Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií Seminární práce z předmětu ENS 108: Ekologie krajiny Mapování vybraného úseku krajiny Dzina Dolbik UČO 427470 K vypracování seminární práce jsem si vybrala území v okolí vesnice Střemeníčko v Olomouckem kraji na Střední Moravě. Byla jsem tam jednou na jaře, před 9 měsíci. Jela jsem tam, abych udělala krátký pohovor s majitelem ekologické farmy “Ve dvoře”, která se tam nachází, v rámci zajímavého úkolu, který jsem dostala jako studentka oboru “Ochrana zvířat a welfare” na VFU. Ten den jsem se tou krajinou hodně procházela a měla jsem možnost zapamatovat si některé detaily. Zbytek jsem dohledala na internetu. Obec Střemeníčko Střemeníčko je malá vesnice, část obce Luká, v okrese Olomouc. K trvalému pobytu je zde hlášeno 78 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1384. Lokalizace Zkoumaný úsek: Ortofoto z geoportalu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (CZUK): Ukázky z historie První písemná zmínka o Střemeníčku pochází již z roku 1384. Zmínky o většině okolních obcí se taky datují do 13.- 14. století. Tedy je zřejmé, že tato krajina je již velmi dávno osídlena, a působí na ni antropogenní faktory, především, obdělávání půdy a chov skotu (zástavba není tak významná vzhledem k malé velikosti obce). Ve městě Litovel, které se nachází nedaleko Střemeníčka, byl v r. 1724 postaven morový sloup na památku ukončení morové epidemie. Můžeme tedy předpokládat, že v tomto období kvůli epidemii se okolní krajina částečně vylidnila a poněkud zdivočela. Epidemie ale nebyla dlouhá, proto tyto změny taky netrvaly dlouho a nebyly pro krajinu příliš významné. Na mapě z 2. vojenského mapování, které se provádělo vice než před 150 lety, je vidět, že se zkoumaný úsek krajiny skoro vůbec nelišil od současného stavu, dokonce již tehdy existovala farma na samotě (uprostřed obrázku). II. vojenské mapování – Františkovo (1836-1852): Popis území Biogeografická oblast – kontinentální. Zkoumaný úsek krajiny není součástí zvláště chráněného území. Je součástí Drahanské vrchoviny a podle map Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (UHUL) patří do přírodní lesní oblasti “Hornomoravský uval”. Přírodní lesní oblasti jsou území vymezená v rámci průzkumu lesních stanovišť na základě geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. (http://www.uhul.cz/nase-cinnost/oblastni- plany-rozvoje-lesu/prirodni-lesni-oblasti-plo) Střední nadmořská výška v okolí Střemeníčka je 400 až 500 m. Je zajímavé, ze Střemeníčko leží na pomezí hned 3 klimatických oblasti, které ho ovlivňují: MT5, MT9 a MT10. Samozřejmě, rozdíly mezi těmito klimatickými oblastmi jsou jenom velice mírné. Společné rysy: dlouhé, teplé a suché léto, krátká zima a krátká přechodná období. Mapa biotopů Podle katalogu biotopů ČR: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky L3.1 Hercynské dubohabřiny L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy T1.6 Vlhká tužebníková lada T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd Podle směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: 6510 Nížinné sečené louky s druhy (Alopecurus pratensis, Sanguisorba officinalis) 9170 Dubohabrové lesy typu Galio-Carpinetum 6430 Vlhkomilná vysokostébelnatá lemová společenstva nížin a horského až alpínského výškového stupně 91E0 Lužní lesy s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Na základě map a pozorování jsem udělala vlastní mapu základních biotopů: Potenciální přirozená vegetace Podle legendy mapy potenciální přirozenou vegetací tohoto úseku krajiny jsou bikové bučiny. Podle geobotanické mapy současnou převazující vegetací jsou taky bikové bučiny (a dubo-habrové háje). Ekologická stabilita a ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK) Jak jsem se zmínila výše, potenciální přirozenou vegetací tohoto úseku krajiny jsou bikové bučiny, a podle geobotanické mapy současnou převazující vegetací by měly být taky bikové bučiny (a dubohabrové háje). Přitom ale, jak ukazují mapy biotopů, v současné době se na tomto území bikové bučiny skoro vůbec nevyskytují, převládají tam dubo-habrové a lužní jasanovo-olšové lesy. Navíc je dobře vidět, že velká část úseku je pozměněna k hospodářským účelům (je tam orná půda a pastviny). Kdyby vliv člověka jako faktor působení v dané lokalitě úplně zmizel, pravděpodobně by na vetší části území postupně vyrostl listnatý les. Je tedy zřejmé, že ekologicky nejstabilnější na tomto území je listnatý les, který zároveň můžeme v poměru k okolnímu prostředí přiradit k EVSK. Do EVSK je možné zařadit i přírodě blízké louky v okolí biofarmy “Ve dvoře”. Udělala jsem jednu společnou mapku pro tyto dva ukazatele. Význam pro ekologickou stabilitu území: Úseky se středním významem (přírodě blízké louky) a s velkým významem (listnaté lesy) považuju za EVSK. Kulturně významné prvky v krajině V Střemeníčku se nachází pravoslavný chrám sv.Václava z r. 1936. Nejvýznamnější druhy rostlin: dub letní, habr obecný, olše lepkavá, jasan ztepilý, buk lesní. Zdroje: http://mapy.nature.cz http://mapy.cz http://obec-luka.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99emen%C3%AD%C4%8Dko http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ http://www.uhul.cz/nase-cinnost/oblastni-plany-rozvoje-lesu/prirodni-lesni-oblasti-plo http://www.litovel.eu/cs/turistika/prochazka-historickou-litovli/morovy-sloup.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Katalog_biotop%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/priloha_i.pdf Vondrušková: Mapování krajin (https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2014/ENS108/_mapovani- biotopu-vondruskova.jpg