V socloLoclcxÉn,l NAK|áDATELswí pnnvĚ wcHnzí
301 Soc|ální dev|ace, soclo|og|e nem.oc| a medlcíny
Pub|ikace seznamuje pÍeh|ednfm zpúsobem s okruhem základních
poimú q 9isqipltn sowisejícíchšestubiem sociá|ních príčina dristedkú
Íyzio|ogickych i psychickych poruch, nemocí, odchviek od .normá|u.
a jejich léčení.Systematicky utiíděnf vfklad pojmúje doptněn rivodním
te}ctem o vfvoji tétoob|asti, orientáčnímprŮvodcěm, šeznamem !ite.
l?try: Autorsky. se
-p .od'její. nďi vÝp.qpní sociologové (ť. Kapr,
M. Petrusek, . M. Purl1rábek a da|ší),redakčně pŤipraveno
v Socio|o9lckém rjstavu čsnv.První svazeíx edičníÍaáy s ci bgicié
pojmosloví. |9 yrč9n pro- stugenty a pedagogy, zejméná medicínšo/ch
oborti, sociá|ní prá99' práva. krimino|ogie, peoágoglky a psychologie..
120 stran formátu A5, cena 29 Kčs
501 Jaroslav Kapr: Co le to demokracle
(učebnípomŮcka o demokraciijako zpŮsobu rozhodování)
Jádrem . knihy pražskéhosocio|oga jsou pÍednášky prbsbvené
na podzim .roku 1990 v rozhlasové stanici Svobodná EvrÓpa. Autor
pŤinášínoyé, u nás netradičnípohledy na mechanismy demoŘratického
rozhodování v podmínkách soudobé spo|ečnosti. KlíčoWpoiem
častnickédemokracie je ilustrován na ia9ě praktich/ch pÍíklaorl..xrímu
loporučujemevyspkoškolsh'fm studentrjm,- stÍedošrolšnymučitelr3m
jax.9.v|t9o.nou pomú"lí.t!^
uvycp občanskénauky, |ze ii využíti pro kursy
po|itich/c! stra1 apod. Vychází v Íadě Studijní te-}ty.
104 stran Íormátu A5, cena 25 Kčs
901 24x o demokrac|| a morálce z pohledu soc|ologri
Demokracie a morá|ka . dvě dámy, které vstoupily db našeho života,
do denních hovorŮ i nedě|ních iivah. okouzíeríí,ate i nedrjvěr
a žárlivost, $-e1ou v9 9po|ď.nqsti roku 199o vyvolaly, vysvěttují a po svém
mapují praŽšísocio|ogové. K jejich 24 pŮvodnim
-esejrirír
s.e sv'ími
9bpky !'yiádii| M1chq| Hrd}i. .Vyšlo v prošinci 1990 jak první sváek
kniŽnice časopisuSocio|ogické aktual'ty.
8o stran Íormátu A5, cena 24 Kčs
Adresa nakladatelství: Alena Miltová, poste restante, 1 40 02 Praha 42.
Kapitfu dí1l,|á
Juk to, žetak hladce?
Víme.li toto všechno, zÁá|o by .., že najít odpověď na dnrhou nďi
otázku, totiž
Jak to' žese star,' režirn nakonec zhroutil tak rycble?
bude neobyčejněobtížné.
7.Áá|o by *, fu budeme muset zrněnit referenčnírámec a pŤijmout
poáci historika čipolitologa. Ti mohou - a budou - uvádět svédrivody
neodvratného kolapsu celého systému Post-totalitní společnosti u nás
s oprávněnou pŤesvědčivostí.PŤipomei1me si je letmo.
Na prvním místě to bude asi zlrroucení sovětské moci, J"Ž amějšku
podepírala režim s nulovou legitimitou.
(Sociolog by k tomu jen dodal, želegitimita moci nebyla od počát.
ku, tedy od ruské invaze v šedesátém osmém, nulowá. I naše populace,
tak jako všechny poraženépopulace pŤed námi, pŤiznávala jakési
oprávnění, byť špinavéoprávnění, kolaborantské vládě. Múžesi národ
na lopatkách vybírat? od Husákovy garnitury se asPoiÍ z počátku ďe.
kávalo, žeposlouž národu j'ko správkyně národních ájmrl v době po.
rážky. očeMvalo se Pragryaticky, fu bude muset dělat s okupačnímocí
i povážlivékompromisy, a chápalo se realisticky, žesi na tom ohŤeje
své vlastní zÁjmy. NepŤekrďí.li však pŤi tom jistou mez, splní i jakési
historické poslání. Řečeno.jinak: někdo tu špinavou práci s okupanty
dělat mtrsel, když užtu jednou byli, ''a zaslouál si za to i jakési minimál.
ní uznání, i kdyžspojené s pohrdáním, Protože kdo se jednou takové
práce ujme, sám se nároku na dústojnost zŤíM.Dďo sc však pochopit"
žek něčemusvé obci pŤece jen je. Takto tedy vznikla jisá legitimita
Husákovy garnitury. I tato omezená legitimita se však postupně vyaácela
a s nástupem C'orbačova zmize|a beze zbytku: ruskf medvěd měl
zjevně tolik vlastních potiží,žeuŽ horlivého silíkolaborantrl k odvrá.
cení jeho Pozornosti nebylo zapotŤebí.)
Vedle zhroucení sověské oPory, ať užpŤímémocenské anebo zmíněné
nepffmé paradoxně legitimující,budou jistě vzpomenuty a analy.
zovány i jiné činitele. Pozornosti nemúžeujít zejména vliv púsobivého
pŤíkladusociálně-politického vlvoje Polska a Maďarska - a nakonec,
jako pŤímypodnět k akci, uŽ zrela neodolatelnf demonstrativní odchod
29
'7
"endérákú"do bohaté náruče kapitalismu, sledovatelnf pŤímoz oken
malostranskfch bytú (a vskutku, arogance, s nížponechávali za sebou
n1ct11jt9i Němci 9yf Tr{1nty vplen českfm fidjčkám, byla nesnesi.
telná). Pozornosti historikú neujde jistě ani špatnf kalkul pretendentri
na.pŤevzed
T*.' P" d:pulnf poldcké geneiaci [orrso[ďtorú, jenžje
vedl k P'9Y9q.i vlastní. á\úy. Ekonomové budou htďat ?droJ-zs1r ena
v zoufalé ekonomické situaci, v nížužnebylo dalšíchkfinů na vy.
tloukání klínústarlch a Panovala všeobecná
'shod
a, žetentokrát riž
nepomrlže adyÝ .soubor opatŤení", protožejde o rozpad makroekono.
mictÍn v-ztahrJ... Zliustavá v tomto komplexu vysvětlení velkfch dějin.
"y:|
změn.místo
Pj":".igloga? A když už, je.tu místo pro.sociolága
rodiny.' j:l." zvláštnímik1operspektivou? Máme my,.aniž bychoin
opustili svújrodinnf píseček,ještě co dodat?
Nebude toh9 m1o!9, ale pokusme se. Pochopení dějin nikdy neote.
vírá.jediny klíč.Neobejdeme se samoďejmě bez
-exkursů
do širšíchsouvislostí,.
sfl.y, kqeré hfbou mallm světern rodin, mají nejen hluboké kol9Ty'
.!9 i rozloátou korunu makrosociálních koniextú, a my nemáme
žÁdny drlvod se jim vyhybat' ale budeme se k mikroperspektive trpělivě
vracet.
. Jsryauchá odpo"e rur prostou otázku, prď star/ reám kolaboval
tak hladce, zni, že nakonec užnevyhovoval nikomu.-Nejen těm, kdož
byli v opozici, .ale ani tém,proti nimžopozice stiíla. Nějen těm dole,
ale ani těm nahoŤe. Těm zvlášé,kupodivu.
^Je.
tŤeba pŤedeslat, ževysvětleni, jeŽ má podpoŤit toto sv!'m
'PryFT
povážlivétvrzení, bude na
_
první potrÉavypadat ;át<o
vysvětlení ekonomické. Múžemeho dokonce jáko ekonomické-pŤij
mout, q"k."d. uvažujeme v termínech politické ěkonomie, anebo, ;éste
léP"' rykud.c!ápem9 termín."ekonomie" tak, jak ho chápo.l .r, a''aiytic.
kÍlŤ.i sociologov.é.
|.oz|rodujícíje,abychom se nedali svést z žeÁym
chápáním ekonomie, ježje vlastní všemu uvažovánío
"ekonomickfchreformách".
. q" :oci9loga
je majetek j.. jednou z forem, jichžnab,1ruá moc. To
Py.nebylo nic nového, užPlato viděl tŤi legitimnizdroje moci ve státě,
TMč:'*jíV 1 noryfY,anebo. jinak Ťečeno,jako moc prisobí peníze,
zbraně a vědění. Moderní sociologie klade pouze dúraz na konvirtibi.
litu těchto tŤíjejích forem a pŤípadněk nim pŤidává některé další.
Bertrand Russell se pokusil užna konci tŤicárlch let prosadit do socio.
l9pg PryfuP' k..y by. * opŤei o Potsm moci jako o
-wcholnf
explikativníprincip
a cháoal moc jako nejvyššíspolečnfjmenovatel všeho
sociálního dění,.podobn.ě jako je v moderÁi fyziče-chápána energie.
Píše:,Podnbně jaho enngie, nwc se projeruje a ntwln fortnliih - job aottat-
30
.sttlí, jako zbranž, jako ciailní autnrita, jako aliu čijako ruízor. Žaann z ěchto
firem rurn, žzb.t poaažoadrn za podŤíurwu ji,,á, a ruexistuje tn,kou formn
tttoci, Jížry $ ostatní bly Fomjmi d"eriad$, Pojeilr ,aat jert, o jednt z forem
nnci, rwpŤ{klad o blntsutí, rtnib bjt j* čd'stzčttžttspohn1iaé, nh jahn stu,dium
enfrgu se sfuÍutía určilirnohn,mžihu za "džjící,rubmuJi a uahu ostatnt její
fo*a. arojem bhatsh,í mxiže $t wjensfuÍ moc stQn,ě ja*n moc whÍdnt ruimy
jin1ch, a obojí rnopak m' žehjt zdrojern bo|wtstuí." [Russell l938]'.
Mezi těmi, kdo se pokusili zmíněnétŤi ákladní formy moci rozšíŤit
o jejídalšíformy, má dnes velkf vliv Pierre Bourdieu. UžpŤi v!'kladu
rozdílu v Postavení rodin disidentú a prostého člověka opŤeli jsme se
o použitídvou pojmri, zatim intuitivně chápanfch, nedeÍinovanfch,
které Bourdieu do sociologie rispěšně zavedl pro dalšíformy moci (či
majetku, anebo vlivu...). Je to pojem kultumí knpitáI a pojem sociáIní
kapitdl, ježmu púvodně dosti splfvaly [srv. Bourdieu 1977], ale
postupně se v jeho dfle dalšímužívánímustálily jako analyticky zŤetelně
rozlišitelnéformy moci, i když jakésipŤesahy tu zústávají.
Pro první orientaci mrižeme pŤi jistém zjednodušení(a Bourdieu
věru vyžaduje zprúzračnění,i za cenu mírnésimplifikace) ffci, žczdro.
jem kulturního kapitálu je určitá dovednost (schopnost, moc, Potence)
zacházet s informacemi, zejména pak s těmi, ježjsouobsahem symbolú.Jak
si ukáfume dále, takovou dovednost je možno kumul.ovat a uložitpro
dalšípoužití,tedy proměnit ji v kapitá|, z něhož jdou riroky,
aniž by ho ubfvalo.
Sociální kapitál pocltází naopak z dovednosti vywáŤet složitá pŤediva
sociálních sítí,chápat" jak j.sou tato pŤedirra osnována a užívattéto
vědomosti k svémuprospěchu, a to'zejména tím,žev nich posouvám
sebe a svéblízkédo strateg.ky nejv/hodnějších Pozic. I tato dovednost
totiž múžeblt hromaděna, jak si rovněž dále ukážeme.
12
Russeuúv podnět nenalezl mezi sociology piímou odezrru jak proto, žepňišel
od filmofa, tak proto, žepŤišel v nwhodnf čas...Problém moci je však v socie
logické literatuŤe trvale obsaženimplicitně a rúznésociologické školy jej jen
rrizně konceptua|izují a posunují ph ana ze diraz mezi jejími rúznfmi for.
mami. oživenf zájem o manristickf pohled na společnost v šedesátfch letech
soustŤedil pozornost na problém moci politické a ekonomické a pňispěl k roano
ji sociologie konÍliktu (i s vfraznfm pŤíspěvkem nemanristickych pffstupú, které
reagovaly s{m vlastním vfkladem konfliktu . srovnej o tom více Keller 1990).
PŤímona Russellúv podnět reaguje nejnověji Runciman 1989.
3l
Jistf kulturní a jist sociální kapitál má1e. všichni, tak jako kaž<lf
má nějak épnli,.;ilt"í rnoudrost á nŤpo..r.ě. i moc. Malt se aesmžs bojí
iini,ti, ate it ,ni,i,ií
',
*j,í,bojí mn'l1ch,-Ťíká k t<lnru .|an Werich.
l.
PŤidržme se neidŤív moudrosti mal!'ch, .ktet.oY
j:*. anďyzovali
u p*,,i částistati j.i;
'*iarrr.i
konstrukci reality' ju|.ji provccll
íHi
.o]^* navzdory dominujícíideologizaci ze sffany velk!'ch, a po<lÍve1me
se na situaci z jejich hle"diska. Telrve Potom,
'kd'z
si takto vyčistíme
stúl, uspoŤád." ;;;J-a P;k"'inie ,. bdpouědět'na obtížnou,lcčzdá
se kruciální otázku' co na starém uspoŤáctání nevvhovovalo rclclinám
vládnoucího establishmentu.
Nejprvetedy,conelyhovovalotÉžnéčcskér<xlirrě.Covedlokjejí
vzrústající
"..P,;k"j.*.,.,.i,
kclyž i ona mčlasvťri po<lílna rispčšné
kolonizaci stiítu?
Nebyloto,kupodivu,.rozdělenísociálníhosvěta,kteréjsmepopsali
iako téměŤtÍídně.viděné antagonistické rozdělení
'ryl.Ťn9': :'u
jejich
{;; ií J."r'e
'"ái"y';edni.d<]le,
druzí nahoŤe. Je zÁk|a<lní vlastností
zlravého ,o,.,*.,, #
';
realitám átého světa nesiražívzrlorovat a pŤijí-a
;. '.alistic( J.u" térněŤ.pŤírodnídanost, orientujíCe se spíše
'.u "áupt"ci
nežna konfrontaci.
Realita sociální vertikály patŤík takov!'m skutečnostetn. obyčejnf
člověk ví, Že
"ei"r.e
pu,,,.'J vzaycty bylo, je a bude, s tím se nedá nic
á!tu,' u .o j. á;;; no jetlně"i, í"pi".1dě-druhÝm, tak to na světě
chodí. José ortega y.Gasset
'"a 'u'náz{31e-p1""'a.', -\dy:.ukazuje
na
;;-,P""i" davú. á n,ehoraznou aro.ganci ánytě1"eho člověka moderní
doby, kter!, ztratil vědomí vlastnícli mezí u á.r. se všude. Ukazuje ale
také,Že to trvalo vícnežtŤi století, neŽ obyčejní.'lidéuvěŤili
osvícenskfrn myšlenkám o .,p,í.,,.ěnosti asPirací
''á 'á.iat.'í
rovnostl3
všech,
"
Ado,,,J r.-i"-" a"*ivá, že:..
^ryii:bí
každodenního a nekonečnéhorisilí
korumpujrci sílyvšJch -edii, aby toto vědomí bylo
udrženo.
Musí však bÝt denně obnovováno a stejně tu zústává jakási ambivalence,
tedy stai]i;í'b"ěk současně věŤí]..j. ve všem stejně dobrf
a mrlže
',.áš"t
!ffi
"aroky
j'ko kdokoli.iinf, a současně si je vědom,
zt'.lo
":.''í
p-ravda. Signály, které člověk od starého režimu dostával,
1,:rk glsilo;aly právě t.uto ambivalen-ci, protože celá rétorika byla o rovIrri';1i
:r cclá praxe s1ročívalave v!'běrove distribuci privilegií.,--
Ncvaďla-li ale nerovnost" co tedy v.aďlo chudfm? Na p''ní pohled.t' tnťtžezdát', žeodpověď. je. velrni.triviální a v, zké'',št"uu šmyslu
t konomická. Neschopnost h|ubšího
ryTďy také vedla r.
'"a-/* *"-lxitrirn (ekonomi.\y:l)
9Patreq "
áť ]ejigrr pravidelne
"pl"'iu'' Ý n.-r i spčch nepo máhal jejich_ au torŮ m pŤe"kiočit vlastní stín.
o co však ve skut-ečnosti šlo?
Makroekonomic képotíž,enárorl níh<l hospo<láŤství socialistickéh<l.ttá.t'u
f promítaly na ioveĎ mikroekonomiky do hospcdareJ luyt.;néčeské-.gdjl|rllouhodobvm
plíživfmpadŘem trhtr. Peněz bvlo víc
neŽ ztnžÍ,Ťekl bv ekonom.
.Čini
rlál
.ÍrriŤ
vptačírnao p*.,í-' Ť;t tyrrrlaclá h.ospodyrl|1 oua. mě|i pravdtr o o,bě-u' rrrriká|o to po.t.tatne.
Narristajícíproblém todž ue šk.'tečnostispočívalv tom,
.že
peníze
pŤcsuívalyb!t. hlavn.ím problé-:* (ačjich, samozŤejme,
''s"- .,tay.kv
tr<rchu chybělo).nejen pro "velk<lu.ekánomikrr", pá tet' pracuiícína
!'l":ipy "měkkého rozpďttr" [Kornai l98ll, ale i.p}o a.t,'iJr'"lport.bitele,
kter!' i s penězi v ruce .sluÍnžtto, co potŤebbval, stále ,o..f"l";i.
VytvoŤily se tŤi tirovně distribuce.
.-.t.?'|:'::I P"TTího v/běru,.j9št{
PŤ.9 tím,nežzbožípŤišlodo disLrlDucnl
sltČ,někde na rovni krajskfch skladrl a pŤímfchkontaktrl
ni] yfroble (a v centru i na dovozcé),.rozdělovali
'i.nej,,ác"I}i zboží
pŤíslušnícinomenklu,"'. a pracovníci áparátu. Dostat některé zbil zna-
3:P19 P1o; 1jt r9re.*i9 pro obch.od čipro nrúmpl * n'"""i KvKqq čivyšší..NěkterézboŽíp.'t. uyp tak vzácn é,ž.uyto1en pro něho
a.jeho. nejbliXí rodinu: aníon užneměl pŤebytky, . íi''.Izay aat
obchodoval. ,
Zbrky 1
tohot9 Prvního trhu (a je tňeba Ťíct,ževe většině sortimenťu
byly jc*tě relativně bohaté), s|i pak do prodejen. Ale ani-zde se
nedostaly. n.1 nyJt. 9:i.dy.se na trhu d]ruhého.sledJ. reď
"fiiutrro'.,uti
H1.-""lt'*'[ť{11,!r sitr svou prioritu vybrat si,.než'.
"i",,r.
p.o-.ťdŤu. 1.
b)oJ" jich mnoh."^'
"."jp..ry.
pTly ke 'slo.,u
velké aparáry Ťďi
sM a skladrl a meásk|adfi a Ě;"t' r.,.|i".', a n-L +ÁhÉ'^ ^^X^r-l ^..----a me-iskla$ú a j..j4, rbdiny, a pak tePrve git.t"á armáda
sv/mi rodinami. Ti všichni o*,šem taue ,e. svÝch nňebwlflf*"iiu^: :"y:i rodjnanii,
tr :rt:!r,i.o..,S- ..le ,.'rry.n pr.uy.l,r
prodávďi u,'.j-Í:"
"4!?\ně si zt",žÍmeá sebou
"y*;",";i á.;b.h":
dovali, vyvl.a9tnivše plíživěformálního majitele píoa.j.n, tedy stát,
zprisobem, j"JŽjsem v prlvodním textu popšal.
Nu.a tePrve.l9':o zbylo a co užse opravdu nedalo na tomto dru.
hém trhu udat, šlo do regálri a normálni na pult, uuy'r,ytl,,orii" tr.ti
itel-
13
Srovnej k tomu José ortega y Gasset.. Vzpoum dav , Praha 1932.
32 33
trh, jedinf oficiálně existujícía zvnějšku viditelnf. Jectin!', kde kupují.
cíhonezajímalo, kd9.ry.prodavač, a prodavače, kdďje kdpujíci. .Jeáiriy,
na kterém peníze platily samy o so6ě.
7Árcbvání tohoto tŤeÚro trhu bylo ovšem suíležalostnější.Nemyl.
T..':. nebylo to zptisobeno jen a ani ne pŤedevšímripadkěm vyroby.
Ta jela dál, plány se plnily- a
-továrny
produkovaly, i layz p'o .'.p..i.
hlednost naznačenéhodistribučního procesu to bylo často i iÚ>x, o něž
nikdo nestál. I toto--z|rnil však plnilo_svou funkci, neboť nejsnáze prošlo
sítípŤedbčžnychuyM$ opticky zaplliovalo regály u pomáhalo ák kamuflovat
existenci
1miněn/ch dvou rrhri s prioritou. ťrámy u nás nezely
prázdnotou a leckoho to mohlo i zmy|ii, zejménapoku,d na nákupu
v nich neávisel.
Rostoucí nesglkojenost v populaci nevyvolávalo tedy ani tak to, žr
zboži není, nybrž pŤedevšímto, žese suílešír*ilsortimclít,božískuteč-
".ě.Ťd."":ího,
ježsice na určitérirovni trhrr běžně existova|o, k jehož
získánívšerk nestačilypeníze. Ale !Il" to ještě zboží,Co se nedal"o jen
za pruze,koupit, když ze saméclefinice je pŤece zÍnžÍoto, co lze ko pit
za peníze"?
. Rgdin.Y zača|y s obavou vzh|ížetk budoucnost.i, kdy i na nákup
brambor bude zapotŤebí mítkonexe, a snad i chleba
'.
b.t',. na tom
druhém, nebo nedej bože, snad i na tom prvnírn, Pro normálního
smrtelníka nedostupném trhu.
A opčt:je to ještě trh, když na něm neplatí peníze?
A tu se užradikálně loučímes určit!'mzprisobem myšlení,které
pŤísněrozlišovalo plánovanou ekonomiku od-ekonomiky ttžníneboli
kapitalistick.é. opouštímevšak nejen kategorie politicté ekonomie
socialism.'' j.lk se pŤednášely ve VÚMLu, opouštímezce ekonomické
kategorie vribec. A natrvalo.
Neboé. Ťekněme to rovnou a Ťekněme to raději trochu vfrazněji,
ne3................by minuciÓ.z:ěj-ší-rozbor Plpoustel . nemylme se. t0, Co se.drus píed
našima očimn odehr a , rwn,t žtÍd:n"érustnloatÍní společn,osti tržní|rct)pu čid"o.
honte.sp.okčnasti tržnbh utah . To ,! tntižaždyck)blo, je a ktfu.^ V optice
soci lníoylj:! strihtnž aza,tn žndnn jiná rrcž tržníšpoirtnnst neexistuje. Jm se
občasqsbtují spokčrwsti, htcrétn znpírají
Nazíráno z tohoto hlediska, prob!ém pro obyčejnéhočlověka spďíval
v tam, žesíla peněz se mu nráce|a pŤ.d ďima, žrna k^žÁésměně
měl stále větší
nd'] sociální tapitál a žetento zpúsob hospodaŤení byl
čímdále tím nákladnější na časa energii. situacé na trhu byla stáIe ob.
tížnějipochopitelná, zachovat si pŤiměŤenf pŤehled bylo stále těXí,
34
<lalšía dalšíjistoty mizely a zejména ty rodin-y, jejichž zdroje byly
1lňísně omezené (lrmotně i sociálně), skutečně obtížněvycháze|y.
Taková situace ovšem není historicky
"ij"k.jedinečná.
Podobnéporrlěry
sc vFkytují v mnoha spolďnostech, i našc společnost
"ž.i.
kdysi
(d:ívno a v plně jinéformě) poznala. J"k užjsme n1znalili' pro osvětlenífunkčníihobtiti
takového hospodaŤeníje velmi podnětnf zprlsob
rnyšlení,jejž do sociologie uvádí Bourdieu. A užkd.yžŤekneme Proč,
rázem pojmenujeme hlávní problém, pŤed nímžstála naše společnost
na sklonku Post-totalitního období.
Bourdieu vzešel z tradic kulturní antropolos.
"
svéteoretické konstrukce
opírá o Pozorování primitivních společností,kde peníze h*jí
nePatrnou roli,
',át.i"
slaby, zÁkony platí podle toho jak pro koho, vše.
chriy obchodní a vlastně vribec všechny sociální transakce se uskutečĎuji
jáksi "na
čestnéslovo., anižby měly jednoznačnou oPoru v psané
"srilouvě.Juk
zněla dohoda, musejí si ričastnícipamatovat, a o tom, čí
paměé v flŤípaděsPoru platí, rozhoduje sociálrrí P9:q".lí.participantri
áohody: }sáné právo ani neávisl!'soud neexistují. Sociální postavení
pak se.nézakládá ani na kompetenci, jak naznačují.m9rit9k1atická vysvět]ení
moderních společností,ani ne pŤímona majetk.', Juk ho chápe
moderní ekonomická teorie, ale na rozsahu jejich klientely a na jejich
ritualizované prestiži - tedy právě na jejich sociálním a symbolickém
kapitálu.
Najít takovou společnost na sklonku dvacátého století není už
lehké.
-Pierre
Bourdiěu položil zÁk|ady ke své v&ecké dráze kulturníro
antroPologa pobytem mezi Kabyly, u primitiy1ího kmene v zapadl!'ch
polopbuštníchpodmínkách jižního''A|žíru.odvinul z pozorov{{ jejict'
spoléčnostipoloruhodné sociologické leorie. kte1é.jako. vfkladové
.čhémuvyrázně ovlivnily i vfklad moderních společnostísoudobou
sociologickou teorií.
českfčtenáŤ,pokud nežiluplynul!'ch dvacet let náhodou sám mezi
Kabyly, už jistě tuší,pročmohou zajírrrat i nás.
Jsou tu, zajisté, mnohé zásadní rozdí|y, ale modelově, zdá se mi,
zasloužísi Bourdieu právě z tohoto hlediska našípozornosti.
Podívejme se s ním nejprve, jak funguje kabylská societa.
7Át<|adni ekonomickou t-ransakcí mezi Kabyly neníprodej, ale dar.
Je to zpúsobeno jak nespolehlivostí oběživa, tak zvláštnímvztahem
*k
zisku, o němž;ěste bude Ťeč.Dar je ovšem jen vnější,sociálně pr9.
Zentovaná formá toho, co je ve skutečnostisměna. obdarovanf je obdarováním
zavázÁn a ve vhodné doM oplácí dar komplementárním da.
rem, pečlivě však skrfvaje, žrby směltoval: i on Prezent.'je to, co dává,
35
{Ir!-
jako pravf dar, tedy jako nezištnf vytaz náklonnosti a velkomyslnosti.
o pŤedchozím závazku se nejen nesmízmínit' ďe v 4i*" zakrytí pravé
povahy transakce musídokonce pŤinésttakovf dar, jehožcena od.
povídá pohledávce, ale neníF,,,ž stejruí jako byla cena toho, co je
opláceno. To by uráželo, neboé by to vrhalo na obdarovaného světlo,
jako by očekával adekvátní odplatu. Dlouhodobě však suma všech v!'měn
mrr^sÍbyt v rovnováze. Protofu se ale nevedou ádné psanézáznamy
(užProto, žeKabylové jsou vesměs negramotní), klade to velké
nároky na paměť a angažovanost ričastníkú.,Teoretick honstn ce, kter
zpěnž projehtujc kornplemm,uimí dar do projehtu danl, nuí tcn ruÍsledeh, žtje
shrzl ni transformnaánn pfulodnžaelrni riskantní a rwzbyttlě im,proaiznaaruÍ
strategfu žiti|w suěta, jež ad"ěčíuI s1,out' nzhonečnnu složitost tomw faktu, žt
d rcoua rudek].arouaná, halhu]n,ce m:u,sí počítats ffiemcoaou rwdehln,roaarnu
kalkulací, a tud,ížupokojit jelw očeháaní, aniž b7 dal"a' najno, žto něm, aí."
píšeo tom Bourdieu [1977:l7l].
Kapánek kornplikované, žeano. Ale zvládneme to všiclrni, i v moderních
společnostech, nemusíme sc Pro pŤíkladvracet aŽ tnez.i Kabyly.
Bourdieu uvádí, ževe Francii lékaŤ,kterf se dá vyšetŤit od specialisty
jinéhooboru, nikdy mu za to neplatí: pŤijímathonor፠za kolegiální
laskavost by bylo společensky nerinosné. Ale malf' dárek je na místě.
Nesmímít pŤesně cenu ričtovanou běžně za vyšetŤení,ale nesmí sc
svou cenou.od tétoceny ani nápa<|ně odlišo,,ai. A tak i lékaŤtlrn clostane
se profesionálního ošetŤení,i lékaŤi,ošetŤtrjícesr'ékolegy,
finančně nijak netratí. A vnějšízdání, žena kolegově netnoci ncbuclu
pŤece vydělávat, zústane zachováno.
Systém venkovsk!'ch zabijaček,jak ho praktikujc naše vesnice
od nepaměti, jc ji"y- pffkladem takové ehrnnmi$ ď.a,nl. Dost podstatná
část každédomácí zabijačky padne na v!'služky, které se roznesou
po sousedech. Jen tak, jako sorrsedsM Pozornost, dar. Ale sorrsedé také
zabijejl,jen jindy, a taképodstatnf podílrozdají na v!'služkách - a tak
má ce|á vesnice čerstvéjitrnice celou zimu, nikdo netratí a všichni jsou
štědŤí.Je to lepšínežlednička.7Ádné peníze mezi nimi neobíhají,
Žádné ričetnicwíse nevede (ien to v Paměti, nepŤiznané), a pŤece celf'
systém funguje, vyrovnávaje ekonomicky pŤebytky a nedostatky.
Archn'ithá ekorwmit, jak tento zprlsob hospodaŤení nantal Polanyi
Í1944], není ovšem omezena na trh zboží.Tyká se i trhu práce. Tak
j"ko se tTh 7bil realizuje jako (ne)vfměna darú, tak se trh práce reali.
zuje jako (ne)v/měna laskavostí a sluh. Abychom vynechali Kabyly
a ocitli se rovnou na našívesnici, když soused pokriá stŤechu, Pomo.
hu Mzet tďky a nějaM mzÁa nepadá v rivahu, stejně tak jako on oPravími
vadnf darling jako laskavost, protože je dobrf soused a k tomu
36
ještě elektrikáŤ. I na vyšíriroyni trhu..práce platí,že ncbcrrt z:|*rtItt,
"peníze
7A to, že jsem umístil dceru svého souseda k nánr .k, lnxlrrikr
á počkám i|éta,-aŽ on mi pomúžedostat iyna na školu. Všct.hltrl jsrrr
ď laskavosti a risluhy, jen jejich konečná suma musítl!'t vyrr)vtl:|lI
a sledovan!' kalkul nesmí blt ostentativní (což neznamená, ž"l, l|(.l)|r
hlédnutel'iyt. Právě deklarovaná nevypočítavost vlast.ního..j<.r|rrír
umožliuje .iipes"e pŤďstírag žepŤijímám9 jako nevypclčíurvé.i .ir|rr:,rl
ostatnícĚ. Us.tavuje to na trhu klima, Pro které se arch:rická ckrlttrlrrril
nazytá také ekorwruikou dobré u )e, ačpŤesněji by se mčlatutz,yr.;rt r.kr
nornií dehlarouarw dobré vúle.
PŤísnélpčnína principu nezištnosti mění u Kabylri 1pxxt.ti
k llr.ir
a samu povahu práce. Bourdieu Pozoroval mezi Kabyly, ž,y .|n,ur,
stáad
't,i,ž
nk hobktfunt p nnnstí jaho ehonorni^cko.u ruzb1trwstí. ()o s? (X.|
'uje, je-ahtitin savul o sobě, bez oh,ledu rw néstrihtnž ehmumické |unh,
ponu,i jm odpoaífuÍfunhci osob1, j,žji F!1lo.zui9. Pouzt aplikare letlnttt
.cizích
rotnbki zlušmosti (temt,ínú,ekmwmiché d,otnhuce a pmžbt'Ísn try) |i.
ruÍšís sebou rozJišmítcchnichéhn a rinuílní|nčisymbolitkehn aspekm ztnďilě
shéahtitity. Roz]išnlímzzi produhtivní a n,epro thn,í pra.cÍ čiro.zJišn nt
prací, kb; priruišínžjahj_ zisk čirupŤiruÍší,j, *1,Í*. Arc|ruick (ktnutilt
.,,í
j* rozdíl mzzi Inwcltzrn, hurj rwp'InÍ saou socidlnÍ.pouhnu)sl, il tltuttt
,íká,, ktnj qkmuÍa ruot,t, sociilrtž fuftruruanru filnkL bez ohlruht rut tnoitt
jehn tlsilí..[Bourdieu l977: |75j
Je samozŤejmě obtížnénevzPomen9u.! si pŤi tomto cltrrlgt.;r|.rr kť.l
popis.' kabylské vesnice na brigády socialistické práce.
Jak už jsme se zmínili, druhlm charatteris.ilkÍT ry*'i']
srx i:l|lrÍl
světá kabyĚké vesnice r její archaickou ekonomií dobrévr1lc.j<., ž.t.zl
tu má špánéjménn. DeŘlárovan!'m vúdčímprincipcm-jc' nt.z,ištrr.r
v podniínkách Permapentní krajnínouze s-Polečnosti žijít:ítt:t rlkt.
po.'ste (anebo v.podmínkách zbědované společn9.g P" olťirrrskť.r'.il
,l' R*t..'; je to p chopitelné. Zdroje jsou omezené. vu]v a. titk<lvá s1xrlr
nost nará-žínajejich-limity denně. V těchto limitech alc z.isk.it.r|llr'
je ztnátou druhěhb, nutně a zjevně. Vpoká ťr soli<Lrrity:t:tl|lrrist
"n,edá
se pak pŤirozeně jako všechny zavazujícíideál.
Nezištnost jako zÁk|adni princip orga1jzace společnosti
'vši:rk
v ).
né složitějšíspolečnosti reálně nefung.'j"''. Všechny znátrr(: trlz.s.iltlr
společnoštijsbu Postaveny na nerovnotněrném rozdělctrí ttt<x.i (trr.r
ta Nuištnost jako vúdčíorganizujícíprincip je rispěšná jen na ncjniž.šínlvyv
vém stupni, v ma ch stupináctr ztracnnlchv pustině, pro jejichž. zpúsrt|l hrl
daťeníuŽívá Polanyi termín prímitivní ekonomika.
ku, vlivu, vědění...). Ti, kdož mají majetku méně' dělají všechno pro to,
aby to tak nezústalo, zejména v situaci, kdy zdroje jsou natolik
omezené, žrocitnout se riplně vespod znamená nepŤežít.Ti, kdož ho
mají naopak více, dělají 'as všechno Pro to, aby to tak zústalo, a Pro
jistonr volíaktivní obranu. VŠichnitedy nakona, usfulrt o zish, navzd9rI
vládnoucí ideologii. Archaické ekorromiky dopracují se vždy Áhy nebe.
tyčnéhobohaswí faraÓnrl a nezměrné bídy Ťadovfch soudruhú. vládnoucí
ideologie nezištnosti pak užjen pŤikrfvá stávajícírealitu.
omezená moc peněz a idelogie nezištnosti a solidanty, zdá|o by *,
musíblt nepŤekonatelnou pŤekážkou vzniku velkfch majetkú a mocí.
ony jítaképŤeMžkouskutďně j*'
"
zprlsob, .i,.ky* ji archaické eko.
noririky dokáza|y pŤekonat, PatŤík nejobdivuhodnějším vfkonúm lid.
skéhoducha pŤed vyná|ezem peněz.
Co frscinovalo Bourdierra na Kabylech nejvíce, byl rozsah ritualiza.
ce jejich každodenníhoživota. Chování tízenérituálem je takové cho.
várul které dÁvá pŤednost kritériu
'správnosti"
pŤed kritériem nejlepší.
ho vlsledku - my bychom asi Ťekli PŤed kritériem rozumnosti. Ve sféŤe
hmotné reprodukce společnosti ritualizované chování sleduje vzorce
"správnosti"
i tehdy, kdyžto pŤinese horšívfsledek, kdyžvede k niXí
produktivitě, když dcrcháá sPfie ke ztrátě než k zisku. Ve spolďnostech
š archaickou ekonomikou to rrcmusíb,rt považováno 72 zÁsadní vadu,
protože zisk je tak jako tak sociálně tabuizován. Skutečnf .zisk,
jenž
z takového chování všem z častněnfmovšem plyne (|inak by pro ně
neměli dúvodú),je nehmotné povahy (i. qmbolickj). Spďívá v tom, že
takové jédnáníkaždodenně powrzuje vájemné sociální postavení
zričastněnfch a reprodukuje vládnoucí vztahy dominace a exploatace
v bezpeněžnÍ ekonomice. Ti, kdožtento zisk dosahují' to pečlivě
skrfvají.
N.ir. ovšem j..
"
ani pHevšímo ritrra|izaci kritickfch okamžikú,
o rinrály slavnostní a oryláštitujícÍ,i když i těch je v archaické spolďno.
sti víc rtežve spolďrrostech moderních, jsou ostentativnějšía vynaklrí<lrá
se na ně víceenergie. Když cestovatelé devatenáctého století pŤi svém
ob.iwování nitra Afriky (takél{.abylú) popisovali ďvďské slavnosti, po.
tlachy, ostcntativní ničenívÁcnych věcí mocnÍmi náčelníkypfud sczra.
nj'mi hosty, hodokvasy, Fžvyčerinly zÁsby a rrásledoval hlad, všechny
ty exotické a zjevně iracionální zvyky, neměli pro ně jinévysvětlení
než dětinskou povahu domorodcrl.
Tato rinralizace má ovšem svou hlubokou racionalitu. Bourďeu čte
jejípfitomnost i v každodenním |rubifu fivota kaby|ské.vesnice a ukazu.
je rn její sociální funkci. Jejím cílem je reprodukce' etablovanfch sociálfuch
vztahú. PŤekonává právě onu ákladní pŤekážkurrstavení a udrže.
38
nívelké moci a majetku.ve.společnosti, kde penírc majÍ v mnoha běž.
ly:t, situacích dubiÓzní hodnotu, zisk je nelégidmnía"kde se moc, pŤinelegitimní a kde se moc, pŤi
nívelké moci a ma
slabosti státu a praktické neexis1enc! frn.ie, 6pírá pŤedevšímo
'ch.ip.nost mobilizovat v okamáku krize dost velk".i p".íp"ru. Je dána ,neiikostí
mobilizovatelné clicntclle neboli sítě osob'ir ponp"r}, nikoli tuč.
nfm ko1tem v bance čistátem gara-ntovanou legiti.mi
" .iálního post1vení'
legiti1rtou, kjižrrároky mohou blt ..yn",'c.ny soudní a PoháE.nípravomocí.
I nstitucio nal i zovaná rituali zace vytvá Ť ísymbo tickj hnpifuí l. Vnějšímu
Pozorovateli jevíse qrmElickf kapitái j'ko í''iop.otiá a v ekoíomii
aa11 Prezentrrje se te.nto
lpitat oite''táti,,ně jakď kapitál nihpti ekonomickf:
Proto je tu tak exaliovany poj.- cti."Prestiz vsat tu má vedle
sociální i evidentně ekonomickou Árnkci. PŤi slabosti koercivních insti.
T.í :Ť." 1Práva a verbální, nepsané.podobe všech dohod právě Pres-tižzričastne-1/9tr 8arantuje všeihny etonomické transatce.. 3e to ne.
smírně drlleáté, neboť v situaci soutěže o omezené zdroje t. ůxreProdukce
etablovanfch sociálních vztahrl ve společnostiaic aické ekono-
*i\I
-(na
rozdíl od společností.ekonomiky primitivní) užzcela jedno-
značně
.Tql"t.k ? vyhodná pozice v sptému
''..olo,,o-ěrné
redistribuce
zdrojrl; je to jen pečlivě-zamlčováno. Instituce daru v tétoekono.
mice není disfunkčníanomálií t"!"P společenskéhouspoŤádá.í, F *-
"P]k
ákladním mechanismem pŤekonání rozporu ..ii nelegitiínitou
zisku a sociální strukturou založenou na ,,.iké nerovnosui akryvá
pravy stav věcí, aby ho umožnila. A činítak, ať ji to stojícokoli.
Bourdieu o tom.píše,Úe za teoretickou konstrukcí daru je ukryta
,institution,álr orgaytyaan"á misrehagnizn,ce, j,žj, záhl^d^n
"itry ai,,z
a praaděpo.dobnž i. ašc|w symbolitháw- sitÍ o
.narísmuaci
- prístŤedniruÍnl
upŤína
.fhce ry"y?y,y ujm@ , na,|wruutnyh a nayirulelnz zniru-
1ana1tjch yzlah prj,n pŤíbuzar.l;h;,m, sotÁedsttÍn a Fad
.n
,1u,^t ,,t"h1.re9ipr9city:
u prtíci ryntnrcrt na reprodtthti cublnianfch uztnhti (boŤdd^á.
ním lwstŮn a carn7lutl,i| ujmttw dn'ni,.ritulizná aznpwíicn r ,uštěu,L p,oh,.
znfuÍ,m,.p,t),
rž.j: po reproduhci
'h,fu
rmthž d;il,zu *žj,jÍ ehmnnichá
,Ťyfu!,.je silíru né,
!, 'h?.a I4[,, ujnh
'ffi ,j,-*Í-pnlhem, jaho usilínutn,é h realiznčifurth,ce *,l.7 1ďzz: nfi
J
Taková ekonomika-je stej$
"eP1úry{
ná (zÁměrně), j.ko zbpďně
:á T31l1 !": P,y.''ě );. K p1o.s [e r9pr.oa u kci e tab lova n /c h izta h 11 ínusej í
tt, kdožna nich m1jí největšízá1em, vynaložit nepÍiměŤeně mnohá.
Hlavní ztrátyjim plynou z toho,-Že zakíyvajÍ,co vÍasmě dělají.
Ale i ti, kdož
-lso.9 {ote a na reprťP|cj dan/ch poměrrl věru ,Ák^
}"Tují'.platit.P,"'-.jí.Jso.'rekrutováni jako hérci iit,'álú, ať se iiríto
líbíanebo nelíbí.Jénmalou ritěchou ji j., b máiokdo j. o[ áocela
_F
dole, aby neměl j.{tě někoho pod sebo" ? T:YÉqry"..':HT i jako or.
g^^av;, rifuálú: I jako Pro$í, herec však fudovf Fbyl,. v.eden pravid.
I.*
'o
masíš,jou b'rdd-, někdy i ričastna rituálech pozitivně prožívá:
asPoi1 se pŤi tom občas zadarmo nají.
A tady stfkají se dva zÁkladní drlvody, j.ž..}.nás pŤive9Jy :y'
kdož
nepatŤili Í*ii"ti.tickému establishmentu, ale žilis ním v ďouholetém
pŤiměŤí,v němž se mnohé rodiny nakonec docela pohodlně zabydlely,
pŤece jen na ta náměstí.
Jak už jsme ukázali, první dúyodbyl venkoncem materiální. Cena
p.''"e' klesala a systém. shánění nasazením sociálního kapitálu byl
i' t"zaoaenní p'.*i stále nárďnější na !ry. zdroje
"--9T9rgii.
Druhf
dúvod byl naopak ryzr nehmotné, symbolick9 P""{'y. Vidím .h1" tO[l,
žece|á f"p"t"i.. -ét.prostě dost 1esmnlť_lTďzace nďí každodennosti,
nárrrlu,,ě o povinnfch oslavách svátkrl. PĚíleá1osd' |d.y. f PŤi tom
jeden asPolÍ oMai zadaímo najedl,.ubfvalo, a vládnoucí tŤídapak, pŤi
ir.t.gitimitě zisku a nemožnosti opŤít'.o.:9.!.m a^právem garantovanf
eionomick!, kapitál, byla stále paranoičtěji nedrltklivá na.svrlj s.y1tn"n.ty
kapitáí u ." rituálech tupě trvala. Nemohla jinak, i ona byla
zajatcem systému.
Mladá generace naráže|a zejména na 9x3loyany P!je1 cti komu.
nistické
't'á''y.
Nemohla vědět,-že v archaické ekonomice, kde je moc
svfm těžiskem opŤena o symbolic.kf kapitál, nelze Prostě pŤipustit ze.
sniěšt1ovánt panujicích poměr . Žb tyto ekon"'"i|y. nutně.musejí mít
v právním rádu ,Ákon, irterf chrání prezidenta pŤ9d vtipálky aje skutefně
schopen poslat a mtížnpro politickou.anek{"F. z. T"T:ízavŤit
dramaturs^ Á poškozováni ÁjmŮ státu v cizině, když.pošledo ciziny
eseje . h'Ť, kterédoma nesmějí .vyjí,,T.T*t-pronásledovat
neučesané
ptíicuré,kteÍísi dělají legráci i velkfch věcí v malfch..síl.* t.{.9
švfmi vrstevníky.Ti všíchníiim.s.a|rají..".č9st..|' tY j: $e.ba
bedlivě
brinit, protože j. to čest. syinbolickf kapitá|,báze legitimity a moci.
Velkévětšině národa ovšem neÁ|eželo na neučesanfch pfuničkách.
Ale soužila je vysoká míra ritualizace každodennosti, to věčnézdobení
vfloh, verejne budovy popsané hesly, do n9|o-nečna zn9vy.
PE1y11r]'..
titko.vfchdvné práce, polioŤujícírituály návštěvy VUML čiIPv, PSM,
MLP,'5 a děti vě školce zblbnuté [rninem...
s 7a chvíti nebudeme ani vědět, co ta písmena znamenala. Teť pro paměť:
VI'JML - večerníuniverzita marxismu-leninismu, IPV . ideor,ě politické
uzdé|áváru, PŠM- politické školenímužstva, MLP . marxisticko.leninská
pfiprava.
40
I
Takév práci dosáhla ritualizace nesnesitelné mír},. Akademickáobec stále tii trávi|a kolotď rituálrl
9bhq'"b ;;ŤTc,.y.r,, prúběžn/ch,
nr.e{{zn./.ch a rivodních vfzkumnych zp|áv rrikolrl
'tei"i.rí,..JJ..',r.r,a hkultních a slušnÍ.db"."íktrPce polyka| rifuál kanďdanrrY na v&.ce, jehož hlavní součástístávala .ál'H*-"P-'."*í.ffi;'oL o.u.tele symbol , iimiž vesměs b'T:'i! P"hPťl vsi.t.',i * ,,.t.oT.. ,po.
|" 9pT'
ale jeř natolik, auy se jim ne.ro7ázal bryk. N.j.' věda ovšem,i všechna ostatní Ťemesla ála s"kr1
l.*íy'y.i,u'ri.r'
p"'.a' lraco.,nichporad, sestavování plánrl, plnění plánú,,
"1í'""""aní
plánú, sledování
l}lffi:::-,
zavádění i''o,,".?... vsec.trn; .-í'b,prazdie, híilPéa Po.
I na straníky}1 šly lehkémdloby, když si pŤedstavili, žedo koncežirota není pro ire ,nniÍ." z ténekonďné šhrlry.měsÍčníchschrlá, v,Yoč'-níchschrlá, vÝlcrrrovfch schrlzÍ, zadáJ t"."L, schválení ápisu, kon.trol usnesení...
.Zní, r:-j."|q-Éer1Íhumor, kdyždnes komunistickástrana prohlašuje, že
.75%oj.J5\ čIén*
"ti,,,,É
podílelo ,.._.'u*..o'.,é
:9.""l":'j protože vyjadŤoía"lajejich x;.*, ;i;
"
jádru má pravdu.(Ce rnf' hu mor obvykle mívá pi"íd.,, .""r]L
'.i "íJ...á;L5.
Archaic kÝ' zprisob reprod u kce moci skrze ritualizova nékaždode n ní< | rob néseuepo rii žování i,áaá"
"
y.h, jímždemonstrovali svou mobilizo-va tel nost.l j í.lžbyly.syrirbolic ky Poťvrzovány etablova nésociál ní v zta-hy, se vyžl|.Na konci osmdesír|c.h |.t si už í*" nejzaznrn"I$i.Lri,,arpňál, vptrk"j. d9 vflohy.hesto iorotetaŤi všeclr zeT: .pojt. se!, aby mumději ti proletáňi nápaŤili tvndé daně, .,,o i tď'i.r.., ně;akému synď-kátu by odváděl, alďtohoto užměl á";,.
|6 Užněkdyv sedmdesátych letech mi jeinou.tím, žesi celf Yečersěžolal na w josud a nadával na rďim, kazil flám rrostita, jnom;;"**Í vinaŤ, mílionái, jenžk watbě qy"" p':111lfu"lryskf zámek áai;;;ir]1 n'9 tu pŤílďitosi u4;smoking, se tiemi vo? v garáži
'l,"e-'{ to" tyí,"r*i'or i v koupelně. KEžjsem se tomu bohatému muži (zaměsn.á,ním
"ítuptiiu
STS) snažil namítat,x,e v.žádnjchjinfch poměrech uy torit n*yot
""L
ffi;nopolními cenami, bezdaní, a ptal se ho, co mu vlastně chybí, tos".ou"t mme odpovědí, že. sveboda. Tehdy jsem
Il nerozuměl, ale dnes už
"í'',;;.měI na mysli legitimituwého statu. Měl uždost wého
"rnuiu"l"ntnÍ,o
páJ,lJ"ni, kdy na jedné straněbyl vinaiem s talentem. pŤímood pánabona,,,iaiárffi ventw*fm boháčema riryěšnfm podnikatelém, a na orune
'.'"iJ."."i š;.'Ečt.a uplácet všechnydokola, od méně
lspěšnych sousedú . .r.t"i.r'
-iívn
po podivn énáméz' okresu, 1raj9, i šestsett-Ťináctka s pražskfm čí;i;.ia"ď"občaspŤed iehosklepem a povídalo se, že jeho víno... p'j.í i n" Ě."oe.- K"žč;h".áiť,d"r,rshodit.,Vet"í.l".h9 m99.tvta uez institucionarnr opory, jedinf jeho v*utkulíkvidníkapitá| byl kapitál $muotictcy..
'elsi"'
p"ě';'r;;.río,*il.pi.er"
I
I
4l
2.
snad se rrám podafilo postihnout syndrom pffčin,jenžvedl oprčej.
ného člověka k riznému odmítnutísptému, v němž se mu nakonec
át.-sp"."ě nežilo. MnozÍ dnes titují leckterou starou.Praktiku a snaží
,. o"t.ti.ky udržetsi socialistickf žpúsobživota i po zhroucertí starého
,.*-.,, ač'dosud nePatŤili k těm, kdožho považova|i za svŮ3.
obtÍžnějšÍbude vysvětlit, jak si mo-|ru f}slet, že.kolaps byl tak
hladkÝ, protože ,,. ,áě''ě syjtému měli nakbnec 4s.y nejenom ti
á"r"' áíJ"z i ti nahoŤe, majitelé klíčú,a ti zejména. Pokusme se o to.
NapŤed ještě uveďme, Že za majitele k]í!ú'ty
1ah1Ť-e,
čijinak Ťecená
,ádi,,y",velkfch, považujeme v iétosvévaze zhruba ty, kdož byli
schopni reálně
"it.Í'iit
dispázičníprávo.(tj. činitzávazná rozhodnutí)
;.;áil""i .t.oi.o'''iky, která dná o'a bn.pŤedmětem "velké
privati.
;;;. nyu to komunisďčtí "velcí
vlastníci". j't.j" ve vše<h ekonomikách
na tétotirovni obvyklé, jejich vlastnicwi met_o častovelmi abstraktní
povahu. Vesměs Jvériajetky sdíleli, vywáŤejíce tomplikované a
irierarchitnwané sítě spoluPodínicM a vzÁjem1ě.
91ováza1Ých 3 |ontro.
lovanfch kompetenci. zek|adní.znaky vlastnického vztahu vŠaktento
,t"l, áel: mělí vfhradní, i kdyžkoléktivnídispozičnípravomoc nad
velkfmi státnímímajetky
"
*en možnost.pŤivolat si koercivní sílu,
P"kíil' "etáá '"1isl i j:r prhy}T:st o l-egitimitě tétopravomoci,
nemluvě o tom' kdyby ď;i fut.o.'s.l !gnoro',at.
7Á malé čiobyčejné
'J"y p"k p"*z"pmá
'oďi''y, |rteré
fr|y
?o'9nitra!r,ll-. _'ry'11i:ž
dnes
,t ir, pr.amete'ir malé priíatizace, ,ryrua'.a;i.ce své hospodá|s}é moci
zpúsobem shora popsan/m. ;e to roídělen"íhruy a iimplifikující'7
;.d";;il 'i|r.a.á,,it '.ák.i
áěkterfch svfch kolegrl, ale i v sociologii
povahu rituálú, ačse wáfila jako pÍátelské pití víry. l{áhlÝ P9 n"Y pro něho
.něco
nepteostavitelného. o6cas sc to stávaio. Kdyz dnes tak často styšímslorro
woboda" občas si na tohoto muže \z'pomenu.
'7 Dělnické rodinné klany však tímto dělením nepr9padnou, jak-by
ry ry PrvT
pohled mohlo iut. syty zakoweny do
'sféry
malé privatuace. buď pŤes fuL
iJ;"í r'r"*no *,iteíě, anebo zainesnanim Ženve sféÍeobchodu a sluŽeb.
iokua ne, byty i reálně sociá|ně marginalizT1"y: Nesmíme takézapomenout
na skutďrrošt, ze vice neŽ polovina nasictr dělnftú jsou vesničané,ktefi pre
stÍednicffm naturálního záhumenkového horyodáÍwí a v sítidrobnfch ven.
i*.t.y.r' remesnn.o vywáŤeli nezanedbatelnou částpr.odukT
"ďj.Phé
eko.
ioffi. ,ra ma *azae eště nejaké kšef, p21e. prcfesole' owětlil mi jako
í*ení'cnaupari situaci na vesnici soused v KulíŤolě.
42
,T.Í"T1ilo],.teoriích
tŤídníďchotomie i v modernějších teoriích PansM
Empiricky je taková dichotomizace solidně opŤena o iedinečnětvrdy ukazatel:-o evidenci v nomenklatuŤe Nj\ag nepopŤe-, Že me'těmi, kdožv ní byli, a těmi ostatnÍmi byl princrpiátní rozdfl. (Z tohotoh I erl is ka ztt áta no me n kl.."'''r.r'
-i.iJ.ái.
í;. nďi sociologii obdob.
l'f, 'i*.n:Jii.!''zprlsobenatla.ict.ě;;él"í"'dP"žá;;;l?á*.,,a.i;Hrob
pro aru,itn régimz nezačal.kopat ve francouzské revoluci lid;historici se shodujr
',"
ti*,
'.]!:i3vék pŤestavby vznesla prvníš|ech-ta, kteréuždan/-stav zouále nevyho,oo..oál, jenom. se jÍto nakonec ..,y-tnklo z rukou. Áe žeby se r'i.t".í..t"ltk;,pfi"vala? .
ČtenáŤ,j..1l9Pi'j.r nepŤímo nabízenou paralelu mezi uspoŤádá.nim starÝch ooŤádlrl -u
ná.
" 9rsaniza.i. l.ťyr.kn-'*-i.,y, iusí bftpŤesv&čJn,žiP1nejme"šil ,,.t,o.,e,nípr"iJ"i- . 7rjméiaiedna věcmu jistě absoluině n'esedí:
"* t"'j.:.t"í 'É;il. sklonku posl-mtalitnÍérybyl pŤece všechno jinénei
:hbí lů;,"
"..
se v nďí společnostinedostáva|o čehokoli, dánucovací il. ;;*''.
A právě žebyla.Její slabost ovšem nespočívalav tom, žebyna nil l ylo vě nováno ;a'i,' :É:i9r',J* "J;k
l;i"#;aděj ně zastaralya Pro.r|uktivita zouhle malá,","uiL
".k;;;l' ;'á" nebylo dosl Iák rosdattespokojenost malfch rodin
1,:Tiil{ :. :;:P.u'1 Ydk ť:nárokyna moc se stuprlovaly a její limity
'. Áč^lyjeviija(o k-.itíJ;
Vpád sovětské moci do stŤednÍEvropy na konci druhé světovéválky tu vyťvoŤil zvláštnr situaci. šári. ffi".,,ástupci budovali sériíagresí imperiální Ťíši,centrálně }i'.""í.
.,"
uo,t.vy. Jestliže všakr' některÍch částe.climpéria,j.ž* nakonec rázprosdra|o od UHnbáta.ru po Prahu a
Ť Ta|lin"
ry"Jbili''P ;;;;řá'.to.omika a centrali.t.ovany politickf^:f:ÍI fr.a't'.,o'4y pŤi svémzavedení vzhledemk dosud žívÝminstitucím iradiční
'porécrio;ď;;-.zenou 8TamotnosÚa primiti,,'.ím q!.T P";i,i.""Í iooa..,,izačníaktr l r ?c h nu,ep iie rj i. í j
G n ,uce z na me na';
l.!".:.'Í:!#'::-[::vedoucí I. po ttesir Ét" ná oili.r.J p."a" t.i'i..y
".Jpor.c.,,ské
mu ripad ku.Racionalita ovladatelnosti vša.k měJa prednost pŤed racionalitoup rod u ktivi ty. Absol utn ími mpe r1ti". - íyr5a-Jsazení homogenity sys-tému. Někáe to vadilo
"í.;.; .'-e?e] iž',tr.anÍ Asií zaváděníreálného socialismu vstuPovalo do'".iái,,e
.i.ob,a,.ného
prostoru.I} udování ce ntralizova nYch hyperstr..ktur se,o'uE.lo nad stru kturarnit radičníchlokál ních spoiečn"l[í;které
"átá"..LoŤily v jistém sm1nlupňirozenou a hierar.hfuky o.t"a''r bá ;;ěil ,ptrmu a měly snad
43
dole, aby neměl je*tě někoho pod sebou a nevystupoval občas i jako organtÁtor
rifuálú. I jako Prost}, herec však Ťadovf Kabyl, veden pravid.
lem co musíš,jahn b1s rá,d, někdy i ričastna rituálech pozitivně prožívá:
asPoi1 se pŤi tom občaszadarmo nají.
A tady stfkají se dva ákladní drlvody, jež u nás pŤivedly ty, kdož
nepatŤili k socialistickému establishmentu, ďe žilis ním v ďouholetém
pŤíměŤí,v němž se mnohérodiny nakonec docela pohodlně zabydlely,
pŤece jen na ta náměstí.
Jak užjsme ukázali, prvnídrlvod byl venkoncem materiální. Cena
peněz klesala a systém shánění nasazením sociálního kapitálu byl
v každodenní praxi stále nárďnější na čas,zdroje a energii. Druhf
dúvod byl naopak rrzr nehmotné, symbolické povahy. Vidím ho v tom,
žrcelÁ populace měla prostě dost nesmyslné rinralizace nďí každodennosti,
nemluvě o povinn!'ch oslavách svát},ú. Příleátostí, kdy se pŤi tom
jeden aspoi1 občaszadarmo najedl, ubfvalo, a vládnoucí tŤídapak, pŤi
nelegitimitě zisku a nemožnosti opfft se o státem a právem garantovanf
ekonomickf kapitál, byla stále paranoičtěji nedrltklivá na svújsymbolickf
kapitál a na rituálech tupě trvala. Nemohla jinak, i ona byla
zajatcem systému.
Mladá generace narážela zejména na exaltovany pojem cti komu.
nistické strany. Nemohla vědět, žev archaické ekonomice, kde je moc
sv!'m těžiskem opŤena o symbolick/ kapitál, nelze prostě pŤipustit zesměšitovánípanujícíchpoměrrl.
7n tyto ekonomiky nutně musejí mít
v právním Ťádu zÁkon, kterf chrání prezidenta pŤed vtipálky a je sku.
tečněschopen poslat za mÍížppro politickou anekdotu, žemuseji zavÍit
dramaturga a poškozování zÁjmústátu v cizině, kdyŽ pošle do ciziny
eseje a hry, které doma nesmějí vnít,žemrrsí pronásledovat neučesané
pfuničkáŤe,kteŤísi dělají legraci z velkfch věcí v mal/ch sálech pŤed
svfmi vrstevníky. Ti všichni jim sahají na čest.A tu je tŤeba bedlivě
bránit, protože je to čest. symbolickf kapitá|, báze legitimity a moci.
Velkévětšině rrároda ovšem nezá|ežn|o na neučesanfch písničkách.
Ale soužila je vysoká míra ritualizace každodennosti, to věčnézdobení
vfloh, veŤejné budovy popsané hesly, do nekonečnaznovu plány R9li.
ticko.vjchovné práce, pokoŤujícírituály návštěvy VUML čiIPv, PSM,
MLP,'' a děti ve školce zblbnuté [rninem...
É7a chvíli nebudeme ani vědět, co ta písmena znamenala. Tedy pro paměť:
vt.JML - večerníuniverzita marxismu.leninismu, IPv . ideově politické
uzdétávání,PŠM- politické školenímužstva, MLP - marxisticko.lenínská
pffprava.
40
Takév práci dosáhla ritualizace nesnesitelné míry. Akademickáobec stále tíjtrávila kolotď rituata ounď*;{rytnfch, prúběžnfch,pŤ^.鍞lÝlha rivodních vfzkumnych zpiáv růkolrl,talniirí' ..*'..,tr,a hkultních a slušnÍ.qb".níktrpca
.rylrk"l ;t.,át r.""aia"t.'í L ".o.ce, jehož hlavní soutástí stávala
"á;hi"á
;P"t."tnÍ hostina pro drá.tele symbol , jimižvesměs bezmezně P"hTd4. vsi.t'"i * *Io.,,.. ,po|"
9p1['
ďe jen natolik, aby se iim neroalá,^| p,yk. Nejenv.iL..o.,s.-,i všechna osatní Ťemesla ál"
'Í..'. l.*1y 'y'i,uni.r' doa, praco,,nicnporad, sestavová níplá n 11, pl ně níphn.l,, .'ira,nování. plá nn,.,i.áo..,a.iukazatelrl, zaváděníino,,ac?... všechn" á 6'b prázdné, hloupé a Po.koŤující.
I na straníky:'. šlylehkémdloby, kdyžsi pŤedstavili, žedo koncežjvota není pro ire .initu z ténekonďné šitrlry.měsíčníchschrlzí, \ryrď-níchschrlú, vÝb:ovfch schúzÍ, zadár'i to_mil, schválení ápisu, kon.trol usnesení...
.Zní.,-1j*91ernf humor, kdyždnes komunistickástrana prohlašuje, že
.757ojŤh. člénrlse aktivnÉp"an.to na ,"..,ouérevo|uci, protože vyjadňoía"la jejich ,ej:^. :i.." ;aa'" il p.avdu.(Cernf humor obvykle mívá pi"idu, .ďj. j; sunná stránka.)
ArchaickÝ' zprisob reprodukce moci skrze ritualizované každodenníd rob néseu9po
1ii
žování i-a9. "
ych, j ímžde mo nstrovali svou mobili zo-vatel nost-l j
il žbyl y.syrir bo lic k y poč'r,ol,án y etablova nésociál ní v zta.hy,se vyžl|. Na konci:'TdŤry.h bt si uží.." nejzaza|m.É$i.lu"ar
pňál, vystrk"j. d9 vflohy.heslo
,protetaŤi
všech Á^i, sPojte se!, aby muraději ti proletáŤi nápai.ili n'ndé daně, ano i tďi'i.r." nějakému synď-kátu by odváděl, ale tohoto užměl áost'u.
16
Užněkdy v sedmdesát/ch letech mi jédnou tírn,žesi ce velnrstěžoval na srújosud a nadával na rďim, kazil flám
-hostitel,
jiilil;skf vinai, milionái, jenžk slatbě vn" p.:111l-ft"l,Tďrf zámek á,o"r
'" "šit
pro tu pňíležitostbísmoking, se tÍemi vozy v garáži ni,"é-'iry, to" tyil"r*i'or i v koupelně. Kd5žjsem se tomu bohatému muŽi (zam.ěsnáním
"ítuffiu STS) snažil namítat,žev.žádnfchjin}'ch poměrech ty totit n*yotd'"l' !;;nopolními cenami, bez
Fť' 1p!"| se ho, co mu vlastně chybí, to't"-ou"t mne odpověď, že. svoboda. Tehdy jsem
IY nerozuměl, ale ones ,ž,i^,_i; měl na mysli legitímituwého statu. Měl uždost wého ambivalent*; o*;;ení, kdy na jedné straněbyl vinačem s talentem pÍímood pánabot'", u'''?""ny- venkw*fm boháčema ryěšnfm podnikatelém, a na orutré straně musel í gcit a uplácet všechnydokola, od méně jsnesni9tr sousedú
" ^l'tni.r'
íš-vsp" p6ai.Áe-Áámez. okresu, 1raj9, i šestsettŤínáakas pražslcfm čí.i".stávaia ďuc"" piJl"r,o
ťry"n -a
porrídalo se, že jeho vínose pije i na H'"at.. x"zry h" ..*#'i'.r'rshodit..Ves"í j".h9 m.ry.uvta tu insitu"9"'hi;dry, jedinf jeho v*utkulikvidní kapitál byl kapitál $.muorcrcy... uetiiníp"ě'.;'ir 1"ío,* .pe nreu
4l
2.
snad se rrám podaŤilo postihnout syndrom pŤí!i"'fnžvedl oprcej.
ného člověkak riznému odmítnutís1ntému, v němž se mu nakonec
tak špatně nežilo. MnozÍ dnes litují leckterou starou.Praktiku a snaží
'"
put.ti.ky udrfut si socialistickf
'.psg!
života l-Po zhroucenÍ starého
,.*,,, ač'dosud nePatŤili k těm, kdoz ho považova|i za svr1j.
obtížnějšÍbude vysvětlit, jak si mo'lru fyslet, že.kolaps byl tak
hladkf, p'olor.
''a 'mě''ě 1ystémuměli nakonec 4j... nejenom ti
dole, átďuz i ti nahoŤe, majitelé klíčfi,a ti zejména. Pokusme se o to.
NapŤed ještě uveďme, Že za majitele klílrl' ty nahoŤe, čijinak Ťe.
čeno,ádi.'y"'n.lkfch, považujeme v iétosvévaze zhruba. ty, kdož byli
schopni
'.ál'.ě
.'it"t'iit dispázičníprávo.(tj. činitzÁvazná rozhodnutí)
,o ti rirovni ekonomiky, která dneš
^á
bí.lt pŤďmětem. "velké
privati.
?ace". Byli to komunističd"velcí
vlastníci". J.|f ve všech ekonomiMch
na tétorirovni obvyklé, jejich vlastnicwí mělo častovelmi abstraktní
povahu. Vesměs jvériajetky sdíleli, vywáŤejíce tomplikované a
irierarchizpvané sítě spolupoannicnx a vzÁ1em1ě. p.rovázanych 3 }ontrolovanfch
kompetencí. zek|adnÍ
'P|I
v.lastnického vztahu však tento
't''' '''ěl:
měf vfhradní, i kdyžkolektivní dispozičnípravomoc nad
velkfmi státnímímaje1ky a men možnost pŤivolat si koercivní sílu,
por..la by někdo yqiď i j:l ryhy}Tqst o légitimitě té!9P-.'"Yomoci,
nemluvě o tom' kdyby se ji fukoušel ignorov.at. 7a malé čiobyčejné
rodiny Pak Po.,afujemé roďiny, které ilIy ?o'9nit<a!r.ve
sféŤe,jež dnes
o'a uíťpr.a*et.'ímaE privatizace, vpr-ál-ajíce své. hospodáŤs}.é moci
'fo*n.i"
shora popsanfm: J9 to
'oídel.'.i
h1rrc^ a iimplifi\ující::
a'do,,ed.' si pŤedsta,,it
'.ák.i
řetterych svfch kolegrl, ale i v sociologii
pwahu rituál&, ačse wáfila jako pÍátelské pití vín3' }.Iáh''? pá-d neby.l pro něho
hěco nepieostavitelného. o6cas se to stávalo.Kdrz dnes tďr často slyšímslorro
wobod4 občassi na tohoto muŽe \zPomenu.
l7 Dělnické rodinné klany však tímto dělením nepropadnou, jak-by
ry n9 pryní
Pohled mohlo zut. syty zakoweny do
'sféry
maléprivatizacn. buď píes fu}
i"r"ni hlavního živiteie, anebo zaměsnáním žen ve sféie obchodu a služeb.
Pokud ne, byly i reá|ně sociálně marginalizovány.. Nesmíme takézapomenout
na slcutďrroit, ze vicp nežpolwina nasictr dělnftú jsou vesničané,ktefi pre
stiedniďvíÍ|t naturálního záhumerrkového horyodáÍwí a v sítidrobnfch ven.
kovskfch ÍemeslníkŮ vywáieli nezanedbatelnou část produkT nďj druhé eko.
no'n|'. ,Toď ma *atae eště nejaké kšeft, p11e. ptofesue. owět|il mi jako
nor'émuchalupáŤi situaci na vesnici soused v KulíÍově.
42
rrr:l traďci v teoriích ďídníďchotomie i v modernějších teoriích pansM
:t nové tŤídy.
'Empirick1
je taková dichotomizace solidně opŤena o jedinečně
tvrd.f'.u|azatel: o evidenci v nomenklatuŤe. Nikdo nepopŤá, žemea
tčmi,kdožv nÍ byli, a těmi ostatními byl principiální rozdil. (Z tohoto
lr|crliska ztráta nomenklaturních kartotékJe pro nďi sociologii oMob.
r1á.z1rá.$, jež byla zprlsobena klasickévzdělairosti poárem il.exandrijské
knihovny.)
H1ob pro antbrl ,ég*nezačalkopat ve francouzské revoluci lid;
lristorici se shodují na tom, Ťs pžadavékpŤestavby vznesla PrvníšlčŤh.
l:t, kteréuždanf. stav.zoufale nevyhovoyál, jenom se jÍto nikon..
'y-rnklo z rukou. Ale žeby se historie tolik opakovala?
-
ČtenáŤ:j."1-TPŤijal nepŤímo nabízenou paralelu mezi uspoŤádánímstarfch'poŤádkrl
u nás a organizací ka6ylskésociety, musÍ blt
pňesv&če\,
T pŤiryjme$í-nehorázně pŤeMriím.7rjména i".arn "&rnu j.istě absolutně nesedí: náš policejní stát i na sklorik.' pos"t-totalitní
éry. byl pŤece všechnojinénež slabf stát, a ať se v nďi společnosti
nedostávalo čehokoli, donucovací moc to nebyla.
právě žeby|a.. J9jí slauost ovšem nespočívalav tom, b by na ni
llylo věnováno málo. Jeji :r'.e* však byl beznadějně zastaralÝ a pro.
<|uktivita zouhle malá, t^kžEnakonec jíopravdu nebyb dost. 3átr rostta
nespokojenost malfch dil a množily se rozPaky velkfcĚ, nároky
na moc se stupilovaly a její limity se začaly jevit jako kritické.
..vpád sověské moci do stŤedníEvropy na konci druhé světové
války.tu vyw9Ťil zvláštnísituaci. Stalin a jeho nástupci budovali sérií
'8199í
imperiální Ťíši,centrálně \Ťízenoirz Moskvy. Jestliže však
v některfch částe9h impéria, j.ž* nakonec rozprosdáo -od
uhnMtaru
Po Prahu a od Tallinu po Tbilisl, plánovaníekonomika a centrali.
zouany.politickf systém pŤedstavovály pŤi svémzavedení vzhledem
k do.sudživfm institucím tradičníspoléčnostis omezenou gramotností
a primitivním.t'!.T Pozitivní modernizačníakt, v nově aobytych tze-
mích
"?.,áp?!e
jeji.ch implementace znamenala jednoznačirě regTes'
vedoucí k poklesu ekonomické produktivity a společenskémuripaáku.
Racionalita ovladatelnosti však měla pŤednost pŤed racionalitou
produktivity. Absolutním imper1tivem bylo dosaženíhomogenity sys.
tému. Někde to vadilo víc, někde méně. Ve stÍedníAsií zavádéni
reálného socialismu vstuPovalo do sociálně neobsazeného Prostoru.
Budování centralizovanfch hyperstruktur se roníjelo nad strukturami
tradičníchlokálních.společností,kterénakonec wority v jistém smyslu
pňirozenou a hierarchicky racionálnÍ bázi nového systémri a měly jnad
i jakorrsi šanci v da|šíÉado něho vplynout a. tranficrmovat se v novou
kíahm. Novf systfm vznikal v pŤíméinterakci s nimi a sdílels nimi
společnou logiku'E.
Ve stŤedníEvropě tomu bylo jinak. Implementace ,en9l systému
do rra této rirovni jiíkonstituovanfch sptémrl moderních státŮ
" "Pť.lfch ekonomik pŤfupokládal. znitení 1echp.lrYPerstruktur
a jejich ins,titucÍ.
Po obrovskérir a někdy i krvavém risilÍ se to nakonec víceméně
podaŤilo. PĚineslo to s sebou jako svúj nechtěnf a paradoxní dúsledek
iekonstituci, čisnad léperesuscitaci uz téměŤmrwfch elementárních
sptémútradičnícha 6kaních, organizoynfc!
""j.éT
na principu
'ín
,,a;.*né podpory,leŽ měly p"a"Pl 9'ú,.často.'"{ly*.Protofu
všaĚ
"y"í "
3ystiimy nebyiy ltak jak prlvodně byly) drlsledkem tisí.
ciletého pri'o'e',ého vfvoje,.nfbrž vznikly j1\" následek invaze cizi
kultury, nezam!šleně a shora, a Pr9tože 19mohl.y
roaninout celou svou
traďčrii instituiionální síť(napffklad morálku za|ožrnou na sdílenénáboženskévíŤe,patriarchát
za|oženf na tradičnídomácnosti čisociální
kontrolu zz|ožeÁou na imobilitě atd.) a protožr, Inst hn rwt least, rekonstituovaly
se v kontextu moderní
'yro!Y:.
kom.unikace a vzdělanosti,
na jejichi udrženíměl i
''oYy
systém viiální !j"^ (zbr.ar-rě pro další
"g'tši
se nedaly vyrábět tradičně), vznikl v stŤedoev'9P:-}9.'" Prostoru
frnivny amal{'am tradicionality a modernity ojedinělého rozsahu
a kvality.
Implementace některlch principrl archaick/ch ekonomik nesetkala
se ale áni ve stŤední nvrbpě ipotatlu s jednoznačnfm odpo-r91. Ani
tu nepatŤila ještě zce|a minul.osti n9 pln! reflektovaná, lečhluboce
utožeriá touÉpo traďčrríspolďnosti. Projevov?l" * vesmf nepŤizna.
nou nostalgií. ŮsiH o ne.'stálé materiální šebeobohacování jakožtoka.
pitalisme níiru nrcimt]nl anucaná inicbtiva podílet sc na ekonomickém
iodnikání erodovala nesporně společensk!' a komunální život lidskfch
b*polit*ó, J,Ž zlnatl|y vé srovnání s tradičníspolďnosd mnoho na své
intiinitl a ,.ň.bti. n/o m t.dy velké pokušení,zrjména pi'o lrumanis.
ticky orientované intelektuály, poku.sit se obnovit v/hody klasické
ňtinsctlalt a oživit tyto prvky ve společnosti organizovan.é."*.'PíŠ9
na statu néžn. smlouvě, čiašpo pokusit se koncipovat jak!,si amal-
8ám tradicionality a modernošti, j*žb měl fiIndy obou. (Zaujetí pro
's Tla|q'' narazpad sovět*ého impériataké7TÚstyc1 lePubtit všakukazují,že
ani této šanéese z ejrně nepodaiito v}ružít.Na druhé straně je pÍiznačné,že
z některlchstiedoasijďsfch republik phcházinejsilnějšípodpora tamějších mo.
cenďcfcli elit konzervativnímu sovětskému centralismu.
44
|idovgu P.'*.il' folklÓrní on'rnent a rrárodopisny kroužek v padesát.fch
letech nebylo náhodné.)
|ociologie má rozPracované teorie modernizace, chybí iívšak
teorie de-modernizace.-B ez této teorie však nebude -áz"Z''uídovatani teorii re.modernizace a to, co pňed nďima ocima|r;bí i;ú.tanenevysvětleno19.
Dnes užnám -úTu.{
irsne, žEzÁ|ďadním problémem tohoto po'clivného a1ďg{mu archaíckéa moderní ekono"iilv bylo, i. i-or",.to.
val do moderního zprlrcbu produkce obskurizova.'o,' k"t.gorii viastnic.
wíz archaické ekonomiky,-pŤevzal od ní sociální tabuizaci zisku a ?a,H1*.:*y,dominace,.,.ytorisúo"aní
a sociáIní nerovnosti, coz bylo
nlavnlm v!'sledkem a nepŤiznanfm cílem těch, kteŤíse chopiii praktic.
ké,realizace celé operacě.
. J.jíTTn9" implikací bylo pŤesunud Éáskasociálního fivota z trhu
ekonomického kapitatu .".'''d..o.,vywoŤenf, čilépena mnohonásobně
::é[::r^*^Y,pi*lu
sociálního a iymbolict.ano se vsemi drlsledky, jež
s sebou toto archaické uspoŤádání logiky a ekonomie sociálního života
qnnaset-o.
^ T.j,.Íznamnějšímz těcŇo át.rcat,r P.ďilo "'apÁ"e p.o-
s1oupenÍ
1 nakon1 pŤetavenív moderních státech už vájeii"J.*".cipovan/ch sférekonomiky, sPrávy, politiky a ideologie ;"j* Ícelek.
Trvďé dosaženícfle "astŤít vnahy dominace a vykoŤisůování uádm
u.Ei^j'.-.h posrupú v kontextu moderní produkcJ uyr" *.t
'".iar"iytogii. ježneměla naději. na rea|izac!' ač.zpočátkuíyka;;"i; jisté
spěchy. Popsali j:T. u!, jat< malérodiny po.stupně p'onteatv pravou
povahu vlastnicwí, intuitiíně qgc!1opily iánve'iiuitii" t."|iá.í -o.i,e ko no m ic kého
"lT
t".'.. tuí a symbotib ie do m i nace, a"'ut.""..
"?
Jpr
"
y-vyvlastněním veŤejnéhosémantickéhoProstoru a rozsáhlou ritu.al iÁcÍ
'o ."'3 soci.ologie bylavlastně budována od svého za|oženina počátku 19. století
': |':nn jako teorie modernizace. Speciální teorie mooeririzace Pak prožily
druhé mládí nedávno, v optimistickfch padesár ch a š"d".átJ?.hí"tér.VĚ."*
pě.se,.pravda, věci
T:.*ptitryaly,-moderniza8ní teorie však byty fascinwány
pokrokem a jeho.probl-éryrv obtasí tietího světa. rato ty tehdy nikomu nePŤi.
.šlo
n1 mysl, že1.-op."c''v
procqs' tedy regres mooernictr sociálních struktur
k strukturám tradičním,
T6ht tyt sociá:ně;Í",n"m"}?. ačkolip'a"e toi"-*-oao
hrávalo
Pií.ove stiedu.Ewopy, v ohromné.
'o,Jhu
a P ea ďima všech. AŽně.které šoky.z let sedmdesárflir a osmdesátfch (napŤftlad vítězstvífundamen.
talismu v Iránu) upozornily na ďcutečrrs'.z: ;l'."i neníjednosmě.ná utice,
a'dary padnout optimismu-modernistú. Teorie áe.iroaernizace ;c "sat
la"chudá a
-s
vywětlením vÍuoje typu .odin šagyperjod, &a s"gá n.'"áJ má
stále potíže.
45
ÝI t
rl
veŤejného života. Popsali jsme, jak se na plíživéreprivatizaci podílely
svou
"malou
plíživoureprivatizací" sítě obchodu a služeb, i to, jak si
byly vědomy limitrl tétore-expropriatizace a jak ostŤe vnímaly existenci
antagonismu skupinovfch áj.ú mezi nimi a velk/mi vlastníky
establishmentu.
7Á|rJadn[m prvkem, jejž musela respektovat stratcgie velkfch vlast.
níkú,bylo zestátnění ekonomiky. Roffitěné a vájemně si konkurující
podniky byly zbaveny konkrétníchvlastníkrl, dostaly centrální Ťízení
a celá ekonomická sféra jako by ztratila svou obtížněvypočitatelnou
autochtonní dynamiku. Stát měl svéhospodáŤswí pevně v rukou. Vši.
chni byli technicky vzato státními zaměstanci a všichni, kdožměli
jakoukoli rozhodovací pravomoc' byli do sv!'ch místdosazováni by.o.
kratick!'m j menováním.
Na první pohled tímstát neobyčejně posílil. Byli to ale opravdu
lidé ve státní správě, kdo skutečně disponovali národním hospodáŤstvím?
Anebo, pŤesněji, byl stát skutečně tou institucí, v níŽ se
realizovalo vlastnické právo na národní majetek? Pro českéhočtenáŤe
je téměŤzbytečnérekapitulovat skutečnosti, ježukazovaly opak. Jen
krátce tedy.
7Ák|ady dlouhodobfch a ve svfch drlsledcích nejv!'znamnějších
hospodáŤskfch strategiÍ určovalastrana. Netajila se tím.Rozhodovala
o nich jako organizace imperiální moci, formulovala je jako zÁvěry
.,.ych sjezdú, dohlíže|ana.iejich plnění cellm svlm aparátem. Jedinfm
možn!'m al,ó, dnítn Progra me m bylo be zpod m ínečné :
zÁvĚny N.TÉHosJEzDU KsčsprNÍunt
Taktická rozhodováni a samozňejmě mnoho speciálních každoden.
ních rozhodnutÍ zrlstávalo ovšem v rukou správního aparátu státní
moci. Jednotliví Ťednícivšak, pďínaje ministersk!'m pŤedsedou
a končeposledním referentem na okrese, byli sami naProsto v rukou
strany. Ta je na jejich místadosazovala a na její pokyn byli i kdykoli
odvolatelní. Ministerskf pŤedseda byl vybírán v byru a rozhodujícívliv
na v!'běr konkrétníosoby měl poměr sil mezi jednotlivfmi klikami
a lobby v aparátu UV. Každf' premiér byl členem pŤedsednictva UV,
jemu skládal pravidelně ričtya jeho rozhodnutím se podŤizoval. V obdobné
situaci byli i jeho ministŤi vzhledem k pŤíslušnymoddělením
aparátu a Po nich dolú ve stromu podŤízenosti;ějicnnáměstci, vecloucí
odború, a dá|e Pak ' hospodáŤské sféŤegenerální Ťeditelé jimi Ťízenfch
odvěM a jim podŤízeníŤeditelé podnikrl, v regionální správě tajemníci
a vedoucí riŤednícinárodních v!'borri krajskfch, okresních a místních
a v nevlrobní sÍéŤevšichni Ťídícípracovníci včetněmagnificencí rek-
46
P..úa
s-pectabilis děkanrl; i posvěcení biskupa vetovalia ríspěšněstrana,
když užnedisponovala pŤíslušnfmrituálěm, aby ho inohla sama
vysvětit.
. Všichni.b/i dosaznváni a odvoláváni stranou a ne svÍmi ndtíznnymi
čisnad dokonce volbou
'Yy.h.
p"dŤíT"ygh. Jakfkoh ,i<rulamne}šr vf.
kon státního vlastnické!" pŤ* k9ngolovďy ěkrea áLy, odděbří pío
prúmysl,
.obcho.d,
státní
9rgán.y, školswí...Ýšechna vskutku vf,znamná
manažerská rozhodování se odehrávala na sekretariátě, někte'a * Po.radách pŤísl-ušnfchoddělení, mnohá však na chodbách, v osobních rbz.
hovorech. Reditel, jenž se rozhodl vyměnit náměstka, musel to na.
vrhnout a získat schválení
"v
aparátu". DŤívevšak, nežo takové schválenípoádal,
stalo se nePsann' po"iďem, žemrrsel
"konzu|tovat",7Áaje vhodnéto navrhnout. Tento-postuP- se institucionalizoval , i idyž,
samozŤejmě, jeho pravidla nebyla nikde v písemnéformě ?aznamenána.JVííra.jeho
rutinizace a forma|izace nakonec užbyla tak vysoká,
ženeždošlo k "Ťádné.
konzultaci, bylo nejprve op.aíd.' osobním a
neformálním dotazem konzultováno,- zda bude vho'dné konzultovat.
7Áá|o se, že..ág .byT"kogie
je všemocná. Zvenčía z dÁ|ky. ovšem.
lyl-,g však jen oqti9k|.
!"-, h"Ý její pďetnosd. Ve skutečnosd plnila
čistě instrumentální rilohu,
"rozprácováva|a" rozhodnutí a reali zovala
usnesení učiněná jiTg.. o tom, žebez vrlle strany ve státním aparátě
nikomu ani vlas z hlavy nespadne, nikdo nepoctryuoval. 7Ák|.d''iz.d
roje
1 [ugt11c.e aute ntic kfch byro kratú bylo
.poruše
nípŤi nej me nším
dvou pilíŤrljejich moci:
l. 7Ák|adní Princip fungování byrokratickfch sptémú,totižžeŤád-
nf
.tiŤedník
nepŤijímá
P"kry od nikoho jiného
''"z
oa svého pŤímého
nadffzenéh9, PŤi rozhodování na svérirovni sledu.ie univerza[shcké, ni.
koli partikulární zŤetele, a inficrmace o svémjednáni nepodává nikomu
kromě svému nadffzenéT' (" zejména ne mi-mo vlastníbrganizaci), byl
Ť^ '!y,{u
destruován. Snana intervenovala na všech rirďvnictr pŤíoí"
do rozhodování, anižby se pŤílišohlíželana hierarchickou strukturu
tvaru at užve státní správ.ě čiv Ťízenípodnikú, j.jíintervence byla
orientována vesměs k partikulárním, níkon univéizalnímzŤetelrl,m,
a vidět do všech mechanismrl státní zprávy a bÝt informován i o posled
ních. podrob no.st91h hospodáŤs kéh-o života páďilo k sa mozŤej mf m
privilegiím stranickfch aparátrl.
2. V moderních..spo.lečnostechmá stát ve veŤejnémProstoru abso.
lutnímonopol na pŤímédonucení. Koercivní institirce . ármáda, trestní
p.ŤY" a poli.cie .."lo.". konstituoványj"ko složky státního aparátu. 'vláda
vládne sociálně le8itimní v!'konnoďmocÍ a Ťíáítyto insti^tuce jako ná.
stroje tétomoci. Druhé principiální porušeni redneho fungováííspráv.
47
I
t
veŤeiného života. Popsali isme,.iak se na plíživéreprivatizaci podílely
;;ť;;;]ou plíživo.i
'.píi'atlÁcí"
sítě ďbchodu a.služeb, i to jak.si
bvlY veaomy ii'''itt téď re.expropriatizace a jak ostŤe. vnímaly exis.
.J"ii
""ágá"i'mu
skupinovfcir
"á3'"n
mezi nimi a velkfmi vlastníky
establishmentu.
Základním prukem, jejž musela respe-kto.vat strategie v.e|tfc| vlastníkú,bylo
zestá.tněm etčriomi|r. Roarfttěné a vájepně
'1 \1i}*jt.1
podnikí byly zbaveny konkrétníchvlastníkú,d9staly-centrální ÍÍzení
á ..ia éloíámickásÍ&ajako by ztratila svou obtížněvypočitatelnou
á.,,o.t',onní dynamiku. S"tát měí své hospodáŤswí P.:"Šv rukou. Vši.
.t'"i uyri tecÉnicky v7ato státními zaměstanci a-všichni, kdožměli
i"r.""tbri rozhodoíacípra,nomoc, byli do svfch místdosazováni by.o.
-kratickf
m j me nováním.
Na pnrní pohled tímstát ne9bJrč9jně posílil. lyti.t9 al9 opravdu
lidéve ltetm iprávě, kdo skutečně diipo-riovali národním hospodáŤ.
stvím? Anebo,. pŤesněji, byl stát sku[ečnětou institucí, v niŽ se
realizovalo vlastirické p"rávo na národní majetek? Pro českéhočtenáŤe
j" Je*er zbytečnérek.apitulovat skutečnosti,.|ež ukazovaly opak. Jen
krátce tedy.
:".q a spectabilis děkanrl; i-posvěcenÍ biskupa vetovala ríspěšněstrana,
když užnedisponovala pŤíllušnfmrituáĚm, aby ho
.mohla
sama
vysvětit.
. Jei.h}.byli dosaznwánt a odvoláváni stranou a .ne
srrÍmi nadÍLzsnymi
čisnad dokonc1 volbou sYÍch podŤízenfch.Jakfkoh wunmne}sr vf;.
kon státního v|astnické!" pŤ* |:.ra-""41 ěpét" áq, odděleří pío
prúmysl, obchod, státní oigány, školswí...vš..hna
'sk.ítt.'
vÝznamná
manažerská roďrodování se odehrávala na sekretariátě, něktefo * po.
radách pŤísl.ušnfchoddělení, mnohá však na chodbách, v osobních roz.
hovorech. Reditel, jenž se rozhodl vyměnit náměstka, musel to navrhnout
a získat schválení
"v
aparátu". DŤívevšak, než o takové schválení.požádal,stalo
se nePsanlrm praviďefr, b mrrsel
"konzu|tovať, daje vhodnéto navrhnout. Ténto.postuP. se institucioíahzoval , i idyž,
sarhozŤejmě, jeho pravidla nebyla nik-de v písemnéformě 7Azname.
nána.}íírajeho rutinizace a forma|izace
''ulo''..
už byla tak vysoká,
ženeždošlo k "Ťádné"konzultaci, bylo nejprue op."íd., osobním a
ne formálním dotazem konzultováno,. zda bú.de vh&né konzultovat.
7Áálo se, že
'.ág p1okra9ie je rčemocná. Zvenčía z dálky, ovšem.
lyl-,9 však jen opti9k| klam, u"Ýjejí pď9tnosd. Ve skutďnástí plnila
čistě instrumentální lohu,
"rozpiácávbvala" rozhodnutí a realizovala
usnesení učiněná jiT9.. o tom, žebez vrlle strany ve státním aparátě
nikomu ani vlas zb|avY. nespadne, nikdo
''.po.t'yuova|.7Ák|ádnim
1d
roj e
1 .t":.Tl1" au te ntic kfch b yro kra túb ylo
.poruie
n i pŤi nej me nš ím
dvou pilíŤrljejich moci:
|. anďad*
'-nciP
lngová1í byrokratickfch sptémrl, totižžeŤád-
n!''tiŤedníknepŤijímá
P9kyny od niiroho jiného
''iz
oa svého pŤímého
3a$Ťízenfho,pŤi
rozlrodování na svériroini sleduje univerzalis'tjcké, ni.
kolt partikulární ďetele, a inficrmace o svémjednání nepodává nikomu
kromě svému nadffzenému (a zejména ne mi"mo vlastnítrgani'aci;, uyt
Ť* 4y.{u destruován. Strana ínter,oenovala na všech trďvnictr PŤí"í"do rozhodování, anižby se pŤílišohlíželana hierarchickou strukturu
riwaru ať užve státní správ.ě čiw iízenípodnikú, její intervence byla
orientována vesměs k partikulárním, nikoli
"ni"áizelním
zŤetelú,m,
a vidět do všech mechahismú státní.1vrlyv a bÝt informovan i o posledních.
podrobno;t91h hospodáŤs kéh.o života pátŤilo k sa mozŤej mym
privilegiím stranickfch apafátrl.
2. V moderních společnostech má stát ve veŤejnémProstoru abso.
l"s mono.pol na. pffmédonucení. Koercivní insdtíce . ármáda,-trestní
p'ŤY" a po.licie -."lo.". konstituovány juko složky státnÍho aparát". Vláda
vládne sociálně legitimnÍ vfkonnoďmocí a Ťiáítyto instituce iako ná.
stroje tétomoci. Druhé principiální ponršerri raaíeno fungováíi-'p.a".
hospodáŤskfch strategií u
7Ák|ady dlouhodobfch a Ye svfch dúsledcíchneyj1znamnEslcn
DodáŤslií'ch strategií určovala strána. Netajila se tím. Rozhodovala
o n.ich jakď organizaže imperiální moci, formulovala je jako zlxěry
'"y.r'
.:t'a , aotrtiiela na j.ji.! plnění celfm s1fm aparátem. Jedinfm
-bz''y"''' uládním Programem bylo bezpodmínečné:
Z^uÉRYN-.TÉHosJEzDU KsČSPLNÍME!
Taktická rozhodov ání a samozŤej mě mnoho speciál ních každode nních
rozhodnutÍ zústávalo ovšem i rukou správního aparátu.státní
'.*i. Jednotliví riŤednícivšak, p9čínaje'ministersk!'m pŤedsedou
u t""cĚ posledním referentem na okresě, byli sami."uP1"'.t9.v rukou
strany. ťaje na jejich místadosazovala a 1a
její pokyn t1t1j }.dyk:]i
odvolatelni." n,riništĚnkf pŤedseda byl vyb!
"
í.blry ' P+{ujícívliv
;; ;'bě; tonkrétn1 oíoby měl poměi'sil mezi jednotlivf.mi klikami
"
r"ďuy v aparátu Úv. xázaf premiér byl.členem pŤedsednicwa UV,
iemu skládal pravidelně rričtialeho rozhodnutím se podŤizoval. V ob.
á"u"e situaci'byli i jeho minislri vzhledem | .pŤíslusnfm
oddělením
;Ň* ; po nictr dďlú ,'e stromu podŤízenos9'jéji.h.:á.TŤ...l,ledoucí
áno'a,
"
dal. Pak ' hospodáŤste s.fere
^generá|ní
Ťediteléjimi Ťízenfch
J"e*i,a jim pnri'."i rbditerc p"a"js Y .':E""ální
správě tajemníci
a vedoucí"riŤeánícinárodních vfború krajskfčh,.okresních a místních
a ,., ne'''yrobní sféŤevšichni Ťídí;ípraco,,níci-včetněmagnificencí rek.
dúsledcíchnejvfznamnějších
46 47
_T
ního aparátu moderního státu a jeho
1e.a|né
znevfznamrnění spďívalo
v tom, žekoercivní instituce byiy fakticky vyi1aty z jeh9 pravomoci.
Armááu a policii neŤídilavliáda, ale strana. I armáda a policie Py.ly ry*
stouPcny s1ntémem stranickfch organi'ací a jejich irytrylt9rrl, jimž se
,ap-á^t^ z hažAéhosvého rozlrodnud fiDrmání velitelslrá hierarchie.
To všechno (a ještě některé dalšícharakteristiky systému, ježužje
zbytečnérozvád8tizpúsobi|o, \ d^e
factn.komunistickf stát ztratil P1u|.
tici.y všechnu svou viastní, neávisÍou sílu,jižmá v moderních společnosíech,
a stal se Pouze fasádou čiinstrumentem skutečnémoci, jež
sídlila jinde. Ačse jevil mocně, byl to žalostně slabf stát.
Ve skutečnosti ovšem bylo všechno podstatně složitější.a.árovel1
kouzeln!,m zpúsobem jednohušší.Reálná bezm91Policie 3
j.ji instru.
mentální postavení l,ďí.d.- k stranickyl lryádT Tbyly ta.k jedno-
značné,
"ip"n
co se politické pol.icje \Ý\á (kriminalisty a dopravní
policii mě strana stejně na prbvázku jako soudy a ostatní.státní or.
La"yl. odtud mohlo Pi'jJI.reáiné ohrožénímoci. Pyl" a je ale obtížné
io'noa''out, zda stran; .iuau vnitrrr čivnitro straně, Protože.ve.skuteč.
nosti byty lrrvzájem k nero rcznáni. ProstoYryly. A o celém' zbytku stát.
nísprá"y u ,.''tát''ěné ekonomiky to pláti.to
P\9. .V pŤedsednicwu
kazcieho.okresního vfboru'e'.ako''ec- sešli: Ťeditel .-nejv!'znam$js!
místnítovárny, tajemník oNv, nija\y plukovník či.major,
ať už
z vnitra čiz armád}, několik stranictiyctr taj.emnjkú, pŤedseda odború,
okresní prokurátoít.... Ti, na které se nedostalo, scházeli se v plénu
oV, v instruktorském sboru, v lektorské skupině... všichni šéfovétam
byli a strana pro ně fungoyala jako Hub
.bossú: .N:bylg.možné
zastávat
iakoukoli Ťídí;ífunkci a íeblt členemtohoto klubu. V!e?hn.2 mocenské
,'rázr.y
sociálního života by|y v něm nvvzÁje1n nerozlučně. propojeny
personálními uniemi: stranibké a státní aparáty, ekonomickf manage.
ment a koercivní složky.
Nešlo ovšem jen a ani pŤedevšímo- Personální unie a v-,ijemně
ProstouPené klariy. Sociál.n8 vfznarnnějši by]o, žetakf funhčně byly
lšoh''y^'ložky'o.íál',ft'o hvota. unifikovány: donucovací systéTp".-tr.
hal občasplnít p|án ekonomice,.ta p1k ry Pfu9.P!'. j?}".prodloužená
ruka koeriivního sptému, vzdělávatí systéT?jisto"al i sklizeii bram.
bor a drželděti iaťo rukojmí k vyďrání rodičrl a státní správa
'Plry+
se stranickfm iparátem
"natolik, žeo Prezidentovi nakonec nebylo
jasné, zda j.,e pŤeáevšímhlavou státu anebo prezidentem strany....
Existence relativně autonomních sférse svfmi vlastními, alespoi1
funkčně vájemně si vnějšímimechani:.y,.j..d9n z klíčovfchrozdílú
mezi moder-ní společnosůa společnostíarchaickou, v tomto s}Nstému
48
charakteristicky chÉěl,čibyl pŤinejmenšímexistencí principu
"vďoucílohy" kriticky oslaben.
Takto stát a společnost koncipovala už Prvnígenerace praktikú bu.
dování socialismu. Uvááme.li, žeto byl sptém, j.'ž byl všude zailádán
v nepŤátelském sociálním Prostoru a vesměs za podmínek, kdy nároky
na ekonomiku a civilnísprávu redukovala akutní tíselÍna minimum,
nejevíse nám tak absurdní, jak by snad mohl v zpětné reprodukci vy.
padat. Každénásledující generaci establishmentu však vyhovoval méně
a méněa jeho slabiny se vyjevovaly stále vfrazněji, jak hladina nouze
i vnitŤníhoohroženíklesala, životekonomickfch a sociálních institucí
se sofistikoval a nároky na ně byly stále většía diferencovanějšíŤ.
ÍzmaÍeny pokus o reformu z roku osmašedesátého |ze dnes s odstupem zŤetel.
ně čístjako pokus o emancipaci jednotlivfch sfér společnosti,zejménapak státu
a ekonomiky, od archaické všespjatosti a nerozlišujícíhomogenity politického
systému socialistické společnosti.Ne náhodou iniciátory \zpoury z roku 1968
byli etablovaní komunisté, sami repraentanti systému. Na počátku vstupovali
všichni, kdo aspirovali podílet se na budování nové společnosti (tedy: podílet
se na moci), do strany a snažili se dostat se do jejíchaktivúa zejména do
aparátŮ. Postupně však ti inteligentnější, odpuzováni odcizením, prázdnotou
a brutalitou moci, ježby|aričelem sama sobě, vyržívalikaždépiílďitostia pŤecháze|l
odsud na Ťídícímísta do ekonomickych funkcíčido aparátu státního.
Dostávali se k smysluplnějšípráa, i aa cenu jistéztráty moci jejich moc byla
reálnější. Z hlediska vládnouď formy kapitálu se pŤechodem od symbolické
k ekonomické moci dobrovolně marginalizovali, lď fakticky se modernizovali.
Ale právě pro realitu problémúmdderní
"Íroby
a státu na Prokrustově loži
archaického rďimu, problémú,jď musel každodenně člověk v Íídícífunkci
hospodáÍskéhočistátního aparátu ňešit, pociťoval stále nepŤíjemnějí,žemu do
toho neustále mluví jeho hloupějšísoudruzi, kterénechal za sebou v.politickém
aparátu strany. A mají, proboha,,.žďycky poslední slovo. opiel se o}pokojené
intelektuály, zklamané,žekyženyhumanizačníefekt socialismu se nedostavil,
a rzbouňil se. Proto to volání po ekonomické reformě. Nešlo o ričast pracujících
na ťaeni,jak to nazfva| Sik, ale o para|yzaci ričasti aparátníkúna ekonomické
moci. A stranické aparáty to poznaly, tai< hloupí zase neby[. Šlojim o všechno.
S archaick'.fm impériem zazáďy na vfsledek nemusclo se dlouho čekat. Zvedajícíse
odpor proti osmašedesátníkúm, kter..f má na praporu *.Íku, že nechtěli nic
neŽzase socíalismus, jen reformovanf, užívádobové rétorilry azakryvá podsta.
tu prob|ému, nebo ji nechápe. .Socialismus. bylo jen heslo na fasádě, ve skutečnosti
šlo o pokus emancipací sfér společenskéhoživotamodernizovat aÍchaickf
sociální systém z vnějšku nám vnucenf.
\; /^,l-
rl
J
49
Nežbudeme uvažovat dál o slabinách tohoto sptému,.i..k j. P""ibval
establishment posledních let, PoPŤej.m9 ještě místo roHáhlejšímu
citátu z Bourdieua, jenž se opět tfká Kabylú:
,Ve spobčnostech, hraréerbtu1í bez,samareguJujhíJw se trhu, (ae smyslu
Karía Po:tanYitw), bez uzlěIÁnacít,n qstÍttul,,.be7 pttínÍ}wapar!,.tu.a,bez sfuítu,
az,tah dnmirtace rtn ž2bjt ustnaen o í,^d,rnaá" j* u, ftnu použíad,nÍ
't:\ygí,
yžmlst bjt ruhoruhtž.,u,^,,,a"7, rob: Nň.q *ry. pro zprostŤedhnaa.
',,/, n,,ou'pŤiatast nánt t1sbilh ,. pr.fue, služeba pct od jin:jch rwbyty q44.
ii"y. A tkopah, darninníe lurnt.lsÍ,
.bjt ry,dd,le y9,I2znldry Pily?: osohním
,b,i|,b,,n, pántla je zahil^otl nn t aiztnt prostŤedh pŤiulnst ,ujítíchcell me,iiix-1
1i,,dtlhže a kultumí pro(uk.e,.proy|dh:, !*ésls?,ry reproduhují
brostirn.ilílrn funpoaá'nÍm, uei ianfinholi uÍsahu držiule . Takže prd,tlě t rntŤe
,oai,ňi,;-i,
i*",ů,nnnétwsočiáIníhaka@\ l, ytot^ aÍsa"dnÍrozdílfutotl,
4b*,am,n dnth ďmnhwce: rozdílmezi, sc|tmwttthy Ťečmn,socilÍlnímiwt'i-
",,),
hfu j* aztatl) domirwce F9n^,11, ydulwáry 1 yry- produ^hnd,iy
fio'nkbnhn o p"*t intnakce mezi osobamu, tn na j7d:ru
.stranž,
a me
'á,i,ltnt.,l
formacemi, a nichž, zprostŤedkoa.(ry^objehthmími instittltionnlizoaanimi
nu,hLnistrr1, yžpro ujt. a. g,rayy úry',opr
yěn.ť (i9ha pru šIzclt.
tíuutul,, ,loítii,hi p,á,o", okčd,.,,hl.tit y).,
.1,lo|l .fu,!y,,, ,*.ay."j!
lzshu a tnlatosti cía lrym1kají se z dosahu irt"dfuiduálníln aěilomÍ a in"ditti.
du^dlní moci' objekti,*,.-í,tí,y mnlast a huruilntilliju matnilÍlnbh i synthlbhjch
ahtizicí,"jež pah mn|wu"exis-touat, aniž.b) je jejith držiull .mus.eli
traak
oúnaoaat zlměrn$k iedruíním.Protnžz zish,-ht,Ú z n irutittlciornliznce
pIW, jc ašah na príamt-, difnencna,,éha ptia?st ml ní,objeu.tu-an zÍro.
Ii,,i i",t"i, reproáuhti stnlhfub distrifuce kapit,tlu, j?: j,. ae n.r1ch'r ,znjc!,
ri-,,t,n nariua-,, tntwta prt tnsmour , a tÍ,rn za.nnuje i reprodtlhci stn .
"tur
azlnhu d,omhnce a zlvislasti.
Paradnrr p,d"ě díbex^tilci relathnž a\ilo|lunmÍ,ch
'Ír.'.ry,rt^g:jí,í-inuctw,išm,1, sctwpnyml.ut,tltit ylé {unhčyÍ-y:b*s.ti
jedrwtlfujrrl akt"é"ni-,
ti, kilož-í,jt,"1i ,,tě,l.l, mec|wiismech ŤídícÍ,pozice.a pŤialastř,ují
.si
mn,tzriá'tnt a s1mioticit zishy z jejirh fungoa(nt, js?y sclwpni y.,íy"! strategie,
iežse obejd,ou. bez tysloueni @o{ rwuta@ ma7tfest1lí)
.a
pŤtmé-(t1. n'c1pr.o-
,ii,a*o,i"^l
tžrn ,Áeclwnismy) ď,orn,irwce ind,iaiduí, dnml,rn,c.e, ježje..z kladní
bod,rnínhou pŤial^a'stŤnadní si.nntzridlnt|la a s1mboliché|n zisku z jejich Fáce.,Ú'fu,,
,n,i ao*mt jwu uelmi reálni, pronže strale* T?Yy,,é.za
ttželmt,
_"i*",it
tnlatjch ,inna uÍt'rislnsti jsou jnan aelrni r k]adnl, ať už co d,o
matait,tnÍÍhnáhkd (jako je tnmu u pouacnu ?rubo
ilnbročirln,jchskutkú),
i*u služlb čiprostž č"asu,.Í,rdaě tÍ,u ih,o horutittltiult ryr.anax,taha:a
ďn u
dnminace, prosiŤedhy spotŤeboaá,aa1í ctlr-a akte, rwzbytnt h znclwaá'ní mnci,
sary ji oslihit " [Bourdieu 1977: 183]
Situace ve stŤedníEvropě byl? ŤTozŤejmě principiálně odlišnárltI té,kterou studoval Bouráieu í k"byl'kycil,,esnicích, a bylo by ne-lrczpečnéa jistě j-t:í9e:ícívést
^,,í
teÁito d;il;;i*".i.ň.i pŤíliš..Ť'n9Y paralelu. Yzdě|ávácÍ;y-|té.m, napŤíklad, byl ,, nxich ,e.r.r, .,zr||ouhá léta rozvinut a riroveli.ško|sM t'iaic''e .i""u. o negraÁotnos,i,
j'* rvoŤila jeden ze strukturálních znakúk.Úyi;k; .P"l.il;ti, ne'1'9.ll"
!.Í.pi Ťďi. Taképolicejní sluĎa měla ve stňedníEvropě traď-t i.již několik set let staro.'; obcéa stát na sebe dáil-f.'.,,1"y},'..iza
\pečnostsvych občanúod dfky za Pasem
" |rr'l*fi"šn r..áriavané-
;:'::.
k':l:
l.ljn9.i^'otuce
měly'io."*telně ,,)xli stuper! sociální zra|os'.
Nlcmeně stávalo se tu stále zjevnějším,
.Ť'e
v trstavénémamalgámu
lrrchaické a moderní v.lády ,prostíedhy špotr,ao,aaajÍ cÍtzo oii, *zb1tnák zachoadní mnci, sanry ji ostob,iÍ". i
Některé odlišnosti, na první pohled nápadné, ve skutečnosti totižtllk v1nazné nebyly. A vesměs
P'á"9 t),, na n.ichŽ nejvíc zebá. Ňlznačili
|Sllre.už,.jak se i v našich podmín}'{é!rpa'adoxnďvyprázdnila reálnárrloc instituce státu a zreduiovala kriticliyjejí
'".iat''il,áha.
Pokud jderl právní systém, mohli b.ychom,po{ou3! jeir prino-""".i* ,,,a,'y.r's k tr tečtrostí dovodi t,,
T_i!. y
"ejs
Éo.v|pŤipámíiul. obdob;J p.á';í sys-tí'rny moderních společnosd,. v-prakticle. n.'.gování a
^;"ien"
sociálrrívahou
instituc.e práva,'zbyla z něho jen tutá skoraika'i] i o,,orl r.lrtilo svou reálnou sociálnď konstituti.,,ií ,íl,,.
...l-aké:Í.k""donucovací mociFko nástroje státu narážr| na pŤekvalil1iicí,problém.y.-lyl
nucen uchylávat se častá k
".l*i ;;;t,ui&e.on.iuIl/:lČÍIistrategri.
V moderní společnosti,.kdyžněkdo v politickém.jedná-
1rí'
pŤestoupí ákon,'Pok'j'jí ho nebo ho zavŤou. Tečka.Naši ůocní,kt|yž chtěli nasadit koercivří sílu proti sv/m politickfm p.".i",,rkr1m
t.rncbo yzij9mn.ě mezi sebou), mďseli
"1"Í.1eic
in,,éstoiat obrovskyk:rpitál do skandalizace op9n9nta, skrze nižsi.symbolicky pn"r"',novali,'|it'iální zÁjem. Jako mězi Kabyly, zavŤítcnártistu (Á.L vlastního
Právní teorie není náš obor. Ale i na laika padne tíseil, piečte-lisi napi. nezá'i:lgu
ana|jzu fu|$1|ni
f{!ju.ti.e posledního o,,aceii]eti oo
"ngri.t.er
t.*rctika práya a politologa R. Scnrtona. Potwdí si wéint"iti""r t"ffi,_z" wl"'p y? u nás podobalse.orropskému právu jen natolik, n"kolik se poo,oua i^ia.r<lvi kocour v kanáff klecí, Řterf kanára sežral.
50
5l
generálníh^o tajemníka) nestačilo,bylo ještě nutno udělat z něho
ámahbula.Ž
V ekonomické sféŤe.p9dobala se naše situace kabylské společnosti
nejyfrazněji. Instituce zisku byla v obou společnostech tabuizována.
S9ejně jako me{ Kabyly, ekonornické subjekty pŤedstíraly,žesnaha
garyakcí' sPojeny s poklesem váhy instituce práva a státu, změna P"dílu
ekonomického a mimoekonomického donucení, spojená s relatiuzaci
'''9!i
peněz, suvere nit y zbav ená i nstituce i ndividuál ního, prrl zračného,
právně. 8ara.ntovaného (soukromého) vlastnicťví,jež ztratila oPoru
'áT.:.
histori\y politické ekonomie če}á.jďtě hodně práce na vys,,etle-
''í'
j"k t9 všechry v|astně fungovalo, ale užrra první pohld je ďejmé,
b nÁš trh.podobal se v mnohém, a nemohu se ubránit dojmu, žeprávě
v tom podstatném, trhu archaickému spíšenež trhu modernímu.
Jame.;.C9|eman Il988], srovnávaje ekonomickf a sociologicky Pohled
na lidskéjednání, ukazuje, žesociologové je chápou pŤedevším
jako vfsledek socializace a zaměŤují se hlavně na to, aby vyjvěilili, jak
je utváŤeno, omezováno a usměrĎováno sv!.m sociálním kontextem.
obohatit se je jim cizí.Nejsme ekonomové, abyčhom moh|i zacbázet
do podrobností, ale hlubokÝ pokles rirovně smiuvních qarancí těchtovníchgarancí těchtodo podrobností, ale hlubokf pokles rirovně
2, ÍJ Kabylú to Bourdieu popisuje takto:
'Strategie
zaměiené k vywáien í,íádnfch'
praktik je jednou z oťtcta|načníchstrategií, jejichžďem je transmutace
'egoisticlc.fch', soukromfch, partikulárních zájmú... v nu.aujaté, kolektivní, veiejně
pňijatelné, legitímnízájmy. PŤi absenci politickfch institucí vybavenfch
efektivním monopolem na legitimní užitínásilí, Iádná politícká akce mriže b'ft
prováděna jen *rze efekt oÍicia|izacs, a piedpokl ád:á tutížkompetenci (ve smyslu
kapacity sociálně uznané ve ejnou autoritou) potiebntlu k manipulaci kolektivnídefinice
sítuace takovfm zpúsobem, žeje pňivedenab|tž'e k oÍiciálnídeÍinia
a tudížzfuká prostiedky k mobilizaci co největší skupiny a je schopna
reduk.wat opozičnístrategii na pouhou soukromou zálďitost' Vlastnit tapltat
autoriry dostatečnék prosazení vlastní deÍinice situace, zejména v momenlectr
kťue, kdyveiejné míněníkolísá, znamenábft schopen mobilizovat skupinu zv.'.fznamněním,zoftaa|izatáním
a tutížuniven,a|ízad soukromé záležitostí...Znamená
to také schopnost demobilizovat skupinu qwlastněním zaujaté osoby, redukcí
jejíhostatu na pouhé indMduum, jež je odsouzeno v;rpadat nerozumně,
neb se snažíprosadit svŮj privátní zpúsob nazirání - idiot to byl v iečtině a
amahbul v kabylštině... Je pťlrozené,že oblast politického života je nejvfznamnějšíaré-noY
pro dialektiku oficiálního a užitečrrého:v risilízískat od své skupiny
pwěiení auzítje s m rivalúm, jsou političtíaktéŤisoutěžícío moc odsouzeni
k ritualizovan;im strategsim a strategickÍm rituálúm, tomuto produktu ko.
lektivizace soukromfch zájmrl a symbolického pĚivlastĎování si oficiálních
zájmú.. [Bourdieu 1977 :a0]
52
Slabostjejich pozice spočíváv tom, ževlastně neodpovÍdají na otázku,
co. je -ákladním
.po.d1ětem, motorem, hybatelem.takověho i.a,.a,,i.v krajních.fiormulT':h
1oypad|, jako by člověk jednal jen z iJnětrlsvého okolí, respektive jaká by jeri reagoval.
Ekonomové toto vysvětlenÍ nabízejí:v pozadí všeho lidského
Jednlr'í je snaha o maximalizaci prospěchi akte.ra samého,anebo . pak
se mluví o tzy. corporal qilŽ; o mlxima|izaci prospěchu jeho skupiny
čiorganizace (a skrze ni i jeho). Slabost -''oÍ,..lo''oďi.ly.t' téoríí
"1"p"\:s'"í v tom, žečasto absrrahují od skutečnosti, rr tÁo;g\dná.
níse y4y realizuje v kontextu společeďt.yctr norem' sociálních sítivÁ.j.T"9 drlvěry nebo nedrlvěry v prostŤedísociálních organizacía institucí,
ježjso".j. ..To|Ty. s?tn? modifikovar někteďsociální normy
1'rya]f spolďens.ké
{"ly.mohou blt nakonec pffčinou toho, žrčlověk
jedná i proti maximalizaci svého vl,astního p.oipě.h.,.
Tato námitka však postihuje jen omezen!'
"ysek
lidského chování.
I. n.ejzarytejlimu sociálnímu děterministovi jéjásne, žečlověkse pod
tlakem sociáIních norem vlastního prospěchir izdá"ájen ,,e.ad, chbvá
se tak.jen dočasně a hledíse zaŤídittaÉ,aby se k miximalizaci svého
prospěchu mohl co nejdŤívevrátit.
. Y P!""dní formulaci cílrlnového.společenskéhouspoŤádání pŤedpokládalo
se víceméně.riplnéobětovánÍ maximalizace i'."'pe.r'.i i.a.notlivcrl prospěchu společnému.Tento cll lyl postaven.na predpo'kla.
.ly,.1.
.9e|os.polečenskf' 4j"ry"je synkretick/ni zájmem,
"
áe-z se intlividuál
n Í
!i^v na maxi mali áci-vlastního f ."'t'. nu rreje nom sčítají,
ale sumováním
T i 't'd1ocují:
vfsledkem
'i'eu.uyt "*a',,itné a E\.aIé
zvyšováníživotnírirovně všeho lidu", jak se nakonec zmaterializovala
vidina obecného blaha.
Aby * 9vše1 9:'"..slrt, bylo nutno zavést pÍedpoklad shodnosti
čitotožnosti individuálních ájm ; konfliktni ainy se zcela zjevně
nedají
:Ťí?.'|Ýbrt se vájemné paralyzují a ruší]Y.zÁjmu zachování
uňedpokladu shodnosti byl-o zapotÍebíry, $3i.trz ,Áj^y bfiy nesl..,tit.l,,e
] n9..Í'n sptémem (pr9to-že s nímpriciraáli napŤi o ,.íi,majetek), vylrlučit
i z onoho P"mysl..ého co.por., Fž* měio poaneí na'sledor,ané
t orporal uriliry, pro něž byl zamlšlen s-polečnf prošpě.h.
Všichni se měli na něm podílet, ažna některé, kteŤísi toho nerls|rruží.od
samého počátku byl dologiky sy:témr.r vestavěn princip ex.
k|uze, vylučováníĚlPrlvodně byl koicii-ía" jar." dďasnf1 po 6r,le
z, Anal'.fuu mechanismú e,&luze v našíspolďnosti podává Petrusek [1988l.
53
konsolidaci mělo blt od něho upuštěno. Ale jak šel čas,na realizaci
púvodníhopŤedsevzeti vybudovat beztŤídníspolečnost chyběl prostor
abáze spolďného prospěchu se zjevně i skrytě krok za krokem nžavala.
Po vyloučenfch kapitalistech byly vyloučeny i jejich děti - a stín
dědičnéhohŤíchuse prodloužil do nekonečna, jak se rodiny establishmentu
uzavíraly v exkluzívnískupinu. Skončilčasnáborfi do strany
a ČSM,užneplátilo, že ,kaŽdy...-úž.pŤidat"2{. Naopak, rozběhl sé
pravidelnf koloMh prověrek a čistek.Zdroje, z nichž čerpalspolečn!'
prospěch, nerostly tak rychle, jak se pŤedpokládalo, a nakonec pŤestaly
rúst plně. Zužnva|yse. Sptém se chytil do smyčky posilujícíse zpětné
vazbyz s každf'm vyloučenym ztraul jeho loajalitu (a loajalitu celéjeho
rodiny) a se zuŽujícíse
.Mzí
loajality, tedy ochoty obětovat maximalizaci
vlastního prospěchu prospčchuobecnému, bylo zapotňebí z tohoto
.obecného
prospěchu stále vícevylučo.vat.-neb zdroje nestačily.A s každ!'m
vyloučen!'m ztratil jeho loajalitÍr...."
Společenskf šok z invaze v roce l968 obnažilužbeze zbytku parciální
povahu ;polečnéhoprospěchu" socialistické společnosti, následné
čistky ostŤe vymezi|y korpus těch, kdož se vzhledem k externí vyšší
moci impéria legitimovali jako oprávnění uživatelékorporálního prospěchu,
a v sociálním vědomí definitivně kolabovala idea univerální
s<llidarity. Co snad bylo pŮvodně dobrovoln!'m pŤíspěvkem k obecnéz
Touto relativní .otwŤenrrstí. Vaculík charakterizoval rozdíl mezi kapitalistickou
a socialistickou vládnoucí tŤídou ještě v roce 1967 v projevu na IV. sjezdu
spisovatel&. Dokázali mu, žese snad trochu mflí,celkem jednoduše. Byl ryloučenze
strany a propuštěn ze zaměstnání, zejména proto' že jeho projw implikoval
postoj .komu ovšem nanadí, že se tímpĚidává k vykoŤisťovatelúm..Už
v té době totlžzájem pŤa šil poptávku a elita moci se rrzduchotěsně uzavírala,
aby zabránila drobení dědictví pro s'/ou pŤíštígeneraci. I tato potŤeba motivovala
pĚivolání brďrské pomoci.
Ď Ce|iproces múžebjt n:az--lránjako alláštnípňípadobecného mechanismu. [lviStrausspoznamenáváv
Smutn!,ch trcpech,žev tradičníchspolečnostech, kdekoli
hustota osídlenípňesáhla kapacitu zdrojú (delty velh.fch Ťek v Asii jsou mu
pŤímympodnětem k tomuto pozorování), došlo k masovému lylučování.Celé
kategorii lidí bylo v principu upieno lidství, by|i vyloučeni z komunity - a tím
osídleníjakobyzňídlo: páriové se nepočítali,ze zdrojú měli nárok jen na z$w.
Evropa dvacátého století, ježzp|odí|anacismus a vyhlazovací tábory, dávázto-.
hoto hlediska podnět k pŤemfšlení.Na našem tnemi to byli nejprve zidé.Pak
sudetštíNěmci, potom kulaci a kapitalisté, po osmašedesátémraizionisté,
a poŤád jako by to nebylo dost. Vylučovat! visí u nás ve rzduchu tak hustě, že
by se dal krájet. Teď lustrujeme... Ti lidé nalědí, z jaklch hlubin to v nich
stoupá.
54
::,: Pl"h": PŤ.-1gP se zjevně v wrdé vykoŤisdování většiny menšinou.:..xkluze, ježrozdělila společnost na známé ,my" a ,oni., i"t.'"t"".tu:ak dlouho, ažse zvrátila v paradox.Z'ačala. pÍ.ap"kladein vyloučení
:italé
'}"piTy.nepŤátel,
j?JÍ|početnoststále r.ostlai ažzby|i píet.t tat
:tálo, žeshledali se sami bí'ti vyloučeni: reám se ocitl í situaci totálrrího
obleženi. Kúlv plotě a soudruh Jakeš.
Idea společnéhogr9spě9hu j3ko odměny. za zŤeknutí se snahy
' rnaximalizaci prospěchu vlastniho se zhroutila. Nezhroutila se jeá
.í:]':že
.vyvstala nová tŤídníbariéra. Zhroutila se zejménatím,že
.';ikladní sociální'kapitál, vájemná dúvěra, bez nížjezŤeknutíse
,sobního p1ospe.chu pro.dosažení.prospěchuspolečnéháabsurdní, byl
: l9P spolďnosti téměŤbeze zby}'u ,nyčerpán, spotŤebován aždo dna.
\ikdo se užnakonec neodvažova arivaro'.,at niÉomua sleclování ,Poi,lčného.prospěchy
by]g možnésnad jen na nejniXí rovni
'p.,i.t.,énoi'rosPěchu vlastní rodiny.
, 'A
jsm:, oDsavše welik!' oblouk, zpět u rodinnych drivodú v pozadí. lt:<lované společenskézměny.
. Plíživ!
1eprivatizace na rovni velkého kapitálu byla sr,i,11 zpúsclllr.rri
ještě spěšnějšínež skrytá reprivat.izacá malá. Pro abstraktní
.r
'ic'personalizovano3 povahu.velkého vlastnicrví i proto, žeprostor,
r irčmžprobíhá.hanď.o1ání o pozice' moc a zisk
"
obiasti velkéilo kapi-
1.1t'i
je ve všech společnostech sociálně daleko uzavŤenějšía nepiú|ri'
ilrrějšínež p-rgs.1or drobnél9 p"anif"í F.' b.'pr"stredřě obsluirrrje
lr r;;iIrlího spotňebitele, podaňilo-se mírurěal.'e rěprivatizace velkého
l.rili1d|g u nás téměŤdokonale
"qi| Rozhodujícíp.ro zastňení pravého
il r..ll p/y dve skutečnosti: bezpeněžní po,,aha",,hslnickfch l,aai'.l 1,1,ctli
'r1;1jg1k,v se nedaly koupit ani prodat - ačse r|aly zísíat",totit, ul"
;.ri ''|:ustně, .'b.ylo.nejpečlivěji stŤezene tajemsM> á,,i, zmíněná totální. |. l. l i ! nace..veŤejnéhosémantickéhoprošto..., ježpoužívalafalešné
l l,: . ('Pl-tul|izace k.téměŤnaprostému zneprúneanenr sociálních mechatt|.ll;t.!
rlonucení, dominace á vykoňiséování. AžténrěŤdo samého konce
írl: l}).l'|oh/ch dodnes) pcl.daňilo se udržetstav spcllečenskéhovědomí,
\ l |i l ttž. i zdravy rozrrm
^ryl{'val o svém zdravém ák|adě, kdykoli
'r ||ltI zazdálo, ž'9PŤece .vidí,
jakvelké majetky crcitly se zase,u ...ko,,
ttt.t|.l- skupiny lic|í,z nichžnď některé by
"pr.."
.ohl ukázat prstem.
|'r.,ttr1 vtrímal, žeje vykoŤiséován,viděl i zptisob, jak velké maje.tky tiše
;.r..lr.íz-cjíz otcri na. syny mechanis-.- "tŤídříchkritériíťa věclěl,' |r,|rr, žese velcí majitelé nomenklaturně evidují pečlivějinež v ávnokť:rrt
rejstŤíku... ale. pŤece: užd,yťje to státníi ftn by ťo bylo
"všeho|'.|..' lrlrd tímse ovšem každy zlsmál, to odporo,,a|o prilis lázaáennrlrr'.r 1r6Sti...)
55
VznikalatusamozŤejměpochybnost,zdatilidé,kdyžjednajítak
iednoznačně k svému a ie kďstxtíímu (kolektivnímu.) P'_":É:lu'ne.
pŤekračuji,lkony.Ner.ay pr..r'"tá""li, někdy ne: ani riemuseti , vŽdyl.
si ie sami dělali á sami na jejich pi"J"í dohlííeli.Ale i oni byli zajatci
ffi '
;H'-"á;'j." 'í"íé."I"J
bgid:nní-Py.r.dky3
'lge."at
jen
:{, ffi J}il;i ici ia<oÁI JJ ry ď".na trchto prostŤedkú a znění
těchto ákonú ilffijí.áo''.n".li g" rozPoru s jejich ,Áj^y,rost]a
il.j* pochybnost o rozumnosti sptému.
Bvlo.li ďrroucení vájemné dúvěry- uŽ
Y íy9v9l1 f9PfiY.h rodin
o," ;#;;y il"iy.t' nepŤíjem"Í,.t..Éecejen jaksi íládn.'t.lné,mělo
pro vládnoucí tíídu,,ikě.,.. dnsledly pŤí'mo
"zničujícíff.
Ivmoderníekonornice,za|oženénasmlouvěspíše'nežli1astatu
a disponujícílnstitucionaliz";;"Ý-i -uP?,Ity
kohtroly smluvních
Ávazkťl
"
*,,k.i.oÁíÁcijejich ".á"a'z..''í,
;., určitámíra v-ájemné
dúvěrynaProstol:Po,l,udatelná'pro'tože"kompletnípokrytívšech
aspektŮ směny kodifiilací .rn
.*to.,,,i ilv bylo nepŤedstavitelně nákladné:
něco se mrrsl
"'-'"uipo'".t,ui ". "á,..ném Porozumění a drivěŤe.
Poněkud.iinak je tomu v systérnu, j.lž.o podstatnfch věcech Ládné
psané smiouvy neizavírá' domluv" ,,i nich není garantovánatuuÍ,dsr*,:;,h\.dem
k smluvním stranám vnějšímtoercivním aparátem' vy.
,,.,c..,u mrižr oÝ. il; '""uiri^.í
dosta"teč"éPťryry a legitimizovárra
p""'.. u"riJly.- posvěcením. Dúvěra tu rozhoduje vše.
7ÁkJadrumpŤedpoktademktom'lbÍjmenovánŤeditelemjakékoli
instituce, ať užffif,P'.
''r""í'
P"d''ít'á''.uo Akademie vfwarn!'ch
umění, bylo, aby dotyčnfbyi h,i,ěryydn1,sou^d.nth. I ve straně, pŤi
ninn|iznvání hlasovacího proces",
"č,ro.-h''e
voleni, všichni získávali
své posry ji""k$.riz. uyť.y!á",**z.l, !yl9 tŤeba pro něj hlasovat,
neb soud'"h ;fi"'Ť.di d,i"i;. Ňi. ,,.braáito tom.', zvednout ruku
proti, bezprostŤední ánkce ,.,.,,,,ě, nehrozily,jen člověkzlráccl dtitlěru.
Á to bvl ,o*r. á[ vzÁcny, fu hlasování byla jednomyslná...
á SamozÍelmě Žeto byla p,á:i tato nolá tÍida, jeiusilorrala o destrukci dúvěry
mezi poddanfmi, aÚ je'.9ry" rcp.o,tiaat. Jďi ukáza|apŤewědčitě už Hannah
Arendt [
1958|, il.Í iotalitární ;Áil;;Jh"out žádoucímanipulwatelnosti
mas,musí;eprJe^,símdokonad;t;.j"*at,anejlepšímnástrojemktomuje
nastolení rrzájemné nedúvěry. l"."i" p91Élď kr,adraturu kruhu nasto[t
ve ryolďnosti nedúvěru omezenou n" &tao"ne se zachováním írplnéuzájemné
dúvěry ..'i "riJ*uá'"i'
Ň.aouei".* n"Jiri ja.o
$Ps' pouze pŤímym stykem,
ale ryíšej"k" , ;; p."n'' P"b^;;l'o.tr"ot. Prosiitutty olšem ,.ždycky
chytnou první obojí.
56
rŤi pod1obnější ana|yzs sociálního kapitálu rozeznává Coleman
I l988:l0l] jako jeho zÁkladní Prvky zÁvaiky, oprávněná oč'ekávání,
|lormy. a struktuY.: V tomto sptému drlvěra pak
-woŤí
jakési prostňedí,
td::..hgž rirovně ostatní složky lépe anebo irare fung[rji. Gánovetter
l 1985] dokonce
Pp"dá ekonomy pio fu''l..iorÉlrrr'ch.yliu, ježjim ne<|ovoluje-vidět
skutečnost,.žepovaha acšhnéInctwrn xutw ic tnt je
1roclstatně ovlivněna (a raz|pro to krkolomnf termÍn
"embeddedness"",tcdy u.ložena jako v postflce) hladinou dúvěry v prostŤedí,kde se
rrlehrává
.Spolu
s fim, jak klesala roverl drlvěry v našem sociálrrím prosffií,
z,rržoval se okruh těch, na něžse vztahoval princip corporit ,,rit,, .s5rlečnélop1os$chu.
Ten Proces byl vnitŤnápropojeny: zdá|o se, ze
v menšískupině lze snáze udržetvzájemnou drlvěru. Strana se zmenšila
masovfm.'vylučováním, uvnitň sě rozdělila na zdravé jádro, tedy
r'rritŤní,skutečnoustranu, a na marginální členya nakoneč, v posled.
rrírn.kroku, když i ve vnitŤnÍ straně poklesla roveli dúvěry a vájemné
srllidarity pod nezbytné minimum,
-na
klientely, rodinné'klany"" palrrrtlivé
rodiny.
Jakmile a|e začalyjednotlivé rodiny establishmentu jednat každá
l'ít.eméněna vlastní pěst a každyna svémmístě sledovaiuž v mezÍch
llr<lžností
Po-Y.'e
maximalizaci vlastního prospěchu, vycházelo najevo
\i;lle zfutelněji, že archaick/ systém s tabuizovanfm ziskem, obskuhzo.
r:rnym vlastnictvím a nerozlišen!'mi sférami sociálního života nestačí
.l.ilc pln.it svou ákladní funkci, totižnepostihnutelné vykoňisťování
.r rcprodukci danfch struktur dominace.
. '
Pňi ztrác.ejÍcíse solidaritě bylo.pociťováno stále naléhavěji, žeje
tir.|l;r wmeát podl.ied"".ti,Ý.h ioaii, na korporálně .p*llol,un"ém nur;..Í\tt
ostŤeji a jednoznačněji. JedpotJivé klány usilovaly o rozšíŤení
..|. r.'' dominace. K"ŤdÝ chtěl blt většímŤeditelem, neb na tom áviseia
,rr,rxitna]izace.jeho p-io;pe1hu,a blaho jeho rodiny. Nemohl se jím stát
rrr.7 113 rikor jiného Ťeditele. V konfliktu ájmrl chyběla však néá,,i'lá
rtrr(illlCe, k nížby se bylo možnéodvolat.-Spory'rozhodovala matka
',ll.l!la. Bez soudnÍ procedury, obhujoby a obžaloby, bez ápisu, bez
t'.,.rlrť:ho kÓdu a archivovaného roHtrc|ku, bz apelačníinstiiuce. Jak,|.'. |1d7g|6 k pŤemíslov{n! z pozic v ekonomice do aparátu, z apar?tu
.lr l sl;ltní správy a odtud do 's|ožek", tedy institucí symbolického a pňírtrr,||tl
c|onucení, a jak pÍikažclézměně každynesl.si s sebou
''a'h.o-,''.r)r|čny'sociálníkapitál, tedy k sobčvytvoŤenézÁvazky a svá oprávrr..t|.'i
<ťekávání, spékalse cel!'systém v jeden celek jakb klubko.šrlrlr
, .rrtlť'Iéhmoty.vptavené Žáru.Jestli užna počátku bylo tak pevně uta,t.
||(., ž,cse prakticky neclalo rozmotat, nakonec nebylo rozmotávat co.
57
IrčuvnitŤ konfliktní ájmy narrlstaly, pnutí se zvětšovalo, chamtivost
rostla a zdroje se ztenčovaly.
7atakovésinncejejenompŤirozené,žeumilŤdfultwtlcítfÍd,yroďi.
Ťovala se dynamicky s}'upina t1..t', tá"z nahlífuli nezbytnost principiál.
nízměny sptéÁu ho-ih..e. Nesmíme se nechat mflit stereotyPem'
ienžnámáotf,žl1uje.pfislušníkynomenkl"*rys.pracovníkystranickfch
áparátú; leč- i -É,i'nimi,.p'i''i*,iÁe'i nírni.našel se ogas člověk
historicky ,,na^;iá '
*"ai'a..l;i. rozhledem. Byli ale v tékartoté.
ce i Ťeditere xuiízú; i."l.il""""irtr.aŤi, byli v níŤeditelévědeckovÝ'zkumn!,ch
ristavús reálnou mezinárodní iŤutacía kontakty, a byli
v nípŤedevšímčetnivedoucí p'u."""ici obchodních, finančnícha v!'.
robních o,g",,,áii; t.*. jejicir práce pŤiváae|1 s
"konkurenčním"
sys.
témem .,.lnyt,,,..t.i"J a" š,|t" á lt.rí neJel mohli, ale museli porovnávat
s.,,e po,t^..,.'i, ."znosti "
p'"n, s ťolegy na drrrhé straně. Bylo
to srovnání zdrcující.
Nechuť, kterou českÝinteleknrál chová ,k
*j:ťíT "^^11m
mana.
*emenlt aéuž;Ň;"ft'á ti .tono*ického 1o pititictem nemluvě) prá-
věproJehop,opo;.,,osts.v1za|yimperiální..moci,nesmínámzastŤít
skutečnost,žr;.#;í;;i.r, u'oií t,ytJ .ue styky ju\" nepŤíjem::i,'::
nevyhnu..tl.,o., *.,část rispěšného
,\'Ý'ko''.'
své.profese' a ž,emezí nimr
bvta Ěada riai *r'áp"i,.r' u'..1ko''',i,cír. Čest<osŇensko mělo, s možnou
;ífiffi J.Ip"R 1ále, zde ,io.."áíi ztěŽova|a skrytá pomo! velkého
bratra), ne;produktivnější .k;;;;ik" *,fchoánííroblok..'. Životní
írroveiÍaŽ do konce š.d.,áťy.hl;Áržp|a kiok s takovfm:.r-Šd jako
Rakousko a Finsko a pŤesahovala životnírirovelt tradičněiizaloženfch
spolďnosti t'r.o'i.rr sieta ,ÁYÁ.,,.É*"pyy.1" bvly Špu.'á'ko a Pornrgalsko,
o r.,,.I r," ;.;i;"e.'v y''etr.
"i.",aÉaictví
m z áe mo kratic kéminulosti"
je vágní a vysvětl
""i 'i,t,^ti;: ':,11
rna" zilvádějící: bohatswí
v moderííekonomice newoŤíruce, ale ntavy.
ImffriumovšemchytrÍmhlavámvProvinciinepŤálo.Stranaorganizovala
periodicky prověrky j.k" ,o.,lá.t systému utuženícentrální
moci skrze obavu .í
'"i"t".
n:oíe'umi neprď[ zeiména lidé samostatně
myslíci, fr,,it.aví, dyna*íc,i
"
s nějakou aspiiací, pŤesahujíci kaŽdodenní
rutinu. Na vedouci mi.ta ry"pá\ prosaio'.,ala lidi šedivé,oPa.
trné,natr.o,,lle,leantm 'r"".t't"i'p..3ak
mi Ťekl kdpi o někom
Ú Ačpracorrali v tomtéžqystém1socialistické ekonomiky jako ostatní zerné
RyHP, Česia Slováci napŤ. udrž"u Éi''i"*u"i
automoĎilvo|ně na trhu jako
komoditu i Íi;;čněretativne d".tJ ;, vybudovati relativně nejhustšítele.
fonní síť...
58
IiŤíKroha, architekt s pronikavou sociální inteligencí (a velkou . j"k
bych to vyjádŤil? . sociální pružností):
"Byl
vybrán, nebF t.k blbÍ' že
;|ávájistotu věrnosti: není s to zorganizovat zradu."
Tito opatrní a hloupí lidé vybírali si pak za svépodŤízenérra nižšÍ
,,edoucí místa podle stejné zásady lidi je{tě hloupější,nežbyli sami.
ir'ostly pyramidy blbosti. Na páté rirovni podffzerrosti byl rrárok na sim;rlicitu
užtak vysok!', žese obtížněhledali kandidáti; to plodilo pak
.:námé stesky, ženejsou lidi, neb populace jevila se vcelku PŤílišinteligcntní.
Na niXích rirovních uchytili se Proto ,ždy znovrr ti nejchytňeiší'
kteŤídokázali indolenci rispěšně pŤedstírat. Vzlínali pak nezadržitelně
žcbffčkemhierarchie vztrrlru a Po časebylo zapotňebí zargariznwat novéprověrky,
nedalo se nic jiného dělat.
Prověrky v sedmdesátém roce tomu nasadily korunu. Slušnílidé
xirnítali spolupracovat a ke slovu se dostal ne druhy, a|e PátÝ vfběr.
',,prisobilo
to propad nďí ekonomiky v mezinárodní soutěá, v mnoha
lborech jsme prostě ztratili konakr Naše ávislost na světovém hospoiliňsrví
je ovšem fatá|ní a udržet nepohodlné myšlenky za hranicemi
,t:ittt, bl obehnanÍmi ostnarÍm drátem, je v soudoM gloMlní elektro'lické
vesnici nereálné$. Dvacet let je dlouhá doba a star!' Proces se
..rse opakoval. Na konci osmdesátfch let ta složka vládnoucí tŤídy,
.r:rá byla bytostně sPjaa s jeho archaickou povahou, zmítala sc v roz.
,;()!.U1jenž se ukáz.el neŤešitelnfm. Na jednéstraně cítilajako hrozbu
,.u zužujícíse ákladnu vzhledem k vnějšímuobklíčenípopulací,
.l..ré už neměla téměŤco nabídnout a na nižužskoro nic neplarilo, na
lr:iré straně děsila se toho, žei uvnitŤ hradeb snad užvětšina obráncri
.'
rlrpatizuje s oblehateli: prověrek pylo by
^
zapotŤebíj'ko soli! PŤíliš
;:litoho chytrák , jimž se nedá věŤit, se užuIre proplížiloaždo
rr;rrlely... r
Na prvnípohled se zdálo, žehlavním problémem j*.' umělci,
' lrichž mnoá, bf nomenklaturní a v sptému zaslouálí, táceh strach
. 'vpovídali poslušnosu Jejich vyloučenínebylo by ale nealládnutelnou
. rl)t:ÍáCí'kdyby nerezonovali postoj širokfch kruhú technické, vědecké,
'1ll.ávní a humanitní inteligence' bez nížmoderní spolďnost sPravovat
;r..|ze. I mnozíz těch, kteŤípŤed dvaceti letyjako mladá krev nového
t..,:ilnu aés rozpaky čibz rozpakrl nazouvali po padlfch boty ještě
r..1llé v hierarchiích proŤídlfchvelkou generačníčistkou, dospěli po
.|r,rlll desetiletích marného t'áP..í sc zastariallm sptémem m$lenkově
," Rabušic [1990] to povaŽuje za jednu za tÍízákladních pŤíčinneodvratnosti
kolapsu staréhosystému.
59
namfutosvfchpŤedchúdcú,jenY.P1*ětiojejichzkušenostbohatší:
w፠tohoto ,.ziÁí "y-a"iť
za liáskou, známená sáhnout na jeho
o*'fr:o
považovali ovšem archaickj
"Pryb YÍ.kon.. yn,-?,P9.hy.
b""i."d-sámého začátku. Vnímali Éo.ostŤejáko cizínďí kultuŤe,
barbarskf a násilně importovanf. SmiŤovali se s ním jen Proto' ženic
jiného nebylo mplitelné.
Čekali.A impérium, kterého u nás prosadilo,.Právě PT"
jeho slabinv
ztrácelo
'ir.*-.i ""a.s.l
časa samo nastolilo otázku zÁsadní
'"fo'-y.
Dočkalise.
Nikdo uŽ empiricky spoleNivě nezjistí, jak v9l\Í rdíl. '
t{h, které
stra na po,.na io'.,"il ; ;í".lnejvěr nějš íá rmád u'
Y :^'j:-lT..
i os mde sárí,cb
i.t ,,"itr''e pŤipraven zradi1 sta -1}sfm.
PĚipomeneme-ll znovu'
;i;;.;kilré neuyra jen Ťídícís zt<a koercir'ního.systému bnrtálního
donucení ;; b"uJt<e dominace, ale i pďetná ."Ý\on15
elita
správního, .konl-1.ker'" a vzdělávacího systému, intuitivně odhad ne-
'''.
t.''to Podíl na většinovf.
NeopírámesepŤitom.9všemojejich.dnešníProhlášení:dnessi
myslí tainer všichni, k uždávno oďi íolalipo refomě a jen proto že
fii ;.il^uií-á'ryrc".., ale to je.namnoze jen zpětná projekce
dnešníhoPostoje, áoudrost 99".'á19 .p"
prohráném boji: kdyby byl
oanovník uw"ťái ,,u
'.á'...
Ňezjistili 6y.ho. to ale, anr kclybychom
ffi;lt;híi ; ;
'Ť.d
kolapeřr estabiishmentu- Nikoli j.. . ani ne
pŤedevšímp,oá, irj w '. ''a.
nedostalo upŤímnéoapo.vjaj. Změna
iJti'-P;;uril.r'-pin"i! a'pŤi nízkéhla<lině vájemné dťrvěry i bez
artikulace , takžtinnohf ,yiramny muŽ staréhg režimu sím o sobčne;Iá'i,
j'k hluboce užle,pres.'eáce n o pltŤcM nastolení poŤádného
kapitalismu u nás. oeríontažstarého syitémuneprobíhala jen t,ak, žc
věrní odpadávali, ale i tak, žeuvnitŤ věrn!'ch stoupala !t1ai1n
rtevíry,
neviditeln t a ,
-iáiném
jinak rychle, a|e aŽ
"" Új|ůty: .č.h:'kqrí
tušili,
žev jinémsystému ,,"ří pro ně místo, téměŤíkaz<tem. I.'I těch pak,
r.á" Ěyri .
"'án"i.r.""
p"a9u"u.systému nerozlučně spjati, mčlaplotlobu
'''n'á;tí
.l'k";ti u 'po.i." ohiožení,jenž, prcrměnčn v afíresivittr,
urychloval vfvojZistÁvá
nám proto pro [)osouzení celkového rozs:rhu dcvalvacc včrnosti
starému
.'ví.cÁ"'.rn
n'ď.- cstablishmentu.jako ncjspolehlivčjší
'*'Ý
Marxr1v l;;;.il skupin.ového, tŤídníhoájrnu, jcnžm že,ale
nemusí blt reflektoiá,', a, ce|'y
.roz'dí|,spďívá.
j""'
Y jj]T:J.i^jcdnou
mluvíme o tŤít
" 'otx,'p.xrruríc
o tfftlčpr9 scllc Jakrlžto rŤí<Lro solÉ
byla už,.,us.
",,tu
á tÍí,Jarzejména u. ,uéeli1ě v elionorrlické, alc t:rké
píor.,io..atnéáat nésprávří, vě<lcckovyzku nrné,httmanit nía vz.tlčlá-
60
;''1ci 1ložre
jednozrračrrě zainteresovárra ra prirrciPiátní zrrrěně poměr6,
i když o tom tŤeba nevěděla.
-. "obje.ktivní
ájem, ať reflektovanf anebo ne, podstatrrou část z nové
tĚídyorientoval k cílrlm, ježmrlžemeshrnout do několika bodrl.
tevědomkl
|i vědomě, radikalne;i čiopatrně, ustaraněji čis lehčím
.rdcem hlďali cestu k tomu, aby, pŤi zachování všeho, .ďiil.t' rodirra
iiosud nashromáždila, pŤevedli íoáo modernějšího,.t.o..á'íicky a so..iálně efektivnějšÍhosystému. Sys1ému, kde ,"aztah1 dominnce ,-nj""lt
csku a tnlalosti aěcí a qmyhají se z dosahu indi duitittw uědoml a indivihuilnímaci",
sptému, kde je zaručena ,trtnlast a kunatlariuita matailÍtnÍch
,.s1mbolickjcll
ahw.zb!, ježrtntwu eyutaaat, aniž b7 je jejith držittl^émaseli
;tnouoaat záměrnjm jedruÍním"a kde ,domhtace
";-^Í bjt realizoa na pŤí-,nŇm, osobním zpisob*.. T?k9Ý..'y'.em zajisté pňáli
^[-'r
svlm dětem,
;l nemuseli ho vymyšlel tržel jim pňed &i-á, či- Ékse u,nás Ťíká-
l'()vnou
"zakopeč.\y",
ale dostat si tam bylo obtízíe$ia pŤedevším
l is}antnějšínež uklouznout na druhou stranu individuálně. ^To
oro ně,rcbylo Ťešením@r ,.mladé generace byli synové z nom."ru"r".i mezi
:rnigrací posledních
.let
spíšěnadreprezentbváni): nemoh[ b',,s.bo.,
''zít všechna svá aktiva, nemovitosti i postavení. PotŤebovalízkrátka
'lňenést modernějšísystém dominace a.vykoŤisťování k nám.
Aby se k tomuto cílidosta|i, bylo t.ňeba několika principiálních
vstémovych změn. Jistě si je nikdo z nich takto enumerativně neuvě.lt:moval,^
?l: p.9 potŤebu nďí analyzy múŽeme je vypočítatv sedmi
.,nldech. Aťsi toho byla vědo-.
'.tb,ne,
elita eJtautišnmentu potŤe-irovAla:
i. zbavit se závislosti na sociáIlím lrapitáu a pŤevést svá aktiva
ka.pitál ekonomickf. Tento bod je kruciální a odvijejí
'. "a
něhol.. chnY ostatní. Tlak na ruto směnri vykonávďa zejméia.nejmladšíge.r<'l.ílCe
nové tŤídy,děti vládcrl establishmentu. Byla"to jejich št.a'.k" ..tirrného áj11, neb. právě tato změna nesmírně uleh.čď"ala a vjistém.'rrrplu i @mirlovala pŤevod reálné báze dominace do da|šígerierace.
Na sociálním kapitálu. Pouze těžko se zak|ádá dynastie: jaklsi
1,r,klad T":í.b!'t v truh|ici i.PIi plné |egitimitě nástípnicwí'"A.ta
r k<lnlunistickém systému chyběla, byl to pTí'''o jejíneurátgi.l.i bod29..v
x.iální kapitá|
.*{ pP.i ekonomickénru kapitá i"
'a*a"í
n.íyhod.,,
'...jc kontextuá|ně vázÁn, zasÍm co na pen.ězkh je nejkrásnějšÍ to, že
;'.,tt kontextuálně zcela neutrálnÍ. Špinavéznámosti nelze v žÁdné
.,
Jak známo z historie-, na 1ejvyšírirovni to vedlo pčistffdání moci k strašnym
pogromúm mezi celfmi klany.
6l
I
I
I
I
bance uložit a pak v jiném kontextu použít,špinavépenízeano. (Eko.
nomika ostatně termín špinavépeníze nezalÁ, nemúžesi ho dovolic trh
by zabilo, kdÉypŤi kažléPl"tE bylo zapotŤebí prokazovat prlvod pla.
tidla.) Proto takéje sociální kapitál zbožÍnesmírně kŤehkéa snadno
PodléhajícÍz|<áze.Jeho evidence.ie obtížnáa múžeblt spolehlivě ulo.
L.n^ vtistne jedin"ě v hlavě majíteles, kterou v tomto bhl"d.' nena.
hradížfrnÝ pďítač. Nelze se s ním stěhovat a Pfi lažÁézměně konste.
lace v sociálním prostŤedívyžaduje pracné a nákladné rearanžování
sítě, činnost to, jížse nďi mocní museli věnovat rutinně s trpělivostí
bretallskfch rybáŤú,ale bez jejich klidné vyrovnanosti, protože pro ně
chÉarreznamenala ztrátu několika ryb, nlbržce|é existence. Když syn
ministm viděl, jak maléklopltnutí otce stačí,aby se stal ze dne na den
synem nikoho (ne-li rovnou synem tŤídníhonepŤítelea páriou posledního
Ťádu), když vnuk krajského náčelníkaviděl, jak se kolem něho
rychle rozplynul aždosud ho obklopujícínimbrrs nedotknutelnosti, protože
moc patriarchy vlala za své dnem j.ho pŤechodu do dticho<lu . lze
se jim divit, žese v rodině dožadovali jiného zprisobu pojištěnísvé
pŤíštíexistence?
Vedle ohledu na budoucnost vynoŤil se tu však postupně i ohled
bezprostŤední. Jak pěkně ukázal Szelenyi Il990], v zemích v!'chodního
bloku PostuPně formovaly re duě stratifikačnípyramidy: stratifikační
pyramida establishmentu, opŤená o sociální kapitál, a stratifikační
pyramida druhé ekonomiky, opŤená o soukromy kapitál ekonomick!',
i když zPrvu skromn!'. SamozŤejmě, žese tyto Pyramidy prolínaly, tak
jak isou obě formy kapitálu jen dvěma stránkami.jedné a téžEpodstacy
moci, ale zejména ve s..ych špičMchdosáhly nakonec značnévájemné
neávislosti. Szelenyi dokládá na Maďarsku, kde tento vioj došel
nejdále, žerispěšnérodiny druhého trhu nakonec nabyly sebevědomí
emancipované elity a neost''chaly se ani ostentativního konzumu.
Pokud jde o prestiž a pŤitažlivost pozice, rispěšně konkurovaly vrclrolrim
oficiální moci. Také našíspolečnostíse šíŤilpocit, žeelita druhé
ekonomiky múžezničit režim, elita režimuale nemúžezničit druhou
ekonomiku.
s Z tohoto hlediska je zajímavá poznárnka vlvojoťch antropologri Tigera
a Foxe: ,Po pimátech jsme si zachovali dvojí základní dědictví: tělo a skupino.
u!,život. objevili jsme však zpúsob, jak rczšíÍitnaše splečnosti, ačkoli naše těla
zlistalav podstatě tatáž - laomě hlavy, kte je vyplněna'mozkovou tkání, sloužící
swlm podstatnÍm dílem k tomu, aby uchovala záznan o rczšíženj,chsítíchlídsk!,ch
uztahťt a sociáIních vazeb, kteÉdo nípatž{.'[Tiger a Fox I91L:36|
62
T.l.d{ generaci to znamenalo, žezatÍmco ríspěšnfvekslák mohl
si' dovo]it pŤedvéstdámě svéhosrdce.jak9 .g!*","i symuol svúj bílf
Mercedes'
:I..T
ministra si nic takovéh."o dovolit
''"áoí'l,
i když ir.uá
s ním soutěžil o pŤízeittéžrdámy. Neměl na to pŤíslušnou,valutu,
:r kdyžji.měl, nesměl to demonstrovat: ohrozil by.svého otce v jeho
1
nstaveni,,,:!y,,nejistil
!y.ptá:Ť .ten.kapi4! ":
němž ávisel. NÉlay
t<l. mohlo. bÍ. i dost pokofujÍ9í.v konkrétních situacích ozŤejmovala si
t:rk nejmladšígcneT.., žrvy7mmné sociální postavenÍ.p báptne vec,
lrlc mělo by.'byt opŤeno o solidnější bázi,
''.i 1. p.opĚt.,.Ěc starfch
závazkú, opě.tovan/ch risluh a vájémnédržení"se., rr.rsti. o tegitimní
krrnto v solidní bance, napŤíklad.
-
T.jp"Taleji, ale s fatální neodvratností pŤírodníhovfvoje,
.,1i9j'.'o.,ala se pro elitu nakonec ješt! tŤetí.pŤíčinánezbytnosti
'i''eíyzáklad ní formy }'apitálu. Jed ním'z. v.fsledktl právě prou,rnaiici Jebaty
..,--\"".:ptx suinl *yry-v_ anglosaské sociologii (sru. napŤ. Ěen-poradr
l980, Granovetter l985, Wellman a Berkoriitz l988 á hhvníčlánky
l,AJS 96 [l990]'1)j. vyj'asnění konceptuálního rozdílu mezi strong tics
;l upah tfus v sociálním. pŤsi* baždéspolďnosti. Zjednodušeně Ťečeno,
slrun.$ tzs jsou v.azby, do nichž se člověk rodí anebo?o nichž se zavazuje
r.rldičovstvímčismlouvou (pracovní napŤ.), weah ldes jsou vztaby mene
ílrtální,které navazuje víceméně
'pontán''ě,
v!,běroíe
"
p."gríaticky.
|'í.i jiné pŤíležitosti.js9m ukázal, ;.al. i sociáln,í sítěnďicn řainnycn
k|lrn
-musejí
pit a9n$ovány
9 6:9uy pokrevně nepŤíbuzné,coi je
llslatDě stav za|oženy už ve stŤed9vfku.v pojmu clicnuůb [Možnyl98ž].
|..radičníspo.lečnosti.stavěly ale daleko víte"na siln!,ch, tldy pííb.,,..,skych
vnazÍch. ArchaicM ekonomie dobré v le v nich nachiÁ"jakousi
.llljektivní jistotu, její resuscitace ve stŤední Evropě a užpápsan/
.rrrra|gám tradičnosti a modernosti,se k.nim vrátily v pečlivě.uÉr!va,tl(.|Il,
nicméně zce|a nehorázné.
l9P"tisryu. Jestliže aie tradičníápol..čttosti
stavět na siln/ch pŤíbuzensk/ch vazbácĚ mohly (téměň), mď...lrítta nich stavět nernohou' a to hnď ze dvou dúvodrl:.jedna(1sou slolrtčjšía
akčnísíťkaždéhoindividua je podstatně ro^áŇejší, néžaby ji
1'.,kr.yla tŤeba i nejšíŤeji-qojatá.rodina ičetně bratrancrl z"diuhé 8ene-t.l( (:' jednak v moderních společnostech pŤíbuzn!'chv síti ubfvi, j"tl |<.sll početdětí v rodině a stoupá prostorouá mobilita. pŤídáme-li
l |rllttu.nePevnost moderní rodin1a chaos, kter/ do siln!'ch vazeb vná-....jí rlpakovaná manželsM a obvyklá hostilita -é'i prl"odhimi partnery,
'rr|íttte zŤetelně, žetoto rozhodně není silné piedivo sociální sítě.
Nr.;xltism*-P.!
.nepevné rodině s jedináčkem je .,ě.o.iako vor s placht.rrr,
pokoušejícís9 p|eqlout oceán, nad nímžEtají írysková teLata.
I lrr lr l{eyerdahl dokázal, žeto také jde.
Vše tedy vedlo k vynoŤujícímuse poznání, žesnad nebude jiné
cesty než pokusit se nějak
2. obnovit instituci soukromého vlastnictví. Ukázati j:P:' jak i ve
sféŤevelkého ,,lastnicwí (vlastnicwí vlrobních ProstŤedlŮ) došlo ke
;u''* ,.p'i,,.ti-.i . t l"*"q" }"ryŤ'Ť: uátku rra uátek jednotlivÝch
klanŮ a rodin. Vládnoucí oligaichie však ve vlasmím Ájy" P"g"..
bá;" 'p't''"t"it
vlastnické vz"tahy.
9k:. aby bvlv kontrolovatelné.
Pr1vodní
"Í,h"d;;;p',r''ui""'ti,J.z
Énran.íta.tÍia"rátuckÍ,ch vlastníkrl
pŤed kontíolo.,
^.,,čí,,.
po't.lp"''ě ukázala j."|:
Té"i "y'1"11lá,
než
.";";;;;.;'a;. *
"e
lo''i.oty uv n i tŤ vlas tn ic ké',|
" B'.ť
|
^ ]:'l]"o"
*
k vnitŤním vzáhúm v elitě ukazovalo se Proto stále ŽáCloucneJsl
3. rozpustit slepenec sférekonomie, správ7l r.l''ŤT^:*1":f""á"í
;{ ;6y mot,ly'f'''govat jako vzeje1rn! nehíisle a jedna vzhledem
I a;"hévnější,instituce a garantovát legitim izova névlastnic k év zta.by..
opět nesmírně riskantní čp.o.",ale tike stále zjev$ji nevy}nutelná.
Ťíleá-a;b"čovovakvadrarura kruhu: s vedoucí-rilohou to dále nejde
a bez ní také ne.
Vzhledem k dominovan!'m pak bylo zjevně tŤeba
4. změnit zpŮsob ovládání pŤesunen ze sy1botic|ré dorninace a bnr.
tání lroerce na iemnorr aoriinaci ekonomickorr. By'lo
'j.]''e'
žeteprv9
leqitimování dsť;chti,,osti juko motonr ekonomického irisnr a cfle vď.
i.]'%;;á* . to''o -i. ky..h árga ni zací u mo žníj-ej ich reorga nizaci o rie n.
tovanou otevŤeně l máxmatižaci zisku a jedině_to tE dokážE arfšit pro.
duktivitu na riroveii srovnatelnou s
"ysletymi
státy. Umožníto elitě
také
5. zekonomičnit vÝkon moci zbavit se ohromnfch ap1ft.rl státní Po]i.
cie a p,op"g"'Jy áá taj nfch
.zaměstnancrl
vnitía. po-- L.i."^'::ideckého
.lli.'i'",'t.áy tiái,_[..ťi mají na archaickém systému bytostnf z1j:m,
protože., ,,,J.'''i.t' 'y'te"-ech
jsou zbo|a zbyteční.Py.ly
tu ovšem
četnérodinné svazky a staré zÁvažky,ve svém célk.' však hospodáŤská
;;PJ"". ená
"íi,*it"vala stáli :i!"Š:i'fo
ry|:,1r :^..T..lizuje
Ir.á.r'"a.r' pat uo6[n,;e predstava nějakého gráduálního zatlačeníči
3l vyrrod nepnlhlednosti se oršem reformátofi uzdÁt nechtěli. Aby se vlk nažral
a koza zústaa celá, uvažorlali o .pluralitě forem vlastnictví. se soukromÍm
vlastnicMm
"ytr"&'i'y'-'p"catku
?o maléekonomfty ? ::\ÍT vlastnictvím
pÍ.o:r;en zne,pn1hl"hěni' v quasi.druŽsteních @nicíctr, jď- w *utďrrf
vlastnft vrasji asiia. í.p".tíhnutelně, j.ro
'"ti.
Quba'Slušodce. Změrut
oozděii druŽste''ní poanv na alccie a tak etablovat plynule velkf soukromf maje.
let motrto sc jevitlaro-poměrně schúdnf *yhled.
64
.;tlstUPDé u'',iY:.^_._é. j:j'. slož.kr,-je žse vyznačovala i silnou vnitňnísr ludržnostía. ažp"..''oíd k vyé1ií'-";j,,í'erealistická.
Jak se novátr-í<lausazovala, pociéov"u .íal.
.iil$i';ji.u.o satrapové moci sice,|rž^ív sedle,
Ť.gy.n ji však
"9nn3"* Ék;;;promitrrjí. Dokud je buderrtít. ve svfch Ťadách,"n.p"a"rrL";i...v ^v|rlť
(i" opatňit zno* dominaci
'""t3
k.::y.liclodáva objektivizace sociál-lrího kapitáIu v modernn.h in.titucích. b*u.i dústojnost je sociálníllrxlnota, kterou sociologi .,,áá.'9 -i, ;Jo"í',"go.ii',*ilť,j ana|f,zytr<x|oceltuje. Mnoá ,
^ďno,r'..pr"uri.'i #"PJ*vení právě zffitou drl.rtrjnosti: v ďíc-h veňejnosdí ád*';;
"r.*
it"oci.! .'Í.hděrí a poslé-zt' i ve vlastních ďícĚ. nyío to uí.i".'á,-k*;, kdyžie na sebe brali,t<|á|o se zanedbatelné, uré. pá,...p.. časujeho tíha rostla a nakonec;<. mnozí pociéovali jako
''.'ir.,it.ip!ll.z.
*..l...
Ten čione-n
.z
uveden!'ch šesti bodťr zdá| se téčioné složcenové
]'l Í L" li&:tť ÍÍ:#.T:.j i:.*t,
a pos l e d n i Ie Á b-yl
"
po, n u
-. n? n a h l e i.
r r p {j.1rá..- ri L,.'b-ytk.,,,ďJjij: irfd,il& n r'uffi1i.flr,rr,.ierlině pak podaŤi se to .";#a,"*"!ju, is''7 . do*áhnout jeho samoreProdukovatelnost
'I-ady nebyl
^??"Ý
žádny tnezistav, stejně jako nenímožnéb/t...is|cčně těhotnÝ': ,Na jednŽ stianž *i,,
'o,t,ii|i.i,*n1, htaé a sobě ruobsa-,:,;'!:,'PF! né,,utastnt"i,p-i*),a ruzb1.ua ,i1 il, jin^étn, ružje ruustlÍIettlt1111716|, a rw dru,h^é straiž soci. lnÍw1ítson;;i;; sobě prirrcip-saé alastní*tltL1j,u;,, jež on.o!o,,i,
',t onury
.,a iií,,l,í,n*,,,prd,ce-rw taorbě att,stu?.lT&Ci socilÍlnbh ,zíot,a." 1Bouídieu l gi7.lárir.foto
osvobození má i htuboké dŤ|,*.ky pro sociální reflexi. lak do-t|.i(lá Bourdieu, aby vr'bec ;;Ň1
'v.ia3rrr
í{l-'"'..i.t,.o.,,' ů' í.;p*.r. t
;
l< ltňebí osvobodit
:. ď predšta,.y,
"Ť: ..P.otá!.-T- ; ;J:.#ová nttrít.ncemi, cflevědomry"ry;á''i1o
".*u;*;;i. ,eprve ve světě sebe..,.Ir žujícíchse insdt.'i:r srály se zievnymi li5r.rity
"suverénnívr'Ie" indivi-r l r t : t á její relati v ní*,n,y'í" *ná't v. uspoŤ aaáítsociál ního,"eo.j.s,e
I}ourdieu Í1977| uvádí jako pňftlad institucí, jež dodávají dominaci lesk a trva.lttst, šlechtickéíítu-ly,
"t.tnil.le;';;; .
"táá"-i-"l.ďiu.i.',
Pnmí dvě institucebyly ralolucí zrušeny tak ostent.i*n. že jejich ;;;';;;edení zdá|ose nepňi-cházet v ůvahu. zt gu^Pri ." .'"'i.."oy . ákáá;'i6;J.i.ury, a|e bezvah3hou spěchu. Doc. ins.
-Rs?.
K{pk'il čšt
.i"''z.*;, li.r,olu Prramidy pÍaž.-.ského stranickéhá
"p.'atuili.{.up-,o.,rÉo ".Á.dil.}';; tet, napĚíklad ta pís-mcnka oko|o jména moc nepom"r'r.. NIloy;.; ;;"h pro těchu pňi nuce.ltÓm odchodu z míst stutečTe
'""i
; aparátu.
65
Hobbes, jak poukazuje Durkhci-, ,.yiM:.l z pŤedpobd}, ,: "t.
to akt
vúle, jenÍ ui"a vznikíout sociálnlm1r Ťá9:,^..f.to neustále obnovovanf
akt *íb,jenžho udrá{e." [Durkheim l953:l95] A múžemejítje"ště dál
aŽ k pŤe"ctstavě kartežiánskéhouniverza,.i?| nemŮže existovat bez
nepolévuj icíbil ričasti,pŤďstavě, kterou kritizovď užlribnitz v kon.
..i.i Bo'ha, jehož děleh je pohybovat. světem jako tesaŤ pohybuje
,.L.,o.,, ci jáko mlynáŤ, jěnž. rcitÁčímlfnskf kámen tim, žrpŤivádí
vodu na mlfnské kolo".
Máme všechny drlvody věŤit, žerozchod s to.ulo uizí, jeŽje.ákla.
dem vědeckého myštení,# nemohl uskutečnit,dokud se v realitě ne.
zkonstituovaly takové objektivní mechanismy, jako je se\reg1lují9-ís9
trh, kterf teprve, jak uÍ'azuje Polanyl,-Y sobě nutně.?!:i*l. pŤed.
poklad déter:minismu. lSrv. Polanyi l968 a Bourdieu l977.]""
Na mnoha místech mérivahy čtenáŤmohl si pomyslet, žese tu
vlastně pokoušímdokázat íotéŽ,co.nejhoršíbrrlvární tisk, totižŽe to,
co se nďzvalo
'sametovou
revolucí", byl_jen velkolepf podvod k vytňení
zraku proséáčiria ti, co ho aranžovali, dosáhli svého.ajsou-zas:.P.TŠ
., .*i. Nikoli. Snad užnemusím dokládat, že mi nic není vzdálenějšíhonežtakovlto
vfklad.
Solidní historiografie ho lehce vyvrátí.věcně - i metodicky.:
implikuje konspirativirí PoJetí !'ry.l. lko vfsl$ku temn!'ch spiknutí.
No.rberč Wiener tl963] b"ízit kdpi v této souvislosti vyraz."machiavel.
listické Potstídějin", alé.Machiavellimu tímkŤivdí.Je P jn)členídaleko
starší,átátu.''dv archaickém zprlsobu organizace spolďno9ti. Ti' kdož
takto brání "vfsledky
svého revolučníhď odhodlání" pi.9 'temn!'mi
silami starého,režimu", podivili by se, nakolik je samo jejich m.yšlení
v moci temnfch sil . tra<iičního,',.ážo,,ání.Na pravf opak.uka^j:.."5
naše rivaha: ie touŽ k pŤevratu došlo u nás nakonec nikoli na ákladě
konspirace čiáměru, aéužhybateli dejin Pěli.bft ch.a1tisté (a ten
'á't"P
lidí, jenžse rozpomnél, žes nimi vžd1 souhlasil, jen to
'
po.hopitetnlyctr drtvod i"jit), .či
tajemrrá. klika ,.w?d! nomenklatury,
jei poráa taÉaza nitky, nivrt fu-se uskutečnilprávě jako realizace
vektoru kŤíácíchse a vesmes
ry5n3klovanfch d|ouhodobfch áj-.1rúznjch::{l9.li*r1 a ce ch socanÍch skupin1 fu-n' " "tt'í
c".t"
""isami nevěděli, a s vfsledkem, jejž nikdo
'i.'"-frr"r.Uvědomě|é zÁměry a machiavellistické konspirace tu samoďejmě
:T:".:"1y-!"'P"Ťíd.:*i..".l9, ale nevyšly. Všichni .. dJLlii. ""*
..oocxaJl) neceho Jlného, než co
?TÉl.ti.Nerryš|y Á,,Ě,y sa* brežněvovs
ké.garnitu Ťe, jež doufala zvlád no.'t p.'.št'o; l." i"l.á t.á. -.ti.to.'.'rT.i' Pod nížzrlstane všechno na svémmÍstě
i'..;,í,9* "*l, "."ysry4^é.,y pretendentrl moci, kteŤícl.rtěli
.na trojskeil [""i-p.í.'t.jkypŤevéabez ríhony-svúj
ry9iální Fpitat do nooěho, moderni.zovanej ná
"tržníhosocialismu", něv1čly ani konspirace těch, kdož chtě|i zr1sat zase
y q9zadí a dnes vyjednávají
9.to, budou.li asPoit vyšetŤová.i." ,..no.
bodě.:..s.:j"i se ovšem neiealizovaly ani predsavy,odprlrcú ,.ži*., o
lo*, jak budou oni, ažstará mo. p"án., áěht
"''.fu[ti.kou politiku",
t>ez zasta:ralého
.\9nceptu politické it'."y,
"yt.z
*.ua'i ;'.i.; rrdrá
konsensus vzniklf' z odpo.ru.''.o}é. .o'.i.'ny, ž.
';k
'ž
k-;'J# pŤijde
r'..či:st opravdu spiav^edlivá, bez domi,,'.. a vykoŤisťovánítam
l,y|y... Mám to vzPomínat?.Když teď máme' co jsme.chtěli, vypadá to
zatraceně jinak, než jsme si to-pŤedstavovali.
-Á,
teprve bude. eťry mi jakkoli líbípŤedstava, ženeivíc doplatí na
zrněny. poměrrl .stará elita, ouavam *., .fu jako socioloi ;Ňí; vidět
perspektivu složitěji. Nemoh} pŤece sdíletíl.''i, svou p d.t"to., nikolirrc@obnou novorďním.pňďsia..rm o
"od áďka" not- á.,otl, žrp1x1c|u komunistického
.reám} .vyměni-. qor'ny, kdož ; ;Ě" .*i,.lt.nCi podíleli.
li "li :" P'..hj:kou.pŤed'.?''' že,nás" tedy ne (lid
''-.:|T
vyměnit),
?|, ,ty aruhe roáiny" bez milosd a\zn;r 1 r kdyby
všichni chartisté.gPŠ{'i'yí
-p""."tání
pŤekladatelrl, t"eir,
"""ináŤú,íi|ozofi& a dramatikrl, těch l864 signatáirl Charty 77 je
''"
áto.,y ríkol
1rrostě málo - a.podstatná většiná z nich p.,,'ése Ú.'de J.z..,svého
,:'pry. Nepomlie^ani,. pŤidáme.li oněch bg ooo signatáŤrl Ňttonuv<{Í z července l989 i sjéjichrodinami. A pŤidáme.li"zkrátka všechny,
kr|ož upŤímně nenáljděÍlo.y
')oŮéT,
jen.nepovažovati za smpluplné
čive svém. postavení za rozuÁné p"aefisovat. nějaké -Ňr.'lf.j.'-.r:rse tam, kde jsme byli.
Musíme tedy ďekávat, žeelita staré správní moci i ekonomického
sy.stému právě s po.užitÍmsvého kulturníhb kapitálu (neboť informace,
;<.ž o stavu
".-'?ryFh fungování našeho trosfoaars* -.i''Jim nikdo
!t(.vezmc' anižby jim moh| vát tale.nt
1zaujed pro fiďcí P'.áá;zkuše-ttrl.stí. získanf managcmcrlt shill - pokud ho
"maji)
a sociálnÍho kapitálu
;lrrlj<le soutškou
Tiiá|''Í změny v poastatne-"$dflo'"Ir'" *"".'^.*.N<.lD asPoit v podílupodstatné;strir, než bychá^,hlediska historické
3 Z tohoto hlediska také Stalinovo deklaror'ané prodloužení sezÓny pro /ostfu.
jícíse tÍídníboj. na neurčito nebylo jen takticlsfm oryravedlněním represí,
,procesú
a čistek.Byto nevědomfm doznáním, Žearchaizwan.f s-ysté1.neobsahuje
v sobě, ja|r sc sám o sobě púvodně domnívď' P.inciPy.é vla*ní kontinuity.
,Byto
to pť-,,a," qntému, Že bude muset bfi, ably
r udržel, neustá m
.nas,ze?
ním násirÍ do nekánďrra obnovwán. A wšem takévlrazem Stalinoy ihue,Že
na to jeho lidem budou stačit síly. Stačily . ale právě jen do jeho smrti, P* s
celá fiše lačalahroutit.
66 67
spravedlnosti rádi viděli. Yytazny pohyb v této vrstvě poclropitelně
".*ár
a bude pokračovat. hménauvoinila P:"*9T Pro.talentované
.-*t'"p"é lidi, lteŤÍbyli dosud drženi v druhoŤadfch 1":Ť.l na zcela
p"ari'L"i,.t, po't"y.1.ích p.rávě exkluzivitou komunistického klrrbu
boss.t a s'.sterirem kádrovaikeho značkování.owírá se Prostor mladší
aspiruiícígeneraci, ježměla dost trpělivosti 1 inp.tiq9nc9, ie do něho
".i.aá.
v}padli uz á;este v;padnou mnozí, kdož byli spjati se. star!'m
;y;é'".'", áo -i,,"...
"P.o
-í''..ntní.
-age
nti koerciv li rr i pol icej n ího
i,'y-mri.kého donucování užztratili
-*á Ťemota. Sociálnj |apitál. 1ejž
*á;i v starfch sítích,byl kontextuálně vázÁn a devalvoval dramaticky.
Ji.á" p"ap". budou ji'* *.ryznt právě v etablované správní a eko.
'nomicí.e é1itě, ta je is"t. uŽ absorbována starostí o vlastní pŤežití.
o6vírá se ďouhďobÝ
^
, hlediska rrspěchu s1ntémovézměny podstat.
ny boj o restrukt.''ái a redukci stáLní spráyY. Je se co obávat, Že
t.p*ě kobpsy celfch jejích sektorrl (škoĚwí,zd}avotnicwí, veŤejná
b.'"p.č.ost,.riáržbá a r.ohoj ryzi9!Ý!! infrastruktur od kanalizac9 Po
;P"i, socuini zabezpečeni rie'nspes'iy.! a n9adaptabilních.::)
'.1
loMlní
a^ cástet.'ě i na centrální rirovni poíedou skrze novépolitické mecha-
''i.'''y
k vfměně nekompeten1!čh i k organizačním změnám. V eko.
nomice bude cesta k vfměně lidíi k syštémov!'mzmě.nám velkého
vlastnicM neméně zdlouhavá a těŽl<á, snad jen s tímrozdílem, žstu.ie
možné(a nevyhnutelné) zavést kolaps p"a"lkY (bankrot) jukg .*1lÍ
orvek fungování. Ale bude m narážet na tuhf odpor, o to obtížněji
ii.t.o''ut.t.''Ý, žtv tomto bodě management jakkoli staré.struktury
Ir'r.a r.n.. p.oap"ru zaměstnaď a poputistickfm slibrim "zabezpečení
iistot" bude.obtížnéčelit...V oblasti státní a obecní správy pak nepo",i.[e
praktiky a práce se sociálním kapitálem prokazují.všude*Mjď.n9u
houževnato,t, J.iologické studie z Řecka, Portugalskl
"
Spanělska
"r.^.;r
na jejich odolriosr Itálii to twalo vícenež dvacet let' než9e J.':!
iakžákž
'6J,,il",
a j.*tě dnes uvažuj! n|kte{, \ nv.!/: produktiv"|.Jší
L-áái,.p..i''io.i uot.' ve dvía oálehtit si od sociálně nemoderního
jihu... čelajínás těžkéč".y.
Konečnfvfsledek však nenígarantován.osobními vfměnami, ale
svstémovo., ,,něnou: ta, doufejmě, pŤebere lidi s osudovou objektivi.
táu. Jako božíml!'ny ovšem, pomele pomalu.
Budeme pŤirozeně netrpěliví. Nic nám ale nepomúževrlc:t se ke
starí'm iluám.. Nevyhneme * p""*nout do wáŤe skutečnostl, žE nďlo
;;i;i.I.nskou ,*,ě..,, j9ž koirečně opravdu. zrušídominaci a vykoŤis.
Ío"Z"Í,nybrž fu šlo o ,,íě''.,' j.žj. zp-roduktiv$. zkulti""J-..1P":TP"Š
",1,,oo
p"ri.i.ty i ekonomick} piostor pro
".yšší
rirovei1 lidskédrlstojnosti.
vícnemdžeme chtít. jal xu DahrendorÍ: ,V praktirkém žiuotžje
68
obtÍžn,éuaažoaat o
iahtmholi sdružnlÍlidí bez pnlhu d,onirwcc. Kde je spleč.
-'!, y.ry.j! 1twc' J1stí ?ryŤi... sní o sdtubní li^dí bez pnku dombtacc. J, b
snáaě jjith jo.?!, kq.3slnuje lidi a ohn,nžichh ralohtčnÍ]wuzmachu.-V jivj9!,
časech ašak sc celhem h ničema rulndí,leda mad aby rase pŤipraaoaal
Iidi na ruobyčejná dny, jcžmajíhrátht tnld,nt.. Il988:26]
Jďtě džbudeme se loučits rndějí na to, žcsametová rwoluce sluš-
''{r.
zprlsobem, ďe \ze 'bytk'
vymete na smetiště dějin ty, kdožrrám
po létapili krev, všechny, odshora aždolú. I.rčjen ji'tá částpopulace
rná tak silnou touhu.po dominaci, žrjíobětuje všechno: pohoáh,.pŤáte|c,
rodinny Život... těm ostatním to nestojí Á to. Tam, ide se s touto
19uhou 'I"Jqf
i nadání PJo.E'' typ dominace. j.žj. legitimní v nejlepšímze
všech špatnfch zprlsobrl vlády, tedy v tiueralrri démokracii, eá.
stdvá užv liberálnÍ demokracii nic, co by j. trvale vyŤaďlo. označkovat
lr držet pod dohledem mrlžemesnad páitisíc lídí,ale to nás zaďačuje
z-pět do systé.rqr1, k,..ry.Y:9bě neobsáhuje princip své vlastní repro.
<|ukce a musí bft poŤád hlídán, aby se néro}padl, a stejně to celÉově
na věci nic nemění. A.prď by mělo? Pokud
-mi
blvaly' tajemník pro
irleologii bude Fko majitel továrny na slry rozšiŤovát so.rtirřent' ie věci
pho konkurence' alr m1r
-šlpala
na Patyr múj ájem j., by byl čonej.
:ě.š1
v/běr
'rú.
Revolučnízměna_spďívá-v tom,-žE ; á3m,' s,,:e
t|ominace nemúžeužmne donutit' abyčhze sebe dělal blba ve VuuL..
:r nemúžena mne s pendrekem, kdyžmi nebude Po chuti jeho sÍril.
To není malÝ zisk.
' Je orršem mrzuté, žebude mít většíauto nď mám já. Pro jisépojetí sociďismu
jakožto filozofie závisti je to nepiijatelnÍ vfsledek. Těch, kdoi sě takto ideolo
g;zwané ávisti nedokážízbavit, múžemi bÍt i líto,ale budu Protí tomu' aby
se zati dostďi k moci. Užjedrrou jsme dokázali talc dohlédnout na to' .by né
kdo nezbohatl, žejsme všichni piíšernězchudli.
69