PSY401 Metodologie v psychologii
Designy kvantitativního výzkumu*
*Pozor, následující text obsahuje ironizující výrazy. Nejsou
určeny k užití v přítomnosti nezaškolených jedinců.
Literatura
 Eco, U. (1997). Jak napsat diplomovou práci. Olomouc:Votobia.
 zaměřeno obecně na humanitní vědy; inspirativní úvahy o stylistice a náhledu
na vědecký problém.
 Šanderová, J. (2005). Jak číst a psát odborný text ve společenských
vědách. Praha: Sociologické nakladatelství.
 konzervativně pojatá příručka, autoritativní až rigidní vymezení žánrů; pečlivě
zpracovaná i s podněty pro přípravu ústní prezentace
 APA (2002). Publication manual of the American Psychological
Association. 6th ed. Washington:APA.
 závazná pro citační aparát a v pro prezentaci kvantitativních výsledků
 Urbánek,T. (2007). K prezentaci výsledků statistických analýz - 1.
část. Československá psychologie, 51, 6, 601-609.; 2. část. Československá
psychologie, 52, 1, 70-79.
 též velmi vhodné pro prezentaci kvantitativních výsledků
 Kvalitní učebnice metodologie obsahují kapitoly o prezentaci
výsledků. Nekvalitní bohužel často také.
Čtyři jednoduchá pravidla (Eco, 1997)
 1. Téma odpovídá zájmům posluchače (a jako takové navazuje na
zkoušky, které složil, na knihy, které přečetl, a na politická, kulturní a
náboženská přesvědčení, která jsou mu duchovním zázemím);
 2. Prameny pro zpracování tématu jsou pro kandidáta fyzicky dostupné;
 3. Zpracovatelnost veškerých podkladů a pramenů odpovídá kulturní
úrovni kandidáta;
 4. Metodologické předpoklady pro daný výzkum jsou na takové úrovni,
aby odpovídaly zkušenosti a průpravě, kterou kandidát již získal.*
 */ Bylo by možno přidat pravidlo číslo pět: správný vedoucí práce.
Vyskytují se totiž kandidáti, kteří jsou leniví anebo se rozhodují
podle osobních sympatií a chtějí, aby jim vyučující předmětu A vedl
práci, která ve skutečnosti vychází z předmětu B.Vyučující (z
přehnané sympatie, domýšlivosti nebo nepozornosti) souhlasí, a pak
není schopen průběh práce aktivně sledovat.
 Zpětně lze tato pravidla stěží zcela naplnit. Rozhodně však má smysl se o to snažit.
Forma, obsah a kargo kult
 Dodržení formálních požadavků na charakter práce je pouze
podmínkou sine qua non
 struktura, úpravnost, citační aparát, jazyková kultura, grafické prvky
 diskutabilní je požadavek na délku práce – adekvátní délka by měla
být výsledkem kvalitního zpracování, ne prodlužování metodou
publikačního ornamentalismu
 formálně vyhovující práce banálního obsahu jsou bezcenné a obtížně
obhajitelné
 Kvalita zpracování tématu dobře formálně podaného obsahu
určuje, zda se jedná o odborný text, nebo kargokultický blábol
 tedy se musí v odůvodněných případech forma přizpůsobit obsahu
 což je výzvou zejména u kvalitativních prací
Struktura kvantitativně orientovaných prací
 Výsledek poměrně dlouhého
vývoje v oboru – APA 6th
 Dobrá kvantitativní práce má
formát empirického článku
dle APA
 Nejasnosti přetrvávájí ve
věci prezentace netriviálních
statistik
 nutno postupovat dle
technické literatury k tématu
 Požadavek na
replikovatelnost a
přezkoumatelnost
 v samostatném výzkumu či
metaanalýze
Abstrakt
Úvodní text
Metoda
Výsledky
Diskuse a závěr
Literatura
Přílohy
Od výzkumného problému k smysluplnému
výsledku
 Role výzkumného designu (plánu):
 strategie řešení problému -> výzkumný projekt
 v případě kvantitativních výzkumů musí téměř vždy existovat
relativně konkrétní výzkumný plán před započetím
empirického stadia
 jinak nebude kargo
 Tedy výzkumný plán
 sjednocuje potřeby výzkumného problému s možnostmi
empirického řešení
 stanovuje sekvenci kroků, které k řešení vedou (či alespoň
mohou vést)
 svým zakořeněním v teorii umožňuje adekvátní intepretaci
výsledku a vytvoření karga
Obřad přivolání karga: plánování výzkumu
(už zase)
problematická
teorie =>
výzkumný
problém
konkrétní
výzkumné
otázky a z
nich vyplývající
hypotézy
konkrétní
empirické
řešení
=> design
designu
adekvátní
interpretace
(teď zrovna)
smysluplná
teorie =
kýžené kargo
 Dodržení návazností
je pro kvatitativní
výzkum vitální –
jednotlivá stadia
implikují volby v
dalších krocích
 Obvykle je zcela
nemožné měnit
design během
výzkumu
 Nedodržení nebo
chyba plánu v
jediném bodě může
způsobit naprosté
selhání výzkumu
Vztah výzkumného problému, výzkumné
otázky a hypotéz
Výzkumný problém Výzkumná otázka a hypotézy
 Vyplývá ze stavu teorie v
určitých podmínkách
 důsledek pnutí mezi teorií a
(např. časem změněnou)
každodenní realitou
 Provázaností se stavem,
podobou teorie implikuje
paradigma (pojmový systém),
v němž bude přetvořen do
výzkumných otázek
 je udržitelná současná
představa o struktuře
inteligence?
 VO: SpecifikaceVP na
jevovou úroveň
 jaká je struktura inteligence?
tedy, jaké dimenze inteligence
má smysl diagnostikovat např.
ve vztahu ke škole?
 H: SpecifikaceVO na jedno,
či sérii ověřitelných tvrzení
(či gramatických otázek; na
formě nezáleží)
 lze diferencovat verbální a
neverbální faktor inteligence?
 existuje jediný faktor IQ?
Výsledek řešení sekvence problém -> otázka
-> hypotézy
 Pojmový aparát (paradigma)
 Teoretické konstrukty, použitelné k odvození metod vhodných pro
empirické řešení
 potřebuji změřit spíš interpersonální závislost nebo styl citové vazby?
 záleží spíš inteligenci nebo školní znalosti/dovednosti?
 Statistické hypotézy (nejen věcná a nulová ) implikující vlastní
výzkumný design
 potřebuji porovnat skupiny respondentů nebo zjistit vztahy mezi jevy?
 jde o kauzalitu, nebo projev souvisejících charakteristik?
 Selhání v řešení sekvence způsobí:
 odvození nesmyslného designu, volbu absurdních metod, vznik
bezcenných dat a posledním důsledku selhání při pokusu o výstřel z
bambusové pušky (analýza nepřinese výsledky)
 Snaha o přeskočení sekvence způsobí:
 objev kokosového ořechu (dojde k užití ad hoc metod a analýze
banálních dat)
Hledání empirického řešení - design či plán
 Formulované hypotézy implikují design:
 Experiment, quasi-experiment, korelační přístup, survey, formativní
výzkum atd.
 nenechme se utopit ve formálních rozdílech pojmosloví
 Podstatné je, že dobrá hypotéza jasně implikuje statistické řešení – z
něj vyplývá design (a ne naopak)
 Nelze-li z hypotéz jasně odvodit statistické řešení, nemá smysl začít
sbírat data
 stačí úroveň: t-test nebo korelace,ANOVA nebo regrese, MANOVA nebo
SEM (není nutno řešit ne/parametričnost metod)
 je nutno znát předpokládanou sílu efektu – z ní dovozujeme minimální
potřebnou velikost vzorku
 Sběr dat bez předběžné znalosti plánu analýzy je sebevražedný
experiment. Zdaleka ne všechny datové struktury lze
smysluplně (=netriviálně) analyzovat.
Hledání empirického řešení - metody
 Užití metod vyplývá často spíše z otázky, než hypotéz
 Metody v širším smyslu
 pozorování, rozhovor, ankety, dotazníky, testy, analýza artefaktu
 kvantifikovatelné nebo kvantitativně zpracovatelné jsou produkty/data téměř
jakkékoliv metody, jsou-li získány v adekvátním plánu/designu
 Metody v užším smyslu
 psychodiagnostické metody
 úzké provázání s teorií, problematická přenositelnost mimo původní rámec,
problematika zaškolení a autorských práv
 Bez ohledu na předchozí jsou kritické požadavky na validitu a reliabilitu
 validita: konstruktová, diferenciální, dimenzionální, obsahová (přinejmenším) a indikace
vůči vzorku (vždy)
 reliabilita dle teoretických vlastností měřeného konstruktu
 metody postrádající jedno či obojí produkují náhodná nebo (hůře) systematicky
chybná data. kargo nebude, jenom bambus.
 Metody implikují měřené proměnné. Garbage in, garbage out.
Hledání empirického řešení – vzorek
 Požadavky na vzorek vyplývají z výzkumné otázky a designu
 zohledňujeme přitom možnosti (indikaci) metod k dispozici
 Náhodné nebo záměrné výběry?
 a jak se to vlastně má k reprezentativnosti?
 a kolik jich vlastně má být? (očekáváná síla efektu)
 Experimentální designy:
 náhodné výběry, konstrastní skupiny, intra-subject vs. inter-subject,
single case
 Korelační designy:
 reprezenativní a záměrné výběry, kohortové a cross-sectional výběry,
drop-out
 Zvláštní designy – jen při jasném způsobu analýzy!
Dodržení disciplíny sběru dat umožňuje
intepretaci...
 ... a bez intepretace je kvanti výzkum bezcenný. Kdo stojí jen o
čísla?
 Smysluplná interpretace je možná pouze tehdy,
 dodrželi jsme-li návaznost teorie – empirie, neopustili sekvenci
 neselhalo-li měření
 zvládli jsme-li analýzu
 chápeme-li jasně souvislost mezi změřenými jevy, jejich tabelovaným
popisem (daty), výsledky jejich analýzy a původní teorií
 jinak se jedná o obřad s půlkami kokosových ořechů na uších; typicky
nejčastější místo chyb, dokonce častější než fáze přípravy (ta je často
omluvitelná konvencí) a letadla s kargem nepřiletí
 K smysluplné intepretaci patří i reflexe slabin výzkumu
 Dobrá zpráva o výzkumu není success story, ale upřímný
odborný text. Bez ohledu na to, zda je kvali-, nebo kvanti-.
Děkuji za pozornost