TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE A DIFERENCIÁLNÍCH ASOCIACÍ DIVIŠOVÁVENDULA KRIMINÁLNÍ POLITIKA 3.11. 2015 http://chicagoplanninghistory.weebly.com/uploads/1/7/8/6/17862937/734877_orig.jpg?1362445345 CHICAGSKÁ ŠKOLA - 20. a 30. léta - industrializace (i deindustrializace), urbanizace, migrace a s tím spojené asociální jevy (nejen zločin - paralelní výskyt!) - Chicago - obrovský nárůst populace (1860 → 1910) - město jako laboratoř (etnografická metoda) - odmítání individualistických přístupů x zločin jako sociální problém - soc. život na některých územích chaotický a patologický (x lidé) - zločin jako normální odpověď - ekologický přístup k chápání zločinu - „lidská/sociální ekologie“ - vztah lidí a prostředí (města) - prostorová distribuce zločinu - sociologický pozitivismus (ale vliv symbolického interakcionismu) CHICAGSKÁ ŠKOLA - hlavní postavy: - Frederick Trasher (The Gang: A Study of 1313 Gangs in Chicago) - W. F. Whyte (Street Corner Society: The Social Structure of an Italian Slum, 1943); - Robert Park, Ernest Burgess, Clifford Shaw a Henry McKay - jejich výsledky kolektivně tvoří teorii sociální dezorganizace TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - Robert Park (1925): The City: Suggestions for the Investigation of Human Behavior in the Urban Environment - město - nejen fyzická, ale i morální organizace (vzájemný vliv), produkt lidské povahy - město jako ekologický systém - vzájemně závislé vztahy (vytvářené při adaptaci), vývoj dle ‚přirozených‘ sociálních procesů - lidská ekologie (human ecology) - časo-prostorové vztahy lidí ovlivněné silami prostředí (produktem soutěže a výběru) - sousedství - určitá kontinuita hist. procesů; prostředí tvořené zkušenostmi a vzpomínkami předchozími obyvateli - vliv na organizaci města: velikost, koncentrace a rozložení obyvatelstva - TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - sousedství (neighborhood) - úpadek jeho vlivu (rozvoj dopravy a komunikace, dělba práce) - organizace - společné zájmy (x osobní vazby, spolky, kultura...) - úpadek lokálních vazeb a oslabení omezení a zábran primární skupiny vlivem městského prostředí (individualizace) → nárůst neřestí a zločinu - kontrola založená na mravech (spontánní) → právo - zároveň rozšíření záběru formální kontroly (politická role kriminalizace; role veřejného mínění x mravy) TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - E. Burgess (1925) - růst města - s tím spojené změny (sociální problémy) - pro růst příznačná mobilita - tendence demoralizovat osobu - model města - soustředné kruhy - 5 zón - tzv. území v přechodu (area in transition) - dizorganizace jako reorganizace - není tedy patologická TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - Shaw a McKay (1942): Juvenile Delinquency in Urban Areas - testují Burgessův model - rozložení kriminality mladistvých ve městě - povaha sousedství (neighborhood) spíše než jednotlivce ovlivňuje zločin - vztah zločinu k zóně v přechodu a ke složení obyvatelstva (míra chudoby, mobilita, rasová heterogenita) - absence normativních kontrol ze strany rodiny a komunity → sociální dezorganizace → zločin (vliv na teorii sociální kontroly) - „chudší“ oblasti - diverzita norem chování (subkultura sousedství) - možné (ilegálnímu) chování se naučit od dospělých zločinců - koncept kuturního přenosu (cultural transmission) (generační) TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - Chicagská škola a zločin - 2 zásadní hypotézy (1) současný výskyt zločinu a sociálních problémů (chudoba, nezaměstnanost...) (2) přetrvávání oblastí s vysokou mírou zločinnosti (nezávisle na konkrétním obyvatelstvu, konkrétní rasové/etnické skupině) - dimenze organizace - komunity sociálně organizované (solidarita, soudržnost) x dezorganizované - vztah zločin-sociální dez/organizace určován neformální soc. kontrolou - exogenní vlastnosti sousedství → soc. vazby → neformální soc. kontrola → zločin (Sampson 1987) - ekol. faktory (chudoba, mobilita, heterogenita) - jen nepřímý vliv KRITIKA TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - odlišné i protiřečící si ideje - nejasné pojetí „kriminálního (delikventního) území“ i sousedství - tautologie (vztah zločinu a sociální dezorganizace) - nejasná konceptualizace neform. soc. kontroly a soc. vazeb - ekologický model ignoruje třídní konflikt a nerovné rozložení moci - ignoruje organizovaný zločin a zločiny mocných - determinismus - oficiální statistiky TEORIE SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE - vliv na teorii sociálních kontrol a subkulturní přístupy - etnografický výzkum (hloubkové rozhovory), zúčastněné pozorování - Oscar Newman (1972) - „defensible space“ - hypotéza rozbitého okna (broken window hypothesis) - James Wilson a George Kelling (1982) - „zločin plodí zločin“, spirála zločinu a výtržností - nemožnost postihnout pravé příčiny zločinu - pravicový (kriminologický) realismus - „community policing“ a politika nulové tolerance (asociální jevy na ulici) - situační prevence zločinu (situational crime prevention) TEORIE DIFERENCIÁLNÍCH ASOCIACÍ - CS - problém smíření náhledů na patologii a diverzitu - řešením odmítnutí pojetí společnosti jako konsensuální x normativní pluralita - to umožňuje přijmout konflikt (střet odlišných souborů sociálních vztahů) - Edwin Sutherland - „depatologizuje“ kriminální oblasti -1937: zločin bílých límečků - kritika spojování zločinu s chudobou a přílišného opírání se o oficiální statistiky - zločin bílých límečků větší dopad na sociální (dis)organizaci - role vyšší třídy ve vztahu k trestnému zákonu TEORIE DIFERENCIÁLNÍCH ASOCIACÍ - nutnost nové teorie - obecné procesy (co zahrnou i krim. bílých límečků) - (1) diferenční organizace a diferenční asociace - navazuje na Shawa a McKaye - sociální přenos kultury (i zločinného chování) - zločin jako dominance definic příznivě nakloněných porušování zákona - procesem učení se vztahy s dalšími osobami (techniky i motivy) - motivy jako lingvistické konstrukty - (2) sociální dizorganizace - role komunity a proces individualizace TEORIE DIFERENCIÁLNÍCH ASOCIACÍ - kritika: - člověk jako pasivní příjemce ne/zločinných motivů (přílišný vliv ekologie) (reakce: Glaser - teorie diferenční identifikace) Sutherland později přidává dvě proměnné: objektivní příležitost a přítomnost/absence alternativního chování (legálního) - vysvětluje spíše skupinový zločin a stabilní kriminální role - problematická operacionalizace a tedy testování teorie - nejasný původ delikventní subkultury - POUŽITÁ LITERATURA -Burgess, Ernest. 1925. „The Growth of the City. An Introduction to a Research Project“. In: Park, Robert E. – Burgess, Ernest W. The City. Chicago: The University of Chicago Press, pp. 47-62. -Burke, Roger Hopkins. 2009. An Introduction to Criminological Theory. Willan Publishing, pp. 110-141. - Cambridge, Mark. 2014. SSLC502 Classical Criminology - Chicago School, přednáška (https://www.youtube.com/watch?v=bRozEDlg70o). -Carrabine, Eamonn et al. 2009. Criminology: A sociological introduction. New York: Routledge, pp. 73-79. -Hayward, Keith and Morrison, Wayne. 2009. „Theoretical criminology: a starting point“, In: Hale, Chris et al. 2009. Criminology. New York: Oxford University Press. pp. 73-102. -Kubrin, Charis E. 2011. „Social Disorganisation Theory: Then, Now, and in the Future“. In: Krohn, Marvin D. et al. Handbook on Crime and Deviance. Heidelberg: Springer, pp. 225-236. -Marsh, Ian (Ed.). Crime and criminal justice. Abingdon, Oxon, New York: Routledge. POUŽITÁ LITERATURA II -Matsueda, Ross L. 1988. „The Current State of Differential Association Theory“, Crime & Delinquency, Vol. 34, No. 3, pp. 277-306. -Park, Robert E. 1925. „The City. Suggestions for the Investigation of Human Behavior in the Urban Environment“. In: Park, Robert E. – Burgess, Ernest W. The City. Chicago: The University of Chicago Press, pp. 1-46. -Park, Robert E. 1925. „Community Organization and Juvenile Delinquency“. In: Park, Robert E. – Burgess, Ernest W. The City. Chicago: The University of Chicago Press, pp. 99-111. -Sutherland, Edwin. 1940. „White-Collar Criminality“, American Sociology Review, Vol. 5, No. 1, pp. 1-12. - Taylor, Ian et al. 2003 (1973). The new criminology: for a social theory of deviance. London and New York: Routledge, pp. 110-130. - Tierney, John. 2006. Criminology. Theory and Context. Harlow: Longman, pp. 81-99.