POL505 Politický marketing – východiska, teorie a koncepty Přednášející: Mgr. Otto Eibl, Ph.D. (eibl@fss.muni.cz) Mgr. Miloš Gregor, Ph.D. (mgregor@fss.muni.cz) Mgr. Lenka Hrbková, Ph.D. (hrbkova@fss.muni.cz) Výuka: úterý, 13:30-15:00 Učebna: 41 Anotace: Cílem kurzu Politický marketing – východiska, teorie a koncepty je seznámit studenty s vybranými oblastmi a teoriemi politického marketingu. V úvodu kurzu se studenti seznámí s tím, z jakých základů politický marketing vychází, jak jej vlastně chápat a s přístupy, jak lze na marketing v politice nahlížet (reflektován bude i vztah marketingových technik v politice k vnímané kvalitě demokracie). Další část kurzu pak podrobně představuje nejvlivnější teoretické koncepty, které se v současnosti s politickým marketingem spojují (koncepty R. Ormroda, J. Lees-Marshment, B. Newmana a dalších). Po seznámení s obecnějšími koncepty bude pozornost věnována metodologii výzkumu kampaní, negativním kampaním, permanentním kampaním, brandingu atd. Typ výuky a zkoušky, požadavky na ukončení předmětu: Výuka probíhá formou přednášek a seminářů. Během semestru musí studenti splnit několik povinností: 1) Odevzdat esej na téma Jak marketingové techniky v politice ovlivňují demokracii a její kvalitu? (8 NS; datum odevzdání 6. 12.; maximální bodové hodnocení je 30) 2) 2 position papery (každý na 2 NS; za každý je možné získat 5 bodů): - Permanentní kampaň – úskalí a charakteristiky (datum odevzdání 18. 10.) - Negativita v kampani – ano či ne (datum odevzdání 22. 11.) 3) Průběžné písemné přezkoušení 24. 10. (20 b.; dvě otevřené otázky, délka 20 minut) 4) Závěrečné písemné přezkoušení (40 b.; . Obsah testu odpovídá rozsahu odpřednášených témat a zadané literatury; (4 otevřené po 10 bodech, délka 40 minut). Maximální počet bodu, které je možné v kurzu získat je 100 bodů. Minimální počet bodů pro absolvování kurzu je 60 bodů: A: 100-93 B: 92-84 C: 83-76 D: 75-68 E: 67-60 F: méně než 60 bodů Aby byl student/ka připuštěný/á ke zkoušce musí odevzdat seminární esej a alespoň jeden position paper. Osnova 1. 19. 9. Úvodní hodina – seznámení s obsahem kurzu 2. 26. 9. Marketing v politice I. (Eibl) · Schumpeter, J. (2004): Kapitalismus, socialismus a demokracie. Brno: CDK – kapitoly XXI-XXIII; s. 268-320. · Hindmoor, A. (2006). Rational Choice. NY: Palgrave Macmillan – kapitola 2 (Anthony Downs and the Spatial Theory of Party Competition; s. 22-48). · Savigny, H. (2008). The problem of political marketing. Continuum – kapitola 2 (...and rational choice theory; s. 29-45). · Downs, A. (1956): An Economic Theory of Political Action in a Democracy. The Journal of Political Economy, Vol. 65, No. 2. (Apr., 1957), pp. 135-150. · Thomas, M. (2000): Niccolò Machiavelli as relationship marketing guru. In P. Harris, A. Locke and P. Rees (eds.) Machiavelli, Marketing and Management. London and New York: Routledge, pp. 67-80. · Henneberg, S. (2004): The views of an advocatus dei: Political marketing and its critics. Journal of Public Affairs 4 (3): 225-243. · Henneberg, S. C., M. Scammell, N. J. O'Shaughnessy. (2009). Political marketing management and theories of democracy. Marketing Theory 9 (2): 165-188. 3. 3. 10. Marketing v politice II. (Eibl) Literatura viz 26. 9. 4. 10. 10. Teoretické modely v politickém marketingu I (Gregor) · Lees-Marshment, J. 2001a. The product, sales and market-oriented party: How Labour learnt to market the product, not just the presentation. In: European Journal of Marketing, Vol. 35, No. 9-10, s. 1074–1084. · Newman, B. I. 1994. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. California: Sage Publications, str. 1–23. · Wring, D. 1997. Reconciling Marketing with Political Science: Theories of Political Marketing. In: Journal of Marketing Management, Vol. 13, No. 7, s. 651–663. · Wring, D. 2002. Conceptualising Political Marketing: A Framework for Election Campaign Analysis. In: O’Shaughnessy, N. J. – Henneberg, S. C. M. (Eds.) The Idea of Political Marketing. Westpoint: Praeger, s. 171–185. · Ormrod, R. P. 2005. A Conceptual Model of Political Market Orientation. In: Lees- Marshment, J. – Wymer, W. W. (eds.) Current Issues in Political Marketing. Binghamton: The Haworth Press. · Ormrod, R. P. 2006. A Critique of the Lees-Marshment Market-Oriented Party Model. In: Politics, Vol. 26, No. 2, s. 110–118. · O’Cass, A. 2001. Political Marketing: An investigation of the political marketing concept and political market orientation in Australian politics. In: European Journal of Marketing, Vol. 35, No. 9/10, s. 1003–1025. 5. 17. 10. Teoretické modely v politickém marketingu II (Gregor) Literatura viz 10. 10. 6. 24. 10. Průběžné přezkoušení Permanentní kampaň (Eibl) · Heclo, H. (2000): Campaigning and Governing: A Conspectus. In Ornstein, J. N. and Mann, T. E. (eds.): The Permanent Campaign and Its Future. Washington: American Enterprise Institute and The Brookings Institution, s. 1-37. · Loomis, B. A. (2000): The Never Ending Story: Campaigns without Elections. In Ornstein, J. N. and Mann, T. E. (eds.): The Permanent Campaign and Its Future. Washington: American Enterprise Institute and The Brookings Institution, s. 162-184. · Needham, C. (2005). Brand leaders: Clinton, Blair and the limitations of the permanent campaign. Polit Stud-london, 53(2), 343-361. 7. 31. 10. Hodnocení politických osobností a vzhled kandidátů (Hrbková) · Ulrich Rosar , Markus Klein & Tilo Beckers (2012) Magic Mayors: Predicting Electoral Success from Candidates' Physical Attractiveness under the · Conditions of a Presidential Electoral System, German Politics, 21:4, 372-391 (19 s.) · Timothy A. Brown , Thomas F. Cash & Steven W. Noles (1986) Perceptions of Physical Attractiveness Among College Students: Selected Determinants · and Methodological Matters, The Journal of Social Psychology, 126:3, 305-316 (11 s.) · Gian V. Caprara & Zimbardo, Phillip G. (2004) Personalizing Politics. A Congruency Model of Political Preferences. American Psychologist,, 50:7, 581-594 (14 s). 8. 7. 11. Čtecí týden 9. 14. 11. Persuaze v politice (Hrbková) · Wood, Wendy. 2000. Attitude Change: Persuasion and Social Influence. Annual Review of Psychology, 51, 539-570. · Minozzi, William, Neblo, Michael A., Esterling, Kevin M., Lazer, David M. J. 2015. Field Experiment of substantive, attributional, and behavioural persuasion by members of Congress in online town halls. PNAS, 112(13), 3937-3942. 10. 21. 11. Branding – politika jako značka, osobnostní rozměr politiky (Eibl) · Bettman, J. R. - Sujan, M. (1989): The Effects of Brand Positioning Strategies on Consumers' Brand and Category Perceptions: Some Insights from Schema Research, Journal of Marketing Research, roč. 26, č. 4, s. 454-467. · Needham, C. (2005). Brand Leaders: Clinton, Blair and the Limitations of the Permanent Campaign. In: Political Studies, 53, 6, s. 343–361. · Needham, C. (2006). Brands and Political Loyalty. In: Brand Management, 3, 13, s. 178–87. Text dostupný on-line: . · Scammell, M. (2007). Political Brands and Consumer Citizens: The Rebranding of Tony Blair. In: The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science, 611, 1, s. 176–192. 11. 28. 11. Negativní kampaň (Eibl) · Mark, D. (2006): Going dirty: the art of negative campaigning. Lanham : Rowman & Littlefield Publishers, str. 1-17, 39-54. · Kahn, K.F. - Kenney, P.J. (1999): Do Negative Campaigns Mobilize or Suppress Turnout? Clarifying the Relationship between Negativity and Participation, The American Political Science Review, Vol. 93, No. 4, Pp. 877 – 889 12. 5. 12. Nové trendy v politickém marketingu (Gregor) · Street, J. 2004. Celebrity Politicians: Popular Culture and Political Representation. In. British Journal of Politics and International Relations. Vol. 6, str. 435–452. · Drake, P.; Higgins, M. 2006. I’m a Celebrity, Get Me into Politics: The Political Celebrity and the Celebrity Politician. In Holme, S.; Redmond, S. (Eds). Framing Celebrity: New Directions in celebrity Culture. London: Routledge. str. 88–100. · Richards, B. (2004). The Emotional Deficit in Political Communication. In: Political Communication. Vol. 21, No. 3, str. 339–352. 13. 12. 12. Písemné přezkoušení Podvodné plnění studijních povinností Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.