Mgr. Alice Vašáková pro FSS MU Brno Čemu se budeme věnovat —Psycholog jako člen školního poradenského týmu —Kontext působení ŠP ve škole —Profesní kompetence ŠP —Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami —Konkrétní aktivity psychologa ve škole-poskytování služeb žákům, rodičům, učitelům —Spolupráce psychologa s vnějším světem (ostatní odborníci, OSPOD, spolupracující organizace) —Psycholog ve službách systému-výhody a rizika Plán prvního setkání — —Školní poradenské pracoviště — —Žáci se SVP — — —Sebepojetí ŠP jako týmového poradenského pracovníka —Psycholog mezi pedagogy-limity a výhody —Plánování a koordinace poradenských aktivit ve škole —Dojednávání zakázek s klienty-dětmi, dospělými, vnějšími subjekty — —Žáci s potřebou podpory jako hlavní „zdroj zakázek“ pro ŠP —Rámující legislativa-čtení s porozuměním —Charakteristika žáků se SVP v poradenském (psychologickém) kontextu —Dospělí kolem žáků se SVP-rodiče a učitelé jako klienti ŠP — Školní poradenské pracoviště —Společnou prací ve skupině zmapujte: — -Co o ŠPP víte -Co si o ŠPP myslíte (nevíte to jistě…jedna paní povídala…) -Co se potřebujete dozvědět — —pojem školní poradenské pracoviště se poprvé objevil v roce 1999 v Metodickém listu MŠMT k poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních —školní poradenská pracoviště vznikala ve školách nesystémově, především v rámci projektů VIP, RAMPS a jiných-regionálních —velký důraz byl většinou kladen na roli školních psychologů a školních speciálních pedagogů —neexistuje žádná přesná metodika, jak by mělo školní poradenské pracoviště ve škole vypadat —do školské legislativy se tento pojem dostává až nyní a to, jakou konkrétní podobu ŠPP má, je výsledek procesu dojednávání v každé škole»»»každý poradenský pracovník to může aktivně ovlivnit — — —zákony, vyhlášky a metodické pokyny vymezují rámec pro poskytování poradenských služeb – rámec se dá aplikovat na každé škole jinak, každá škola si musí vytvořit vlastní funkční model poradenských služeb podle svých potřeb a specifik —základní zákonná norma věnovaná poradenským službám je vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních v platném znění – poslední novela (197/2016) platí od 1 9. 2016 —vyhláška vymezuje, kdo poradenské služby ve školství poskytuje, komu je poskytuje, co je jejich obsahem a jaké jsou standardní činnosti jednotlivých subjektů, nově se v ní objevuje pojem školní poradenské pracoviště — — — —§ 7 – Škola — (1) —Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských služeb ve škole může být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. Z vyhlášky č. 197/2016 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních — —Ve škole jsou zajišťovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků školy zaměřené na: —poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami —sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření —prevenci školní neúspěšnosti —kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění —podporu vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostřední a s odlišnými životními podmínkami —podporu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných — — —průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení —včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů —předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace —průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou —metodickou podporu učitelům při použití psychologických a speciálně pedagogických postupů ve vzdělávací činnosti školy — —spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci —spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními —Škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis činností a vymezení odpovědnosti pedagogických pracovníků uvedených v odstavci 1, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování — —Pedagogičtí pracovními uvedení v odstavci 1 se podílejí na zajišťování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytují součinnost ŠPZ a spolupracují s orgány veřejné moci za účelem ochrany práv žáků Angažmá psychologa ve ŠPP —Vraťte se k jednotlivým oblastem poradenských služeb a zamyslete se nad tím, jakými konkrétními aktivitami by do nich mohl přispět školní psycholog —Které aktivity byste si dovedli představit ve spolupráci s jinými poradenskými pracovníky školy ? Poradenští pracovníci ve školách —Výchovný poradce —Metodik prevence —Školní speciální pedagog (ve školách nejčastěji zaměřený na oblast poruch učení, ale může mít i jiné specializace-etoped, logoped, psychoped, surdo/tyfloped… —Dle specifik školy mohou tým doplnit i další pracovníci, např. sociální pedagog, sociální pracovník apod. —Je-li ve škole zaměstnán školní psycholog, nemá JAKO JEDINÝ PORADENSKÝ PRACOVNÍK v náplni práce výuku žáků-jeho pozice je specifická (výhody i rizika) Náplň práce poradenských pracovníků ve škole —Je vymezena standardy, závaznými pro všechny, kdo chtějí ve školství poskytovat poradenské služby (standard=vymezení, ohraničení kompetencí-není totožný s náplní práce) —Týkají se škol a školských poradenských zařízení (pedagogicko psychologické poradny, speciální pedagogická centra) —Jaký je rozdíl mezi těmito institucemi? —Pojďme zpět k poradenským pracovníkům ve školách-jaké služby vlastně mohou poskytovat? — — —Vytvořte s kolegy čtyřčlenné týmy školního poradenského pracoviště, rozdělte si role jednotlivých poradenských pracovníků —Prostudujte každý svou část náplně práce a případně se doptejte na aktivity, které jsou nejasné. Porovnejte si své náplně práce. —Zůstaňte ve svých rolích a naplánujte společně týmové řešení úkolů, které vám budou později zadány Shrnutí, diskuse —Školní psycholog je člen týmu poradenských pracovníků školy-kooperuje a buduje —Jedná se o mezioborovou spolupráci —Pro efektivní spolupráci je vhodné, aby se orientoval v pedagogické tematice (riziko mimozemšťana za zavřenými dveřmi) —Je třeba počítat s tím, že na mnoho školních jevů bude mít diametrálně odlišný pohled —Jeho práce je vymezena především školskými legislativními mantinely — Proč je toto téma pro nás aktuální? —Poradenské služby ve škole jsou budovány s ohledem na potřeby těchto dětí a na potřeby dospělých, kteří je vychovávají, vzdělávají, diagnostikují, podporují… —Většina zakázek školního psychologa nějak s těmito žáky souvisí —Problematika dětí a žáků se SVP je (a dlouho bude) ve školách aktuálním, kritickým tématem a má zásadní vliv na klima současných škol — Základní rámec péče o žáky se SVP —Paragraf 16 školského zákona: —Dítětem, žákem a studentem se SVP se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. PO se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se SVP mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. —Žáci budou vzděláváni s využitím podpůrných opatření, která spočívají v: —poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení —úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb včetně zabezpečení předmětů speciálně pedagogické péče —úpravě podmínek přijímaní ke vzdělávání a ukončování vzdělávání —použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání specifických komunikačních systémů — Základní rámec péče o žáky se SVP oúpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy ovzdělávání podle IVP ovyužití asistenta pedagoga ovyužití dalšího pedagogického pracovníka, příp. tlumočníka do znakového jazyka a dalších podpůrných osob (např. osobní asistent) oposkytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených — —Podpůrná opatření jsou v jednotlivých oblastech rozdělena do 5 kategorií podle míry postižení žáka, organizační a finanční náročnosti —Podpůrná opatření 1. stupně poskytuje škola sama na základě svého posouzení vzdělávacích potřeb žáka, vyhodnocuje jejich účinnost a až když jsou neúčinná, navrhuje vyšetření žáka ve ŠPZ. Zpracovává se Plán pedagogické podpory —Podpůrná opatření 2. – 5. stupně – žáky bude do vyšších stupňů zařazovat ŠPZ – PO se poskytují na základě doporučení ŠPZ. Některá podpůrná opatření v těchto kategoriích jsou spojená s nárokem na finanční prostředky na jejich realizaci. Žáci mohou pracovat dle IVP a také s podporou asistenta pedagoga Jak tomuto systému rozumíme? —Ve skupinách prodiskutujte , kdo jsou to žáci se speciálními vzdělávacími potřebami —Jak rozumíte pojmům integrace a inkluze (obecně i v kontextu vzdělávání) —Jaký je výš osobní názor na myšlenku „společného vzdělávání“? Integrace a inkluze —Integrace —Inkluze —Děti s postižením se mohou vzdělávat společně s dětmi zdravými —Musí však být schopni se do určité míry „přizpůsobit“ běžné škole —Paralelně s integrací běží i segregované vzdělání (v. tzv. speciálních školách) —Žák může „přecházet“ z jednoho typu vzdělávání do druhého —Společné vzdělávání žáků zdravých a znevýhodněných je „normou“ —Školy jsou otevřené a připravené pracovat na principu individualizace —Společné vzdělávání je vnímáno jako výhoda pro žáky, neboť to odráží realitu v běžné společnosti —Vzdělávání se realizuje s využitím podpůrných opatření — — Poruchy učení —Správný název: specifické vývojové poruchy učení —Nejčastější jsou -Dyslexie -Dysortografie -Dysgrafie —Procento v populaci-oficiální a neoficiální, rozmezí 2-20% —Co o nich víme? — Základní informace —Obvykle se popisují jako „neschopnost“ zvládnout čtení, psaní, počítání běžnými metodami na úrovni, která je očekávatelná vzhledem k intelektu, motivaci, podnětnosti prostředí. Projevují se specifickými obtížemi v dané oblasti —Příčina vzniku je nejasná, pravděpodobně se jedná o kombinaci faktorů (dědičnost, pre a perinatální komplikace, specifické změny ve fungování nervového systému) —Nejde jen o prostou neschopnost naučit se číst, psát a počítat (intelekt, zanedbanost, lenost) — — — —Podkladem poruch učení bývá zejména oslabení percepce (zrakové, sluchové), motoriky, problematická lateralita apod. —Proto se děti s rizikem rozvoje SPU dají teoreticky identifikovat již v předškolním věku —Poruchy učení se často kombinují s jinými obtížemi (poruchy pozornosti, řeči) a projevují se i mimo samotné čtení, psaní a počítání (sebeorganizace, práceschopnost, časoprostorová orientace…) —Největším rizikem je (mimo ta výuková) stálepřítomný pocit selhávání, pokles motivace a nízké sebehodnocení Jak je? —Pojďme si napsat diktát jako dysortografik -zaměňujeme tvarově podobná písmena M – N A – O R - Z -před každým i-y poctivě odůvodňujeme, co a proč ve slově napíšeme —A ještě pár vět jako dysgrafik Co s tím ve škole —Co potřebuje žák s poruchami učení ve škole? V oblasti výukové -V oblasti vztahové -Jak to udělat, aby nepřestal mít chuť pracovat? —Jaká je v tom role školního psychologa? — Poruchy chování —Typický příklad poruchy, na které se odborníci neshodnou J —Rozlišujeme dva základní typy: poruchy pozornosti ADD/ADHD a samotné poruchy chování —Procento dětí v populaci stoupá… —Dráždivé děti, které dráždí své učitele (a často i své rodiče) Základní informace o ADD/ADHD —Příčiny obdobné jako u poruch učení —Obtíže se projeví již v raném věku (dráždivost, poruchy biorytmu, obtíže s příjmem potravy) —Děti jsou výrazně citlivé (nízký práh vzrušivosti, silné impulzivní reakce) —Narušená pozornost v mnoha kvalitách —Přebíhání, neschopnost vydržet u jedné aktivity —Dezorganizovaná, neregulovaná nadměrná aktivita —Impulzivita v projevech —Problémy v sociálním kontaktu (odbržděnost, problémy s respektem k ostatním) —Časté jsou i problémy v kontaktu s vrstevníky (konflikty v důsledku impulzivity a nízké seberegulace) —Častá je kombinace s poruchami učení —Děti s poruchou pozornosti „nemohou odpočívat“, mozková aktivita je dezorganizovaná —S poruchou pozornosti se pojí mnoho dalších obtíží, které dětem znepříjemňují život ve všech prostředích (např. problémy s jakýmikoliv změnami, strachy, specifické fobie mnohé další) —Dítě s poruchou pozornosti lze odlišit od dítěte nevychovaného hlavně podle problémů v oblasti práceschopnosti!!! Jak je? —Opravíme si napsaný diktát-předejte si ho se sousedem/sousedkou —Pusťte si do sluchátek nebo potichu hudbu nebo film —Opravte diktát-chyby v záměnách dejte do kroužku, chyby v i-y opravte klasicky, ty ostatní podtrhněte —V průběhu opravy na papír zapište alespoň 5 postřehů o lidech kolem — —Co s tím ve škole??? Lehké mentální postižení —Výskyt v populaci kolem 3%, IQ 50-69 —V současné době se stále více těchto dětí vzdělává v běžných ZŠ, kde mají upravené výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech —Nejedná se jen o postižení v oblasti intelektu Jak je to s nadáním v populaci Základní informace o LMP —„Vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální a postnatální etiologií“ (Valenta a Müller, 2003) —Jde tedy o postižení ve všech složkách osobnosti —Jde o trvalý stav, který je vrozený nebo získaný (do 2 let života) — — — Děti s LMP ve škole —Problémy při zvládání školních nároků (rozsah i tempo) —Základní cíle: rozvoj schopností a kompenzace nedostatků —Obtíže se objevují v oblasti vnímání, myšlení, paměti, pozornosti —Vzdělávací proces a adaptaci komplikují také obtíže v oblasti sociální a emoční (nezralost, neadekvátní reakce, nízká sebekontrola, snadná ovlivnitelnost) —LMP se často pojí s jinými obtížemi (poruchy učení, PAS, poruchy chování…) —Vzdělávání dětí s LMP je možno nastavit hodně individuálně — Poruchy autistického spektra —V běžných školách nejčastěji děti s Aspergerovým syndromem-takzvaně vysoce funkční autisté —Zdá se, že počet diagnostikovaných dětí v populaci již několik let plynule roste…čím to je? —Autismus je nazýván „sociální dyslexií“ Základní informace o PAS —Pervazivní poruchy=prostupují, ovlivňují celou osobnost —Příznaky jsou rozloženy do tří skupin: —1. Kvalitativní narušení sociální interakce (nepřiměřené hodnocení společenských a emočních situací, dítě neodpovídá na emoce, nerozumí soc. kontextu, má problém s vnímáním a porozuměním sociálním signálům, chybí reciprocita) —2. Kvantitativní narušení soc. komunikace (nedostatečné sociální užití řeči, i když slovní zásoba může být dobrá). —Porucha imaginace v myšlení i hře, narušená reciprocita v konverzaci, chybí tvořivost a fantazie v myšlení, bez emočních reakcí na blízkost druhých, ochuzená gesta, mimika…) —3. Omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity (rigidita a rutinní chování, rituály, stereotypní zájmy, pohybové stereotypy, odpor ke změnám) — —Další projevy: strachy, fobie, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, vztek a agrese v nepohodě, při narušení rituálů, při změnách… — Aspergerův syndrom (vysoce funkční autismus) —U dětí s AS není zásadně narušen vývoj řeči, slovní zásoba může být velmi dobrá —Intelekt těchto dětí je průměrný (často i nadprůměrný v některých složkách) —Nebývá narušen kognitivní vývoj ( a tím ani obecná „schopnost učit se“) —Převažují spíše obtíže v oblasti sociální (neporozumění obvyklým pravidlům, problémy v orientaci v běžných soc. situacích…) a komunikační (omezená schopnost „číst“ neverbální signály a adekvátně reagovat) Některé zvláštnosti dětí s AS —Obtíže s porozuměním-osvojením sociálních pravidel —„sebestřednost“ ve smyslu změněné potřeby začlenění do skupiny (nízká míra konformity, uspokojování vlastních potřeb) —Obtížné hledání přátel mezi vrstevníky —Atypický vývoj řeči (mechanická, „okopírovaná“ řeč), projev často není v souladu s kontextem —Děti většinou zpracovávají lépe vizuální (stálé) informace než slova Žáci se sociálním znevýhodněním —Problematická „diagnostika“ – riziko neetického přístupu (jak identifikovat rodiny s nízkou sociokulturní úrovní a nevystavit se riziku etickému i osobnímu) —Možností je spolupráce s OSPOD (případové konference, konzultace) —Dobře funguje spolupráce s neziskovými organizacemi —Role školy v životě těchto dětí může být klíčová (jiný model, nácvik společensky žádoucích způsobů chování, vstřebání kulturního kontextu, přirozený systém pravidel…) — Mimořádně nadaný žák —Zpět ke Gaussově křivce-nadaných dětí je méně než se říká, mnohé z nich jsou „jen“ vycvičené (což se časem pozná) —Mimořádné nadání může být pro praktický život stejným problémem, jako nadání nízké… Žáci mimořádně nadaní —Nadání různého typu (sportovní, umělecké, kognitivní) —Vývoj těchto dětí bývá často dysharmonický, nevyvážený. Může se objevit nezralost nebo deficit v oblasti sociální a emoční —MN je často zkombinováno s jinými obtížemi (nebo je pod nimi skryto), mluvíme pak o „dvojí výjimečnosti“ —Dítě s MN: zvídavost, paměť, pozornost, představivost, schopnost učit se rychle nové věci, pohled od povrchu věci k její podstatě —Co potřebují ve škole? — — Tělesné, zrakové, sluchové postižení —Jedná se většinou o vrozené vady —Kvalitní systém rané diagnostiky a péče (v posledních letech destruovaný) —Většina těchto dětí se vzdělává ve speciálních školách, často internátních —U některých dětí je toto postižení kombinováno s jiným (zejména s MR a poruchami chování) —Pokud je dítě vzděláváno v běžné ZŠ, jde za ním intenzivní podpora odborníků ze speciálních pedagogických center Žáci s NKS (narušená komunikační schopnost) —Dyslalie (vadná výslovnost jedné nebo více hlásek) —Vývojová dysfázie (specificky narušený vývoj řeči-snížená schopnost nebo až neschopnost komunikovat) —Mutismus (získaná, psychogenní nemluvnost) —Balbuties (koktavost) —Tumultus sermonis (breptavost-narušení plynulosti řeči) — —Jak s dětmi s NKS pracovat ve škole? — — — Žáci se zdravotním znevýhodněním-oslabením —Často opomíjená kategorie dětí, jejichž obtíže nemusí být vůbec učitelům známy —Zdravotní problémy dlouhodobého charakteru „napříč diagnozami“ – např. poruchy imunity, astma, diabetes, psychiatrické poruchy, epilepsie apod. —Společným znakem je vliv na školní výkon a potřeba úpravy podmínek pro vzdělávání —U mnoha dětí se zdravotním znevýhodněním se při hledání optimálního přístupu a podmínek pohybujeme na velmi citlivé etické hranici — —