DYNAMIKA PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ • •Mgr. Michaela Širůčková, Ph.D. > > > > > > > > Je vaše škola dobrým místem pro život? respekt přijetí úspěch rovnost spolupráce odpovědnost volba spolupodílení Pocit sounáležitosti = 4B POZORNOST MOC POMSTA VYHNUTÍ SE VOLBA CHYBNÉHO CÍLE NENAPLNĚNÍ POCITU SOUNÁLEŽITOSTI Být součástí Být schopný Být důležitý Být nedokonalý Čtyři cíle problémového chování INTERVENCE PREVENCE PODPORA Jak zamezujeme Jak předcházíme Jak posilujeme sounáležitost Roviny zvládání problémového chování Tři klíče k identifikaci Vyberte si jednu konkrétní situaci, která se odehrála v poslední době: Pocity učitele: Tendence učitele: Jak porozumět chování žáka? Otázky, které pomohou se zorientovat Co by mohl vidět pozorovatel situace, kdyby byl přítomen? Jak reagujete na žákovo nevhodné chování? Co říkáte? Co přesně děláte? Jak reaguje žák na Vaše intervence? Jaké pocity máte ve chvíli, když žák…? Co byste v tu chvíli nejradši udělal, kdybyste mohl udělat cokoli a nenesl důsledky svého chování? Jakým způsobem se žák snaží zapojit do dění ve třídě? Jak si vysvětlujte jeho chování? Jak si vysvětlujte, že někdy se chová vhodně a jindy se to nedaří? Jaký má podle Vás student ze svého chování užitek? Možnosti intervence 5 •Zaměřujte se na řešení a ne na šetření. •Popište, co vidíte: „Vidím tu dvě děti, které ještě nezačaly pracovat na zadaném úkolu.“ •Používejte pozitivní instrukce: „Pozorně poslouchej, co ostatní říkají“ Legitimizujte moc: „Máš pravdu, nemám, jak tě donutit, abys začal pracovat.“ •Používejte já-sdělení: „Zlobí mě, když na začátku hodiny nejste na svých místech.“ •Zrcadlete emoce dětí: „Je to tak, že jsi teď naštvaný, protože to vnímáš jako nespravedlnost?! •Používejte jazyk volby: „Lenko, je potřeba, abys pracovala na zadaném úkolu. V případě, že se rozhodneš úkoly neplnit, ztratíš možnost opravit si klasifikaci. “ •Položte otevřenou otázku: „Co teď potřebuješ, aby se stalo? Čeho teď chceš dosáhnout?“ •STOP sdělení: „Přestaňte se mezi sebou bavit a věnujte se zadané práci.“ •„Zase jste si nepřipravili všechny potřebné pomůcky.“ •„Vy jste neslyšeli, že už zvonilo?“ •„Kolikrát to mám ještě opakovat? •„Používáš vůbec mozek?“ •„Nedívej se z toho okna!“ •„Jestli toho hned nenecháš, zavolám rodičům!“ Možnosti prevence 12 Strategie, kterými lze předcházet problémovému chování, spočívají zejména ve výchovném stylu učitele a způsobu práce se třídou. Proto věnujte pozornost: •uspořádání učebny •využití různých forem výuky a aktivizujících metod •cíle činnosti •užitečnost činnosti •Nastavte jasná a srozumitelná pravidla. Vtáhněte žáky do jejich vytváření. •Pracujte s přirozenými a logickými důsledky •Snižující se limit Domluvte se s žákem na počtu „problémového chování“, který je v určitém časovém úseku dovolen. Např. žák může za jednu hodinu 5x vykřiknout. • Možnosti podpory 14 •Vytvořte prostor pro sdílení. •Umožňujte dětem se rozhodovat. •Oceňujte zájem, angažovanost a nasazení. •Vyjadřujte důvěru. •Vyjadřujte emoce a podporujte děti, aby vyjadřovaly, co cítí, •Umožněte dětem zažívat úspěch – úspěch je otázkou cílů, které nastavujeme. •Umožňujte dětem zažívat důsledky chování. •Rozvíjejte silné stránky dětí. •Zaměřování se na chyby. •Srovnávání. •Hodnocení. •Perfekcionismus. •Omlouvání. •Litování. •Ochraňování. •Přebírání odpovědnosti. •Zdůrazňování minulých neúspěchů. •Nedůvěra. •Očekávání neúspěchu. •Popírání emocí. •Bagatelizace. •Znevažování •Vysoké požadavky. •Nerealistické cíle. Děkuji za pozornost!