Diagnostika třídních kolektivů Cíle, postupy a fáze Co se dnes dozvíte nDiagnostická otázka a vstupní hypotéza. nZpůsoby získávání diagnostických údajů a volba vhodných metod. nTechniky a metody zjišťování skupinových procesů ve třídě. nPříklady používaných metod, jejich silné a slabé stránky. nAdministrace metod – navázání kontaktu se skupinou a motivace jejich členů, možné problémy při administraci. nEtické zásady. n Proč diagnostikovat třídní kolektiv? nZjištění žákovy pozice ve třídě (problémy s chováním, záškoláctví, neprospěch atd.) nNarušení vztahů, ztráta koheze nVýchovná interakce učitele se třídou nSeznámení se třídou (kdo je kdo) nPlánování preventivních aktivit nOptimální dělení žáků do tříd při vytváření nových tříd (nadání, rodinné zázemí, problémoví žáci, aktuální role ve třídě) nRestrukturace třídy nOvěření přítomnosti sociálně patologických jevů n Zásady pro diagnostiku vztahů ve třídě ndiagnostika je vždy jen prvním krokem, měly by následovat další kroky (sdělení výsledků, intervence) ndiagnostika se nemůže dělat anonymně nzjišťování vztahů mezi dětmi vyžaduje výraznou etiku, pozor na sdělování výstupů nu jednotlivých metod je důležitý zácvik ndiagnostika tříd je týmová práce nmnoho metod, které ve třídě užíváme má diagnostický náboj nje třeba dobře dokumentovat své kroky a archivovat veškerý materiál nideální doba je 1. čtvrtletí, účast min. 80 % žáků Vstupní hypotéza nReakce na situaci jíž je výchovný poradce sám součástí nNa základě minimálních vstupních informací nNáš předpoklad, ve kterém se uplatňuje náš postoj (emotivní, kognitivní a konativní) a zkušenost nUvědomit si emoce, které se k ní vážou a jak mě mohou ovlivnit při dalším posuzování Diagnostická otázka nVolí směr hledání a další diagnostický postup nPostup formulace: 1.Formulace problému = pozitivní popis = Co se děje? 2.Jaké je zdůvodnění z hlediska vlastní hypotézy? 3.Jaká jsou všechna jiná možná zdůvodnění daného jevu? 4.Toto vše formulovat do dílčích otázek a všechny tyto otázky musí být v diagnostickém procesu odpovězeny nTedy se jedná o sérii otázek, které dokonale pokrývají možné zdroje problému Třídní život n npozorovatelné chování nnepozorovatelné chování § nco vidí a slyší učitelé nco vidí a slyší žáci nco vidí a slyší rodiče n Nástroje diagnostiky tříd nklinické metody npozorování nrozhovor (dítě, rodiče, učitelé) nrozbor pedagogické dokumentace ntřídní kniha, katalogový list, portfolio žáka ap. ndiagnostické nástroje nankety nskrínink nškály ndotazníky nsociometrie nformou her s psychologickým obsahem n Faktografické údaje nVelikost školy a demografické údaje o lokalitě nSestava vyučujících a jejich změny nČastost střídání vyučujících, suplování nGender a věková struktura učitelského sboru nPočet žáků ve třídě nPřespolní - místní nGender struktura třídy nŠkolní dispozice žáků - prospěch nInformace o mimoškolních aktivitách nRodinné prostředí žáků nVzdělání a zaměstnání rodičů nSociálně-ekonomické podmínky nRodinná anamnéza nVěková specifika třídy (homogenita vs. heterogenita) nNárodnostní a etnické složení Objektivní charakter – kvantitativního charakteru, kvantifikovatelné údaje Registrace pozorování nNarativní zaznamenávání – popis přirozeného chování nIntervalové zaznamenávání – vybrané projevy chování sledované v časových intervalech (kdy v průběhu činnosti) nZáznam události – zaznamenávání četnosti projevů chování nRatingové zaznamenávání – použití škály pro hodnocení pozorovaného chování (kooperativní – nekooperativní, aktivní – pasivní) n nCo se děje, když to nikdo nevidí? Charakteristiky dobrého pozorování nPozitivní definice pozorovaného jevu nJasnost definice míry výskytu chování nPřesné určení jednotky chování nStupeň pozorovatelova vyvozování nObecnost pozorovacího schématu n nJak poznám, že jsem to udělal správně? nDokážu to napsat nDokážu to popsat nezúčastněnému kolegovi Spolehlivost pozorování nPozorovatel nPostoje nPozornost nZkušenost nOsobnostní rovnice nSociální percepce nObjem pozorovací doby n n n n Implicitní teorie osobnosti: laická koncepce toho, které rysy osobnosti jsou ve vztahu s jinými rysy osobnosti – na základě toho, posuzovatel doplňuje informace a usuzuje na rysy, které v daných informacích nebyly obsaženy stereotypy efekt primárnosti – to, co zaznamenáme jako první přikládáme větší váhu (a) inkonzistentní informace slaďujeme s primární informací (b) významy dalších info se mění pod vlivem kontextu © potlačení, ignorování efekt novosti – efekt nejnovější informace na formování dojmu haló efekt – centrální rysy Monitorovací systém problémových projevů chování (Zapletalová, J.) n nUčitel během vyučování zaznamenává podrážděnost, úzkost, zhoršenou koncentraci, ospalost, neprospěch , absence, zhoršené vztahy mezi studenty navzájem, neschopnost řešit problémové situace. nTouto cestou je možné včas ovlivňovat třídní kolektivy, hygienu učení nebo i problematiku drogových závislostí. Rozhovor nRozhovor je setkání nVěrohodné informace nelze získat nátlakem, manipulací, v nepřátelské atmosféře, ani výměnou za výhody nVedení rozhovoru je umění nFáze rozhovoru nÚvodní fáze – vzbudit atmosféru důvěry a otevřeně sdělit cíle rozhovoru, naladění, charakter neřízeného rozhovoru nDiagnostická fáze – definujeme problém a klademe otázky, které mohou problém osvětlit, od obecného ke konkrétnímu nZávěrečná fáze (debriefing) – ujištění o důvěrnosti, přeladění klienta. Zásady vedení rozhovoru nVyhýbat se otázkám vyžadujícím odpověď ANO-NE nVyhýbat se dlouhým a složitým otázkám a používání cizích slov nVyhýbat se sugestivním otázkám nKlást přímé otázky nVyhýbat se otázkám, které klienty mohou uvést do rozpaků nPři kladení otázek brát v úvahu věk klienta nVyjasňovat některé pojmy nOceňovat a dodávat dětem odvahu nPracovat s emocemi nBýt empatický n n Dotazníky npopis sociální klimatu v určité třídě z pohledu žáků nporovnání názoru žáků a učitelů na klima třídy nporovnání žákovského přání (CES-P) a přítomného, aktuálního stavu (CES-A) nzjišťování rozdílů mezi učiteli vyučujícími tutéž třídu nzjišťování rozdílů mezi tradičními a alternativními školami nzjišťování toho, jak klima ovlivňuje osobnost učitele a žáků, výchovně-vzdělávací výsledky n nPOUZE DOPLŇKOVÉ UŽITÍ Příklady používaných dotazníkových metod Dotazník sociálního klimatu školní třídy (CES, J. Mareš, 1998) nvychází ze zkrácené verze australského autora B. J. Frasera (1986) n12 – 18 let numožňuje porovnávat aktuální a preferovaný stav n24 otázek, 6 proměnných nzaujetí žáka školní prací nvztahy mezi žáky navzájem nučitelova pomoc žákům norientace žáků na úkoly npořádek a organizovanost ve třídě njasnost pravidel Příklad (CES) • Dotazník sociální akceptace (Juhás, 1990) nsociální akceptace = míra souhlasu jednotlivce s hodnotami, normami a celkovým fungováním skupiny nvhodná pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými n32 otázek, 4 subškály: nanalýza vztahů ke spolužákům nanalýza pohledu žáka na kolektiv třídy nemocionální prožívání žáka ve školní třídě nhodnotí vztahy rodinného prostředí a školy n12 – 16 let Dotazník sociální opory u dětí a dospívajících (Mareš, Ježek, 2005) nOpora poskytovaná (Jak často?) nRodiči nUčitelem nSpolužáky nKamarádem nŠkolou nSubjektivní důležitost (Jak důležité?) n n n Nominační technika nPočet voleb (žáka) u konkrétních otázek nPočet vzájemných voleb nRozlišujeme pozitivní a negativní otázky nV odůvodněných případech lze vytvořit součtový skór pozitivních otázek a součtový skór negativních otázek nNapř. B3 a B4 pracuje s pořadím Nominační technika nZDRAVÉ JÁDRO: nKdo je přátelský a kamarádský? nKoho bys chtěl za předsedu třídy a proč? nKoho považuješ za nejchytřejšího? nKdo se umí ze spolužáků nejlépe prát? nKdo se zastává slabších? nS kým je největší legrace? nKdo je odvážný a nebojí se? nKomu to myslí a má dobré nápady? nKoho mají učitelé rádi? nKdo se nejslušněji chová k učitelům? n Nominační technika nFYZICKÁ AGRESE: nKdo ubližuje slabším? nKdo zastrašuje a ponižuje spolužáky? nKdo se umí ze spolužáků nejlépe prát? nKdo používá násilí proti druhým? nKdo se nejvíce pere? n n Nominační technika nPSYCHICKÁ AGRESE: nKdo zastrašuje a ponižuje spolužáky? nKdo zesměšňuje spolužáky? nKdo nejvíc pošťuchuje? nKdo má strach z nějakého spolužáka a z koho? n n Nominační technika nOBĚŤ: nKdo se stává terčem vtipů a legrací? nKdo nejvíce žaluje? nKdo má strach z nějakého spolužáka a z koho? nKdo je ostatními přehlížen a odmítán? nKdo je fyzicky napadán a neumí se bránit? n n Dotazníky B-3 a B-4 (R. Braun, 1997, 1998) nB-3 nod 4.třídy po maturanty, také pro nejvyšší třídy ZvŠ nadministrace 15-20 minut, vyhodnocení cca 45 minut/třída nexistuje i počítačový program (P. Doležel), www.diagnostikaskol.cz nkombinace nominační techniky se sebeposuzovacími škálami a hodnotícími kritérii nB-4 npro 2.-3. třídy ZŠ, také od 4. třídy ZvŠ nvyužívá stejné mechanismy jako B-3, ale je výrazně zjednodušený nvyžaduje předtestovou přípravu (vlastnosti) nadministrace cca 20 minut, vyhodnocení asi 30 minut/třída Dotazník D-1 (P. Doležel, 2001) nhttp://mujweb.cz/www/paveldolezel nsociometrický dotazník s psychologickými prvky n6. – 9. třída, 10 položek, asi 30 minut nvolby dvojic kamarádů (zmírnění tenze) nalegorie lodi, obsazování rolí posádky nvyhodnocení pouze počítačovým programem n7 kruhových sociogramů, 32 seznamů podle kritéria (např. index agresora, ohrožení, nešťastného žáka, ideální posádka atd.) Sociometrie nMoreno (1934, Who shall survive?) – nejstarší metoda zjišťování vztahů mezi dětmi nv našich školách od 50. let notázky na kladnou a zápornou volbu např.: nS kým bys chtěl sedět v lavici? nS kým bys nechtěl trávit prázdniny? nvyvození vazeb (jednostranných / oboustranných) nvyhotovení ve formě sociogramu (grafické zobrazení pozice členů ve skupině a jejich vzájemných vztahů) image002 Sociometricko-ratingový dotazník (SORAD) V. Hrabala nposlední vydání: Slavíková, I., Homolová, K., Doležel, P. (2005), Praha: IPPP (počítačové zadávání/vyhodnocování) nkaždý žák ve třídě hodnotí vliv všech ostatních žáků na škále 1-5 nkaždý žák ve třídě hodnotí oblibu/sympatie všech ostatních žáků na škále 1-5 nkaždý žák doplňuje číselné hodnocení slovním odůvodněním svých sympatií/antipatií k ostatním žákům n SO-RA-D sociometricko-ratingový dotazník Vladimír Hrabal st. (1990) A.Vliv 1.Nejvlivnější žák třídy 2.Patří mezi několik nejvlivnějších 3.Má průměrný vliv, jako většina žáků 4.Má slabý vliv 5.Nemá žádný nebo téměř žádný vliv B.Sympatie 1.Velmi sympatický 2.Sympatický 3.Ani sympatický ani nesympatický 4.Spíše nesympatický 5.Nesympatický C.Vysvětlení sympatií •Proč je vám který spolužák sympatický nebo nesympatický n n Sociometricko-ratingový dotazník (SORAD) V. Hrabala nsociálně psychologické charakteristiky jednotlivých členů skupiny njejich vlivu na ostatní njejich oblíbenost/oblíbenost u ostatních nspokojenost se vztahy ve skupině ncelková soudržnost a emoční atmosféra ve skupině nexistence podskupin, interakce a vztahy mezi nimi ndoplňková metoda k dalším nástrojům SO-RA-D Sociometricko-ratingový dotazník Vladimír Hrabal st. A.Kombinace indexů u jedince 1.Vysoký vliv a vysoká obliba 2.Vysoký vliv a nízká obliba 3.Oblíbení, nevlivní 4.Neoblíbení, nevlivní 5. B.Třídní indexy 1.Výše třídního indexu vlivu = koheze třídní skupiny 2.Třídní index obliby = stav emocionální atmosféry ve třídě n n n Sociometrie Petr Honza Karel ∑ Petr X 5 2 7 Honza 3 X 4 7 Karel 2 1 X 3 Milena 4 3 2 9 Klára 2 4 1 7 Petra 1 5 2 8 Alena 3 5 4 12 Na co se zaměřujeme n nFrekvence (počet 5, 4, 3, 2, 1) nVzájemné kladné a záporné hodnocení nPrůměr nebo ∑ – pořadí nSestavujeme sociogram nKonkrétní výstupy nejsou v žádném případě přístupné dětem ani jejich rodičům!! n n n Ukázka sociogramu sympatie(+) Nedokončené věty nNaše třída je … nDo školy chodím … nNěkdy mám strach … nMí kamarádi si o mně myslí, že … nKdyž doma myslím na školu, … nKdyž odcházím ráno do školy, … nMoje nejoblíbenější jídlo je … Etika práce se školní třídou nDodržování všeobecných právních norem (práva dítěte, zákon na ochranu osobních údajů) nChránit práva a důstojnost jedince nRespektování právo volby žáka vstoupit či nevstoupit do procesu získávání informací nPráce s žáky, učiteli i rodiči nestranně, bez ohledu na jejich fyzické, mentální, sociální či emocionální vlastnosti nPřiměřeně informovat o výsledcích nV žádném případě neseznamujeme klienty s pořadím a dalšími konkrétními informacemi týkající se jejich statusu zjištěném v rámci sociometrického šetření nZvažte, zda výstupy zpřístupnit svým kolegům. •Děkuji za pozornost • Literatura nBraun, R. (1997, 1998). Dotazník B-3, B-4. Praha: Audendo. nDittrich, P. (1993). Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinočany: HaH. nHadj-Moussová (2002). Diagnostika školní třídy. In Hadj Moussová, Z., Duplinský J. Diagnostika. Pedagog.-psych.poradenství II. nHermochová, S. (2005). Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno: Aisis. nHrabal, V. (2003). Sociální psychologie pro učitele. Praha: UK. nHrabal, V. st., Hrabal, V. ml. (2002). Diagnostika. Praha: UK. nMareš, J. (1998). Dotazník sociálního klimatu školní třídy. Praha: IPPP.