Peter Spáč 27.10.2015 Techniky sběru dat —Dotazník — —Rozhovor — —Pozorování — —Analýza dokumentů Rozhovor, pozorování —Vhodnější pro kvalitativní výzkum — —Využití však i v kvantitativním výzkumu — —Různá míra obtrusivnosti — —Použití ve výzkumu: —Samostatné —Postupné —Kombinace — Rozhovor vs. dotazník (Disman) —Podmínky obou technik výrazně závisí od použité formy Vysoké náklady Nízké náklady a vysoká efektivita Časová náročnost Nízká časová náročnost Nároky na vyškolení tazatelů Nároky na tazatele nízké Málo přesvědčivá anonymita respondenta Relativně přesvědčivá anonymita Riziko interviewer bias Interviewer bias minimalizovaný Postačuje nižší iniciativa respondenta Vysoké nároky na iniciativu respondenta Otázky je těžší vynechat Obejití otázek je jednodušší Jistota, že odpovídající je skutečně respondent Odpovídat může jiná osoba než respondent Vyšší „návratnost“ Nízká návratnost Rozhovor — —Nejde o jednoduchý a nerušený přenos informací — —Komplexita zúčastněných osob —Interviewer bias —Respondent chce působit lépe — —Komplexita komunikace —Interpretace otázek a odpovědí —Informační šum —Nepochopení Otázky — —Kvalitativní rozhovor – využití otevřených otázek — —Otázky v rozhovoru ≠ výzkumné otázky — —Nároky na sestavení: —Neutrální —Jasné —Jednoduché —Logicky seřazené — —Zásady tvorby otázek se neliší od dotazníku Otázky — —„Jaký pocit jste měli z volební kampaně před posledními volbami do Senátu?“ — —„Jak hodnotíte politiku současné vlády?“ — —„Pamatujete si ještě průběh tohoto zasedání?“ — —„Jaký máte názor na to, že v našem státu existuje systém financování politických stran z veřejných zdrojů?“ — Pořadí otázek —Úvod: —Cíl – prolomit ledy —Jednodušší, popisné otázky — —Klíčové otázky (na interpretaci, názory, pocity) až v dalších fázích — —Demografické otázky: —Nenápadně v průběhu rozhovoru —Na konci — —Podobné zásady jako u dotazníku — — Výzkumník —Úspěšnost rozhovoru silně závisí na osobě výzkumníka — —Jeho role se neomezuje pouze na automatické kladení otázek — —Vystupuje jako rovnocenný partner respondenta — —Do průběhu rozhovoru zasahuje i jinými způsoby než jen otázkami (motivace respondenta, sondáž) — —Riziko – interviewer bias Zaznamenávání dat — —Více možných postupů: —Poznámky —Audio —Video — —Odlišná míra pocitu anonymity — —Odlišná otevřenost odpovědí — —Možnost změny v průběhu rozhovoru — Druhy —Podle míry strukturovanosti: —Strukturovaný —Semi-strukturovaný —Nestrukturovaný — —Podle způsobu vedení rozhovoru: —Formální —Neformální — —Podle počtu respondentů: —1:1 —Skupinový — — Druhy —Strukturovaný: —Dopředu připravené otázky —Vzájemná kompatibilita vícera rozhovorů —Minimalizace vlivu osoby výzkumníka —Slabiny - restrikce na určité téma, oslabená individuálnost rozhovorů — —Nestrukturovaný: —Bez dopředu připravených otázek —Improvizace, konverzační styl rozhovoru —Nižší vzájemná kompatibilita, vyšší individuálnost — Zásady pro dobrý rozhovor —Důkladná příprava — —Test rozhovoru — —Dostatečný prostor pro respondenta a pro jeho odpovědi — —Jednoduché, srozumitelné, neutrální otázky (viz. chyby otázek při dotazníku) — —Dodržování časových dohod — Zásady pro dobrý rozhovor —Výzkumník: — —Cíl – získat data, ne posuzovat respondenta —Neklást víc otázek souběžně —Nejprv se ptát na přítomnost, až potom na minulost a budoucnost —Přiměřené chování, respekt k respondentovi —Poskytnutí informací o výzkumu —Respondent musí být informován o způsobu zaznamenávání dat — Skupinový rozhovor —Alternativa k rozhovoru 1:1 — —Víceré názory a postoje jsou vázány na sociální interakce — —Skupiny respondentů: —Homogenní vs. heterogenní —Úmyslné spojování protikladů za účelem vzniku polemiky — Skupinový rozhovor —Postup: —Uvedení tématu výzkumníkem —Diskuse —Metadiskuse (diskuse o diskusi) — —Možné problémy: —Schopnost výzkumníka sladit cíle diskuse s jejím reálným vývojem —Rozdílná míra zapojení jednotlivých respondentů Pozorování —Získávání dat prostřednictvím smyslového vnímání – výzkumník nezasahuje, pouze zaznamenává — —Cíl – získat data o tom, co se skutečně děje (vs. rozhovor, dotazník – to, co si myslí respondenti) — —Převážně popisný charakter — —Etnografické studie — —Buď jako hlavní technika zisku dat anebo doplnění dat získaných jinak http://www.investmenteurope.net/IMG/074/89074/man-telescope-370x229.jpg?1257356009 Pozorování – možné slabiny —Silná zátěž na osobu výzkumníka — —Limitovaná schopnost postřehnout celé dění — —Vnímání ovlivněné subjektivitou — —Vnímání pouze toho, co chce být vnímané — —Chování osob se může měnit pod vlivem vědomí, že jsou pozorovány Pozorování - druhy —Zúčastněné —Přímá účast výzkumníka ve skupině —Těžší pokud vystupuje skrytě —Využití – málo prozkoumaný jev, odlišnost vnímání členů a nečlenů, nepřístupnost pro nečleny — —Nezúčastněné —Výzkumník není členem skupiny —Méně obtrusivní, současně ale omezený přístup k členům —Často následuje po zúčastněném pozorování Pozorování - druhy —Otevřené: —Výzkumník netají svou identitu —Soulad s etikou výzkumu —Možný negativní vliv na chování členů skupiny a možnost získání dat — —Skryté: —Výzkumník tají svou identitu —Těžší pokud jde o zúčastněné pozorování —Riziko účasti na problematických až ilegálních aktivitách skupiny —V některých případech nevyhnutný postup — Pozorování - druhy —Strukturované: —Zaznamenávání kvali i kvanti dat —Připravené podklady pro zaznamenávání údajů (např. početnost výskytu konkrétní aktivity) —Snižuje subjektivnost vnímání — —Nestrukturované: —Zaznamenávání dat bez dopředu stanovených kritérií —Větší pokrytí —Riziko subjektivity —