podle obce, v níž se nacházejí: zámek Opočno, zámek Chlumec nad Cidlinou, zámek Hrubá
Skála, hrad Potštejn. Pokud zvolíme spojení příd. jm. odvozeného od názvu obce + podst. jm. zámek,
hrad, měli bychom psát přídavné jméno s malým písmenem: náchodský zámek, opočenský zámek,
potštejnský hrad.

Názvy rozhleden jsou podle názvu obce pojmenovány zřídka: rozhledna Lhotka u Berouna (o psaní názvů
obcí viz Velká písmena – obce, města, městské části, sídliště), daleko častěji jsou pojmenovány
podle hory/kopce, na nichž byly zbudovány: rozhledna Kohout, rozhledna Kozákov, rozhledna Chlum,
rozhledna Černá hora, rozhledna Děčínský Sněžník (o psaní názvu hor viz Velká písmena – vodstva,
hory, pohoří, nížiny). Část  názvů obsahuje příd. přivlastňovací utvořené od osobního
jména (viz Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená): Burianova
rozhledna, Klostermannova rozhledna. Pokud zvolíme spojení příd. jm. odvozeného od zeměpisného
jména + podst. jm. rozhledna, měli bychom psát přídavné jméno s malým písmenem:  lhotecká
rozhledna, kozákovská rozhledna. Podle SSJČ by se měla psát i petřínská rozhledna, v praxi však
jednoznačně převažuje písmeno velké (s velkým písmenem je např. uvedena i v soupisu českých
rozhleden) a tento způsob psaní je nutno tolerovat.

U názvů obsahujících výraz hora je třeba zvážit, co pojmenovávají. Spojení Kunětická hora označuje
jednak horu, jednak hrad podle ní pojmenovaný. V obou případech píšeme u slova hora malé písmeno.
Stejně tak doporučujeme psát malé písmeno ve spojení Zelená hora (hora v katastru Žďáru nad
Sázavou, s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého). Naproti tomu se píše Svatá Hora (v Příbrami),
jež je názvem příbramské městské části.

5 Psaní názvů domů, paláců, pasáží, vil

Ve spojení příd. jm. + podst. jména palác, dům, pasáž se s velkým písmenem píše pouze přídavné
jméno: Obecní dům (v Praze), Bílý dům (ve Washingtonu), Lidový dům, Valdštejnský palác,
Kaiserštejnský palác, Hrzánský palác, Veletržní palác, Průmyslový palác, Václavská pasáž, Müllerova
vila. Ve spojení podst. jm. palác, dům s podst. jm. osobním v 2. p. se s velkým písmenem píše
podst. jm. osobní: dům Smiřických; palác Kinských.

Ve spojení příd. jm. dóžecí + podst. jm. palác s je obvyklé psát velké písmeno u přídavného jména
tehdy, jestliže jde o  památku v Benátkách (malé písmeno však nelze hodnotit jako chybné, stejně
jako nelze považovat za chybné velké písmeno např. ve spojení Dóžecí palác v Janově).

V předložkových spojeních se slova palác, dům píšou s malým písmenem, předložka s velkým písmenem
a první slovo po předložce také; způsob psaní je tedy stejný jako u názvů ulic, náměstí atp. (viz
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady): dům U Minuty, dům U Kohouta, dům
U Dvou slunců, dům U Zlatého kohouta.

Ve spojeních, kdy za jmény palác, dům, pasáž následuje jméno v 1. p., se píše velké písmeno jen
u druhého jména: palác Koruna, pasáž Myslbek, pasáž Lucerna, pasáž Černá růže, dům Císařské lázně,
vila Tugendhat.

Velké písmeno se píše u slova palác, dům tehdy, pokud je daná stavba zároveň vlastním jménem
kulturní instituce: např. dům U Černé Matky b/Boží = název druhu stavby,  Dům U Černé Matky b/Boží
= název galerie, která se v uvedeném domě nachází.

6 Psaní názvů nádraží

6.1 Železniční nádraží

Oficiální názvy tvoří spojení železniční stanice + název obce/města, popř. jejich části: železniční
stanice Praha hlavní nádraží, železniční stanice Ostrava-Svinov, železniční stanice Ústí nad Labem
sever, železniční stanice Borek pod Troskami, píšeme proto: na nádraží Ostrava-Svinov, náchodské
nádraží, libeňské nádraží, ostravské hlavní nádraží. Velké písmeno se píše pouze, označují-li
stanice městské hromadné dopravy: Smíchovské nádraží, Nádraží Holešovice, Hlavní nádraží (v Praze,
Brně apod.).

6.2 Autobusová nádraží

Oficiální názvy tvoří název obce/města, popř. jejich části: Praha, ÚAN (ústřední autobusové
nádraží) Florenc; Brno, ÚAN Zvonařka; Ostrava, ÚAN; Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží);
Praha, Černý Most; Vysoké Mýto, autobusové nádraží; Velké Opatovice, sídliště; Znojmo, Dr.
Horákové; Lechovice, zámek; Kersko, u lavičky (spojení u  lavičky neoznačuje název ulice).

7 Psaní částí jednotlivých staveb

PČP doporučují psát Valdštejnský sál, Španělský sál = sály na Pražském hradě, ale sjezdový sál
Paláce kultury (dnes kongresový sál Kongresového centra Praha), sál Sladkovského. S malým písmenem
doporučujeme psát i názvy obsahující spojení  jako malý sál, velký sál, zrcadlový sál, rytířský
sál, maškarní sál, prezidentský salon(ek), kongresové centrum, síň slávy, síň tradic atp., např.
velký sál Rudolfina, malý sál Městské knihovny v Praze, rytířský sál Valdštejnského paláce,
prezidentský salonek Národního divadla, kongresové centrum hotelu Palace.