•
•Věda a vědecké zkoumání
•Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů
•2016

Sociální role vědy
•Věda jako základní lidská potřeba uspořádat rozdílné a mnohostranné jevy.
•
•Jan Keller: nahrazení teologického řádu - systému kontroly a orientace novým racionálním systémem.
•
•     Průmyslová revoluce: technika umožnila dramaticky zvýšit efektivitu využití přírodních zdrojů
/ dramatické proměny ve společnosti.
•
•A.Comte: Pochopit společnost a řídit…
•
•Cíl vědeckého zkoumání - popsat a vysvětlit:
1)všeobecné rysy (zobecnění) a…
2)vzájemné vztahy (příčinnost) jevů.

Vývoj vědy
•Klasické pojetí: odnož filozofie, prostředek k poznání základních principů – nazírání axiomů a
odvozování poznatků logickým způsobem…
•
•Moderní věda: prosazuje ideál autonomie člověka - potřeba sebeprosazení člověka, eliminace
teologického absolutismu, teoretická zvídavost a zájem na praktickém ovládnutí přírody…
•
•Mocenský aspekt: věda má význam pro tvorbu moci - v demokratické společnosti se přizpůsobuje i
jejím imperativům rovnosti a svobody…
•
•Vyčerpávání modernity - otázka – jaká hodnotová struktura vědy zdůvodňuje její racionální povahu?

Klasifikace věd
•
•Vědy formální a vědy reálné.
•
•Vědy exaktní (přírodní) využívají kvantitativní procedury (měření). V jazyce převažují metrické,
nebo alespoň komparativní pojmy (nikoli klasifikatorické)…
•
•Vědy humanitní: soubor věd o člověku a společnosti, obvykle označují „jádro“ společenských věd
(filozofie a historie, literární věda, dějiny umění)…
•
•Vědy sociální: („social sciences“) ekonomie, sociologie, demografie, politické vědy…
•
• Rozdíl v exaktnosti – tvrdé, měkké a tvrdší (míra kvantifikace).

Kauzalita v sociálních vědách
•Přírodní vs. sociální vědy – míra kontroly přirozeného systému…
•
•Sociální vědy: nemožnost izolovat systém a příčinný vztah; nemožnost formulovat zákony, jen
pravděpodobnostní charakter tvrzení; omezená možnost intervence a experimentu…
•
•Kauzalita: příčinná souvislost mezi (sociálními) jevy (závislá a nezávislá proměnná) – nalezení,
prozkoumání a pochopení je klíčové pro vědecké poznání společnosti.
•
•MacIver: cokoliv se děje, má příčinu; každá příčina je důsledkem předcházející příčiny; každý
důsledek je příčinou následujícího důsledku.
•
•Pareto: v důsledku zkoumání lze získat soubor tvrzení, která jsou přiblížením k neobyčejné
složitosti sociálního světa.
•

•
•
•
•Nezávislá proměnná  --->  Závislá proměnná
•
•příčina - mechanizmus vztahu - následek

„Věda“ v sociálních vědách
•Příklady koncepcí – mají charakter vědeckého poznání:
•
•Ekonomie: Obecná teorie zaměstnanosti (Keynes), Ekonomicko-sociální teorie růstu (Kuznets);
•
•Sociologie: Protestantská etika (Weber), Železný zákon oligarchie (Michels), Sociální směna
(Homans, Blau);
•
•Politologie: Cleavages (Rokkan), Volební zákony (Duverger, Sartori), Ekonomická teorie politiky
(Downs);
•
•Mezinárodní vztahy: Hegemonická stabilita (Kindleberger, Krasner)…

•Teorie demokratického míru:
• „demokracie spolu neválčí“
•
•Mezinárodní systém (přirozený systém)
-obsahuje prvky: státy (demokracie, autoritativní státy);
-obsahuje jejich interakce: vztahy vlád (agresivní, kooperativní).
•
•Problém: jsou i jiní aktéři (mezinárodní organizace, vnitrostátní subjekty) i jiné interakce
(trans-národní vazby - nezprostř. státem; vztahy mezi státy a MO).
•
•Závislá a nezávislá proměnná
•Politický režim (autoritativní/ demokratický) – nezávislá proměnná (příčina)
•
•Chování v mezinárodních vztazích (militarismus/kooperace) - závislá (důsledek)

Metoda a vědecká metoda
•Metoda: způsob, postup a pravidla jednání – návod k jednání. Předpokládá apriorní stanovení cíle -
dosažení cíle je kritériem hodnocení metody.
•
•Poznávací metody: smyslem je odhalit, prozkoumat, popsat a pochopit prvky,  procesy, souvislosti
vyskytující se v reálném světě. Výsledky - poznatky se stávají součástí kulturního dědictví.
•
•Vyvinuly se ve vědecké metody: znaky - systematičnost, přesnost, kontrolovatelnost,
verifikovatelnost, opakovatelnost, zobecnitelnost.
•Vytváření, zkoumání a zobecňování vědeckých metod je metodologie (nauka o metodách, zahrnující
jejich kritické hodnocení).

Metoda analytická, syntéza a teorie
•
•Metoda analytická: rozčlenění jevů na jednotlivé prvky nebo části s cílem odhalit jejich vzájemné
vztahy (operacionalizace, kategorizace, klasifikace, statistická analýza).
•
•Syntéza: skladebný proces vytváření celků z jednotlivých částí.
•
•Teorie: ucelený výkladový či predikační systém vztahující se k určitému problému.

Demokratický mír
1) Problém
-Vyskytuje se různé uspořádání státu a různé jeho chování v zahraniční politice.

2) Analýza
-definujeme pojmy demokracie, autoritářský systém, kooperativní a agresivní chování státu;
-hledáme prvky podle kterých ji poznáme; identifikujeme souvislosti mezi prvky a důsledky jejich
výskytu…
-zbrojení, zastrašování, okupace -> moc, ovládnutí, kořistění…
-pluralita, dem.volby, svoboda projevu -> iniciativa, spolupráce, předvídatelnost...
-kolik a jakých prvků je třeba abychom mohli říct, že je něco demokracie? (operacionalizace);
-S jakým chováním státu souvisí jeho vnitřní nastavení – proč má souviset? (vazba na teorii)

•3) Zkoumání
• - SRN i FRA jsou po 1945 hodné státy, dříve agresivní….
• - Severní Korea, SSSR po roce 1945 provokují….
•
•4) Syntéza
•Státy které jsou demokratické, jsou „hodné“, ty které nejsou jsou často „zlé“. (zobecnění)
•
•5) Teorie
•Změna vnitřního uspořádání má dalekosáhlé důsledky pro zahraniční politiku.
•
•Změna na demokracii vede k posílení kooperace (uvnitř i vně) na úkor agresivity…

Verifikace a falzifikace
•Falzifikace: postup, kdy se dokazuje nepravdivost vědeckého tvrzení.
•
•Popper: požadavek, aby povaha vědeckého tvrzení umožňovala jeho vyvrácení – odmítnutí metody
verifikace (nelze definitivně realizovat).
•
•Poznání začíná teoretickým postojem, který je empiricky testován.
•
–Schopnost podrobit se falzifikaci je základní podmínkou vědecké povahy tvrzení.
•
–Falzifikace je symbolem tvořivého rozvoje myšlení, snaha odhalit rozpory provokuje myšlenkové
střety, je zárukou dynamiky – na rozdíl od konzervativní snahy verifikovat (hledají se podpůrné
indicie).
•
•Když víme co neplatí, blížíme se k pravdě.

•
•1) Na základě teorie formulujeme tvrzení (hypotéza):
•Demokratickému vnitřnímu uspořádání země odpovídá kooperativní, neagresivní zahraničněpolitické
jednání.
•
•Formulace zákonitosti (kauzalita): Demokratické uspořádání je příčinou neagresivního jednání
státu.
•
•2) Konfrontace s realitou
•Empirické pozorování: Německo v roce 2015 vpadlo do Polska…. přitom oba jsou demokratické státy…!
•
•3) Falzifikace tvrzení - teorie
•…hypotézu proto nepodržíme –> teorie není schopna vysvětlit konkrétní jednání státu…
•

Paradigma v sociálních vědách
•
•Paradigma: souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců; i metodická
pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.
•Proměna se děje zvraty (vědeckými revolucemi - nahromaděním anomálií).
•
•Paradigmata jsou navzájem nesouměřitelná. Není možné hodnotit jedno na základě druhého.
•
•Sociální vědy mají obvykle multiparadigmatický charakter.
•
•Vědecká komunita: společenství vědců propojené formálními i neformálními interakčními vazbami –
sdílející základní vědecké paradigma, rysy profesní a zájmové komunity.

Empiricko-analytický přístup
•Je to metodologický přístup - klade důraz na neutrální postoj vůči studovanému předmětu (výroky
nejsou ovlivňovány apriorními soudy);
•Klíčová je nestrannost, schopnost podstoupení odborné kritiky, schopnost objektivizace dosažených
poznatků;
•Veškerá využitá fakta musí být přesně a explicitně uvedena pokud nejsou původní, musí být uveden
zdroj;
•Je třeba uvést explicitně všechny výchozí předpoklady (to co se nedokazuje – to omezuje
využitelnost);
•Je vhodné uvést osobní motivaci pro zkoumání.

Postup práce v sociálních vědách
•
•Pozorování reality – vyslovení základních soudů..
•Formulace zvládnutelného a nebanálního výzkumného problému (testovatelný úkol)…
•Formulace testovatelných hypotéz opřených o teorii…
•Ověřování a podložené zobecnění závěrů pozorování…
•Zhodnocení (formulace, reformulace) teorie vysvětlující vztahy mezi proměnnými v systému…
•Testování platnosti teorie…
•

• 1) Deskriptivní přístup: systematické shromažďování dat o problému; často studium jednoho
případu; jen problematicky zobecnitelné.
•
• 2) Systematická metoda analýzy: hledají vztah mezi jevy; typicky prostorově, časově omezené
(teorie středního dosahu); lze dospět ke smysluplnému zobecnění – lze usuzovat na obecné příčiny
sledovaných jevů.
•
• 3) Deduktivní metody: vycházejí z obecného apriorního konstatování univerzální příčiny, pak
empiricky prověřovány dílčí závěry.

•Deskriptivní přístup:
• Německo od roku 1945 nikomu nevyhlásilo válku, do roku 1945 často. Je to popis pozorované
reality.
•
•Systematická metoda analýzy
• Zahraničně politické chování Německa a Francie (výbojnost) se změnilo v důsledku změn vnitřních
charakteristik politických systémů (demokratizace) – jde o výstup prověřování předvídaných vztahů v
realitě .
•
•Deduktivní metody:
• Demokracie má mírovou povahu – je to vnitřní apriorní charakteristika – jde o hledání opory pro
tvrzení v realitě.

Stát
Náb.
Boh.
1
Honduras
K
N
2
Venezuela
K
N
3
Belize
K
N
8
Lesotho
K
N
11
JAR
K
S
12
Kolumbie
K
N
14
Kongo DR
K
N
18
Brazílie
K
S
19
Rwanda
K
N
22
Mexiko
K
S
27
Nigérie
K, I
N
33
Myanmar
B
N
35
Jižní Súdán
A, K, I
N
36
Pobř. Slonoviny
I, K, A
N
39
Turkmenistán
I
S
47
Etiopie
K, I
N
Stát
Náb.
Boh.
48
Súdán
I
N
66
Rusko
K
S
68
Kyrgyzstán
I
S
70
Filipíny
K
N
77
Somálsko
I
N
79
Irák
I
N
82
Kazachstán
I, K
S
84
Pákistán
I
N
86
Mali
I
N
89
Palestina
I
N
91
Eritrea
K, I
N
92
Litva
K
S
95
Afganistán
I
N
108
Albánie
I, K
N
111
USA
K
B
121
Irán
I
S
125
Kosovo
I
N

Poř.
Stát
Náb.
Boh.
128
Indie
H, I, K
N
129
Egypt
I
N
138
Tchaj-wan
B, T
B
145
Bangladéš
I
N
147
Turecko
I
S
152
Malajsie
I, B
S
154
Sýrie
I
S
155
Norsko
K
B
159
Jordánsko
I
N
165
Izrael
J
B
166
Libye
I
N
Poř.
Stát
Náb.
Boh.
185
Omán
I
B
186
Katar
I
B
188
Čína
T
S
191
ČR
K
B
198
Saudská Arábie
I
B
203
Alžír
I
N
208
Indonésie
I
N
209
Švýcarsko
K
B
210
Bahrajn
I
B
212
Kuvajt
I
B
201
Japonsko
B
B