SOC284 Úvod do sociální
gerontologie
Environmentální gerontologie – Stárnutí a prostor
Lucie Galčanová, 4. 10. 2016
Prezentace je určena pouze pro studijní potřeby, prosím abyste ji nijak nešířili mimo okruh studujících
SOC570 na podzim 2016. Děkuji.
Struktura setkání
• Seznámení
• Uvedení do environmentální gerontologie
• Zadání terénního cvičení
• Procházka s pozorováním v terénu
• Prezentace a reflexe pozorování
• Zadání seminární práce
Karel Čapek: KLIKA
„Cítit se někde doma“ je cit náramně složitý a nelze ani vypočítat, co v něm
všecko vězí: morální důvěra a tělesné pohodlí, poetické zkušenosti i
praktické motivy, zvyk i nějaký pohanský mysticismus; ale ve zkratce bych
řekl, že „cítit se někde doma“ znamená nalézti potmě kliku na první
hmátnutí. Nemyslím tu jen na různé fysické a prostorové výhody, že si na
příklad při tom nerozbijete koleno o židli, neporazíte sloupkové hodiny a
nenaběhnete čelem na roh skříně; myslím na slepou a mystickou důvěru, že
klika je tam, kde je, že je dokonce tam, kde má být; že je na svém místě a ve
zvláště příznivém směru; že není ani příliš vysoko, ani příliš nízko; zeje právě
tam, kam vztáhnete dlaň; že na vás zrovna čeká a horlivě vám podává ruku;
že vás bezpečně vede a nenechá vás tápat v propasti nejistot; že se
neoctnete náhle v kosmické prázdnotě, kde na vás číhá nekonečno a
nepoznatelno a jiná strašidla temnot. Je to zkrátka dobrá a spolehlivá klika,
klika oddaná a neselhávající, jedinečná klika domácí.
Domov
“K tomu, co moderní filozofové nazývají „přirozeným světem“, patří i kategorie
domova (Patočka ji analyzoval už před válkou). Pro každého člověka je domov
jednou ze základních existenciálních zkušeností. To, co vnímá člověk jako svůj
domov (ve filozofickém slova smyslu), lze přirovnat k souboru soustředných kruhů,
v jejichž centru se ocitá naše „já“. Mým domovem je místnost, v níž nějaký čas žiji,
na kterou jsem si zvykl a kterou jsem tak říkajíc potáhl svým neviditelným
povlakem (vzpomínám si například, že i vězeňská cela mi byla svého druhu
domovem a vždycky jsem zakoušel jako velkou újmu, když jsem se musel náhle
přestěhovat do jiné: byla sice naprosto stejná jako ta předchozí, ba mohla být i
lepší, nicméně já ji zakoušel jako něco cizího a nepřátelského, cítil jsem se v ní
zprvu vykořeněn a obklopen cizotou a vyžádalo si určitý čas, než jsem se v ní
zabydlil, zdomácněl, zvykl si na ni a zbavil se svého stesku po cele předchozí).“
(Havel 1999: 8)
Domov
• Korporealita
• Temporalita
• Prostorovost
• … jako extenze „Já“
• … jako sdílená zkušenost
Tělo
prostorová dimenze „Já“, skrze povrch těla, kontakt s jinými těly a
okolím
kontrola nad tělem a vnitřním prostorem není nikdy úplná
tělesné hranice, nestálá a obnovující se struktura
tělo jako pole moci, disciplinace stárnoucích těl, antiageing
tělo jako základní kontakt s prostorem a jako společenský aktér
Kontrola nad tělesnými projevy jako
základ „civilizačního procesu“ skrze
socializaci, racionalizaci a
individualizaci těl:
„Bringing bodily functions under
social control, emphasizing the
importance of poise and selfdiscipline,
and locating identity
specifically within the body were, for
Elias, key developments in the
emergence of modern ideas about
people's relationships with each
other and the development of
separate public and private selves.“
(Gilleard, Higgs 2000)
Rozdíl mezi „třetím“ a „čtvrtým“ věkem definován jako rozdíl mezi
přírodou a kulturou, mezi občanskostí a „přežíváním v rámci
interpretativních struktur druhých“:
„While the third age is emerging as an increasingly important arena
where power, status and citizenship can be played out, those in the
fourth age or deep old age seem excluded from such a role. They are
left to occupy the position of being nature's, not society's, casualties.“
(Gilleard, Higgs 2000: 162)
Stárnutí a prostor
• Snižující se mobilita
• Zvyšující se disabilita
• Potřeba soukromí
• Uchování autonomie
• Kontinuita identity
• Riziko institucionální izolace
• Riziko osamocení
Tělo a tělesnost jsou
„problematické“, jejich pozice
je kontradiktorní a a
komplexní – na individuální
úrovni je stále třeba řešit
otázku, jak s ním nakládat. Je
„naše“ a zároveň není.
„The body clearly is not
without material reality, but
that reality can only be
expressed through social
terms.“ (G., H. 200: 142)
Tělo
• Tělo jako sociální aktér
• Komodifikace zdraví a krásy
• „Riziko“ a nejistota jako
nezamýšlený důsledek rozvoje
bio-technologií
• Fyzické a vzhledové proměny
jako nedílná součást sociální
konstrukce stáří
Diskurzy domova
Mytický – vzpomínání, nostalgie, místo návratu
Utopický - domov jako cíl, směřování, snění
Dystopický – domov jako místo ohrožení a nebezpečí, domov jako
pevnost
Domicida – násilné zničení a ztráta domova, trauma v důsledku
nuceného vymístění
Ontologické bezpečí
Důvěřivé „bytí ve světě“, důvěra
(confidence), „kterou má většina
lidských bytostí v trvalost své vlastní
identity a ve stálost sociálního a
materiálního prostředí svého jednání.
Pocit spolehlivosti osob a věcí (…) je
základem pocitů ontologického
bezpečí.“
(Giddens 2003: 85)
(i) domov je místem stálosti sociálního a
materiálního prostředí
(ii) je prostorovým kontextem, v němž
se odehrávají každodenní rutiny
spojené s lidskou existencí,
(iii) je místem, ve kterém lidé nejsilněji
pociťují možnost kontroly nad svými
životy, cítí se mimo dosah
společenského dohledu, který je
součástí dnešního světa a
(iv) domov je konečně také pevnou
základnou, kolem níž jsou
konstruovány osobní identity.
(Dupuis – Thorns 1998: 29)
Časovost stárnutí
Baars (2015) rozlišuje tři dimenze:
1) Přírodní, biologickou
2) Sociokulturní
3) Osobní
Chronologizace věku a životního
běhu = představa, že uvedení
určitého věku od momentu
narození poskytne informace o
k věku se vztahujících vlastnostech
standardizace, vytváření norem
Stárnutí v místě
1) Physical insideness
2) Social insideness
3) Autobiographical insideness
„Dobré“ stárnutí v místě
- kvalita obytného a širšího
prostředí
- finanční dostupnost
- fyzická dostupnost
- bezpečí
Význam domácího prostředí
1. Kognitivní a behaviorální
kontrola nad prostorem
2. Manipulace s prostorem,
dekorativní praktiky
3. Udržení kontinuity skrze
významná místa, osoby
minulosti
(Markus 1995)
• Genderovanost vztahu k
domácímu prostoru
Z výzkumu „Stárnutí v prostoru“
63% žije v městě současného bydliště od narození
24% žije od narození ve stejném bytě
76% se přistěhovalo, z toho žijí v domácnosti průměrně 31,5 roku
62%, resp. 92% uvedlo, že si přeje strávit zbytek života ve svém
současném domě/bytě
Předvídatelnost prostředí
• „No nedá se říct [že jsem tady] spokojenej,
ale já bych … víte, starej strom přesazovat
není dobré,“
• „mám tady madla, jinak se můžu opřít o tu
pračku, rozumíte, tady toto je taky madlo,
ten věšák, čili to se můžu zachytnout
kdekoliv, kdybych se zakymácel.“
Pocit bezpečí vyplývá z předvídatelnosti a
spolehlivosti fyzického prostředí (může se o
něj doslova „opřít“).
• Možnost uchování kontaktu s „vnějším“
světem – surveillance zone
Elderly Woman by Chalmers
Butterfield
Environmentální centralizace (environmental centralisation)
„V zimě v tý kuchyňce, tam prostě mi mrznou ruce. Musím se prostě jít
ohřát a teprve takhle já vařím. Já si naštěstí navařím na tři dni,
protože mně nevadí jíst tři dni jedno a to samý“
Nadspotřeba bydlení (housing overconsumption)
„jakmile jeden z těch dvou partnerů odejde, tak už to není ono … už se
žije hůř, protože když to tak vezmete, když jsou dva nebo jeden, musí
se topit … byly dva příjmy, takhle je jeden... a nic vám neubylo. Já
mám z toho druhýho pokoje tak skoro skladiště, víte?“
Finanční náročnost bydlení
„Jo, protože já kdybych neměla tak hodnou rodinu, tak bych tady v
tomto bytě bydlet nemohla, protože celý můj důchod a nemám nějak
jako malej důchod [by šel celý na bydlení…]. No já jsem, my jsme tady
původně platili pár stovek, pak to skočilo na pět tisíc a teď je to bez
pětistovky deset, protože tady jsou velký plochy [… ] Protože já tady
bydlím skoro padesát let, že a já já su tady zvyklá, protože tam to s to
jsou čtyři okna, hodně světla, no a že mám tak strašně hodnou dceru a
ještě hodnějšího zetě, že to holt jako nějak jde, no.“
Důvody posledního stěhování
ČSÚ 2013 – SLDB 2011
ČSÚ 2013 – SLDB 2011
Strukturální podmínky bydlení
Proměny trhu s bydlením po roce 1989 - restituce / privatizace /
deregulace
Vlastnictví / Nájem
„Poslouchejte, já už bych se nikam nestěhoval, proto jsem to koupil,
abych nemusel jít do domova důchodců, protože to je zlatá klec.“
„já to tu vlastním, mě odsud nikdo nedostane“
„Padesát let, co ten dům stojí, já su tady od začátku, tak do toho
nevrazili ani korunu. Co si lidi sami nespravili, to spravený nebylo.“
Příprava na stárnutí v místě
„Já mám pěknej byt, já jsem ho nechala zregenerovat, všecky nátěry
nový, parkety odrbaný nalakovaný, všechno. Nová domovka mně na to
nedala. […] Já jsem si říkala dobře, tak jsem prostě do toho ty peníze
dala, protože mám ráda pěkný prostředí, řekla jsem si abych to v klidu a
v pěkným dožila. No, tu máš, čerte kropáč, co se bude dít dál, já nevím,
tak hledám výměnu. Jednopokojovej byt, abych nemusela moc do
schodů, tak do prvního poschodí, ale aby to mělo balkon, protože až
přestanu chodit a jestli mně to takhle progresivně půjde dál, tak nevím,
co se bude dít, abych aspoň na ten balkón na ten vzduch mohla no.“
Senioři ve veřejném prostoru
Urbánní prostředí a stárnutí
Podporující / enabling
• Možnost selektivních sociálních
vazeb
• Hustota osídlení a pohybu v
ulicích
• Pestřejší nabídka bydlení
• Vysoká hustota služeb
• Hromadná doprava usnadňující
každodenní mobilitu
Omezující / restricting
• Rizika izolace obyvatel, především z
nízkopříjmových skupin
• Násilí a městský strach
• Degradace levného bydlení
• Struktura zdravotní péče a
sociálních služeb
• Znečištění (prach, hluk)
• Tempo, rychlost
• Dominance osobní dopravy
Rizika urbánního prostředí
• Riziko pádu
• Nedostatečně upravené povrchy
• Nedostatek laviček
• Nedostatek veřejných WC
• (Bez)bariérovost městského prostředí
• Příliš rychlé tempo změn (prostředí i služeb)
Prostorová / environmentální spravedlnost
Spatial justice – (ne)rovná distribuce
environmentálních rizik a zátěže či
environmentálních zdrojů
Naříklad nerovná distribuce smrti:
• Vlny veder (USA, Francie) – 2/3 obětí
byly v seniorském věku
• Institucionální izolace
• Nedostatek sociálních vazeb
• Chudoba
• Etnicita
Environmentální kompetence =
relativně autonomní a bezpečné
užívání prostředí (Phillips 2005)
• schopnost dané osoby
• charakteristiky prostředí
Většina seniorů žádná pohybová
omezení mít nemusí, nicméně se
zvyšujícím se věkem a celkovou
křehkostí roste ve srovnání s mladšími
věkovými skupinami také intenzita
využití domova a jeho bezprostředního
okolí (Sýkorová, 2008).
Prostorový ageismus
„Prostorový ageismus je specifickou formou věkově založené exkluze,
tedy omezení přístupu ke zdrojům, které se odehrávají v prostoru a
skrze prostor, a to jak cíleně, tak jako vedlejší, nezamýšlené důsledky
kvalit a charakteristik fyzického prostředí, případně jednání, politik a
institucionálních strategií, které jej spravují a v něm operují.“
Ageismus v urbánních studiích:
• Přehlížení tématu stárnutí
• Negativní konotace populačního stárnutí
Age-friendly city
• WHO (Plouffe a Kalache 2010)
• Design for potřeby lidí různého věku
• Disablement  Enablement
• Fyzická dostupnost
• Blízkost / blízký vztah
• Bezpečnost
• Finanční dostupnost
• Inkluzivnost
Hodnocení centra města
6
11
14
19
23
17
22
22
19
26
31
30
45
47
23
30
38
36
32
39
41
43
48
46
46
48
35
40
34
39
29
30
28
26
28
27
23
22
19
19
14
10
38
20
18
16
17
17
10
8
10
6
5
3
5
3
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
V centru…je dostatek veřejných toalet
Centrum...je bezpečné místo
Centrum…je dobré místo i na bydlení
V centru…je dost zeleně a parků
Ráda chodím do centra…třeba i jen tak
V centru… je dostatek příjemných laviček
V centru…se dobře nakupuje
Nové stavby v centru…jsou velmi pěkné
Starousedlíci se v centru…pořád cítí dobře
Centrum…je dobré místo pro setkávání s přáteli
Mám centrum…rád(a)
Centrum…je krásně upravené
Centrum…vzkvétá/neupadá
V centru…je živo
rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím
Proměny urbánního prostředí očima obyvatel
„ta Stodolní ulice ta nám tu pije všem krev. … Pije se tady, fetuje, potom
kravál nemůžete v létě mít, v zimě to není slyšet, protože máme, nám
dávali nové okna, takže máme dobré těsnění, dobré okna. No, ale v
létě, jak musíte mít okno otevřené, když je horko, tak tu se nedá spát“.
Pozastavuje se také nad rekonstrukcí ostravského Masarykova
náměstí, které se jí nelíbí: „Kdysi to bylo hezčí. Tam byla fontána …
Jenomže teď, tam tryskají [ze země], jestli jste tam někdy šla v létě …
tam se i koupou.“
Dominantní narativy změny v různých
městech
Praha – „cizinci“, proměna funkcí, strach z vymístění
• „celá Americká je vystěhovaná, jsou z toho udělaný kanceláře“
Ostrava – vyprázdněnost centra, vylidňování, „komunitní“ minulost vázaná
na velké podniky
• „tmavý okna, nikde se nesvítí večer“
Brno – studentifikace
• „studenti to spíše zaplatí“, „Na té Jaselské tady taky, tady se – tady přibylo
restaurace, nebo vůbec v okolí tady, když jsem to počítal nedávno, tak
protože jsem říkal, že tady bydlíme 35 let, tak tady bylo v tom […] tady bylo
asi 8 hospod, já nevím, dvě lékárny a dvě knihy, no tak dneska je tady
nějakých 55 hospod.
Nepřívětivost prostředí
„Nebo teď jsem teda se vypjala, byla jsem sice ještě s berlema, ale
krásně jsem tam došla, od krematoria k nám na hřbitov kolem Všech
svatých, a na té zastávce Krematorní, tam tvrdošíjně není teda opravdu
lavička. Tam všichni ti pozůstalí a je jich mraky právě docela starejch,
tak tam si sednou na nějaký ten betonový kvádr, který tam tvoří
zábranu, aby ten svah nejel.“
Biografická kontextualizace
„Spočívá v tendenci seniorů dávat své postoje k současnému stavu, ať
již osobní situaci, ale především ve vztahu k proměnám okolí, do
souvislosti se svojí životní, biografickou zkušeností a také s
percipovanou situací určitých kategorií osob ve svém okolí (sociální
komparace). Když hovoří o tom, zda je současná situace lepší či horší,
„než to bylo dřív“, poukazují často na to, že „asi je to tím, že znám tu
Ostravu od té doby, kdy jezdily dřevěné tramvaje“, že se v jejich čtvrti
„chodilo polama“ a brali gumáky a „přezouvali se u tramvaje“ či
pamatují „černou“, znečištěnou Ostravu.“
(Vidovićová a kol. 2013: 228)
Environmentální centralizace
Berta: „No, měli jsme zahrádku, na Červeném kopci, ale vzhledem k tomu, že
tákhle jdete do kopce a když jdete zpátky z kopce, a nesete třeba nějakou tu
úrodu, tak to už já s mýma končetinama nemůžu zvládat. (…) Takže já už tam
nechodím, já už nemůžu, já bych to nezvládla. A jinak tam v té zahradě tam
jsem byla ráda, to bylo moje, mně nedělá potíž ostříhat, ořezat stromy, to já
všecko umím, to jsem se naučila od dědečka.“
Tazatelka: „Krásný.“
Berta: „To vše, to všecko ovládám. Takové ty zahradnické práce a to všecko,
tak to bylo prostě moje, no, teď už nemužu, takže pánbůh zaplať, že mám
balkon. Takže na tom balkoně se vyžívám takhle, že lidi z baráků ze
sousedních toho dvora vždycky se chodí a ‚jaktože tam nemáte letos ty
červený kytičky?‘“
Význam městské zeleně
Zeleň jako strážce času
„Však tu je hezky, dívejte, jak listí
začne růst, to vám je tak krásné
jak to zazelená. Kaštany tu mám
tři, kvetou.“
Pocit bezmoci
„Tam stály tři krásné stromy, že? A
nevím, kdo z toho má jaký kšeft, oni je
sundali, to parkoviště se nezvětšilo ani
o jedno auto, nastavěli tam betonové
bloky. Ať mi někdo vysvětlí, komu ty
stromy vadily. (…) Můžu vám říct, že
když jste v té betonové džungli a je
třicet stupňů, tak je to fyziologicky
velmi nepříjemné. Když tady máme
dvůr, kde je pár stromů, je
neuvěřitelné, co dělá těch pár stromů
s tím kyslíkem, s tou teplotou, s
takovým tím pocitem, víte?“
Sociální distance v městském prostoru
Symbolické a sociální hranice, kategorizace
• Bohatí cizinci (majitelé)
• Pracující cizinci (majitelé obchodů)
• Bezdomovci
• „Cikáni“, nepřizpůsobiví
• Studenti
• Politici
Ambivalence dopadů změn
1) Rekonstrukce a revitalizační změny – neracionalita, neužitečnost
• náměstí Svobody, kde byla položena nová dlažba „jak to dneska vypadá, je to hrozný“
• hodnocení není ani tak estetické, jako praktické či funkční: hlavním problémem je
udržení čistoty „jako zásadní problém toho prostředí“, kdy „člověk se ne jenom (důraz)
stydí, a dneska bych řekl, že se dokonce štítí“.
2) Opravy domů jsou sice pozitivní změnou, ovšem v závislosti na cíli těchto oprav
• „Protože na ulici se spravilo jako několik tady domů poblíž jako naproti a tady vedle, a
to se použilo k bydlení, ale zase třeba na druhou stranu […] nám se stala ta věc, že do
vnitrobloku nám vestavěli podzemní garáže dvoupatrové, jo, až k hranici našeho
pozemku, a postavili na tom jako čtyřpatrový vnitřní dům […] někteří nájemníci tam
zůstali, ale částečně jako je používán jako penzion, protože uprostřed jsou dvě spodní
patra pro nějakou chirurgii plastickou.“
3) Nové majetkoprávní vztahy - nejistota
• zvyšování ekonomického statusu lukrativní lokality - strach
z vymístění: „Ukazuje se, že jaksi by bylo asi, podle našeho názoru,
vhodné i z toho našeho domu udělat nějaký penzion, protože je to
propojené právě, už jsou tam udělané schody ze zahrady a je to
propojené právě s tou chirurgií […] takže si myslím, že tam je
takovýhle zájem, aby nás dostali pryč […] potom až bude nájemné
uvolněné, tak nám nasadí takový nájem, že ho nebudeme schopní, už
ani teď to zvýšení nájemného nejsme jako důchodci schopní
zvládnout.“
Zadání druhé seminární práce
Jako inspiraci využijte cvičení provedené na hodině.
Pro seminární práci můžete využít stejný prostor, případně zvolit jinou lokaci.
Zpracujte prosím své závěry do podoby souvislého textu - pokuste se na základě
první zkušenosti s pozorováním navrhnout vlastní výzkumnou otázku vztaženou k
(ne)přátelskosti místa k lidem vyššího věku, která Vaše pozorování více zaměří - a
vraťte se ještě jednou do terénu s touto otázkou. Zpracujte terénní poznámky a
další formy záznamu (fotografie, kresba, nahrávka) podle vlastního uvážení a
využijte je v textu (jako podporu argumentů, jako ilustraci), nezapomeňte napsat i
(opravdu) stručnou metodologickou reflexi.
Shrňte své odpovědi na otázku a interpretujte je s pomocí textů z povinné četby a
dalších alespoň 3 odborných textů, které k tématu dle vlastního uvážení dohledáte.
Výsledný text o délce 2-3 normostran prosím vložte do odevzdávárny ISu do 11.10.
Můžete pracovat i ve dvojicích, pak bude délka výsledného textu 5 normostran.