1) Korelace Testovali jsme, jak silný je vztah mezi proměnnými „Jak často používáte internet“ (How often do you use the internet) a „Jak zběhlí jste v používání internetu?“ (How confident are you in using the internet?). Hypotéza zněla, čím častěji jedinci internet používají, tím více jsou i v používání internetu zběhlí. Pro ověření (či zamítnutí) této hypotézy jsme provedli korelaci s pomocí Spearmanova korelačního koeficientu, a to na vzorku N = 14 757. Tento Spearmenův korelační koefecient nám pro dané hodnoty vyšel 0,36, což je na hladině statistické významnosti α = 0,01 statisticky signifikantní vztah. 2) Chí-kvadrát Dále nás zajímal vztah mezi proměnnou „Věk dětí“ (What is the age of your child?) a proměnnou „Obtíže při učení“ (Does your child have any of the following difficulties?). Naše hypotéza tedy zněla, že jsou u různých věkových skupin různé četnosti obtíží s učením. Nulovou hypotézu jsme tedy formulovali tak, že četnost obtíží s učením bude pro každou věkovou skupinu stejná. Abychom tuto nulovou hypotézu otestovali, využili jsme chí-kvadrát test homogenity. Věkové kategorie jsme rozdělili po jednotlivých letech od 11 let do 16. V první skupině jedenáctiletých bylo 3 003 dětí, dvanáctiletých 3 246, třináctiletých 3 114, čtrnáctiletých 3 125, patnáctiletých 3 220 a šestnáctiletých 3 001, celkem tedy 18 709 dětí. Na hladině statistické významnosti α = 0,01 jsme zamítli nulovou hypotézu, jelikož signifikance chí-kvadrátu byla pouze 0,006, a tak došlo k potvrzení alternativní hypotézy a současně se ukázalo, že skutečně existují rozdíly ve výskytu problémů s učením u různých věkových skupin. Tento výsledek je ovšem obtížně interpretovatelný, neboť výrazněji odlišných hodnot dosahovaly především krajní skupiny (11 a 16 let). Occurence of learning problems Total Age of child No Yes 11 2898 105 3003 12 3102 144 3246 13 2976 138 3114 14 2985 140 3125 15 3060 160 3220 16 2903 98 3001 Total 17924 785 18709 3) T-test pro dva nezávislé výběry Jako poslední jsme testovali vztah mezi proměnnou „Pohlaví“ (Gender of child?) a proměnnou „Emoční problémy“ (Sdq emotional problems (mean)), jejíž rozsah byl od 1 do 3. Naší hypotézou bylo, že dívky (N = 9317) budou mít v průměru více emočních obtíží než chlapci (N = 9324). Nulová hypotéza byla formulována tak, že mezi dívkami a chlapci nejsou rozdíly v četnosti emočních obtíží. Po srovnání průměrů, které vyšly pro muže m = 1,3286 [SJ1] a pro ženy m = 1,4607, jsme s využitím t-testu pro dva nezávislé výběry nulovou hypotézu zamítli na hladině statistické významnosti α = 0,01, jelikož signifikance t-testu byla pouze 0. Došlo tak k potvrzení alternativní hypotézy, z čehož plyne, že ženy trpí emočními obtížemi více, než muži. ________________________________ [SJ1]Myslím, že tolik desetinných míst je nadbytečných.