Proč věrozvěsti vytvořili dvě písma?

Navázali jsme spolupráci s kamarády ze spolku Slovanská unie - a díky tomu můžeme i čtenářům
Divokého vína nabízet ukázky z toho, co se objevuje na jejich pozoruhodných webových stránkách.
Zatím vám přinášíme článek pana Mgr. Lubora Mojdla (autora Encyklopedie písem světa) o problémech
vzniku a priority staroslovanských písem:
Otazníků je v případě slovanských písem, jejich počtu, původu a vývoje více, než si
běžně dokážeme představit. Jedním z prvních otazníků je, odkdy vlastně Slované svá
slova zapisují. Existují sice takzvané runy z pobřeží Baltu, záhadné nápisy (jde-li
skutečně o nápisy) ze slovenského Smolníku a Velestúru, popřípadě nerozluštěné symboly
z Balkánu a severního Černomoří. Každopádně by tyto památky zasluhovaly větší
pozornosti, neboť nikoli všechny jsou falsifikáty. Je tedy možné, že jde skutečně o
památky skýtsko-slovanské, alansko-slovanské, gótsko-slovanské, popřípadě i
normansko-slovanské. Každopádně se na nich projevují jak náznaky pozdější cyrilice a
hlaholice, tak i fragmenty turkických či skandinávských run. Tyto nápisy jsou obtížně
datovatelné a v některých případech je téměř jisté, že i v „balkánských runách“ byly
použity řecké či cyrilské znaky.
Otázka venetského písma ze severní Itálie také zůstává otevřená, neboť slavinita
Venetů je pouze teoretická. Venetské písmo je ovšem potomkem etruského písma a rovněž
zdrojem germánského písma runového (futhark).
Slovanskými písmy jsou bezesporu písma cyrilská, tedy hlaholice a cyrilice. Obě písma jsou
založena na řecké alfabetě a několika přidaných znaků jiného původu. Záhadou zůstává,
proč byla vytvořena téměř současně písma dvě, navzájem odlišená vzhledem, ale téměř
shodná svými principy, pořadím hlásek v modifikované řecké řadě i názvy jednotlivých
písmen.
Celý článek najdete na adrese slovane.org/index.php/z-domova/132-mojdl-otazniky

Ludvík Hess

http://www.divokevino.cz/7915/archiv_aktualit.php#786