ZUR372b Podcasting (audiožurnalistika)

   08. – Reportáž

   dějová, popisná, investigativní, fiktivní - příprava, techniky, nabírání
   zvukového materiálu, zpracování

   Reportáž (z franc. rapporter – přinášet) je literární útvar používaný
   především v žurnalistice, reportáž popisuje a zobrazuje skutečnost na
   základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo
   pozorováním.

   Dva významy – jako metoda (reportážní rozhovor, pásmo, ale využití i třeba
   v komentáři či fejetonu)

   - jako žánr na pomezí zpravodajství a publicistiky – využívá prostředky
   obou (na jedné straně práce s fakty, na druhé umělečtější prostředky,
   vlastní názor, specifické subjektivní hodnocení a prožití reality autorem)

   Autor reportáže – reportér či reportérka událost popisuje a zároveň ji i
   hodnotí, jeho postoj je často zřetelný a ovlivňuje kompozici. Podstatnými
   znaky reportáže je věcnost, důraz na detail (vyžaduje všímavost
   reportéra), být přesný a pokud možno objektivní. Reportáž je jakýmsi
   rozšířeným zpravodajstvím, podrobnější a „přímo u toho“.

   Reportáž je autentická, okamžitá (nebo v čase ohraničená), věcná –
   reportér jako pozorovatel (a často i účastník) děje vypráví posluchačům,
   ti se tak rovněž stávají účastníky události – dokážou ji lépe pochopit,
   případně emočně prožít.

                   Nezbytné parametry a vlastnosti reportáže

     * autentičnost, dějovost, dynamičnost

     * informační obsah, hledání souvislostí mezi jednotlivými fakty

     * hodnocení, poučení

                       Základní nástroje tvorby reportáže

     * pozorování

     * přímá účast

     * sběr faktů

     * konfrontace pohledů

   Většinou se jedná o jejich kombinaci, v některých reportážích výrazně
   převažuje některá ze složek, s čímž souvisí i výběr kompozice (dramatická,
   lineární, kompozice kontrastu, kruhová).

   Základem reportáže je popisný postup – popis prostředí a děje, doplněný
   rozhovory s dalšími osobami, zvukovou kulisou či přímo „zvukovým popisem“
   (například reportáž z letecké přehlídky jako kombinace hlasu komentátora
   popisujícího jednotlivé prvky akrobacie pro diváky a odpovídající zvuky
   prolétajících letadel), nebo výcvik vojáků či policistů – projev
   instruktora a zvuky prováděných úkolů)

   Reportáž chce vyvolat názornou představu prostředí. Usiluje o zajímavost.
   Užívá expresivních obrazných a aktualizovaných prostředků.

   Hlídat, aby se posluchač v informacích neztratil (průběžné opakování či
   shrnutí – ať už autorem v průvodním slově, či někým z respondentů.
   Využívání zkratky, včetně časové komprese ilustračních či popisných zvuků,