PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
SYLABUS PŘEDMĚTU
PRACOVIŠTĚ Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií
PŘEDMĚT PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
FORMA STUDIA kombinované studium
ŠKOLNÍ ROK PS 2015
GARANT Mgr. Miroslav Šipula
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
OBSAH
OBSAH ____________________________________________________________________________________ 2
VYUČUJÍCÍ _________________________________________________________________________________ 3
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU ________________________________________________________________ 3
CÍL PŘEDMĚTU______________________________________________________________________________ 3
ORGANIZACE PŘEDMĚTU _____________________________________________________________________ 3
POŽADAVKY NA UKONČENÍ PŘEDMĚTU _________________________________________________________ 4
Písemné úkoly ______________________________________________________________________________ 4
ÚKOL 1: Komunikace v pomáhajících profesí __________________________________________________ 4
ÚKOL 2: Najdu sociální psychologii? _________________________________________________________ 4
Zkouška ___________________________________________________________________________________ 6
DŮLEŽITÉ BODY, KTERÉ JE DOBRÉ MÍT NA PAMĚTI ________________________________________________ 7
PLÁN STUDIJNÍCH SETKÁNÍ ___________________________________________________________________ 7
STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘEDMĚTU ____________________________________________________________ 8
Literatura ______________________________________________________________________________ 8
Studijní materiály předmětu _______________________________________________________________ 9
TEMATICKÉ OKRUHY________________________________________________________________________ 10
Mezilidská komunikace a vztahy mezi lidmi aneb kdo, co, kde, proč a jak __________________________ 10
Komunikační dovednosti při pomáhání druhým (dovednosti v profesionálním prosociálním chování) ___ 11
Partnerské vztahy v období adolescence a dospělosti__________________________________________ 12
Výcviková, tréninková a terapeutická skupina ________________________________________________ 13
Sociálně psychologické aspekty duševního zdraví _____________________________________________ 13
Sociální psychologie při výběru, hodnocení a rozvoji lidí________________________________________ 14
Interpersonální aspekty emocí ____________________________________________________________ 15
Prosociální chování u dobrovolníků, v organizacích a v běžném životě ____________________________ 17
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
VYUČUJÍCÍ
Mgr. Miroslav Šipula, garant předmětu
Katedra psychologie, FSS MU
e–mail: miro@fss.muni.cz
Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
e–mail: lacinova@fss.muni.cz
prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
e–mail: macek@fss.muni.cz
PhDr. Radka Michalčáková Neužilová, Ph.D.
IVDMR FSS MU
e–mail: michalca@fss.muni.cz
Mgr. Ing. Jakub Procházka
Katedra psychologie, FSS MU
e–mail: jak.prochazka@mail.muni.cz
Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.
Katedra psychologie, FSS MU
e–mail: trihacek@mail.muni.cz
doc. PhDr. Martin Vaculík, Ph.D.
Katedra psychologie, FSS MU
e–mail: vaculik@fss.muni.cz
prof. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D.
Katedra psychologie, FSS MU
e–mail: vybiral@fss.muni.cz
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
Předmět PSY709 Aplikovaná sociální psychologie je jednosemestrový předmět, který patří mezi základní
předměty sociální psychologie v bakalářském studiu. Je zaměřen na problematiku mezilidské komunikace, práce
se skupinou, interpersonálnímu poznávání v různých oblastech života, zdraví a jeho propojení se vztahem k sobě,
interpersonálním aspektům emocí a prosociálním chování.
CÍL PŘEDMĚTU
Cílem předmětu je seznámení studentů s vybranými oblastmi aplikace základních poznatků sociální psychologie.
Studenti by se měli naučit vnímat nejrůznější oblasti lidského života „sociálně psychologickýma očima“, tj. za
využití sociálně psychologických konstruktů a teorií.
ORGANIZACE PŘEDMĚTU
Počet kreditů: 5
Ukončení předmětu: Zkouška
Prerekvizity: PSY707, PSY708
Předmět tvoří 3 studijní setkání, na kterých jsou prezentována vybraná témata tvořící obsah předmětu a případně
informace týkající se písemných úkolů. Těžiště práce v tomto předmětu spočívá v písemných úkolech, které jsou
popsány níže, a samostudiu témat tvořících obsah předmětu.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
POŽADAVKY NA UKONČENÍ PŘEDMĚTU
PÍSEMNÉ ÚKOLY
 V průběhu semestru pracují studenti na níže uvedených písemných úkolech. Jejich 100% realizace a odevzdání
v určených termínech je předpokladem pro přihlášení se ke zkoušce.
 Úkoly jsou plněny formou individuální práce, jsou zadávány prostřednictvím informací ve studijních
materiálech předmětu případně doplňovány informacemi na studijních setkáních.
 Písemné úkoly jsou bodově hodnoceny. Body za písemné úkoly jsou součástí výsledného hodnocení.
 U každého písemného úkolu musí student získat minimální počet bodů. Pokud ho nedosáhne, může úkol
jednou přepracovat. Při přepracování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr z obou hodnocení
úkolu.
 V případě, že ani po přepracování student nezíská minimální počet bodů, předmět je mu ukončen
hodnocením F.
Plagiátorství
Všechny písemné úkoly musí být vytvořeny výhradně pro předmět PSY709. Text jakéhokoliv písemného úkolu se
nesmí shodovat s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním
každého písemného úkolu student stvrzuje, že je výhradním autorem textu, respektuje řádné způsoby citace,
bere na vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena
systémy pro odhalování plagiátu.
Bodové hodnocení písemných úkolů a zkoušky
Úkol maximální počet bodů minimální počet bodů
ÚKOL 1: Najdu sociální psychologii? 15 8
ÚKOL 2: Komunikace v pomáhajících profesích 10 5
Zkouška 30 17
Σ 55 30
ÚKOL 1: Najdu sociální psychologii?
Úkolem je nalezení sociálně psychologických konstruktů a teorií ve filmu 12 Angry men1
. Student musí najít v ději
filmu události, které je možné pojmenovat sociálně psychologickými konstrukty a teoriemi. Cílem práce je trénink
vnímání událostí běžného života sociálně psychologickým pohledem.
Výstupem je dokument obsahující sociálně psychologické konstrukty nebo teorie, které jsou propojeny s dějem
filmu. Děj filmu bude sloužit jako argument pro zdůvodnění správného využití sociálně psychologického
konstruktu nebo teorie. Text tvoří jednotlivé sociálně psychologické konstrukty a odstavec se zdůvodněním.
Nejedná se tedy o souvislý text s návazností. V rámci zdůvodnění je vhodné pracovat nejen s dějem filmu
(v podobě konkrétních příkladů), ale také s odbornými zdroji. Ty je vhodné využít také k definování konstruktů.
1 Více informací o filmu je možné nalézt na http://www.filmsite.org/twelve.html. Film je ke stažení ve studijních materiálech
předmětu.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
Práce bude hodnocena podle těchto kritérií:
 vhodnost a správnost propojení sociálně psychologického konstruktu nebo teorie s dějem filmu (autor musí
jasně formulovat argumenty, proč se domnívá, že uvedený sociálně psychologický konstrukt se týká
popisovaného děje filmu)
 kvalita uvedených sociálně psychologických konstruktů a teorií (musí se jednat o konstrukty patřící do sociální
psychologie)
 počet „důkazů“ z filmu (nejlépe přímá řeč), které budou dokazovat, že sociálně psychologický konstrukt lze
ve filmu najít
 sociálně psychologické konstrukty a teorie jsou vybrány z celého filmu, ne pouze z prvních nebo posledních
15 minut
 jsou vybrány sociálně psychologické konstrukty, které nejsou na první pohled ve filmu zcela zřetelné
(doporučujeme vyhnout se těmto: předsudek, stereotyp, konformita, sociální skupina, skupinová dynamika,
procesní ztráty)
 počet sociálně psychologických konstruktů a teorií uvedených v práci (minimální počet uvedených konstruktů
a teorií je 7, maximální počet 10)
 využité zdroje, jejich kvalita i počet
Vyučující: Mgr. Miroslav Šipula
Film 12 Angry men
Rozsah práce2
:
minimálně 3 normostrany (5400 znaků včetně mezer)
maximálně 4 normostrany (7200 znaků včetně mezer)
Termín odevzdání3
: 16. 10. 2015
Forma odevzdání: soubor pojmenovaný příjmením a jménem autora/-ky ve formátu dokumentu Word
Místo odevzdání: studijní materiály předmětu PSY709, složka s názvem Najdu sociální psychologii?
Ukázka jednoho zpracovaného sociálně psychologického konstruktu nebo teorie
believe perseverance: Podstata tohoto pojmu je v tom, že jakmile se jednou rozhodneme, že něčemu věříme, máme tendenci
tomu věřit nadále i přestože máme k dispozici fakta, která naše přesvědčení vyvracejí (Vaculík, 2006). Příkladem uplatnění
tohoto jevu je ve filmu muž č. 3, který zůstal v závěru filmu jediný, jenž si myslel, že mladík je vinen. Při obhajobě svého
přesvědčení se odkazoval na výpověď starého muže, který slyšel křik a viděl obviněného běžet z domu. Taky hovořil o noži,
projíždějící tramvaji a tom, že si obviněný nepamatoval, co dávali ten večer v kině. Nicméně toto všechno bylo již dříve
v diskusi mezi muži vyvráceno či alespoň zpochybněno. Přesto muž č. 3 tyto důkazy stále využíval a věřil jim.
ÚKOL 2: Komunikace v pomáhajících profesích
V rámci toho úkolu mohou studenti volit ze dvou níže uvedených možností.
2 Nedodržení stanovených limitů je důvodem k nepřijetí práce.
3 Práce odevzdané po uvedeném termínu nebudou přijaty.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
Možnost č. 1: Student si najde v internetové poradně jeden z dotazů a odpověď na něj. V komentáři rozebere
přednosti odpovědi a slabá místa odpovědi a navrhne odpověď vlastní, v níž se pokusí uplatnit komunikační
dovednosti důležité pro pomáhání druhým.
Možnost č. 2: Součástí tohoto úkolu je analýza dovedností a chyb v rozhovoru v pomáhající profesi. Může jít o
analýzu z převzaté ukázky z terapeutovy (poradcovy apod.) práce s druhým člověkem. Ukázka může být převzata
z odborné literatury. Analýza je pokusem (ve smyslu náčrtu) o kvalitativní analýzu ukázky. Analyzovaný rozhovor
bude v příloze úkolu.
Vyučující: doc. PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D.
Rozsah práce4
: maximálně 4 normostrany (7200 znaků včetně mezer, bez příloh)
Termín odevzdání5
: 20. 11. 2015
Forma odevzdání: soubor pojmenovaný příjmením autora ve formátu dokumentu Word
Místo odevzdání: studijní materiály předmětu PSY709, složka s názvem Komunikace v pomáhající profesi
ZKOUŠKA
 Ke zkoušce se může přihlásit student, který splnil všechny požadavky pro ukončení předmětu PSY709.
 Zkouší se v rozsahu látky, který je dán obsahem předmětu PSY709. Je nezbytné, aby student při přípravě na
zkoušku využíval několik informačních zdrojů a neopíral se pouze o jeden studijní text.
 Zkouška má písemnou formu – písemný test, který obsahuje cca 20 otázek. Otázky jsou otevřené i s možností
volby. Každá otázka je hodnocena 1 – 2 body. Maximální počet bodů je 30. Minimální počet bodů, které musí
student získat je 17.
Celkové hodnocení předmětu
Celkové hodnocení studenta v předmětu je dáno výsledky za písemné úkoly a výkonem při zkoušce. Bodové
hodnocení je převedeno na známky podle následujícího klíče:
známka bodové hodnocení
A 55 – 51
B 50 – 46
C 45 – 40
D 39 – 34
E 33 – 30
F 29 – méně
4 Nedodržení stanovených limitů je důvodem k nepřijetí práce.
5 Práce odevzdané po uvedeném termínu nebudou přijaty.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
DŮLEŽITÉ BODY, KTERÉ JE DOBRÉ MÍT NA PAMĚTI
1. 100% realizace a odevzdání všech úkolů v určených termínech je předpokladem k tomu, aby se student mohl
přihlásit ke zkoušce.
2. U každého písemného úkolu musí student získat minimální počet bodů. Pokud ho nedosáhne, může úkol
jednou přepracovat. Při přepracování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr z obou hodnocení
úkolu. V případě, že ani po přepracování student nezíská minimální počet bodů, předmět je mu ukončen
hodnocením F.
PLÁN STUDIJNÍCH SETKÁNÍ
Termín obsah
10. 10. 2015 Interpersonální aspekty emocí
7. 11. 2015 Internetové poradenství – komunikační dovednosti a chyby v profesionální pomoci.
5. 12. 2015 Partnerské vztahy v období adolescence a dospělosti
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘEDMĚTU
Literatura
Při studiu aplikací sociální psychologie je nutné kombinovat různé materiály. Mezi základní literaturou uvádíme
texty, jejichž nastudování (vybraných kapitol) tvoří základní poznatkovou základnu předmětu PSY709. Znalost
témat ze základní literatury považujeme za znalostní minimum. Texty uvedené v části doplňující literatury vhodně
doplňují témata, která jsou součástí předmětu.
Základní literatura
Andersen, T. (1991). The Reflecting Team. Dialogues and Dialogues about the Dialogues; NY, W.W. Norton &
Company.
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Social psychology. New Jersey, Prentice–Hall.
Brehm, S., Kassin, S., Fein, S. (2006). Social psychology of business. Boston, Houghton Mifflin Custom
Publishing.
Brewer, M. B., Hewstone, M. (eds.) (2004). Applied Social Psychology. Malden, Blackwell Publishing.
Clary, E.G., Snyder, M. (1991). A functional analysis of altruism and prosocial behavior: The case of
volunteerism. In Clark, M. (Ed.), Review of personality and social psychology: Vol. 12 (pp. 119–148). Newbury
Park, CA: Sage.
Clary, E.G., Snyder, M. (1999). The motivations to volunteer: Theoretical and practical Considerations. Current
directions in psychological science, 8, 156 – 159.
Collinsová, B. C. (2003). Emocionální nezpůsobilost: jak ji poznat, jak ji chápat a jak nepadnout do jejích pastí.
Praha, Triton.
Dindia, K. (2000). Relational Maintenance. In C. Hendrick, S.S. Hendrick (Eds.), Close Relationships. London:
Sage Publications.
Dovidio, J.F., Piliavin, J.A., Schroeder, D.A., Penner, L.A. (2006). The social psychology of prosocial behavior.
Mahwah, Lawrence Erlbaum Associates.
Eysenck, M. ed. (1998). Psychology: an integrated approach. Harlow, Longman.
Feldman, R.S. (2001). Social psychology (3. vydání). New Jersey: Prentice Hall.
Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha, Columbus.
Goleman, D. (2000). Práce s emoční inteligencí. Praha, Columbus.
Kennedy – Moore, E. (1999). Expressing emotion: myths, realities, and therapeutic strategies. New York,
Guilford press.
Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J. (Eds) (2001). Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálně psychologický
výcvik. Praha, Grada.
Kratochvíl, S. (1996). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha, Galén.
Matsumoto, D. (2000). Culture and psychology: people around the world. Belmont, Wadsworth.
Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S. (2007). Love. In R. S. Miller, D. Perlman, S. S. Brehm, Intimate
Relationships. New York: McGraw–Hill.
Perls, F. (2004). Gestalt terapie: vzrušení lidské osobnosti a její růst. Praha, Triton.
Plaňava, I. (2005). Průvodce mezilidskou komunikací – přístupy, dovednosti, poruchy. Praha, Grada.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
Procházka, J. (2008). Faktory ovlivňující prosociální chování: Příklady výzkumů. Výtah z diplomové práce:
Procházka, J. Experimentální ověření souvislosti mezi prosociálním chováním a tendencí vyžadovat prosociální
chování od ostatních. Brno, MU.
Úlehla, I. (1999). Umění pomáhat. Praha, SLON.
Vaculík, M.. (2010). Assessment centrum: psychologie výběru a rozvoje lidí. Brno: NC Publishing a.s.
Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace, 2. vydání. Praha, Portál.
Vybíral, Z. (2006). Psychologie jinak. Praha, Academia.
Výrost, J., Slaměník, I. (eds.) (2001). Aplikovaná sociální psychologie II. Praha, Grada.
Doplňující literatura
Bierhoff, H.W. (2006). Prosociální chování. In: Hewstone, M., Stroebe, W. Sociální psychologie. Praha, Portál.
Corey, G. et al. (2006). Techniky a přístupy ve skupinové psychoterapii. Praha, Portál.
Hazan, C., Shaver, P. (1987). Romantic Love Conceptualized as an Attachment Process. Journal of Personality
and Social Psychology, 52, 511–524.
Hrušková, D. (2007). Kvalita internetového poradenství. FSS MU (diplomová práce).
Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha, Academia.
Midlarsky, E. (1991). Helping as coping. In Clark, M. (Ed.), Review of personality and social psychology: Vol.12
(pp. 119 – 148). Newbury Park, CA: Sage.
Nakonečný, Milan, (2000). Lidské emoce. Praha, Academia.
Parma, P. (2006). Umění koučovat. Praha, Alfa Publishing.
Penner, L.A., Dovidio, J.F., Piliavin, J.A., Schroeder, D.A. (2005): Prosocial Behavior: Multilevel Perspectives.
Annual Review Psychology, 56, 365 – 392.
Plaňava, I. (1996). Jak (to) spolu mluvíme. Brno, FF MU.
Plaňava, I. (1998). Spolu každý sám. Praha, Lidové noviny.
Sternberg, R. J. (2004). A Triangular Theory of Love. In H. T. Reis, C. E. Rusbult (Eds.). Close Relationships. New
York: Psychology Press.
Stuchlíková, Iva, (2002). Základy psychologie emocí. Praha, Portál.
Wallenius, M. (1999). Personal projects in everyday places: perceived supportiveness of the environment and
psychological well– being. Journal of Environmental Psychology 19, 131–143.
Yalom, I.. (1999). Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Hradec Králové, Konfrontace.
Studijní materiály předmětu
Ve studijních materiálech předmětu PSY709 najdou studenti podklady k vybraným tématům uvedených v sylabu,
podklady k prezentovaným přednáškám (soubory ve formátu PDF), další studijní materiály a pokyny nezbytné
k plnění písemných úkolů.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
TEMATICKÉ OKRUHY
Níže uvedené tematické okruhy jsou součástí přednášek předmětu PSY709. Protože se jedná o rozsáhlá témata,
a proto je možné, že některé pojmy a přístupy uvedené v sylabu na přednáškách nezazní. V takovém případě
spoléháme na aktivitu studentů, kteří využijí pramenů uvedených v seznamu literatury ke každému tématu i
prameny získané vlastním snažením.
TÉMA Mezilidská komunikace a vztahy mezi lidmi aneb kdo, co, kde, proč a jak
ANOTACE TÉMATU Téma zahrnuje nabídku vybraných informací o mezilidské komunikaci se zaměřením na jejich
aplikaci především v oblasti partnerských vztahů. Součástí tématu je téma komunikačních
motivů (proč) a komunikačních stylů (jak). Téma je také zaměřeno na repertoár
komunikačních dovedností účastníků procesu komunikace (kdo) a prostředí, v němž se
komunikace odehrává (kde).
KLÍČOVÉ POJMY komunikačně relační axiom, komunikační motivy, zpětná vazba v komunikaci a její typy,
konotativní a denotativní význam slov, distance v komunikaci, transakční prostředí, neverbální
komunikační projevy a jejich význam v komunikaci, komunikační styly
Literatura
autor strany počet stran
Plaňava, I. (2005). Průvodce mezilidskou komunikací – přístupy,
dovednosti, poruchy. Praha, Grada.
9 – 88 80
Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace, 2. vydání. Praha, Portál. 25 – 64, 225 – 243 59
Otázky k rekapitulaci
 Co je to komunikačně – relační axiom a proč má smysl o něm něco vědět?
 Jaké jsou základní motivy ke komunikaci?
 Proč je dobré umět čitelně vysílat signály, s jakými motivem do komunikace vstupuji?
 Jakými způsoby je možné signalizovat vlastní motivy komunikace?
 Co vše patří do transakčního prostředí?
 O čem uvažujeme, když se řekne komunikační proces?
 Jaký význam má v komunikaci zpětná vazba?
 K čemu slouží neverbální komunikační projevy?
 Jaké jsou základní komunikační styly – vysvětlení stylů, předpoklady pro úspěšné zvládnutí komunikačního
stylu.
 K jakým účelům slouží jednotlivé komunikační styly?
 Jaké jsou základní předpoklady konverzačního komunikačního stylu?
 Co nepatří do operativního komunikačního stylu?
 Jaké jsou jednotlivé kroky alternativního vyjednávání?
 Jaké komunikační dovednosti vyžaduje efektivní zvládnutí osobního komunikačního stylu?
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
TÉMA Komunikační dovednosti při pomáhání druhým (dovednosti v profesionálním prosociálním
chování)
ANOTACE TÉMATU Téma je zaměřeno na dovednosti při pomáhání a zároveň některá úskalí v terapeutických
vztazích. Důraz je kladen na zdravou komunikaci pomáhajícího. Dále na chyby na straně
pomáhajícího (zdůrazňované expertství, narcismus, dotčenost a vyčítání, moralizování,
kognitivní omyly, resp. dysfunkční myšlenky, generalizace, předsudky, scházející dovednosti).
KLÍČOVÉ POJMY komunikace, pomáhání, terapie, empatie, dovednost, prosociální chování
Literatura
autor strany počet stran
Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace, 2. vydání. Praha, Portál. 227 – 233, 255 – 256,
259 – 270
20
Úlehla, I. (1999). Umění pomáhat. Praha, SLON 57 – 60 4
Vybíral, Z. (2006). Psychologie jinak. Praha, Academia. 171 – 187 17
Andersen, T. (1991). The Reflecting Team. Dialogues and Dialogues
about the Dialogues; NY: W.W. Norton & Company. Chapter 2 – Basic
Concepts.
15 – 41 27
Doplňující literatura
Bierhoff, H.W. (2006). Prosociální chování. In: Hewstone, M.,
Stroebe, W. Sociální psychologie. Praha, Portál.
331 – 360 30
Hrušková, D. (2007). Kvalita internetového poradenství. FSS MU
(diplomová práce).
90
Andersen, T. (1991). The Reflecting Team. Dialogues and Dialogues
about the Dialogues; Chapter 3 – Guidelines for Practice.
42 – 68 27
Corey, G. et al. (2006). Techniky a přístupy ve skupinové
psychoterapii. Praha, Portál.
17 – 56 40
Otázky k rekapitulaci
 Dokážete uvést příklad pro kognitivní přizpůsobování v rozhovoru?
 Jaké jsou znaky zdravého komunikování?
 Umíte objasnit tvrzení, že „odborný žargon depersonalizuje“? Umíte uvést příklady?
 Je možné být v posouzení terapeutického rozhovoru objektivní?
 Když se hovoří či píše o jazykových obtížích v porozumění, jaké mají psychologové na mysli?
 Co byste dodali ke krédu: „Naslouchejte, co lidé doopravdy říkají.“?
 Jak byste vysvětlili počáteční stav ne–vědění v dialogu (not – knowing approach)?
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
TÉMA Partnerské vztahy v období adolescence a dospělosti
ANOTACE TÉMATU Téma obsahuje vybrané teoretické přístupy ke studiu blízkých vztahů (evolučně psychologický
pohled, teorie sociální směny, teorie citové vazby). Součástí tématu je také oblast
partnerských vztahů v období adolescence, specifik zkoumání partnerských vztahů v tomto
vývojovém období a vybraná empirická zjištění – studie ELSPAC. Téma je zaměřeno na
partnerské vztahy v dospělosti (triangulární teorie lásky – R. Sternberg, milostné styly – J. A.
Lee, citová vazba v partnerských vztazích dospělých – P. Shaver; C. Hazan). Součástí tématu je
také „udržování / údržba vztahu“ v manželství.
KLÍČOVÉ POJMY komunikačně relační axiom, blízké vztahy (close relationships), teorie citové vazby
(attachment theory), triangulární teorie lásky (triangular theory of love), milostné styly (styles
of loving)
Literatura
Základní literatura
autor strany počet stran
Miller, R. S., Perlman, D., Brehm, S. S. (2007). Love. In R. S. Miller, D. Perlman, S. S.
Brehm, Intimate Relationships. New York: McGraw–Hill.
244 – 275 31
Dindia, K. (2000). Relational Maintenance. In C. Hendrick, S.S. Hendrick (Eds.),
Close Relationships. London: Sage Publications.
287 – 299 12
Doplňující literatura
Hazan, C., Shaver, P. (1987). Romantic Love Conceptualized as an Attachment
Process. Journal of Personality and Social Psychology, 52, 511–524.
511 – 524 14
Sternberg, R. J. (2004). A Triangular Theory of Love. In H. T. Reis, C. E. Rusbult
(Eds.). Close Relationships. New York: Psychology Press.
213 – 227 15
Otázky k rekapitulaci
 Historické proměny reprezentace lásky, vyjmenujte dimenze, v nichž se pohled na lásku liší.
 Triangulární teorie lásky – jaké jsou základní dimenze, s nimiž se pracuje?
 Charakterizujte „romantickou a kamarádskou lásku“.
 Jaké jsou základní charakteristiky raných partnerských vztahů v adolescenci?
 Teorie citové vazby – aplikace na partnerské vztahy v dospělosti – jaké jsou čtyři styly citové vazby
v dospělosti, jejich charakteristika?
 Dynamika partnerského vztahu – pokuste se popsat vývoj partnerského vztahu v čase pomocí dimenzí
triangulární teorie lásky.
 Udržování / údržba partnerského vztahu – jaké jsou jednotlivé složky, které se podílejí na udržování
„kvality“ dlouhodobých vztahů?
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
TÉMA Výcviková, tréninková a terapeutická skupina
ANOTACE TÉMATU Téma je věnováno malé sociální skupině a jejímu využití pro cílenou práci na sobě: trénink
dovedností, výcvik v sebereflexi a komunikaci, prostor pro řešení osobních problémů a potíží.
Budou představena specifika práce s výcvikovou a terapeutickou skupinou, možnosti a meze
skupinové práce. Zaměříme se na charakteristiku skupinového procesu, roli vedoucího
skupiny / terapeuta. Představíme metody a techniky práce se skupinou a ve skupině.
KLÍČOVÉ POJMY výcviková skupina, terapeutická skupina, skupinové procesy, vedení skupiny
Literatura
autor strany počet stran
Kratochvíl, S. (1996). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha, Galén. 188 – 207 20
Štětovská, I., Gillernová, I., Komárková, R., Šípek, J., Junková, V. (2001). Výcvik
sociálních dovedností. In . In R. Komárková, I. Slaměník, J. Výrost (Eds),
Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálně psychologický výcvik. Praha, Grada.
35 – 123 89
Gillernová, I., Štětovská, I. (2001). Pravidla a podmínky provádění sociálně
psychologického výcviku. In R. Komárková, I. Slaměník, J. Výrost (Eds),
Aplikovaná sociální psychologie III. Sociálně psychologický výcvik. Praha, Grada.
23 – 33 11
Doplňující literatura
Yalom, I.. (1999). Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Hradec Králové, Konfrontace.
Otázky k rekapitulaci
 Jaké znáte základní charakteristiky výcvikové a terapeutické skupiny?
 Jaké jsou možnosti práce se skupinou, jaké jsou omezení a limity?
 Jaké jsou typy terapeutických a výcvikových skupin?
 Jaké existují základní požadavky na vedení skupiny?
 Pojmenujte základní pravidla práce se skupinou a vysvětlete jejich význam?
TÉMA Sociálně psychologické aspekty duševního zdraví
ANOTACE TÉMATU Sociální aspekty lidské psychiky mají stěžejní význam pro duševní zdraví. Budeme o něm
uvažovat na různých úrovních. Nejprve si na příkladech sociálních (interpersonálních) potřeb
ukážeme sociální podmíněnost celé psychiky a tedy i duševního zdraví. Po tomto úvodu se na
duševní zdraví podíváme skrze paradigma stresu (a zejména jeho sociálně psychologické
aspekty, jako je např. vnímaná kontrola). Do třetice se budeme zabývat sociálně
psychologickými zdroji zvládání (copingu), zejména různými koncepcemi nezdolnosti, sociální
oporou, ale také koncepcí osobních projektů, stylem připoutání (attachmentu) z hlediska
zvládání emocí atd.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
KLÍČOVÉ POJMY stres, coping, seberegulaci, vnímaná kontrola, naučená bezmocnost, nezdolnost, koncepce
osobních projektů, koncepce životních událostí, sociální opora
Literatura
Základní literatura
autor strany počet stran
Aspinwall, L.G. (2004). Dealing with adversity: self–regulation, 14trate, adaptation,
and health. In M.B. Brewer, M. Hewstone (eds.), Applied Social Psychology.
3 – 27 25
Kebza, V. (2001). Sociální psychologie zdraví. In J. Výrost, I. Slaměník (eds.),
Aplikovaná sociální psychologie II.
19 – 35 17
Výrost, J., Baumgartner, F. (2001). Sociálna opora a 14trategie. In J. Výrost, I.
Slaměník (eds.), Aplikovaná sociální psychologie II.
113 –
128
16
Baumgartner, F. (2001). Zvládanie stresu – 14trate. In J. Výrost, I. Slaměník (eds.),
Aplikovaná sociální psychologie II.
191 –
208
18
Frankovský, M. (2001). 14trategie správania v náročných životných situáciách. In J.
Výrost, I. Slaměník (eds.), Aplikovaná sociální psychologie II.
209 –
227
19
Doplňující literatura
Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha, Academia. 62 –
180
119
Wallenius, M. (1999). Personal projects in everyday places: perceived supportiveness
of the environment and psychological well– being. Journal of Environmental
Psychology 19, 131–143.
131 –
143
13
Otázky k rekapitulaci
 Jaké sociálně psychologické charakteristiky ovlivňují působení stresu?
 Jaké existují poznatky o vztahu mezi určitým způsobem chování ("typem osobnosti") a somatickým
onemocněním?
 Charakterizujte některé z pojetí nezdolnosti.
 Vysvětlete fungování sociální opory z hlediska některé teoretické koncepce.
 V čem mohou spočívat negativní stránky sociální opory?
 Jaké tři typy stresových situací rozlišuje McCrae? Vysvětlete, v čem se liší.
 Vysvětlete, v čem podle Lisy Aspinwall spočívá chápání optimismu jako psychologického zdroje.
 Vyberte si některé dělení copingových strategií (strategií zvládání náročných situací) a vysvětlete rozdíly
mezi jednotlivými strategiemi.
TÉMA Sociální psychologie při výběru, hodnocení a rozvoji lidí
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
ANOTACE TÉMATU Téma je zaměřeno na aplikaci sociální psychologie v oblasti personální práce. Budeme se
věnovat metodě assessment centra, která slouží k výběru zaměstnanců a diagnostice jejich
potenciálu. Upozorníme na vztah mezi interpersonálním poznáváním a hodnocením lidí
(nejen metodou assessment centra).
KLÍČOVÉ POJMY výběrový rozhovor – strukturované interview, assessment centrum; assessment centrum a
sociální facilitace, sociální zahálení, skupinové řešení problémů, skupinová polarizace,
groupthink, hodnocení zaměstnanců a chyby v interpersonálním poznávání – schéma, mental
shortcuts, primacy effect, recency effect, halo effect, confirmation bias, implicitní teorie
osobnosti, iluzorní korelace, trait negativity bias, availability heuristic, hodnocení
zaměstnanců a atribuční zkreslení – základní atribuční chyba, actor / observer difference,
positivity effect, negativity effect, hodnocení zaměstnanců a zkreslení vyplývající
z kategorizace – minimal discrimination effect, in–group bias, out–group homogeneity bias
Literatura
autor strany počet stran
Brehm, S., Kassin, S., Fein, S. (2006). Social psychology of business. Boston,
Houghton Mifflin Custom Publishing.
479 – 510 32
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Social psychology. New Jersey,
Prentice–Hall.
57 – 91, 93 –
129
72
Vaculík, M. (2010). Assessment centrum: psychologie výběru a rozvoje lidí 108 – 132 25
Otázky k rekapitulaci
 Jaké výhody přináší metoda assessment centra ve výběru zaměstnanců a hodnocení jejich potenciálu?
 Aplikujte poznatky z oblasti interpersonálního poznávání na hodnocení zaměstnanců.
 S jakými ohroženími, která vyplývají ze skupinového řešení problémů je možné se potkat při integraci
pozorování v assessment centru?
 Co je to koučování a jaké jsou výhody toho přístupu v oblasti vedení lidí? Na jakých psychologických
základech je tento způsob vedení lidí založený?
 Čím přispěla sociální psychologie do oblasti rozlišování stylů vedení?
TÉMA Interpersonální aspekty emocí
ANOTACE TÉMATU Téma představuje důležité aspekty emocí z hlediska sociální psychologie. Představí
charakteristiky emocí ve třech rovinách: osobní (prožívání a vyjadřování emocí v přítomnosti
druhých a s ohledem na druhé), v blízkých vztazích a v rovině skupinové. Rovnocenným cílem
bude identifikovat důležité faktory ovlivňující v pozitivním i negativním smyslu emoční kontakt
a najít některé zákonitosti emoční adaptace.
KLÍČOVÉ POJMY emoce soukromé a veřejné, prezentované a potlačené, faktory ovlivňující vyjadřování emocí,
nápadné veřejné emoce a „stín“, emoce v blízkých vztazích a ve skupině, šíření emocí,
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
skupinová emoční inteligence, empatie vs. projekce, introjekce, konfluence, citlivost, „stres
z empatie“ a syndrom vyhoření, agrese, dominance a moc vs. kooperace jako faktory
uspořádání skupinové hierarchie vůdcovství ve skupině a skupinových vztahů, role a
zákonitosti konfliktů, plný emoční kontakt („flow“) a způsoby jeho narušení, role osobních
hranic a kreativní adaptace v emočním kontaktu a ve vztazích, tzv. „zvládání“ emocí
Literatura
autor strany počet
stran
Collinsová, B. C. (2003). Emocionální nezpůsobilost: jak ji poznat, jak ji
chápat a jak nepadnout do jejích pastí. Praha, Triton.
69 – 72, 76 – 77, 192 –
193
5
Eysenck, Michael ed. (1998). Psychology: an integrated approach.
Harlow, Longman.
478, 495 – 496, 497 –
498, 695
4
Goleman, D. (1997). Emoční inteligence. Praha, Columbus. 99 – 111, 114 – 118,
268 – 270, 284 – 287
21
Goleman, D. (2000). Práce s emoční inteligencí. Praha, Columbus. 162 – 167, 172 – 175,
178 – 180, 185 – 186
11
Kennedy – Moore, E. (1999). Expressing emotion: myths, realities, and
therapeutic strategies. New York, Guilford press.
3 – 17, 21, 109 – 202 15
Mackewn, J. (2009). Gestalt psychoterapie. Praha, Portál. 37-43, 231-232 9
Matsumoto, D. (2000). Culture and psychology: people around the
world. Belmont, Wadsworth.
280 – 282 2
Perls, F. (2004). Gestalt terapie: vzrušení lidské osobnosti a její růst
(vydáno s chybným podtitulem – správně: „vzrušení a růst lidské
osobnosti“). Praha, Triton.
199 – 227, 246 – 256 38
Výrost, J., Slaměník I., (eds) (2001). Aplikovaná sociální psychologie II.
Praha, Grada Publishing.
63 – 75 12
Doplňující literatura
Kennedy – Moore, E. (1999). Expressing emotion: myths, realities, and
therapeutic strategies. New York,Guilford press.
109 – 202 95
Matsumoto, D. (2000). Culture and psychology: people around the
world. Belmont, Wadsworth.
271 – 312 41
Nakonečný, Milan, (2000). Lidské emoce. Praha, Academia.
Stuchlíková, Iva, (2002). Základy psychologie emocí. Praha, Portál.
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
Otázky k rekapitulaci
 Jak ovlivňuje prožívání a vyjadřování emocí přítomnost nebo představa druhých?
 Jaký vliv má společnost na prožívání a vyjadřování emocí?
 Existují některé typické emoční procesy a) u jednotlivce ve vztahu k druhému, ke skupině b) v rámci
skupiny?
 Jak se utváří emoce v blízkých vztazích: a) v průběhu ontogeneze b) ve vztahu dospělých?
 Jakou roli ve vztazích hrají osobní (osobnostní) hranice? Jaké důsledky má narušení osobních hranic?
 Jaké podmínky jsou podle vašeho názoru důležité pro a) plný emoční kontakt b) dobrou emoční adaptaci?
 Jaké překážky stávají v cestě emočnímu kontaktu a uspokojivým emočním vztahům?
 Pokud byste vedli kurs emočního sebepoznání, jehož konečným cílem by bylo (na základě sebepoznání)
zlepšit emoční vztahy k druhým, které by byly jeho nezbytné součásti?
TÉMA Prosociální chování u dobrovolníků, v organizacích a v běžném životě
ANOTACE TÉMATU Téma je věnováno praktické aplikaci poznatků o prosociálním chování ve třech různých
oblastech. Po připomenutí si základních pojmů z problematiky prosociálního chování
z předchozích kurzů sociální psychologie se zaměříme zejména na tři okruhy: a) Motivace
dobrovolníků k prosociálnímu chování, b) Organizační prosociální chování, c) Prosociální
chování v každodenních mezilidských vztazích. Cílem bude dozvědět se, jak můžeme
podporovat prosociální chování a rozvoj prosociálního chování ve svém okolí – ať už při práci
s dobrovolníky v neziskové organizaci, se zaměstnanci v soukromé společnosti nebo v rámci
různých sociálních skupin.
KLÍČOVÉ POJMY altruism, sympathy (solidarita, soucit, účast), cooperation (spolupráce), donating (dárcovství),
helping (pomáhání), diffusion of responsibility (rozptýlená odpovědnost), confusion of
responsibility, pluralistic ignorance, norm of reciprocity, norm of social responsibility (norma
společenské odpovědnosti), bystander effect (efekt přihlížejících), Lataného a Darleyho model
rozhodování (decision model of bystander intervention), community activism, volunteering
(dobrovolnictví), organizational citizenship behavior, organizational commitment a
organizational justice (a její 2 složky), motivace dobrovolníků (co všechno může motivovat
k dobrovolnictví), očekávané dobrovolnictví (co způsobuje požadavek „zkušenost práce
dobrovolníka“), faktory ovlivňující prosociální chování
Literatura
autor strany počet stran
Clary, E.G., Snyder, M. (1991). A functional analysis of altruism and prosocial
behavior: The case of volunteerism. In Clark, M. (Ed.), Review of personality and
social psychology: Vol. 12 (pp. 119–148). Newbury Park, CA: Sage.
127 – 131 4
PSY709 Aplikovaná sociální psychologie
Clary, E.G., Snyder, M. (1999). The motivations to volunteer: Theoretical and
practical Considerations. Current directions in psychological science, 8, 156 –
159.
156 – 159 4
Dovidio, J.F., Piliavin, J.A., Schroeder, D.A., Penner, L.A. (2006). The social
psychology of prosocial behavior. Mahwah, Lawrence Erlbaum Associates.
68 – 85,
145 –158,
165 – 170
38
Feldman, R.S. (2001). Social psychology (3. vydání). New Jersey: Prentice Hall. 282 1
Procházka, J. (2008). Faktory ovlivňující prosociální chování: Příklady výzkumů.
Výtah z diplomové práce: Procházka, J. Experimentální ověření souvislosti mezi
prosociálním chováním a tendencí vyžadovat prosociální chování od ostatních.
Brno, MU.
1 – 6 6
Doplňující literatura
Midlarsky, E. (1991). Helping as coping. In Clark, M. (Ed.), Review of personality
and social psychology: Vol.12 (pp. 119 – 148). Newbury Park, CA: Sage.
238 – 260 23
Penner, L.A., Dovidio, J.F., Piliavin, J.A., Schroeder, D.A. (2005): Prosocial
Behavior: Multilevel Perspectives. Annual Review Psychology, 56, 365 – 392.
365 – 392 28
Zajímavé internetové adresy
http://www.independentsector.org/GandV/s_volu.htm
http://www.independentsector.org/GandV/s_fact.htm
Otázky k rekapitulaci
 Co všechno hraje roli při rozhodování, zda se zachovat prosociálně a jakými fázemi musí člověk projít mezi
zaznamenáním příležitosti a aktem prosociálního chování?
 Jaké vnější faktory zvyšují pravděpodobnost prosociálního chování a jak můžeme ke zvýšení této
pravděpodobnosti přispět my?
 Jaké motivy udávají dobrovolníci pro svou práci?
 Jaké chování nebo přístup by mohlo snížit pravděpodobnost další práce dobrovolníka?
 Jaké formy má prosociální chování v organizacích a čím je možné jej podněcovat?