2.INSTITUCIONÁLNÍ POZADÍ TVORBY POLITIK Proč jsou instituce důležité? ■ Daren Acemoglu a James Robinson (2012): Why Nations Fail. Crown Business. “Proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč je rozděluje bohatství a chudoba, zdraví a nemoci, hojnost jídla a hladovění? Může za to kultura, náboženská víra, podnebí, geografické uspořádání? Nebo snad neznalost náležitých opatření a hospodářských strategií?” è Mohou za to instituce Inkluzivní vs. Extraktivní instituce Stabilita => respekt k vlastnickým právům „Trhy ponechané svému osudu mohou ztratit svoji inkluzivitu a stále více je mohou ovládat lidé s ekonomickou a politickou mocí.“ Způsob dělaní politiky ovlivňuje její výstupy. Co je to demokracie? (Robert A. Dahl, 1971) ■ Právo volit ■ Právo být zvolen ■ Právo politických leaderů soutěžit o podporu a voličské hlasy ■ Svobodné a spravedlivé volby ■ Svoboda sdružování ■ Svoboda projevu ■ Alternativní zdroje informací ■ Instituce pro tvorbu veřejných politik závislé na volbách či jiných projevech preferencí Je jen jedna demokracie? ■ Reprezentativní demokracie – občané rozhodují, kdo je bude reprezentovat Podreprezentování učitých skupin a politics ‘facilitating’ professions (1) Promissory representation; (2) anticipatory representation; (3) gyroscopic representation; (4) surrogate representation (Mansbridge 2003) ■ Participativní demokracie – rozhodnutí s důrazem na přímou participaci občanů (referendum – otázky iniciace referenda občany, potřebné účasti pro platnost referenda, znění otázky) ■ Deliberativní demokracie – snaha o konsenzus napříč všemi skupinami občanů (občanské parlemanty, slyšení, konsenzuální konference) Jak srovnávat demokracie ■ Democracy index (The Economist Intelligence Unit) (1) Volební pluralismus; (2) Fungování vlád; (3) Politická participace; (4) Politická kultura; (5) Občanské svobody ■ Democracy ranking (1) Politika (50 %); (2) Gender (10 %); (3) Ekonomika (10 %); (4) Znalosti (10 %);; (5) Zdraví (10 %); (6) Životní protředí (10 %) ■ Freedom House Index Each country and territory is assigned two numerical ratings— from 1 to 7 — for political rights and civil liberties, with 1 representing the most free and 7 the least free. The two ratings are based on scores assigned to 25 more detailed indicators. Současný vývoj ■ Freedom House Index Maďarsko – pokles v politických právech z 1 na 2 vinou předvolební kampaně (slanted media coverage, the misuse of state resources, gerrymandering, and campaign spending problems) ■ Democracy Index The Czech Republic’s score fell from 8.06 to 7.94, reflecting the recent track record of short-lived governments and declining popular trust in political parties and institutions, meaning that it fell out of the “full democracy” into the “flawed democracy” category, leaving eastern Europe without a single full democracy. Jak se liší politické systémy (Lijphart 1999, 2012) Exekutivně stranická dimenze ■ Koncentrace vládní moci ■ Exekutivně-legislativnívztahy ■ Stranický systém ■ Volební systém ■ Systém zájmových skupin Federálně unitární dimenze ■ Centralizovaná vláda ■ Distribuce moci ■ Rigidita ústavy ■ Možnosti soudního přezkumu legislativy ■ Postavení centrální banky Westminsterský model (Velká Británie, Nový Zéland do roku 1996,Barbados) ■ Koncentrace vládní moci v jednobarevných vládách ■ Dominance vlády ■ Systém dvoustran ■ Většinovýa disproporční volební systém ■ Pluralismus zájmových skupin(žádná skupina nedominuje,elitysoutěží o přístup k tvůrcům politických rozhodnutí) ■ Centralizovaná vláda ■ Koncentrace legislativní moci v jednokomorovém parlamentu ■ Ústavní flexibilita ■ Absence soudního přezkumu ■ Závislá centrální banka The United Tasmania Group (Austrálie) ■ Stavba vodní elektrárny a přehrady na území Lake Pedder ■ 1967 – neúspěšná petice na podporu jezera podepsalo 10.000 obyvatel Tasmánie ■ Konsenzus hlavních stran na podpoře vodní energie a neúspěšný lobbying ochránců přírody ■ 1972 – koalice kandidátů sympatizujících k ochraně přírody (jako strana začali fungovat od roku 1974) ■ The New Ethic (Dick Jones) – sociální a politická změna ■ Těsně nezískali křeslo v tasmánském parlamentu ■ Rétorika nové strany upozorňovala na podobnosti mezi dominujícími stranami ■ Strana skončila v roce 1977 vzhledem k malému množství finančních zdrojů a časové náročnosti The Values Party (Nový Zéland) ■ The Save Manapouri Campaign – celonárodní kampaň – podpora od socialistické Labour Party ■ Příroda jako součást národního novozélandského dědictví ■ 1972 – The Values Party (The Blueprint for New Zealand: An Alternative Future) ■ Kosmopolitní charakter strany (30 procent členů byli lidé, co se narodili na NZ a žili mimo něj, 17 procent lidé narození mimo NZ) (Dann, 1999) ■ Kritika starých hodnot socialistické Labour Party (důraz na ekonomický rozvoj, odmítání potratů, kriminalizace homosexuality) ■ Popularita strany přiměla Labour Party změnit svou rétoriku ■ Strana skončila vinou rozdělení na (1) část usilující o etablování politické strany a (2) část, která chtěla hlubší společenské změny a podporu společenských alternativ Konsenzuální model (Švýcarsko, Belgie a EU) ■ Koncentrace vládní moci v širokých koaličních vládách ■ Rovnováha mezi legislativní a exekutivnímocí ■ Systém mnoha stran ■ Proporční volební systém ■ Korporativismus zájmových skupin (tripartita, relativněmálo relativněsilných zájmových skupin a dobrá pozice střešních organizací) ■ Federální a decentralizovaná vláda ■ Silný dvoukomorový parlament ■ Pluralismus zájmových skupin ■ Ústavní rigidita (Švýcarsko – referendum o změně v ústavu jak na národní úrovni, tak na úrovni jednotlivých kantonů) ■ Absence soudního přezkumu ■ Nezávislostcentrálních bank Struktura politických příležitostí v konsenzuáůních systémech ■ “Soubor charakteristik dané instituce, která určuje relativní schopnost (vnějších) skupin ovlivnit rozhodovací proces v rámci instituce.” (Princen a Kerremans, 2008) ■ Otevřenost systému ■ Počet a kvalita přístupových bodů (insider vs. outsider stretegie) ■ Pltaformy institucionálního zapojení v ČR: (1) Poradní orgány; (2) Připomínkové řízení; Strany zelených v národních vládách (Poguntke 2002) ■ Itálie a Německo – zkušenost zelených s regionálními vládami před vstupem do celostátní politiky ■ Usměrnění organizační po vstupu do celostátní politiky ■ Malé strany v koaličních vládách – efekt na policy na velikosti koalice ■ Itálie a Francie – Zelení jako součást předvolebních koalic ■ Portfolia ve vládách – (1) životní prostředí; (2) zdraví, zemědělství, ochrana spotřebitele; (3) politika lidských práv