Variabilita a důsledky postojů
vůči lidem s postižením
Akceptace limitů. Různé modely postižení a jejich důsledky.
Primární, sekundární a další znevýhodnění. Možnosti změny.
Psy handicapu 2013; vancurahonza(at)gmail.com
Brene Brownová: Síla zranitelnosti
Brene Brownová:
Síla zranitelnosti
http://www.ted.com/talks/brene_brown_on_vulnerability.html
Vulnerability sounds like truth and feels like
courage. Truth and courage aren’t always
comfortable, but they’re never weakness.
Brene Brown
Umrtvení emocí není selektivní
- Implikace pro PSY 521
- Implikace v širším kontextu
- Další asociace?
Šijí ševci špatné boty?
Uřežme si nohy!
 http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/martina-spinkova.p
=7728
Zaujal mne průzračně nešikovný […] výrok jedné
paní poslankyně v jedné prázdninové MF Dnes. Má
zkušenost s umíráním svých blízkých a ví, že péče o
umírající u nás není dobrá. Proto je pro euthanasii.
Zkouším domyslet ad absurdum: vydávají se špatné
knihy, vydloubeme si oči? Šijí ševci špatné boty,
uřežeme si nohy? A co uděláme, když naše děti učí
špatní učitelé?
Hledání „zdravé části“
 Toho, co je možné, potenciál vs. selektivní pozornost
(např. negativní aniticipace před vlastním setkáním)
 Vlastní hodnotový systém (podmíněný zkušeností, kulturou…)
V této části předkládám obrázek ze situace v domově pro
osoby s mentálním postižením a chtěl bych Vás požádat, zda
byste mi o něm vyprávěl/a příběh. V příběhu prosím zachyťte:
Co předcházelo situaci, která je vyobrazena na fotografii? Co
se právě na obrázku děje? Jak se bude situace dále vyvíjet?
Byl bych rád, kdybyste vyprávěl/a celý příběh, od začátku až
do konce. Můžete vytvořit jakýkoli příběh chcete, neexistuje
správná či chybná odpověď.
G. Brožová (2008)
Kategorie identifikované v příbězích n %
Přítomnost konfliktu v příběhu
Mezi klienty 13 23,6
Mezi klientem a zaměstnancem 36 65,5
Nejedná se o konflikt 6 10,9
Role zaměstnanců v příběhu
Bránící se oběť 25 45,5
Ochránce zdraví a majetku 6 10,8
Iniciátor 9 16,4
Soudce - řešitel sporů 7 12,7
Partner ve sdílení emocí 5 9,1
Žádná 3 5,5
Příčina vzniku konfliktu
Špatná nálada, neklid klienta 14 25,5
Osobnostní rysy klienta 10 18,2
Hádka s jiným klientem 15 27,3
Chování zaměstnance 10 18,2
Ostatní 6 10,8
Způsoby řešení konfliktu
Verbální způsoby 13 23,6
Nabídka alternativ 4 7,3
Fyzická intervence 17 30,9
Potrestání klienta 1 1,8
Ignorování situace 3 5,5
Komplexní restriktivní opatření 1 1,8
Není uvedeno 16 29,1
Weinerův atribuční model pomoci (1986)
Heider (1967) popsal základní 3 typy kauzálních faktorů, které lidé při usuzování
o příčinách jednání využívají - stabilitu, kontrolu a lokalizaci příčiny.
Iniciátoři agrese a lokalizace příčiny
Iniciátoři agrese a stabilita příčiny
Iniciátoři agrese a faktor kontroly
Diskuse - implikace
…zaměstnanci jen zřídka připouštějí možnost vlastního podílu na vzniku agrese
v ústavním zařízení.
…přítomnost základní atribuční chyby, kdy je při vysvětlování příčin agresivního
chování nadsazována důležitost dispozičních faktorů nad situačními.
…v atribucích zaměstnanců převažují dispoziční, stabilní a kontrolovatelné
faktory bez ohledu na to, kdo je považován za iniciátora konfliktu
Zaměstnanci tedy vnímají agresivní chování klientů jako nezměnitelné. Do určité
míry tak nedávají klientovi šanci, aby své chování změnil - jak vystihuje výrok
v jednom z příběhů: „tak už to v domově chodí“. Násilí na pracovišti je tak
vnímáno jako nevyhnutelné a představuje samozřejmou součást každodenní
práce…
Brožová, G., Vančura, J. (2009). Percepce příčin agresivního jednání v domovech pro osoby s
mentálním postižením. Československá psychologie, 54, 1, 17-30.
Wolf Wolfensberger:
Zdroje násilí na straně zaměstnanců
 Kvalifikace personálu
- málokdy psychologii nebo pedagogiku ve větší míře než ostatní populace
- všichni trénink na zvládání agrese: „Chalenging behavior programme“:
(někdy jediná kvalifikace; ilustrace jako krvavé nože apod., sebenaplňující proroctví)
 Fluktuace zaměstnanců
bez osobních vztahů, nemají šanci pochopit osobnostní zvláštnosti jednotlivců atd.
 Faktická moc
kvalita vztahu rozhoduje, jak bude uplatňována
 Nároky na zaměstnance
zdánlivě stále přibývající nároky (hierarchická struktura, …)
 Kultura
např. boom vulgárního slovníku; násilí v určitých prostředích
automatická součást projevu
 Verbální agrese
nejčastěji ze strany méně kompetentních rezidentů
Zdroje agresivity na straně klientů
 často poselství o strachu, ohrožení (byť subjektivním)
 volání po pozornosti
 vyjádřením frustrace
 protest proti nespravedlnosti
 zábavou: radost ze silné reakce
Často důsledek předchozí zkušenosti, zranění. Velice častá zkušenost odmítnutí:
1 vážná událost (opuštění rodiči) rozhoduje o celé řadě dalších událostí
většinou ale vzorec, „pattern“ – celý set mizerných životních zkušeností.
Někdy může dospělý člověk (např. pečovatel) zprostředkovat chybějící zkušenost
vztahu, důvěry, poselství o hodnotě…
Člověk, který ještě neobjevil, kým je (skutečné potřeby, vlastní motivaci) se podvoluje svému
okolí, nárokům vychovatelů a nebo žije z provokace, posouvání hranic atd.
Místo závěru:
Komunikace sděluje hodnotu
 Může opakovaně pracovat proti negativnímu sebepojetí
(spolupráce týmu, dlouhodobá perspektiva…).
 Pokud přijetí postoje „jsem ok“, pak rozvíjení potenciálu na osobní
maximum; překonávání sekundárního handicapu
 Předpoklad: připravenost profesionálů (vs. odmítání a projekce)
Pokud si nebudu vědět rady s limity vlastními, jak se budu moci
vyrovnávat s limity druhých (klientů).
 Důsledky integrace a segregace pro obě strany; „bezpečný dotek“,
„bezpečné setkání“…
 Změna otázky po hodnotě druhého k otázkám po vlastní
kompetenci
Cvičení - Edwin J. Thomas:
Problematika postižení z perspektivy teorie rolí
(Kdo - komu - co diktuje?)
Postižení vs. normalita ve třech dimenzích
Vnímání sebe sama
Vnímání druhými
Oprávněnost jednání (handicap a normalita)
Edwin J. T. (1966) Problems of Disability from the Perspective of the role Theory.
Journal of Health and Human Behavior, 7, 2-14.
Soulad rolí:
vnímání sebe sama, vnímání druhými a oprávněnost jednání
Vlastní jednání Jednání druhých
Jednáníodpovídající handicapuJednání odpovídající handicapuJednání odpovídající norm alitě
oprávněné 1. S kutečný handicap 3. V nucená norm alita
neoprávěné 2. F iktivní handicap 4. A utistický handicap
Jednání odpovídající norm alitě
oprávněné 5. V nucený handicap 6. S kutečná norm alita
neoprávěné 7. A utistická norm alita 8. F iktivní norm alita
Dimenze stigmatu
McLaughlin, Bell a Stringer (2004)
podílí se na vzniku stigmatu, určují jeho účinnost:
 rušení (destruktivita, ničení)
 míra zavinění
 estetické hledisko
 trvalost postižení
 zjevnost (viditelnost) postižení
 míra ohrožení pro druhé
Míra akceptace člověka s postižením je téměř výhradně moderována
připisovaným stigmatem
Stigma spojené s kategorií „duševní nemoc“
(Wright, Gronfein, Owens, 2000)
Výpovědi osob, které před dvěmi lety ukončily léčbu v psychiatrické
léčebně
Výsledky:
sociální odmítnutí vycházející z identity „duševně nemocných“
představuje stálý zdroj stresu i po dvou letech od opuštění instituce.
Stigmatizující zkušenost těchto osob stále ovlivňuje jejich život, má přímý
vliv na jejich sebehodnocení a negativní sebepojetí. Jedním z důsledků této
zkušenosti je také sebeodsuzování, které dále ovlivňuje schopnost čelit
životním obtížím.
Autoři uzavírají, že následná terapie má ve srovnání se sociálním
kontextem jen malý vliv na sebeúctu dřívějších klientů.
Účinek stigmatu u lidí s mentálním postižením
Lidé s intelektovým postižením mají často problémy v adaptaci, v mnoha
ohledech lze říci, že selhávají. Vedle těchto těžkostí plynoucích se snížených
schopností se potýkají ještě s diskriminací plynoucí ze stigmatu…
Lidé s MP se dopracovávají nestigmatizované identity zdůrazněním
nestigmatizovaných osobních charakteristik (Jahoda, Markova 2004).
„Zdravá část“.
Dangan a Sandhu (1999) zmiňují, že počet pozitivních společenských rolí,
které člověk s intelektový postižením má, působí jako nárazník vůči
negativním emocionálním důsledkům stigmatu.
Stigma jako souhrn sociálních percepcí - které mohou být změněny.
M. Cháb v odvolání proti posudku psychiatra:
mentální retardace není problém psychiatrický, ale společenský
Důsledky odmítnutí
pro osoby s postižením
Základní zkušenost z rodiny
- přijetí vs. odmítnutí na mnoha úrovních
- utváření attachmentu (vztah k lidem, ke světu):
zkušenost kontaktu s dospělým = model pro budoucí vztahy
zkušenost ze širší rodiny, opakovaně také se širším okolím…
( „emocionální realita“: cokoli se sodou soda způsobuje opilost)→
Negativní sebeobraz, sebepojetí
poselství o vlastní hodnotě, neúprosná „logika vztahů“; přisvojení si
viny: „je to kvůli mně, protože že já jsem takový, taková“
např. děti, které nemají zkušenost trvalého vztahu s dospělým
člověkem; nejde „jen o pocit“, spíše „způsob bytí ve světě“ (uzavírání se, …)
Důsledky segregace pro společnost?
Perspektiva rozhoduje:
Důraz na limity nebo na možnosti.


viz např. M. Lečbych: Limitační, popisný a ekologický model mentální
retardace (http://tinyurl.com/6zcjdjt)
Rick and Dick Hoyt
http://www.youtube.com/watch?v=AF1r1TOW0oY
Data příštího setkání na FSS (téma posttraumatický růst)
a exkurze do Benecyklu
(http://www.benecykl.cz/cs/vozik-za-kolo-handbike)
budou upřesněny mailem.