Spolupráce či boj s přírodou, hledání spojitostí funkcí, výnosů, řešení a přiměřených technologií. Srovnávací analýza permakultury s jinými filozofickými platformami. Kateřina Štěpánková Spolupráce a koloběh •Klíčem permakultury je nahradit konkurenci spoluprací •Jídla i místa je dostatek- problém v dostupnosti, distribuci a plýtvání. •Věci dovážené- mnoho negativních vlivů • dopady i na farmy- mnoho pesticidů, chemických hnojiv • tzv. efektivní zemědělství (lze ušetřit náklady na dopravu • marketing a balení) •Důležité je, • aby látky a energie ze systému • neunikaly, ale byly v koloběhu Rady k spolupráci •Používat spíše zdomácnělé druhy než nějaké nové agresivní, které by mohly narušit naši rovnováhu •Pomáhejte lidem stát se soběstačnými a propagujte odpovědnost vůči komunitě • X ekonomicky smýšlející- nechat si pro sebe, může z toho být užitek pro mne, lze to prodat- komodifikace) •Vyhledávejte řešení ne problémy •Pracujte jen tam, kde to má smysl (strom, kde vyroste, lidi, kteří se učit chtějí) •Důležitá péče o lidi, pouze malá část- rozhodující účinek na stav živého systému • • • Každý ovlivňuje •Každý prvek (dům, cesta, rybník) je umístěn ve vzájemném vztahu k ostatním, mohou si pomáhat. •Každý prvek vykonává mnoho funkcí •A zároveň jednu funkci vykonává mnoho prvků. •Každý prvek je dobré si probrat • • Například funkční analýza slepice aneb můžete spolupracovat i se slepicí 1. Seznam vrozených charakteristik •Každá má jinou barvu (světlejší- lépe tolerují teplo) •Váha: lehčí lépe létají (jiné nároky na oplocení) •Každá se jinak stará o mláďata •Jinak snáší •Podívat se na osobnost: každá hrabe, sedí na vejcích, tvoří hejna, létají. • 2. Seznam základních potřeb •chráněný příbytek, voda •popelení v prachu, aby se mohly zbavit vší •pár společnic, aby nebyly osamělé •potřebuje krmivo- je potřebné to začít propojovat s jinými prvky našeho systému (chceme dosáhnout toho, aby slepice hrabala a zobala potravu SAMA). Kdykoliv zabráníme slepicím (i jiným organismům) aby se chovaly přirozeně, tedy sbíraly potravu samy- musíme to dělat za ně my. •Naše práce a znečištění prostředí jsou vždy důsledkem nesprávně navrženého nepřirozeného systému. 3. Slepičí produkty •maso, vejce, peří, trus, oxid uhličitý, zvuky, teplo, metan •pokud i ty nevyužijeme pro uspokojení potřeb jiných prvků našeho systému, čeká nás další práce a znečištění. Nechat se chovat přirozeně •Nechat je se pohybovat tam kde přinesou užitek, udělají spoustu práce. •Kurník lze například postavit hned vedle skleníku (jejich těla zahřejí skleník), spotřebují většinu odpadů. •Podobně v lese nebo na poli prohrabávají a tím tedy zkypří půdu a sezobou plevel, zanechávají za sebou trus, který hnojí, v lese si také mohou najít místo na spaní. Ale pozor •Tím, že zasahujeme, je potřeba dobře zvážit a vybírat! •Výběr vhodných druhů vyžaduje důkladné vědomosti o uvažovaných zvířecích nebo rostlinných druzích: • musíme poznat jejich tolerance, potřeby a produkty. Abychom nezůstali jen u slepice •Například u rostlin jsou na místě otázky: • Opadává jí listí nebo je stálezelená? • Má agresivní kořenový systém? • Do jaké výšky doroste? • Roste rychle a žije krátce nebo roste pomalu a žije dlouho? • Má hustou nebo řídkou korunu? • Odolává dobře nemocím nebo je k ním náchylná? • Je možné ji okusovat/spásat/stříhat/sekat nebo při silnějším ořezávání/omlazování zahyne? • Přiměřené technologie •fungují na obnovitelnou energii • (voda, vítr, slunce apod.) •technologie v souladu s přírodou •k filozofickému přístupu Predátorské paradigma Biofilní duchovní paradigma •Josef Šmajs český filozof: •Kořistnický duchovní základ kultury (predátorské paradigma) šířený dnešní vědou, vzděláním a politikou je třeba nahradit vztahem respektu a úcty k přírodě, biofilním duchovním paradigmatem. •Vše je tvořeno dvěma systémy: přírodou a kulturou. Je tam vzájemný rozpor, nechovají se kompatibilně, je tam konkurence. Kultura je vybudovaná na jiném jazyku (například buldozér nezapadne do přírody). •Člověk je pouze součást přírody a je jeho nutnou podmínkou k existenci, naopak to není. Je potřeba aby se kultura změnila v biofilní kulturu jinak nepřežijeme. Je potřeba uznat nadřazenost systému. Člověk je sice vrchol evoluce, ale produkty nejsou: například počítač se nemůže měřit se sýkorkou (neumí se reprodukovat, fotosyntetizovat apod.) Antropocentrismus (z řeckého anthrópos, člověk, a kentron, střed) •Názor, postoj či způsob myšlení jehož středem je člověk. Také egoistické chování, lze ho často kolem sebe pozorovat. Kritika vychází z holistických a environmentalistických pozic a vytýká mu především přezíravý a kořistnický přístup k ostatním živým bytostem a k přírodě. •Rostliny a živočichové jsou brány jako objekty, jako něco, co je člověku vzdálené. Antropocentrismus uznává pouze hodnotu člověka a všechno v přírodě dělí jen podle toho, zda je člověku užitečné nebo naopak škodlivé. Převládá v dnešním světě a jeho důsledky jsou v celé šíři totožné s kapitalistickou společností a industrializací. Věří v neomezený růst a chce vládnout nejen technice, ale i světu, přírodě. Její originalita člověku překáží a tak kde přijde chce stavět, tam musí tráva, stromy i živočichové ustoupit. • Permakultura •Člověk správce, ale v souladu s přírodou a okolím, místem. •Aby fungoval co nejpřirozeněji, bez potřebných vnějších vstupů. • (na rozdíl od antropocentrického- tramvaj sama nepojede) •Nejde pouze o jedince (biocentrismus) •Ale hlavně o dobré fungování celku, ekosystému (ekocentrismus). Postřehy ze Záježové Semináře, kurzy, předávají myšlenky dál Potravinová banka Spolupráce s králíkem Po domácku vyrobené atrakce Idylka Pak jsme se měli snažit my Děkuji za pozornost Literatura •MOLLISON, Bill. Úvod do permakultury. 2. vyd. Tyalgum: Tagari Publications, 1998, 178 s. •http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/nr/nr1_02.htm •