• •Rizika zkoumání sociálních systémů •Kauzalita, zkreslení, experiment • •Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů •2016 Obsah přednášky •Redukce reality v sociálně vědném výzkumu; •Podmínky pro konstatování kauzální souvislosti; •Důsledky neúplné kontroly sociálního systému: –Charakteristika druhů zkreslení při sledování proměnných a konstatování kauzálního vztahu. –Problematika zkreslení jako důsledek procesu zkoumání. •Seznámení s logikou experimentu; •Kvantitativní a kvalitativní logika výzkumu; •Dedukce a indukce ve výzkumu. Empiricko-analytický přístup •Je to metodologický přístup - klade důraz na neutrální postoj vůči studovanému předmětu (výroky nejsou ovlivňovány apriorními soudy); •Klíčová je nestrannost, schopnost podstoupení odborné kritiky, schopnost objektivizace dosažených poznatků; •Veškerá využitá fakta musí být přesně a explicitně uvedena pokud nejsou původní, musí být uveden zdroj; •Je třeba uvést explicitně všechny výchozí předpoklady (to co se nedokazuje – to omezuje využitelnost); •Je vhodné uvést osobní motivaci pro zkoumání. Sociální systémy a nebezpečí nedostatečné kontroly • •Sociální systémy v sociálních vědách: velice komplexní přirozené systémy, není jednoduché je izolovat od významných vazeb okolí. • •Riziko – v rámci analýzy budou chybět klíčové proměnné a vztahy, jiné budou nesprávně zařazeny (podstata zkreslení). • • • Cíle zkoumání sociální reality •Hledání opakujících se schémat, pravidelností, usuzování na logiku fungování přirozených systémů. • •Snažíme se izolovat jevy a vykládat je pomocí pozorování proměnných a vztahů mezi nimi – o vyvozování příčinných (kauzálních) vztahů a následnou generalizace do pravidel – zákonů. • •Takové zobecnění znamená vysvětlení sociální reality, umožňuje porozumění světu. Redukce reality • •Redukce počtu pozorovaných proměnných • •Redukce analyzovaných vztahů mezi nimi • •Redukce zkoumané populace na vzorek (N=?) • •Redukce časového kontinua (bod, několik málo bodů) Kauzální charakter vztahu •Podmínky pro konstatování vztahu příčiny a následku: • 1.Musí existovat změny v obou proměnných. 2.Změny musí být v logickém časovém pořadí. 3.Musíme vyloučit existenci další (vnější) příčiny. 4. •„Lidé čtou Foreign Affairs a proto rozumí blízkovýchodnímu konfliktu“ • 1.Kdo čtou - jsou schopni vysvětlit - existuje souvislost - (resp. čím častěji/více - tím častěji/více..) splněna první podmínka(!) 2.Nejsme schopni říct co bylo dřív – nečtou třeba proto, že tomu rozumí? – nesplněná druhá podmínka (!) 3.Nejsme schopni vyloučit jinou proměnou – možná jsou schopni vysvětlit, z jiného důvodu než je čtení FA (píší, učí, byli tam, podíleli se na tom…) – nesplněná třetí podmínka (!) Druhy zkreslení (při sledování proměnných a konstatování kauzálního vztahu) • •Kauzální vztah může být zdánlivý, zastřený či neprůkazný a to např. z důvodu: •nepravé korelace; •vývojové sekvence; •chybějícího středního členu; •dvojí příčiny. Nepravá korelace •Nezahrnutá proměnná ovlivňuje obě analyzované! • •Pozorování: Země v EU mají zodpovědnou zahraniční politiku. •Hypotéza: Zodpovědná zahr. politika je důsledkem členství v EU. •Nezahrnutá proměnná: Politická a ekonomická struktura zemí EU (vyspělé průmyslové demokratické země) •Nepravá korelace - vysvětlení: -Vyspělé země potřebují pro maximální rozvoj své ekonomiky společný volný trh (proto jsou v EU); -Vyspělé země preferují kooperativní a předvídatelné mezinárodní politické a ekonomické prostředí (proto mají zodpovědnou zahraniční politiku)… • •Členství v EU •Zodpovědná zahraniční politika •Politická a ekonomická struktura (vyspělost) země • •Čápi •Děti •Venkov Vývojová sekvence •Předcházející nepozorovaná proměnná ovlivňuje „nezávislou“ proměnnou • •Pozorování: Chudé rozvojové země usilují o hospodářskou nezávislost. •Hypotéza: Nízká ekonomická úroveň státu, vede ke snaze o dosažení hospodářské soběstačnosti. •Předcházející nepozorovaná proměnná, která ovlivňuje nezávislou proměnou: koloniální minulost (nerozvinutých) zemí. •Vysvětlení: Chudé rozvojové země po získání nezávislosti nechtějí být hospodářsky svázané s bývalými kolonizátory… • • •Nízká hospodářská úroveň •Snaha o hospodářskou nezávislost •Koloniální minulost Chybějící střední člen •Mezi příčinou a následkem je mezikrok – významná proměnná, bez které souvislost nedává smysl. • •Pozorování: Vyspělé země jsou proti liberalizaci trhu se zemědělskými komoditami. •Hypotéza: Hospodářská vyspělost, je důvodem pro odpor proti liberalizaci zemědělských trhů. •Chybějící střední člen, který jsme nezahrnuli do analýzy: neefektivní a nekonkurenceschopné zemědělství - důsledek solidarity mezi sektory. •Vysvětlení: S hospodářským rozvojem často souvisí zaostávání primárního sektoru (v efektivitě i příjmech). Následná regulace a ochranářství vede k nekonkurenceschopnosti sektoru. Zájmové skupiny ovlivňují politiku země – aby ta nepodporovala liberalizaci. •Hospodářská vyspělost •Odmítání liberalizace agrárních trhů •Neefektivní zemědělství •(solidarita) Dvojí příčina • •Následek má dvojí příčinu, při vynechání jedné z nich je souvislost neprůkazná. • •Hypotéza: Země s kvalifikovanou pracovní silou, technologicky vyspělá, s vysokým HDP na obyvatele má konkurenční výhody a bude proto vnímat globalizaci pozitivně. •Pozorování: v současné době jsou politiky vyspělých zemí často brzdou globalizačních tendencí… •Chybějící druhá příčina: preference jistot před příjmem při dosažení vysoké životní úrovně, problematické postavení citlivých odvětví… •Vysvětlení: ve vyspělých zemích jsou zároveň citlivé sektory, které jsou vystaveny tvrdé zahraniční konkurenci – vzhledem k solidaritě je snaha poskytovat těmto pracovníkům příjmy obvyklé v jiných odvětvích; existuje rozvinutý sociální systém + zájmové skupiny jsou silné a aktivní. •Míra vyspělosti zemí •Míra podpory globalizace •Mzdové náklady, náklady sociálního státu, tlak zájmových skupin •Vzdělání •Příjem •Seniorita Zkreslení při výzkumu Kampaň pro podporu vstupu do EU / Eurozóny Historie – vnější činitel koinciduje v čase a je milně interpretován jako vliv kampaně. Zrání – změny vyvolané tokem času promění populaci a jsou zaměněny za efekt kampaně. Prostředí – jeho působení samo změní hodnoty proměnné. Instrumentace – změna výzkumného nástroje, nástroj neprodukuje reliabilní výsledky. Testování – samo měření působí změnu v hodnotách proměnných. • • •EUR posílí vůči USD; USA zveřejní obavy z konkurence dobudovaného vnitřního trhu; Irsko pustí Nice; evropský export vzroste (HISTORIE). •Lidé se náhodně setkají s informacemi o EU; získají praktické zkušenosti s tím jak lze přejet hranice a jaký je rozdíl mezi zeměmi které tam jsou a které ne; ti kdo mají strach z Německa se stávají menšinou; nikdo nekupuje pozemky v pohraničí; lze pracovat v zahraničí, zlepšuje se jazyková vybavenost (ZRÁNÍ). •Respondenti znechuceni neustálým omíláním vstupu do EU a už raději odpovídají že „jo“ nebo naštvaně že „ne“….(PROSTŘEDÍ). § •Naštvaní jsou i tazatelé a ptají se ledabyle a dotazníky si vyplňují sami…(INSTRUMENTACE). § •V důsledku tázání se, se nastartuje myšlenková aktivita, kterou by taková věc jako kampaň nespustila a člověk „získá“ názor (TESTOVÁNÍ). • • • • „Experiment“ v sociálních vědách •Příklad: •Vstup české republiky do EU – účinek přesvědčovací kampaně (?)... • -Nástroj - výzkum veřejného mínění; -Před zahájením kampaně: 40% pro vstup, po skončení kampaně 60% pro vstup. • •Interpretovat nárůst odpovědí pro, jako důsledek kampaně je nepodložené a dost možná nesprávné. běžné postupy… •Srovnávání statistických skupin: •(Sledoval kampaň? Jaký má názor na vstup do EU?) •Kdo sledoval, je častěji pro vstup (samovýběr…). •Nevíme co bylo dřív (postoj, či sledování kampaně?). •Splněna jen podmínka souvislosti, nejsme vůbec schopni vyloučit jinou příčinu ani nevíme co bylo dřív. • •Předběžné a následné pozorování: •(Měříme před kampaní a po ní) •Před kampaní: co si myslí o vstupu do EU? •Po kampani: co si myslí o vstupu do EU? •Před kampaní bylo pro vstup méně než po ní… splněna i podmínka časové následnosti, nevíme ale jestli to není způsobeno jinou příčinou (!) Experiment - charakteristika •Pracuje s experimentální a kontrolní skupinou: – –experimentální skupina je vystavena změně v důsledku manipulace s nezávislou proměnou; –následně se měří hodnoty závislé proměnné v experimentální skupině; –poměřují se s hodnotami závislé proměnné v kontrolní skupině. • •Příklad: Kampaň „Vstup ČR do EU“ (dopad konkrétního segmentu kampaně – film, přednáška, reklama..) • 1.Vytvoříme dva reprezentativní vzorky populace; 2.Jeden vystavíme kampani (filmu, přednášce…); 3.Srovnáme jejich postoje ke vstupu do EU; 4.Rozdíl mezi nimi je vliv (segmentu) kampaně; 5.Podmínky: •musíme zajistit, aby experimentální skupina byla a neexperimentální skupina nebyla vystavena podnětu; •obě skupiny jsou statisticky „shodné“; •nejsou ovlivněny jinými vlivy. • •Nákladné a velmi obtížné (!) Postup při experimentu • • • • • •Kontrolní skupina •Exprimentální skupina •Film •Předběžné měření •Intervence •Následné měření •40% •40% •40% •60% •50% (?) •60% (?) Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Cílem testování hypotéz Cílem generování hypotéz, porozumění, teorie Omezený rozsah informace o mnoha jednotkách výzkumu Mnoho informací o malém počtu jednotek Silná redukce počtu pozorovaných proměnných, silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými Silná redukce počtu sledovaných jednotek Snadná generalizace na populaci Generalizace na populaci často nemožná •Kvantitativní výzkum –testuje hypotézy ověřuje teorii – snaží se o výklad – RELIABILNÍ (při opakovaném měření stejné výsledky). •Kvalitativní výzkum –vytváří nové hypotézy produkuje teorie – snaží se o porozumění - VALIDNÍ (měří to co chceme zkoumat – platný). Induktivní Deduktivní OD Shromáždění pozorování (dat) Vypůjčené či zkonstruované teorie PŘES Produkci generalizací Produkci hypotéz K Využití těchto generalizací při dalším výzkumu Testování hypotéz porovnáním s daty CÍL Vytváření teorií Testování teorií, falzifikace, podpora přeživších teorií