Vědecké studium politické reality Metody a výzkum v politických vědách 2016 Vědecký přístup •Většina studentů se zajímá o vlastní politiku a ne o metody; •Cíl: diskutovat proč je vědecký přístup k politice cennější než přístup založený pouze na faktech… • •Pol.věda: postupujeme od kauzálních teorií k vědeckým poznatkům; •Základem je přemýšlení o světě v jazyce modelů, kde předmět zájmu je vymezen proměnnými - které jsou kauzálně propojeny mezi sebou - zarámovaný teorií; • –Nenormativnost: komu fandím, není podstatné – respektovaný výzkum je takový, z něhož není možné usuzovat na politické názory autora; – •Pokud bereme kurz jenom jako prostředek k získání kvalifikace… - i tak je to přínosný způsob uvažování o světě, který se uplatní kdykoliv; • •K čemu je vědecký způsob uvažování o problému dobrý: –Pomáhá využívat poznatky výzkumu pro potřeby jiných kurzů; –Pomáhá být lepším příjemcem informací; –První krok na cestě stát se producentem vědeckých poznatků. – •Přístup „jen fakta“: svět se mění, fakta stárnou, teorie umožňují lépe chápat souvislosti – proč ke změnám dochází a jaké budou mít pravděpodobný směr a dopady; • •Otázky CO?; JAK?; PROČ? (popsat; rozumět; vysvětlit). • Hledání kauzálních vysvětlení •Kritické uvažování: (jak víme, že něco víme)? –Jsme vždy ochotni zohlednit nové důkazy změnit co si myslíme - o čem víme, že je to „pravda“; –Vyváženo ostražitostí a kritickým zhodnocením nových důkazů; • •Jako ostatní vědci – političtí vědci vyvíjejí a testují teorie; • •Teorie: (kvalifikovaná) testovaná domněnka o příčinách fenoménu který zkoumáme; –když byla teorie vytvořena, můžeme ji přeložit do jedné nebo několika testovatelných hypotéz; • •Hypotéza je na teorii postavené tvrzení o vztahu, který očekáváme, že budeme pozorovat; –Nulová hypotéza: také na teorii postavené tvrzení - co očekáváme, že budeme pozorovat, pokud je naše teorie nesprávná; – •Testování hypotézy je proces, v rámci kterého vědec systematicky sbírá důkazy, aby mohl rozhodnout, zda důkazy podporují hypotézu, nebo nulovou hypotézu; –pokud hypotéza přežije testování, začínáme získávat důvěru v teorii; • Kauzální teorie –> –> hypotéza –> –> empirický test –> –> evaluace hypotézy –> –> evaluace kauzální teorie –> –> vědecký poznatek Věda •Jádro vědeckého procesu je skepse (útok na teorii, hledání nového testu, který by teorii zpochybnil, favorizována nulová hypotéza); –Vs. „advokát“ – cíl dokázat žádoucí výsledek – ignoruje nebo zdiskredituje důkazy proti němu, podporuje a zdůrazňuje důkazy pro něj; • •Politické vědy – problém normativního zatížení; • •Jakmile je teorie ustavena – vědci staví na jejích základech; • •Paradigma (Kuhn) – vědecké disciplíny procházejí cykly akumulace znalostí postavených na sadě sdílených předpokladů a všeobecně akceptovaných teorií o tom jak svět funguje; –Jakmile je paradigma přijato – řeší se konkrétnější otázky vycházející z předchozího výzkumu – tzv. normální věda; –Když je zjištěný zásadní problém – revoluční období (16st.: Země jako střed vesmíru), rostoucí množství důkazů převáží – vzniknou nové předpoklady a teorie – nová paradigmata – nové období normální vědy; Myšlení v proměnných a kauzálních vztazích •Proměnná: označení + hodnota; –Příklad: úřadující prezident má větší šanci na re-elekci, pokud je na tom ekonomika dobře; –Ekonomika je nezávislá proměnná (příčina) – volební výsledek je závislá proměnná (následek); •Hodnota závislé proměnné závisí na hodnotě nezávislé proměnné; NP -> ZP • •Teorie (prakticky): domněnka o příčinách nějakého fenoménu, který zkoumáme; –tj. že nezávislá proměnná je kauzálně propojena se závislou proměnou… změna nezávislé zapříčiňuje změnu závislé proměnné; –vyšší (nižší) hodnota NP je příčinou vyšší (nižší) hodnoty ZP (pozitivní směr/negativní směr + klíčem je změna); • •Toto je kauzální vysvětlení: odpovídá (prakticky) na otázku „proč si myslíš, že NP je kauzálně propojena s ZP“? –pokud je odpověď smysluplná, má to cenu, …pokud je originální je to super! • •Příklad: prezident je zodpovědný za stav ekonomiky, disponuje nástroji HP, voliči ho ocení podle jejich účinného užití, proto je stav ekonomiky funkčně propojen (ovlivňuje tj. je příčinou…) s volebním výsledkem – např. vyšší růst HDP souvisí s vyšším ziskem hlasů; • • •Koncept NP (stav ekonomiky) –> kauzální teorie –> koncept ZP (šance na re-elekci) • fáze operacionalizace •Měřitelná NP (růst HDP v %) –> hypotéza –> měřitelná ZP (volební výsledek – počet hlasů) • Testování hypotéz •Potřebujeme testovatelné hypotézy – od obecného tvrzení ke specifičtějšímu konstatování o faktech, které najdeme v reálném světě; • •Např. inflace, nezaměstnanost, růst, obchodní bilance / volební výsledek v procentech –…v některých volbách nekandiduje současný prezident (strana?), někdy je silný třetí kandidát (rozdělit poměrně hlasy?); • •Příklad: Dáme každé prezidentské volby do grafu: –x: -5 až +5% HDP růst; y: 0 až 100% hlasů; –Bude tam pozitivní sklon (vyšší – vyšší); –pokud bychom použili např. nezaměstnanost, bude tam negativní sklon (vyšší, nižší) – determinuje to operacionalizace; • •Můžeme takto sbírat data ze světa a sledovat, jak jsou kompatibilní s naší teorií… jsme však daleko od toho, abychom mohli konstatovat kauzalitu – tj. růst je příčinou výsledku; •První co vidíme - je tam očekávaná souvislost – statistická analýza nám pomůže prokázat, že nejde o náhodu; • •Žádný sociální fenomén ale nemůže být vysvětlen jedinou proměnnou – pokud přijdeme na další, tak začínáme myslet jako vědci; –Uděláme obrázek pro jinou a zjistíme, zda je tam stejná (větší) souvislost a pak zkoumáme vztah mezi oběma… –…zahraniční politika (válka), mimořádný stav globální ekonomiky (krize), velká aféra, příslušnost k politické straně, rozštěpení kongres – administrativa; • • Růst HDP v % Volební zisk v % Volební zisk v % ……………??? Volební zisk v závislosti na …..??? Konstrukce modelů •Model – když přemýšlíme o fenoménech jako o závislých proměnných a vytváříme teorie o nezávislých které je zapříčiňují, potom konstruujeme teoretické modely; –Právě „nerealističnost“ modelu jej dělá praktickými… modely jsou simplifikace; –Přílišná redukce je dělá nevypovídajícími o světě… – – •Poučky: –modely snažme dělat vždy kauzální (vs. korelace); –nenechejme se vést samotnými daty (testování teorií na datech, které vedly k jejich tvorbě); –důkazy musí mít oporu v reálném světě (racionalistická cvičení); –vyhněme se normativnosti; –hledejme obojí: všeobecnost i jednoduchost; • Budování teorie •Identifikace zajímavé variace; •Cross-sectional: stejný čas, různé místo (případy); •Time-series: stejný případ, různý čas; • •Využití znalostí - posun od konkrétního případu k obecnější teorii: –11. září -> změna v podpoře prezidenta US (co by udělal menší útok, co dělají jiné typy incidentů, stalo by se to v jiné zemi?); –1970 Mueller: prezidentská popularita a mezinárodní konflikt; • •Znej lokální, mysli globálně; –Přírodovědci nemají teorie, které lze aplikovat pouze na Francii… • •Prozkoumej předchozí výzkum –Které ostatní příčiny nejsou zahrnuty? –Může být teorie aplikována i jinde? –Jaké jsou další implikace? –Jak může teorie fungovat na jiném levelu agregace (mikro-makro)? • •Formální myšlení o příčinách které ovlivňují zkoumaný jev - racionální volba například + instituce a pravidla; • •Jak poznám, že mám dobrou teorii? –Je kauzální? Lze ji testovat na datech, která jsem ještě nezkoumal? Je generalizující? Je jednoduchá? Je nová? Je nebanální? •