Odborný styl. Recenze. ZUR787 Odborný text a práce s informačními zdroji Tradice odborného stylu }francouzský }elegantní až upovídaný }mnohoznačnost při perspektivaci i interpretaci problému }autor ručí za pravdivost východisek } }německý }velmi kondenzované psaní: jazykově úsporný až skoupý, přitom dlouhá a složitá souvětí }výklad problému + záznam myšlenkového postupu }vysoká prestiž vědce } }anglický (v současnosti dominantní) }jednoznačnost, srozumitelnost }výklad problému, jasná evidence/argumentace }rovnostářský (až paternalistický vztah) autora a čtenáře, přizpůsobování Anglosaský a český přístup k odbornému stylu } } } } anglosaský český/německý dovednost (skill) talent lineárnost digresivnost soutěž kooperace rovnostářský přístup hierachizovanost vědecké komunity úcta k empirickým údajům úcta k teorii v centru pozornosti: čtenář v centru pozornosti: autor Funkční lingvistika a styl/sloh }strukturalismus (F. de Saussure): jazyk jako systém, jehož jednotlivé části nelze zkoumat odděleně od funkcí, které v systému zastávají } }pražská škola, rozvíjení strukturalismu (Pražský lingvistický kroužek) }funkční styl jako modifikace funkčního jazyka určená konkrétním cílem a způsobem realizace jednotlivého jazykového projevu }B. Havránek: čtyři funkce (komunikativní, prakticky odborná, teoreticky odborná, estetická) a příslušné funkční jazyky }v 50. l. rozšířeno a kanonizováno: styl prostěsdělovací, odborný; publicistický, administrativní, umělecký; }rozdíly mezi funkčními styly z hlediska }objektivních a subjektivních stylotvorných faktorů; }stylových norem; }slohových postupů } }funkce odborněsdělná: formulování přesného, jasného a relativně úplného sdělení s dominující pojmovou složkou Odborný styl a stylotvorné faktory }objektivní }veřejnost – soukromost }připravenost – spontánnost }mluvenost – psanost }spisovnost – nespisovnost }monologičnost – dialogičnost }situační zakotvenost – nezakotvenost } }subjektivní: vzdělání, věk, pohlaví, znalost věci, intelektová a rozumová vyspělost, komunikační dovednosti, momentální fyzický a psychický stav a připravenost aj. Odborný styl a stylové normy }stylové normy }kompozice }slovní zásoba: terminologie Ad stylové normy, kompozice }horizontální členění: aspekty smyslu - vertikální členění: aspekty formy }= koheze a koherence (formální soudržnost a věcná smysluplnost výkladu) } }odstavce: logická návaznost; zarovnání, odsazení, typ a velikost písma aj. }citace a parafráze: rozsah; grafické oddělení od vlastního textu (uvozovky nebo kurzíva podle citační normy, přesný bibliografický údaj) }mezititulky: sdělnost, délka, formátování; nedoporučuje se strukturovat do více než tří úrovní nadpisů }poznámky pod čarou (nebo na konci textu, podle citační normy); poměr hlavního textu a poznámek pod čarou; grafické oddělení (menší písmo, občas i jiný font) }seznam literatury }číslování stran }(rejstřík) } Ad stylové normy, terminologie }odborný styl x publicistický styl }spisovnost: bez výjimek… } }terminologie }distinktivní rys odborného stylu x doklad diskutabilní praxe přivlastňování si symbolické moci („Je to úkol omezit na minimum náš tzv. vědecký žargon a umožnit ostatním rozumět našemu poli a naší práci. Je to skryté chlubení, jako bychom tím chtěli říci, že vlastníme vědění, které je příliš hluboké, než aby ho bylo možné jasně a jednoduše vyjádřit. To je velmi důležité a souvisí to s existencí otevřené společnosti a demokracie. Ty nemohou prospívat, jestliže se věda stane exkluzivní doménou specialistů, kteří se tak stanou jakýmisi novodobými šamany." (J. Musil in Čmejrková et al. 1999: 216) }speciální termíny, zkratky, akronymy vysvětlovat }termíny povahy standardní – termíny pracovní }metafory a terminologie Mmch: užitečné odkazy pro kontrolu psaného (pravopis, typografie) }http://prirucka.ujc.cas.cz/ }http://www.liteera.cz/ } Odborný styl a slohové postupy }slohové postupy }výkladový }úvahový }popisný }(x informační, vyprávěcí, charakterizační) } }podle kombinace použitých postupů další vnitřní diferenciace odborného stylu: vědecký/teoretický, prakticky odborný, učební, populárně naučný, esejistický } } } Odborný styl a slohové útvary }podle kombinace použitých slohových postupů a stylotvorných faktorů rozdělení na slohové útvary }hledisko výkladového slohového postupu: dizertace, studie, článek, úvaha, esej }situační: referát, koreferát, přednáška }hodnotící: posudek, recenze, kritika } } Recenze: základní vymezení }cílem je zhodnocení určitého textu, tj. jeho obsahu, kvality zpracování a celkové významnosti v rámci příslušného oboru } }deskriptivní – kritická recenze }pasivní – aktivní čtení }kritické myšlení; „Vzdělanost je schopnost vidět širší souvislosti a klást otázky, které nabourávají zažité stereotypy. Polovzdělanost se vyznačuje neschopností propojit jednotlivé poznatky do živého dynamického celku.“ (Michael Hauser: Kapitalismus jako zombie) Recenze: další poznámky }typy textů k recenzování (studie, monografie, sborník, učebnice…) }délka recenze (podle časopisu – hodně variabilní, zhruba 2-6 stran) }název recenze (podle časopisu – někdy název, někdy jen bibliografický záznam recenzované knihy) }kdo zadává recenze? }editor čísla, redaktor rubriky: recenzní výtisky }recenzent }kdo píše recenze? } Recenze: zadání úkolu }deadline: 20. listopadu 2016 vč. }rozsah: 10 000 – 15 000 znaků vč. mezer }texty k recenzi: }seznam v ISu }možnost recenzovat jiný text je, ale výhradně po domluvě } }kritéria hodnocení }dodržení formální struktury }věcná správnost }originalita interpretace a argumentace } Recenze: struktura }úvod: představení a zarámování }autor: pozice v akademickém poli, výzkumné zájmy, dosavadní publikace (…) }text: hlavní teze textu, téma, perspektiva; modelový čtenář }kontext: teoretická a metodologická východiska, aktuální stav zkoumané problematiky }jádro: obsah a struktura textu, kritické připomínky }informační souhrn }diskuze základních konceptů a argumentů }vyjasnění případně nejednoznačné terminologie (sociální instituce; diskurz; dekonstrukce etc.) }kritika a dokazování (citovat!) }jedná-li se o překlad, pak možno vyjádřit se k úrovni překladatelovy práce a znalosti oborové terminologie (kritizovaný překlad Skeptiků a těšitelů Eca atp.) }neodsuzovat téma samotné, soustředit se na jeho zpracování! } } Recenze: struktura (pokračování) }závěr: zhodnocení knihy jako celku }konzistentní s předchozí argumentací }(doporučení) Recenze: doporučený postup při psaní }kroky }poznámky v průběhu četby }promyšlení struktury a argumentace }základní draft }proces psaní }(fáze ticha pro znovuzískání kritické distance) }proces čtení, škrtání a přepisování } Recenze: další stylistické úvahy }metafory }ozvláštňují text x simplifikují text a zatemňují význam }opatrně s lexikalizovanými metaforami (nemístné ontologické metafory, personifikace, synekdochy…) } }nominalizace a pasivizace }prostředek zhuštění x snížení srozumitelnosti (deagentizace " depersonalizace " falešná „objektivizace“?!) } }syntaktické kalky } }opakování slov, zoufalé kumulování } }subjektivizace textu }ich-forma vs. autorský plurál }argumenty pro a proti (vyjádření pokory x samolibosti) používané pro obhajobu/kritiku obou }lze říci, že psaní v ich-formě je častější v sociálních a humanitních vědách (x přírodní vědy) a v kvalitativních výzkumech (x kvantitativní) – neplatí stoprocentně }modalita, subjekt vědce } Příklady, jak nepsat }lexikalizované metafory: „důvěra veřejnosti ve vědce je na bodě mrazu“; „ale ruku na srdce…“ }další nevhodné metafory (ontologické m., příp. personifikace v kategorizaci Lakoffa a Johnsona): „jádrem knihy je samotná etnografie“; „úvodní kapitola nastavuje agendu celé knihy“; „solidarita má však u monoteistických náboženství dlouhé kořeny“; „koncept reprezentace mluví o tom, jak se propojuje jazyk a kultura“; „modalita textu odkrýva presvedčivosť autorov“ }nominalizace: „Akademická žurnalistika pak používá žánry především jako nástroj pedagogický, kdy se cílem vzdělávání stává zvládnutí novinářských postupů adekvátních k danému žánru.“ }pasivizace: „při hlubším zamyšlení se ukazuje“; „cieľová skupina sa tak sekundárne rozširuje aj na veřejnost“ }syntaktické kalky: „jak to přijde, že přes krizi důvěry…“; „kniha je o tom, že…“; „Sněhurka chce být zabita svou macechou“ }nemístné opakování (tj. bez přidání nové informace): „Jak je vidět na první pohled, jedná se o název delší, a nutno říci, že dlouhý zbytečně. Dvojí označení teorie (anglické a české) je dle mého názoru nadbytečné.“; „V běžném jazyce se význam slovního spojení sledování televize soustřeďuje kolem samotné aktivity, tedy sezení před televizorem a dívání se na něj, popř. s doplňkovými aktivitami akcesorické povahy, tedy aktivitami přímo či nepřímo navázanými na ‚sezení a dívání se‘.“ }nevhodná slova (pracovní termíny): „text je přeložen čtivě a uživatelsky vhodně“ Recenze: poučení z častých chyb }pojmenujte svůj text (proč není ideální nazvat jej „úkolem č. 3“ nebo „recenzí“ – aluze odjinud: novinové články rovněž netitulujete jako „článek č. 1“; shrnutí: na názvu záleží) } }neignorujte doporučení pro psaní úvodu, zdůvodněte relevanci řešeného problému a uveďte jej do patřičných souvislostí }buďte přesní, dodržujte terminologii, vysvětlujte základní koncepty a jejich kontextové zasazení (těžko psát esej o masové kultuře, když ji nedefinujete a nedokážete odlišit od populární kultury, midcultu aj.) } }teze, vůči kterým argumentujete, musí být doloženy citací (je snadné vymezovat se vůči přehnaným stanoviskům, která si sami naformulujete; nicméně eticky velmi sporné/nepřípustné) }nevybírejte si k rozporování tvrzení, kde záleží primárně na empirické doložitelnosti, méně na konceptuálním rozporování (např. „subkultury jsou vždy extremistické“) }v rozvádění svého argumentu se nedopouštějte faulů (viz výše; nejoblíbenější: „je obecně známo“, „všichni víme“, „politologové dokázali“, „je jen logické“, „je samozřejmě správné“), vysvětlujte své pozice, uvádějte konkrétní příklady (ilustrace) }nepochlebujte, nečiňte osobní výpady, zpřítomňujte potencionální stanoviska různých zainteresovaných aktérů, zvažujte a doplňujte Recenze: poučení z častých chyb }buďte kritičtí sami k sobě, sledujte vetchá místa vlastní argumentace, rozporujte svá tvrzení, vylučte irelevantní poznámky, zkonstruujte argumenty znovu a stabilněji }vyslovte jasný závěr, nekličkujte }nezapisujte volné asociace, dodržujte strukturu pro rozvíjení argumentu: vaše stanovisko musí z něčeho vycházet, být nějak ilustrováno, k něčemu směřovat (nejde o vyprávěnky „já si myslím“ a „myslím si i toto“, kdy jednotlivé body spolu souvisejí pouze skrze vaši zkušenost, nikoli věcně, a postupně se vzdalují původní tezi, která má být potvrzena/uvedena v pochybnost) } }neignorujte doporučení pro psaní závěru, shrňte stručně a věcně } }dodržujte zadání (pokud psáno „nutné tři teze“, nestačí dvě; pokud psáno „argumentační esej“, nepište recenzi) }pište bez hrubek, překlepů aj., dodržujte pravidla odborného stylu, vyhněte se zdaleka manýrám stylu publicistického }dodržujte pravidla citační normy; odkazujte na konkrétní strany, nikoli pouze publikace Doporučení závěrečná a mimochodná }naučit se dobře psát = hodně a pravidelně číst a psát } }pozor na oblíbené argumentační fauly studentů týkající se hodnocení }pracoval(a) jsem na tom tak dlouho! }to téma mě ale strašně moc zajímá! Recenze (příklady z Mediálních studií) }Šimon Dominik: Zelinář před obrazovkou }Štěpán Kučera: Rudá záře nad médii }Ludmila Trunečková: Problematické titulky, problematické příklady }… Literatura }Čechová, Marie – Krčmová, Marie – Minářová, Eva. 2008. Současná stylistika. Praha: Lidové noviny. }Čmejrková, Světla – Daneš, František – Světlá, Jindra. 1999. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA. }Šanderová, Jadwiga. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON. }Šimek, Dušan – Kubátová, Helena. 2002. Od abstraktu do závěrečné práce: jak psát (a možná i napsat) závěrečnou práci ve společenskovědních oborech. Olomouc: Univerzita Palackého. }http://libguides.usc.edu/print_content.php?pid=83009&sid=2274305 }http://libguides.usc.edu/print_content.php?pid=83009&sid=2279355 }http://libguides.usc.edu/print_content.php?pid=83009&sid=2279364 }https://www.coursera.org/course/introphil }https://www.coursera.org/course/criticalthinking