Historie Svoboda sdružování Charita a filantropie Pojetí v ekonomických teoriích Definice Základní charakteristiky a právní formy 30. 9. 2015 1  Kolektiv Centra pro výzkum neziskového sektoru CVNS  cvns.econ.muni.cz  Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.  Doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.  Ing. Klára Placier, Ph.D.  Ing. Marek Vyskočil,  Ing. Jakub Pejcal, 1. 10. 2015 2  Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.  simona@econ.muni.cz  ESF MU, Katedra veřejné ekonomie (kancelář č. 414)  Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/  https://www.facebook.com/CVNS 1. 10. 2015 3  Dle statistik je v České republice registrováno více než 50 tisíc občanských sdružení – nově spolků, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů. Obecně je označujeme jako nestátní neziskové organizace.  Kde se vzaly?  Kdo jsou jejich členové a co chtějí?  Je jich hodně nebo málo?  Z jakých tradic vzešly?  Co je to občanská společnost?  Nekopírují nějaké cizí vzory?  Kdo je řídí?  Jaké mají místo v politickém systému? 30. 9. 2015 4  Korporativní typ spolčování  povinné členství na základě určitého znaku příslušnosti k řemeslu, k činnosti.  V našich zemích jsou již ve 13. století činěny pokusy o ustavení řemeslných organizací - cechů.  Slovo cech (Zeche) v podstatě znamená řád, společenství.  Pražští řezníci měli svá privilegia sdružovací již z doby Přemysla Otakara II. V roce 1365 Karel IV. potvrdil privilegia malířům(k nim patřili například i knihaři). Bratrstvo malířů bylo v Praze ustaveno již v roce 1348. Podobné cechy vznikají v Evropě daleko později: 1401 Paříž, 1403 Londýn, 1502 Štrasburk. 30. 9. 2015 5  Asociativní typ spolčování  Opak korporativního spolčování, tj. spolčování na dobrovolné, zájmové bázi.  Počátky asociativního principu je třeba hledat v době osvícenského myšlení, viz dále.  Již ve středověku se některá sdružení dobrovolným spolkům podobají, např.  laická náboženská bratrstva,  literátská bratrstva,  mariánské družiny,  učené vzdělávací a vědecké sodality (tj. učené společnosti). 30. 9. 2015 6  přináší v 18.století do evropské kultury myšlenky o volném sdružování. Formy spolčování, které přineslo dokonale organizované cechovní zřízení, zůstaly.  S osvícenstvím přichází myšlenky o potřebě obecného prospěchu, vzdělávání, zlepšování duchovního stavu lidstva a schopností lidského poznání.  První osvícenská společnost vzniká v roce 1746 v Olomouci SOCIETAS INCOGNITORUM ERUDITORUM (Společnost neznámých.)  Přírodovědec Ignác Born byl iniciátorem vzniku Soukromé učené společnosti, která se v roce 1784 prezentovala jako veřejná Královská česká společnost nauk. 30. 9. 2015 7  18.století - první mecenášské spolky Společnost vlasteneckých přátel umění v Čechách (1796)  podporou výtvarného umění položila základy dnešní Národní galerie.  U nás byl velmi známým mecenášem architekt Josef Hlávka.  Díky jemu máme do češtiny přeloženo celé dílo Shakespearovo. Mnohá umělecká díla byla zachráněna tím, že je Hlávka kupoval do svých uměleckých sbírek a podpořil tak jejich autory.  Sám přímo podporoval básníky, malíře a literáty (Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais), zřídil Fond na postavení sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, podporoval i krajanské spolky a financoval zahraniční studentské stáže. 30. 9. 2015 8  Míra občanských svobod byla vždy obecně dána mírou svobod společenského života toho kterého evropského státu. Ale byly to právě skupiny občanů v tom či onom státě, které právě vybojovávaly občanské svobody.  MAFIE („naše věc“ Cosa Nostra, tajná společnost vzniklá v polovině 19. století na Sicílii.) 30. 9. 2015 9  Tajné spolky, neboli tajné společnosti, tvořili ponejvíce rosenkruciáni, svobodní zednáři a ilumináti.  Tyto občanské iniciativy měly mnoho důvodů proč byly tajné. Smyslem utajení těchto společností a spolků nebyly nutně úmysly nečestné.  Jejich členové se mnohdy právem domnívali, že absolutistický stát by neměl pochopení pro jejich úmysly pracovat pro všeobecné povznesení společnosti a pro její blaho.  Navíc u tajných společností bylo jejich utajení někdy nutné pro jejich mezinárodní provázanost (svobodní zednáři), nebo pro nevhodnost běžné organizační struktury (volnomyšlenkáři).  Jejich největším přínosem bylo to, že se stát začal spolkovým životem zaobírat. 30. 9. 2015 10  V polovině 19. století se u nás začíná formovat moderní občanská společnost. S rozvojem spolkové činnosti jde ruku v ruce jejich podpora. Demokratická společnost je vždy příznivě naladěna projevům filantropie a mecenášství. Konkrétní adresná podpora je předpokladem jejího účelného a kontrolovatelného využití, na rozdíl třeba od obecně pojatých státních dotací, které nejsou rozdělovány transparentně.  Důležité bylo i to, že lidem, kteří podporovali iniciativy občanské, dostávalo se na druhé straně značného společenského uznání. Navíc si sami ve vlastním zájmu vhodně kontrolovali využití jimi investovaných prostředků. 30. 9. 2015 11  SPOLEK STÁLCŮ  Společnost pro lidská práva (1835)  Spolek Evropa (1854)  Spolek ctnostných  Spolek pro péči o propuštěné vězně  SOKOL (1862)  … 30. 9. 2015 12  Meteorologický spolek na Moravě (1816),  Slezská společnost pro povznesení vlastenecké vzdělanosti (1803).  Zoologická stanice u rybníka Dolnopočernického (1888),  Theosofický spolek v Praze (1897),  Spolek českých zvěrolékařů pro země Koruny české (1899)  Spolek hornický a hutnický v Moravské Ostravě (1877)  a mnohé další. Řada spolků vzniká na půdě církví. Mnohé neslouží pouze účelům církevním, ale mají zcela širší platnost. Vznikají i spolky s výraznými rysy samaritánskými. 30. 9. 2015 13  V republice pochopitelně pokračují v činnosti spolky tradiční, avšak vznikají nová sdružení a dochází ke značnému rozšíření jejich činnosti.  objevují se spolky mezinárodní, pracující na bázi kulturní výměny. Jsou zakládány odbočky PAN KLUBŮ, Rotariánů, Spolků všech lidí – vzniká řada sdružení pro pěstování styků mezi národy.  Tak v ČSR (1925-1926) vznikla myšlenka hnutí Panevropského. Myšlenku podpořil mimo jiné i prezident Masaryk a následně vzniklé občanské sdružení Panevropská unie Čech a Moravy (1926), které bylo obnoveno po roce 1989. 30. 9. 2015 14  Prvním turistickým sdružením v našich zemích byl v roce 1886 založený spolek „Pohorská jednota Radhošť“ ve Frenštátě na Moravě.  V roce 1888 byl založen „Klub českých turistů“  Druhým největším turistickým klubem byl Hauptverband deutscher Gebirgs - und Wandervereine 30. 9. 2015 15  Spolky tělovýchovné a sportovní  V roce 1882 se koná první Všesokolský slet na Střeleckém ostrově, kde se představilo 750 cvičenců. V roce 1923 má Sokol 603 903 členů, v roce 1929 629 136 členů ve 3 130 jednotách. Sokol vlastnil 843 tělocvičen a jenom na příspěvcích vybíral ročně přes milion korun.  Ke sportovnímu hnutí je třeba připočíst ještě Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty orelské, tělocvičné odbory hasičské a střelecké, národně sociální, Selské jízdy, Federované dělnické tělocvičné jednoty, Německé tělocvičné spolky, Židovské tělocvičné spolky a další drobné organizace.  V roce 1911 se začíná v Čechách rozvíjet skauting, v roce 1914 je založen první samostatný spolek „Junák – český skaut“. V roce 1930 má Svaz Junáků – skautů 34 253 členů. 30. 9. 2015 16  Zde měla velmi silné postavení Společnost Československého Červeného kříže - v roce 1930 v ní pracovalo přes 35 000 samaritánů a samaritánek.  Dorost ČsČK sdružoval v té době 483 000 členů. 30. 9. 2015 17  K tomu všemu je třeba přičíst tisíce drobných spolků počínaje hasičskými a konče čtenářskými a pěveckými. Nebylo obce, jejíž společenský život by se neodvíjel od existence dobrovolných sdružení občanů. Bylo zcela běžné, že v obci s 5tis obyvateli bylo 30 i více sdružení. 30. 9. 2015 18  Protektorát – útisk občanských aktivit  Socialismus – poroba a kontrola občanských aktivit 30. 9. 2015 19  Vyrovnávací závaží principu demokracie  Forma účasti na moci  (zájmová lobby, sdružení, profesní komory)  Podpora většiny ostatních svobod  Např. svoboda tisku a sdružování za účelem vydávání časopisu  Faktor společenských novot (inovace)  Faktor výchovy občanů  Vysoká škola života – dialog s veřejnou správou  Prostředek obrany a podpory  Advokační nezisk.org. – hájící zájmy osob  Konkurence vůči vládnoucí moci  Církve, polit.strany, ekologické organizace, odbory, komory, apod.  Riziko dát do hry demokratické svobody  Sdružování za účely porušování lidských práv…  Obava státní moci z růstu nezcizitelného majetku soukromých neziskových organizací  Legislativní zásahy  Riziko zkostnatění činnosti organizace  Vedoucí k byrokratizaci  Triumf zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými  kampeličky  (lat. charitatem)  = Křesťanská láska  Výsledek velkodušnosti či dobročinnosti jednotlivce či státu (welfare state).  (řec. philanthropos)  = láska k lidem  Snaha pomoci motivovaná obecně láskou k bližnímu  Teorie tržních a vládních selhání  Teorie sociálního státu  Teorie informační asymetrie  Teorie vzájemné závislosti Dle strukturálně-operacionální definice (Salamon, Anheier) jsou nestátními neziskovými organizacemi instituce, které jsou:  Organizované  Soukromé  Neziskové  Samosprávné  Dobrovolné  Občanská sdružení - spolky  Obecně prospěšné společnosti  Nadace a nadační fondy  Ústavy (NOZ)  Sociální družstva (NOZ)  Státem uznávané církve a náboženské společnosti vč. církevních právnických osob  Zájmová sdružení práv. os.  Politické strany a hnutí  Veřejné vysoké školy Tj. nestátní neziskové org.  Státní fondy  Obce  Krajské úřady  Organizační složky státu, krajů a obcí  Příspěvkové organizace  Subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon (a.s., s.r.o., družstvo) Tj. státní, resp. veřejné neziskové organizace  Organizace vzájemně prospěšné  Teoreticky práv. f. občanského sdružení  Organizace veřejné prospěšné  Teoreticky práv. f. obecně prospěšné společnosti  Kde je hranice?? Lze ji vymezit??  Občanské sdružení = spolky  Obecně prospěšná společnost  Nadace a nadační fondy  Církevní právnická osoba (zřízená církví či náboženskou společností)  Dle NOZ ústavy a sociální družstva  Rozpočtová organizace  Změněna na Organizační složku  Příspěvková organizace  Obě upraveny zákonem o rozpočtovém určení daní  vzniká a zaniká rozhodnutím zastupitelstva územ. samospr. celku  zřizovatel vydává zřizovací listinu  není samostatnou právnickou osobou  její zaměstnanci = zaměstnanci obce nebo kraje, resp. státu  není účetní jednotkou - příjmy a výdaje (rozpočet) jsou obsaženy v rozpočtu jejího zřizovatele, u státní org.sl.je účetní jednotkou, její rozpočet představuje položku SR  Příklady: Ministerstva, kr. úřady, Soudy, Policie ČR,atd.  vzniká a zaniká rozhodnutím zastupitelstva státu nebo územního samosprávného celku  je účetní jednotkou = má vlastní rozpočet  zřizovatel vydává zřizovací listinu a zapisuje ji do obch. rejstříku  je samostatnou právnickou osobou, která má ve správě majetek svého zřizovatele  povolena doplňková (tj. hospodářská) činnosti, eviduje se odděleně od hlavní č.  Příklady: divadla, muzea, pečovatelské domovy, aj.  Upravuje nově občanská sdružení, resp. je transformuje na spolky (korporace)  Zahrnuje do sebe i nadace a nadační fondy (fundace), rehabilituje pojem „nadační ústav“ jako alternativu k obecně prospěšné společnosti  Zavádí nově „sociální družstvo“  Obecně prospěšné společnosti – budou „dožívat“ = „brontosauři“ mezi NNO  Velmi volně upravuje „veřejnou prospěšnost“  V platnosti od 1. 1. 2014  Již římské právo znalo pojem collegia, což znamená také spolky stavovské a zájmové korporace, živnostenské cechy, sdružení zájmová či obchodní, společenstva kultová, bratrstva pohřební a charitativní organizace. Vesměs platilo, že spolek nabývá způsobilosti k právům již tím, že se ustaví.  pochopitelně, že právně byly uznávány spolky dovolené, ale svoboda spolčovací byla omezována jen výjimečně, zrovna tak jako byla postupně rozšiřována.  I římské právo zná ovšem termín collegia ilicita, což byly spolky nedovolené.  A tak můžeme říci, že dějiny občanské společnosti jsou zároveň dějinami omezování a rozšiřování svobody sdružování. 30. 9. 2015 32  „Občanská společnost je (…) i tou nejlepší pojistkou proti možnému nástupu autoritativních sil, které se vždy hlásí o slovo tehdy, kdy má společnost pocit otřesu či nejisté budoucnosti, a které mají pochopitelně tím lepší podmínky k ovládnutí země, čím více moci zůstává v centru. Komunisté dobře věděli, proč potřebovali ovládnout, zmanipulovat a podrobit si každý včelařský spolek…“ (Václav Havel - CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST - projev 26.4.1999 v Minneapolis, USA) 30. 9. 2015 33