Online přátelství ZUR387 2015 Lenka Dědková inovace-logo Vztahy na internetu ►Virtuální vztahy §vzniklé a udržované na internetu (možná migrace do RL) ►Vztahy z RL udržované na internetu ► ►Přátelské ►Partnerské ►Sexuální vztahy kscn2491l Komunikace na internetu ►S rozšiřováním PC a internetu debata o dopadech CMC a vztahů utvářených na internetu: 2 zákl. přístupy (viz Parks & Floyd, 1996) ► §Lost perspective - negativní náhled - omezující charakteristiky internetu nedovolují utváření kvalitních vztahů ►Důsledkem jsou povrchní vztahy, způsobující v konečném důsledku nárůst osamělosti, pokles well-beingu ►social presence theory, social context cues theory, reduced social cues theory, cues filtered out approach, media richness theory ► §Liberated perspective – pozitivní náhled - omezení se dají překonat ►social information processing theory – SIP), hyperpersonální efekt komunikace (Walther), model SIDE (social identification/deindividuation theory) (Spears & Lea) Lost perspective ►Výzkumy podporující lost perspective ►Kraut et al. (1998) – HomeNet Study §Longitudinál §Druhá vlna: používání internetu v domácnosti zvyšuje osamělost a depresivitu a snižuje sociální okruh lidí §Velká kritika výzkumu: pro respondenty nová technologie, která mohla být zpočátku na obtíž, žádná kontrolní skupina, měření sociálního okruhu jako okruhu lidí z RL ►Nie & Erbring (2000) §používání internetu zabírá čas, který pak netrávíme s rodinou a přáteli § Omezuje trávení času na internetu offline vztahy s rodinou? ►Mesch (2003) §1000 domácností s alespoň jedním adolescentem §Žádný rozdíl v úrovni blízkosti mezi členy rodiny u domácnosti s připojením a bez něj §Žádný rozdíl v množství času tráveného s rodinou v domácnostech s připojením a bez něj § ►Čas, který lidé tráví na internetu by bez něj pravděpodobně stejně netrávili s rodinou a přáteli (ale např. sledováním TV,…) ► (WIP) Množství času trávené společně se členy domácnosti tváří v tvář srovnání doby před a po připojení k internetu (ČR) Liberated perspective ►Social information processing theory ► ►Hyperpersonální efekt Social information processing theory (J.B. Walther) ►Lidé mají přirozenou tendenci utvářet vztahy, proto se omezení daná internetovým prostředí naučí překonat a vztahy v něm budou utvářet ►K překonání omezení potřebují čas (vztahy se na internetu vyvíjejí zpočátku pomaleji) §Zprostředkování stejné informace je v CMC potřeba cca 4x více času ►Při testování své teorie si Walther všiml, že komunikace na internetu je často dynamičtější, s vyšším sebeodhalováním a sociální podporou než v RL → SIP podceňuje pozitivní efekty této komunikace ►→ koncept hyperpersonální komunikace Hyperpersonální efekt ►Faktory komunikace §faktory média – omezená audiovizuální vodítka, textová komunikace §faktory na straně odesílatele zprávy – kontrola sebeprezentace §faktory na straně příjemce – zveličování informací ►omezená možnost zprostředkovat neverbální a kontextové signály → jakákoliv část sociální informace, která „projde“, je příjemcem zveličena §+ zpětnovazební mechanismy ►Díky tomu dochází k idealizaci komunikačních partnerů a pozitivnější komunikaci než v RL ►Rheingold (in Joinson, 2007): na internetu je možné navázat smysluplné vztahy právě díky jeho omezením a nikoliv navzdory těmto omezením ► ►Pokud by se prostřednictvím CMC utvářet vztahy nedaly, lidé by je ostatně neutvářeli… Jak často lidé tvoří online vztahy ►Parks a Floyd (1996) - diskusní fóra: §60,7 % našlo na internetu přítele, z toho 41 % přátelství „blízkých“ a 26 % romantických vztahů ►Utz (2000) - MUDy (textově založená hra více hráčů): § 73,6 % našlo na internetu přítele ►Parks a Roberts (1998) - MOO (další textová hra): §93,6 % ► Jak často lidé tvoří online vztahy II. (YISS, 2008) ►National survey US: 25 % dětí (10-17 let) příležitostné online přátelství, 14 % blízké §Většina s vrstevníky (70 %) a lidmi opačného pohlaví (71 %) §Dívky utvářejí online přátelství častěji (29 % x 23 %) a častěji je hodnotí jako „blízké“ §59 % z chatu, 30 % IM, 5 % hry, 6 % jinak §Pouze 2 % mají negativní zkušenost s online přátelstvím §Online přátelství častěji navazují starší adolescenti a lidé s konflikty v rodině ► Jak často lidé tvoří online vztahy II. (EUKO II, 2010) ►Komunikace na internetu s neznámými lidmi ►Setkání s neznámými z internetu v realitě EUKO II, Česká republika: 46% dětí komunikuje s neznámými S kým komunikujeme online (Gross, 2004) ►Deníkové záznamy ► ►Jak se adolescenti baví online? §Většina online komunikace adolescentů je soukromá §S cizími lidmi se nejvíce potkávají na veřejných místech (diskuzní fóra, chaty) §84 % používání IM (které teenageři používají nejčastěji) je s lidmi z RL, typicky navíc s blízkými lidmi (82 % kamarádi nebo nejlepší kamarádi) ► ►Důvody IM §nejčastěji pobavit se s kamarády a zabít nudu ►Nejčastější témata §ostatní kamarádi, drby Komunikace s cizími lidmi Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) ►Častá obava z komunikace s cizími lidmi je sexuální obtěžování, které - pokud přejde do RL - může mít velmi závažné dopady ► ►Adolescenti 10-17 let (N=1501) ►S kým se baví online – jak dobře dané lidi znají ►3 skupiny: §Opatrní – jen RL známí §Zprostředkovaní přáteli §Neomezení – ti dále dělení na high – low risk podle počtu potenciálně rizikových aktivit § ►Agresivní sexuální obtěžování online – nevyžádané sex.návrhy zahrnující pokus o setkání nebo skutečné setkání offline Potenciálně rizikové aktivity Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) ►Interakce online s neznámými lidmi ►Zveřejňování osobních informací nebo fotografií ►Zasílání fotografie neznámým lidem ►V seznamu přátel lidé, které nezná osobně ►Psaní hrubých nebo urážlivých komentářů ►Stahování ►Vědomé navštěvování „X-rated“ stránek ►Obtěžování nebo ztrapňování lidí,na které je naštvaný ►Bavení se o sexu s neznámými Výsledky Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) % Sexuální návrhy % Neomezení - high risk 17 15 Neomezení - low risk 21 6 Zprostředkovaní 10 4 Opatrní 51 1 Výsledky II. Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) ►Porovnávání skupin komunikátorů ►High risk §častěji teenageři (13-17 x 10-12) §více používají internet a zapojují se do interaktivních aktivit online §častěji jsou oběťmi offline obtěžování (rvaček, šikany) §mají vyšší míru depresivity ► ►Obavy z komunikace s cizími lidmi jako takové, nejsou nutné, většina adolescentů komunikuje online s minimem rizik Kdo komunikuje online s neznámými lidmi ►Gross (2004) – adolescenti, kteří se daný den cítili osamělí nebo úzkostní, ten den častěji komunikovali online s lidmi, které dobře neznali ► ►Ybarra, Alexander a Mitchell (2005) –Youth Internet Safety Survey (N = 1501, 10-17 let) ►Adolescenti se symptomy deprese častěji komunikují online s cizími lidmi §80 % s výraznými depresivními symptomy §62 % se středními §53 % s mírnými nebo žádnými ► ►Není to kauzalita! §Depresivita à komunikace? §Komunikace à depresivita? Elisheva Gross (2009) ►Cíl – zjistit bezprostřední dopad online komunikace s neznámým člověkem (zjistit kauzalitu) ►Experiment ► ►Základní lidská potřeba – náležet (belonging) ►Ohrožení této potřeby – exkluze (vyčlenění), odmítnutí → „poplach“ ve formě sníženého sebevědomí → potřeba navrátit rovnováhu ► Postup ►Účastníci – dva nezávislé výběry mladších a starších adolescentů §Mladší: N = 50, 27 (54 %) dívky, 11-15 let (M=12.5, SD=1.2) §Starší: N = 60, 32 (53 %) dívky, 18-23 let (M=18.4, SD=0.9) ► ►Alespoň 3 dny před experimentem vyplnili účastníci dotazník s demografickými otázkami, používání internetu, psychologické přizpůsobení (osamělost, self-esteem, sociální úzkostnost) Postup II. ►Před experimentem §Měření: aktuální sebevědomí, “How are you feeling about yourself right now“, škála od „terrible“ (-7) k „terrific“ (+7) ►Náhodné rozřazení do 2 verzí Cyberball navozujících §a) inkluzi §b) exkluzi ►Poté znovu sebevědomí a otázky, nakolik cítí každou z 21 emocí ze seznamu (1-5 škála); 6 subškál: §vztahová (“accepted,” “respected,” “valued“, .82) §kompetence (“smart,” “confident”; .69) §dysforie (“down,” “upset,” “depressed,” “stupid”; .92) §zahanbení (“ashamed,” “betrayed,” “embarrassed”; .81) §zlost (“frustrated,” “irritated,” “hostile,” “angry,” “mad”; .91) §úzkost (“nervous,” “stressed,” “tense,” “relaxed” [RC]; .70) ►Poté náhodné přiřazení k 12min aktivitě na počítači §Tetris (samostatná hra) §IM komunikace s neznámým vrstevníkem opačného pohlaví (s kým měli mluvit o čemkoliv s výjimkou experimentu a zachovat anonymitu) ►Nakonec znovu měření sebevědomí a emocí IN EX Tetris IM komunikace Tetris IM komunikace X X X X X X X X měření Výsledky ►Porovnání po hraní cyberball ►Skupina EXKLUZE §nižší vztahová škála, sebevědomí §vyšší dysforie, zahanbení, vztek §(úzkost a kompetence ns.) §Žádné rozdíly podle věku a pohlaví ► Výsledky II. ►Porovnání po další aktivitě ►EX účastníci s IM komunikací: §vyšší zlepšení ve vztahové škále a sebevědomí než ti, co hráli Tetris § ►Vliv věku na daný vztah je ns., i když věk obecně souvisel s výší self-esteemu a starší adolescenti vykazují vyšší zlepšení než mladší ► ►Vliv na negativní afekty (dysforie, zahanbení, vztek) – ne tak jasné §interakce věku - starší adolescenti EX s IM komunikací udávali větší zlepšení negativních afektů než s Tetris, ale mladší žádný rozdíl Diskuze ►Krátkodobá online komunikace může zvýšit aktuální sebevědomí a snížit negativní pocity poté, co došlo k jejich ohrožení ►Zároveň a v analýze kontrolovali osamělost, sociální úzkostnost a sebevědomí - pozitivní dopady online komunikace u všech ►Snížení negativních afektů ovšem u všech ne §možné důvody – jen krátká IM komunikace (12 min), u starších ale 2x rychlejší (více „výměn“ textu) – u mladších tak mohla stačit jen na posílení základního pocitu „belonging“ ► Ale – nevíme, jak by v podobném srovnání dopadla komunikace FtF (nechápejme výsledky jako absolutní výhru CMC) Kvalita (online) vztahů ►Dvě základní hypotézy ve výzkumu: ► ►Displacement hypothesis §Online vztahy zabírají čas a jsou povrchní, proto ve výsledku snižují kvalitu stávajících vztahů §Vzpomeňte si na začátek prezentace ►Stimulation hypothesis §ICT podporuje komunikaci i mezi stávajícími přáteli – poskytuje další prostor, kde se daný vztah může rozvíjet §Výzkum podporuje více tuto hypotézu, avšak platí pro existující vztahy; u online vztahů s neznámými výsledky nekonzistentní Kvalita online vztahů Mesch & Talmud (2006) ►987 adolescentů (M = 15.5 let) ►Porovnání online a RL přátelství: §s online přáteli se znají kratší dobu, sdílejí méně společných aktivit, mají méně diskuzí o různých tématech a méně osobní témata; často s online přáteli sdílejí specifické téma nebo koníčka §Celkově respondenti vnímali online přátelství jako méně blízká než FtF ► ►Online vztahy mají jiný charakter než offline Kvalita online vztahů Chan & Cheng (2004) ►porovnání kvalit online a RL přátelství v průběhu času §zpočátku RL přátelství - větší vzájemná závislost, šíře a hloubka komunikace, pochopení a závazek než vztahy internetové §po roce minimální rozdíly → podpora Waltherovy hypotézy, že online přátelství jen potřebují více času ► Kvalita online vztahů Anthenunis, Valkenburg, & Peter (2012) ►N = 2,188, M age 22.95, Hyves SNS ►3 typy vztahů: §se začátkem i pokračováním jen online §se začátkem online, ale přechodem do RL §se začátkem v RL, ale využíváním netu § ►Trvání vztahu: s délkou se kvalita vylepšuje, mixed-mode jsou po čase srovnatelné s RL, ale online vztahy jsou i po dvou letech kvalitní méně Kvalita vztahů à dopady Bessière a kol. (2008) ►Longitudinál ►Míra depresivity se při užívání internetu k hledání nových přátel zvyšuje ►Ale! Vztah závisí na míře sociální opory: §Ti s vyšší SO jsou depresivnější (replacement hypothesis) §Těm s malou SO se depresivita nezměnila §Ti s velmi nízkou SO byli depresivní méně (stimulation hypothesis) Dopady interakce závisí na kontextu! Utváření online vztahů ►Dvě základní hypotézy ve výzkumu: ► ►Rich get richer §Více vztahů na internetu budou utvářet ti, kdo mají dostatečné sociální dovednosti ►Social compensation §Více vztahů na internetu budou vytvářet ti, kdo jsou v RL osamělejší, sociálně úzkostní Rich get richer VS. social compensation ►Peter, Valkenburg & Schouten (2005) ► Metoda ►600 adolescentů, 9-18 let (M = 13, SD = 1.98), Nizozemí ►Škála introverze – 10 položek ►Ti, co někdy použili chat nebo IM (n = 493, 82 %) – sebeodhalování, potřeba sociální kompenzace, frekvence online komunikace, online přátelství ► ►Frekvence komunikace – (1-4) od méně než jednou denně – každodenně ►Online přátelství – zda mají díky online komunikaci nějakého blízkého kamaráda (ne, jednoho, víc) Proměnné ►Sebeodhalování ►4 položky o tématech, o kterých adolescenti na internetu mluví §Romantická láska, tajemství, zamilování se a randění ►Sociální kompenzace ►3 položky – jak často komunikují online, protože.. §they can talk more comfortably §they dare to say more §they feel less shy Výsledky ►Původní model neseděl dobře na data ►Další analýza – model fit se zlepší přidáním cesty od sociální kompenzace k sebeodhalování Finální model Výsledný model vysvětluje 14 % ZP Rich get richer VS. social compensation ►Obě hypotézy mají své opodstatnění §Lidé s dobrými sociálními dovednostmi je využívají k seznamování i na internetu §Nesmělí lidé preferují online komunikaci, protože je pro ně snazší než komunikace v RL ► ►Avšak celkově – stejně jako v RL – na internetu více vztahů utvářejí lidé, kteří nejsou sociálně úzkostní ► Shrnutí ►Internet sám o sobě nezpůsobuje osamělost ►I krátkodobá online komunikace může mít pozitivní efekt ►Pokud komunikujeme opatrně, vyhneme se rizikům ►Při utváření dojmů dávat pozor na podíl vlastní fantazie Možné sebereflexe ►Popište svého virtuálního kamaráda – jak jste se seznámili, porovnejte kvalitu vztahu s RL přáteli… ►Popište svůj profil na SNS (jaké údaje jsou uvedeny..) a zamyslete se, jaký obraz o sobě vytváříte a komu je cílen (např. jak volíte fotografie, které zveřejňujete; jaké píšete statusy, jaké odkazy…) ►Zkuste vytvořit profil smyšlené postavě a zeptejte se kamarádů, jak na ně daný člověk působí ►Jak na vás působí (sebe)prezentace ostatních na internetu (na SNS, seznamkách…) ►… inovace-logo Literatura ►Anthenunis, M. L., Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2012). The quality of online, offline, and mixed-mode friendships among users of a social networking site. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 6(3), article 6. ►Gross, E. F. (2009). Logging on, bouncing back: An experimental investigation of online communication following social exclusion. Developmental Psychology, 45, 1787–1793. ►Gross, E. (2004). Adolescent Internet use: What we expect, what teens report. Applied Developmental Psychology 25, 633–649. ►Livingstone, S., Haddon, L., Görzig, A., and Ólafsson, K. (2011). Risks and safety on the internet: The perspective of European children. Full Findings. LSE, London: EU Kids Online. ►Lobe, B., Livingstone, S., Ólafsson, K. and Vodeb, H. (2011) Cross-national comparison of risks and safety on the internet: Initial analysis from the EU Kids Online survey of European children, London: EU Kids Online, LSE. ►McKenna, K.Y.A., Green, A.S. & Gleason, M.E.J. (2002). Relationship Formation on the Internet: What’s the Big Attraction? Journal of Social Issues, 58 (1), 9-31 ►Peter, J., Valkenburg, P.M. & Schouten, A.P. (2005). Developing a Model of Adolescent Friendship Formation on the Internet. CyberPsychology & Behavior, 8 (5), 423-430 ►Subrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2011). Digital Youth: The Role of Media in Development. New York : Springer. ►Valkenburg, P. M., Schouten, A.P., & Peter, J. (2005). Adolescents’ identity experiments on the internet. New Media & Society, 7(3), 383–402. ►Wolak, J., Finkelhor, D., & Mitchell, K. (2008). Is Talking Online to Unknown People Always Risky? Distinguishing Online Interaction Styles in a National Sample of Youth Internet Users. Cyberpsychology & Behavior, 11(3).