X. DVA STUPNĚ OZNAČOVÁNÍ (1915-1980) barthes nMECHANISMUS OZNAČOVÁNÍ popisuje vztah znaku nebo znakového systému ke své referenční realitě. nBarthes rozlišuje dva způsoby multiplikace znaků, a to prostřednictvím mechanismu: n n1/ KONOTACE, který slouží především k popisu emocí či subjektivních hodnot, n n2/ MÝTU (mytologizace), jenž slouží především k označení obecnějších, abstraktnějších pojmů a hodnot. I. STUPEŇ: DENONOTACE nPrvní stupeň označování se realizuje jako vztah mezi označujícím a označovaným v rámci znaku, který má svůj referent ve vnější realitě. n n Barthes hovoří v dané souvislosti o denotaci, kterou můžeme chápat jako mechanismus „označování“, v rámci kterého jde primárně o identifikaci znaků našimi smysly. n nDenotace odráží běžně chápaný význam znaku postavený na jednoduchém vztahu znaku ke svému referentu: n Jako příklad můžeme uvést: -„fotografii“ ulice, která denotuje určitou ulici -„slovo“ ulice denotuje ulici vedoucí mezi domy apod. -„ proces“ mechanické reprodukce objektu na film. - -Jde o vztah, který je chápán jako objektivní a hodnotově neutrální. -Pojem denotace slouží především k analytickým cílům. - -V praxi ale téměř neexistuje objektivní, hodnotově neutrální mechanismus označování. Výjimku tvoří například specializované jazyky jako je matematika, kde zápis 3+4=7 má čistě denotativní povahu. n STRUKTURA ZPRAVODAJSKÉNARACE jako součást denotativního popisu analyzované reportáže n1/ moderátor ze studia rámuje, uvozuje téma a nzajišťuje od počátku jeho souvislost s ostatními částmi nzprávy. Často je to opět moderátor, který zprávu završuje. n2/ reportér, korespondent nebo komentátor, zasazuje reportáž do kontextu, vysvětluje její význam. n3/ vlastní filmová reportáž (spíše několik), která přináší informace z terénu. Vizuálně je událost označována prostřednictvím čtyř následujících způsobů prezentace: n1/ talking head n2/ grafika n3/ pojmenování (nominace) n4/ Aktualita - jde o vlastní filmovou reportáž, která tvoří páteř televizního zpravodajství. V jejím rámci můžeme rozlišit ještě další podkategorie - čtyři způsoby prezentace: n4a/ obrazový záznam s doprovodným komentářem n4b/ stand - up reportér sděluje svůj komentář přímo na kameru n4c/ stake out – vlastní rozhovor (reportér je skrytý) n4d/ vox pop (vox populi - hlas lidu) prezentuje občany „z ulice“, kteří mají dodat reportáži atmosféru autenticity a prezentovat tak cosi jako charakteristický názor. ZPÚSOBY VERBÁLNÍ PREZENTACE nA/ INSTITUCIONALIZACE n nMechanismus institucionalizace umožňuje tzv. naturalizaci názorů. Činí tak především moderátoři, korespondenti a v některých situacích i reportéři, když si „přivlastňují“ názory významných sociálních aktérů (např. politiků) a prezentují je jako vlastní, respektive jako postoj, mínění redakce. Mechanismus institucionalizace zastírá skutečnost, že takto prezentované názory jsou jen sociální (editoriální) konstrukcí a že jejich status je provizorní jako každá lidská výpověď. n nB/ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ n nMechanismus „zprostředkování“ se nejtypičtěji realizuje prostřednictvím interwiev nebo samostatného vystoupení v reálu, kdy je dotazovaný oddělen od reportéra. Je zde využíván kód „být dotazován“: dotazovaný je snímán v detailu, ale nikdy neříká svá sdělení přímo na kameru. Působí dojmem, že hovoří se skrytým, neviditelným reportérem, který stojí mimo záběr kamery. Naopak reportéři sami prezentují sdělení přímo na kameru, přímo je adresují divákům a nevyužívají mechanismu zprostředkování. n Základní součásti zpravodajské narace podílející se na jejím rozvíjení n1/ zarámování (framing) je technika, která se využívá na počátku zprávy. Využívá ji téměř výhradně moderátor, který musí danou událost uvézt do kontextu (což je již částečně dáno i jejím řazením) a eventuelně propojit její jednotlivé části či navázat na další téma (nebo ji napojit na předcházející téma). n2/ zaostření (focusing) je technika, kdy reportér vysvětluje detailně, co se stalo, o čem daný příběh pojednává, n n3/ uskutečnění (realizing) je technika vlastní, konkrétní realizace zpravodajství, které jde v této fázi „do terénu“ a snaží se dané téma učinit reálným, a to za použití zprostředkovaných názorů z vnějšího světa, které nejsou spjati s televizní stanicí a jsou využívány proto, aby verifikovaly zpravodajskou verzi příběhu, n4/ zakončení - uzavření (closing). Principiálně ovšem žádný zpravodajský příběh nikdy nekončí. To znamená, že cílem této techniky je defacto vyprodukovat smysl zprávy, který si posluchač uchová i po jejím skončení. Nejde ovšem o to vytvořit prostý (časově) konec příběhu, ale o vytvoření diskursivního konce v mysli diváků. To znamená uzavřít všechny možné interpretace a vybrat pouze jednu (příběh je o tom a o tom). Samozřejmě, že alternativní významy jsou jen zřídka uzavřeny explicitně. Většinou je ovšem přijata jedna obecně přijímaná interpretace. Uzavírání tedy defacto začíná již na počátku příběhu a postupně se završuje. II. STUPEŇ OZNAĆOVÁNÍ: a/ KONOTACE nKONOTACE, KONOTACE, , KONOTACE KONOTACE, KONOTACE, KONOTACE nKonotativní význam znaku reprezentuje hodnotový systém kultury nebo individua, které jej užívá. nJde o situace, kdy je znak spojen s asociacemi, které „zabarvují“ naše porozumění dané situaci. Konotace je lidská část procesu tvorby významu. nKonotace vypovídá o tom „JAK“ byly významy vytvářeny. n nKONOTACE je druhým stupněm označování a užívá denotativní znak (označované a označující) jako vlastní OZNAČUJÍCÍ Konotativní významy rozvíjí například tón, zabarvení našeho hlasu, volba slov apod. Když užíváme slova Róm nebo Cikán, komouši nebo komunisté, Afroameričané nebo negři,vždy jde o emocionálně zabarvené, subjektivní konotace. Denotace je někdy chápána jako digitální kód, konotace jako analogový kód. nNebezpečí, které hrozí při interpretaci jakéhokoliv nsdělení, které je zatíženo konotací vyplývá právě z nmožnosti snadné záměny konotační hodnoty za denotativní fakt. n n II. STUPEŇ OZNAČOVÁNÍ: B/ MÝTUS nMÝTUS je řetězec pojmů (znaků) tvořících příběh, kterým se kultura pokouší vysvětlit či pochopit nějaký aspekt reality. n nMýtus je způsob uvažování dané kultury, je to způsob konceptualizace či chápání stavu věcí. n Mýtus má tři funkce: na/ upozorňuje nb/ přesvědčuje nc/ vysvětluje n n Mýtus je definován více svou intencí než svým doslovným významem. n n Mýtus transformuje historii do „přírody“, činí ze sociálního faktu jev přirozený. n n Populární mýty naturalizují historii – sociální svět n n Mýtus organizuje sociální realitu tak, že se jeví jako bez rozporů. n nVěci v mýtickém vyprávění odkazují na sebe sama. paris_match A/ je zde označující (černý voják zdraví Francii), samo o sobě již formované předcházejícím systémem; B/ je zde označované (odhodlaný mix Francouzství a válečnictví); Černý voják zde mluví – oslovuje čtenáře jménem francouzského státu. Současně je jeho pozdrav „ZMRAZEN“ na věčnost jako oslava francouzského IMPÉRIA. (Podívejte se na toho dobrého černocha (Afroameričana), který zdraví jako kterýkoliv z našich /bílých/ hochů). • V mýtu je jeho záměr • zmrazený, vyčištěný, zvěčněný. Mýtus staví na absenci doslovného významu. nJádro funkce a princip fungování mýtu spočívá v tom, že transformuje kulturu/historii do přírody n n ČINÍ Z KULTURNÍCH/ HISTORICKÝCH JEVŮ n JEVY PŘÍRODNÍ (NA VĚČNÉ ČASY) n nNa cestě od kultury k přírodě se mýtus chová ekonomicky. nRuší komplexitu lidského jednání a nabízí nám jednoduchost nesence. Jde přitom za rámec toho, co je bezprostředně nviditelné. Organizuje svět, který je bez rozporů. n nV mytologicky konstruovaném světě věci (znaky) odkazují na sebe sama – jsou sebereferenční n1/ MÝTUS SHOWBUSSINESU npostavený na představě krásy a kouzla osobností patřících k elitě. Text je strukturován okolo charakteristiky - atraktivity tzv.celebrit, které pak umožňují označovat další mýty ford monroe n n n n nMy complaint is that women are always talked about on the basis of how they look. You get headlines like „ Man and Blonde Die in Car“, as though the only interesting thing about the woman is her hair, and it’s sufficient to describe her as just „blonde“.’ n2/ MÝTUS ŽENY DEFINOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM JEJÍHO TĚLA (Lovely Anna Ford). n nReálná A. Ford je prezentována njako sexuální symbol, je použita njako znak ženské sexuality, a to ndokonce přes to, že ona sama v ntextu explicitně odmítá nhodnocení žen podle toho jak nvypadají a její odmítnutí je i ncitováno: n nMýty ze své podstaty zatemňují či mystifikují svůj původ a svou politickou a sociální dimenzi. n nAnalýza mytologií tak odhaluje skrytou roli historie, respektive sociopolitickou roli mýtu. n nKdyž se poprvé učíme číst denotace, vstupujeme do světa ideologií, a to tím, že se učíme číst dominantní konotace a mýty KOMUTAČNÍ TEST nAbychom byli schopni dekonstruovat užívání a konstruování významů za pomoci konotací a mýtů je možné aplikovat na danou situaci tzv. komutační test (test záměny): nNapříklad nahradit například automobil starým jízdním kolem. nnebo užít opoziční způsob čtení (aberantní dekódování) textu nnapříklad feministickou perspektivou, která může reklamu na sportovní automobil, ve které řidič naloží do vozu atraktivní blondýnu, interpretovat jako indikátor mužské nestálosti. n Tento přístup nám umožňuje upozornit na skutečnost, že dané spojení není přirozené, ale jde o sociální konstrukt. nPři analýze zpravodajského diskursu je nezbytné sledovat dva základní faktory, které rozhodujícím způsobem ovlivňují konstrukci zpravodajských významů: n1/ jazyk (znakový systém), ve kterém je sdělení kódováno, n2/ sociální tlaky, které ovlivňují jak jsou sdělení sociálně produkována a percipována. n nZpůsob tvorby zpravodajství je tak vždy výsledkem nvyjednávání a selekce. ANALÝZA MECHANISMU DVOU STUPŇÚ OZNAČOVÁNÍ: (The Obsever) „Young, bitter and black“ kompoyice2 kompoyice1 n I. DENOTACE n I. Dva hlavními znaky: na/ mladí Afroameričané nb/ skupina policistů n n II. Tři vedlejší znaky: na/ dav Afroameričanů obklopující incident nb/ vlastní městské prostředí skládající se z dvou komponent (spodní trakt železničního nadjezdu, staré pavlačové domy) nc/ strom v pozadí. n II. DRUHÝ STUPEŇ: mýtus a konotace n nII a. KONOTACE n na/ změna tvaru/formátu – editovaný text je delší a užší. Oči tak jsou nuceny těkat zprava do leva, a tak je posílena konotace konfrontace (pohyb čtenářových očí se stává ikonickou reprezentací konfliktu mezi oběma stranami). n nb/ strom, který má potenciálně uklidňující efekt je odstřižen, nc/ jsou přidána čtyři slova tučným černým písmem, umístěná mezi oba tábory. n n Slova MLADÝ, NEPŘÁTELSKÝ A ČERNÝ n n pomáhají podpořit naturalizační proces tím, že n spojují nepřátelskost s barvou pleti a věkem. n nZastírají se tak další možné interpretace, respektive příčiny konfliktu - například postoj majoritní společnosti. n nSlova, jejich umístění i typ písma konotují konflikt. n n nII a. MÝTUS: n „policie jako neagresivní (klidná) síla“. n nVyžívá několik znaků: na/ zobrazení policisty chránícího si obličej rukou, n nb/ jeho kolegy, který je otočen zády ke skupině Afroameričanů n nc/ a především policisty ležícího na zemi, bez přilby, který působí dojmem jako by byl sražen demonstranty. nMechanismus označování černošské skupiny pracuje s dvěma mýty: n a/ s mýtem etnika n b/ mýtem rebelující mládeže n nKlíčový význam KONFRONTACE tak má dva zdroje: n a/ rasový a b/ generační nSíly zákona, řádu - MY vs. nsíly anarchie, asociálnosti -ONI. n nSyntagmatická kombinace dává tyto znaky do určitého vztahu n KONFRONTACE n n X. IDEOLOGIE JAKO PROCES PRODUKCE VÝZNAMŮ n n1/ mediálně komunikované ideologie fungují jako nástroj rozvoje moderních společností, n n2/ mediální výstup je vždy do jisté míry ideologicky efektivní, n n3/ ideologická role masových médií spočívá v tom, že podporuje zájmy dominantních společenských skupin, elit, n n4/ analýza většiny mediálních textů směřuje k odhalení jeho ideologické základny. n n X. 1. IDEOLOGIE nPojem ideologie představuje více méně koherentní systém představ či přesvědčení, která slouží k vyjádření našeho vztahu ke společnosti. n nIDEOLOGIE skrytě působí na pozadí více či méně svobodné recepce mediálních obsahů. n nPůsobí jako sociální cement, který spojuje různé sociální, zájmové a třídní aliance s cílem izolovat opoziční tábor, respektive vychýlit rovnováhu veřejného zájmu na svou stranu. nIDEOLOGIE představuje sadu ideí, které užívá vládnoucí třída, která dosáhla dominace v určité historické etapě. n Ideologie proměňuje lidské bytosti v subjekty. nVede je k tomu, aby se považovali za autonomní, svobodné bytosti, zatímco jsou formovány dominantním názorem. n nIdeologie není zrcadlovou inverzí reality, ale jde o imaginární či symbolický vztah jedinců k podmínkám jejich existence. n nIdeologický podvod spočívá v jeho samozřejmosti. n n PREFEROVANÉ ČTENÍ – „PREFERED READING“ stuart-hall nKomunikační strategie masových médií, která nutí publikum interpretovat mediální sdělení v rámci dominantních hodnot. Jde de facto o imperativy dominantní ideologie. n nPublikum je vedeno k tomu, aby přehlíželo negativní stránky dané sociální struktury tedy významy, které popírají její dominantní hodnoty. PREFEROVANÉ ČTENÍ – (prefered reading) jako mechanismus IDEOLOGICKÉHO UZAVŘENÍ: nMultiakcentuální potenciál významů zvolených znaků (verbálních i vizuálních) a jejich kapacita pracovat na druhém stupni s konotací či mýtem je naplňován tak, aby se n nZNAKY SE VE TŘETÍM STUPNI OZNAČOVÁNÍ STÁVAJÍ n IDEOLOGICKY UZAVŘENÝMI TEDY n UNIAKCENTUÁLNÍMI. nV okamžiku, kdy někoho oslovujeme, vnucujeme mu jistý sociální vztah. n nTím, že přijmeme roli adresáta a reagujeme na dané „oslovení“, podílíme se na procesu vlastní ideologické konstrukce. n nNaše schopnost odolat takové formě oslovení rozhoduje o tom, zda se staneme součástí procesu ideologické konstrukce vlastní subjektivity nebo jej odmítneme. Kritika ideologie vychází z analýzy a demystifikace ideí vládnoucí třídy a tzv. falešného vědomí Cílem je odhalit a popsat mechanismy, které posilují mocenskou dominaci či zachování statu quo Falešnost vědomí spočívá ve snaze vydávat (veřejně prezentovat) dílčí zájem za zájem celku-společnosti. nKaždá ideologie tak integruje skupiny jedinců a posiluje nebo zpochybňuje rozdělení moci a vytváří systémy hodnot, kterým se mají „souvěrci“ řídit. n nIdeologickému myšlení nejde o poznání skutečnosti, ale o její ovládnutí. n n nKarl Mannheim rozlišuje partikulární a totální ideologii. n n n nIDEOLOGIE TOTÁLNÍ – zahrnuje celý myšlenkový stav určité epochy, kultury nebo skupiny. n nIDEOLOGIE PARTIKULÁRNÍ – opírá se o dílčí tvrzení, která nejsou pravdivá a zastírají před ostatními pravý stav věcí. n nVariantou je, že mají zastírat pravý stav věcí i před nositeli této ideologie. n n n n n nV době konce ideologií, velkých vyprávění se nepozorovaně vkrádá ideologie nová. n nV posledním desetiletí jde o parciální ideologii opírající se o receptivní fascinaci novými technologiemi a fascinaci z komerční využitelnosti těchto technologií. nŽena přijímající reklamní oslovení jako například n na/ atraktivního „nosiče“ šperků, kožešin atd. n nb/ nebo tradiční roli „strážkyně domácího krbu“, n n přijímá současně i n n SUBMISIVNÍ POZICI V RÁMCI PATRIARCHÁLNÍ n SPOLEČNOSTI, RESPEKTIVE n V RÁMCI RODOVÝCH VZTAHŮ. n http://denikreferendum.cz/assets/pictures/20225/hp_main/missv_e.JPG?1416987587 • TWERK NA VŠE Veškerá komunikace disponuje touto permanentně přítomnou vlastností, která je svým způsobem zákeřná, a to zvláště, když jde o takové formy „oslovení“ jaké realizují masová média, respektive reklama. nPokud dovolíme, abychom byli osloveni konkrétní reklamou, přijímáme sociální pozici, kterou nám vnucuje – např. středostavovskou, maskulinní pozici, konzumerskou apod. n nNebo pozici OPORY REŽIMU, která může ale jen maskovat kolaboraci. n nTaková forma „oslovení“ nás pak může dovést k přijetí takové ideologické pozice, která je fakticky v rozporu s naší aktuální či reálnou sociální situací. n Různé sociální skupiny pak mohou přijmout dominantní optiku, i když nemusí být v jejich zájmu. Například: na/ západoevropští studenti revoltující proti systému na konci šedesátých let byly postupně pacifikováni tím, že je moc nepozavírala, ale vtáhla je do mocenských struktur, kde posléze přijali i hodnoty proti kterým původně revoltovali. n nNa konci tohoto procesu je například situace, kdy děti těchto revoltujících studentů dnes marně bojují proti drastickému zvyšování školného, které v mírné podobě odsouhlasili jejich rodiče, kteří se stali obětí procesu represivní tolerance. nb/ ženy tak mohou přijmout „mužskou optiku“, respektive mohou vnímat sebe sama na základě mužských hodnot, kritérií a sociálních vztahů. n nc/ etnické menšiny mohou přijmout hodnoty majoritní kultury n n MASOVÁ KOMUNIKACE JE V TOMTO SMYSLU n JAKO SOCIÁLNÍ PROCES NEVYHNUTELNĚ IDEOLOGICKÁ n Ideologie jsou velmi rezistentní vůči jakékoliv dekonstrukci, a to proto, že jazyk, který užíváme pro jejich analýzu je sám produktem dominantní ideologie Ideologie strukturuje jazyk a jazyk strukturuje způsob jak vnímáme realitu. nIdeologie odmítá sebe samu jako ideologii. n nNeprezentuje se jako ideologie, ale jako realita. Zakrývá tak svůj konstruovaný původ, a to tak, že vytváří dojem samozřejmosti, přirozenosti. n Fakticky neexistuje jedinec, který by byl nezávislý na ideologii. n n Například žurnalisté jsou stejně jako většina socializováni do hodnot dominantního ideologického systému n a n Většina z nich podobně jako jejich publikum,užívá nevědomě mediální konvence, které odrážejí dominantní ideologii. n n IDEOLOGIE NOVINÁŘSKÉ STŘEDNÍ TŘÍDY. GRAF. n SRPNOVÉ PASTORÁLE ANALÝZA JEDNÉ HEGEMONNĚ-IDEOLOGICKÉ NORMALIZAČNÍ FORMY PROPAGANDISTICKÉ REPREZENTACE n n n n ČST 1970 n n OKUPACE ČESKOSLOVENSKA V SRPNU 1968 n POHLEDEM RUSKÉ PROPAGANDY n ROSSIA nhttps://www.youtube.com/watch?v=ARevUT9Ki1Q • • • Video obsahuje obsah partnera Kedoo_Entertainment_Russia, který ho zablokoval na základě autorských práv. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • OKUPACE ČESKOSLOVENSKA 1968 POHLEDEM • RUSKÉ PROPAGANDY • nOtázky pro analýzu dokumentu „Srpnové pastorále“: n n1/ Jak dokument oslovuje své potenciální diváky? Jako koho? n2/ Jak se tvůrci dokumentu pokoušejí vytvářet souhlas s vlastní pojetím, respektive s pookupačním status quo? n3/ Jak dochází k institucionalizaci zkušenosti, aby byla v souladu se specifickými kódy legitimujícími status quo. n4/ Na čem je postavena zdánlivá transparentnost těchto mocensko-hegemonních kódů n5/ Kde je přítomen mechanismus naturalizace? n6/ Jakými prostředky je vytvářena společná zkušenost? n7/ Kde je přítomen mechanismus depolitizace? n8/ Jakým zájmům narace slouží? n (ANALÝZA HEGEMONNÍCH PRAXÍ) n n n X.2. ANALÝZA HEGEMONNÍCH PRAXÍ slouží k demystifikaci ideí vládnoucí třídy, cílem je de facto odhalit a popsat mechanismy, které posilují její dominaci formou analýzy mechanismů VYTVÁŘENÍ SOUHLASU n n ANALÝZA HEGMONNÍCH PRAXÍ n n popisuje strategie vytváření souhlasu s nerovnými MOCENSKÝMI tj. třídními, rodovými, rasovými vztahy. n nV rámci mediálních a kulturálních studií je tento pojem užíván k objasnění toho, jak jsou každodenní významy a aktivity organizovány podle zájmů dominantního bloku. nDigitální svazáci/stachanovci, které charakterizuje naivně optimistický pohled na nové technologie, tak podobný optimismu jejich předchůdců, kteří před půl stoletím nekriticky vzývali marxismus jako nové náboženství-panaceu všech sociálních problémů. n nSoučasně je pro ně typická „MBA mentality“, charakterizovaná cynickou, úzce prakticistní, instrumentální fascinací z možnosti komodifikovat snadno výtvory nových technologií. n nIdeologie není zrcadlovou inverzí reality, ale je naším imaginárním či symbolickým vztahem ke sdíleným podmínkám existence. n HEGEMONIE n npředstavuje strategii vytváření souhlasu se stávajícím mocenským uspořádáním, a to na straně majoritního publika. (A. Gramsci) n nDominantní třídy realizují své sociální a kulturní vůdcovství bez pomoci násilných, represivních prostředků prostřednictvím ekonomické, politické a kulturní manipulace, která vytváří hegemonní vztahu mezi manipulujícími a manipulovanými. n nNastolení hegemonních vztahů slouží nIDEOLOGICKÉ NÁSTROJE (aparáty) STÁTU (L.Althuser): n - PRÁVO, n - RODINA, n - ŠKOLA, n - MÉDIA n nHegemonní strategie vytváří individuální a sociální povědomí. Její efektivita je největší, když totalita sociální, kulturní a individuální zkušenosti získává smysl v rámci mocenského bloku. n nHEGEMONIE se neuplatňuje proti vůli jedinců, ale je výsledkem aktivního „vyjednávání“, v jehož rámci si dominantní třídy přivlastňují roli morálního a intelektuálního vůdcovství, a to se souhlasem podrobených. n nMOC není vlastnictvím jednoho individua, ale pracuje v rámci struktury společnosti. Klíčovou roli zde hraje systém ideí, prostřednictvím kterých individua interpretují svou zkušenost, respektive dešifrují svět v ideologických pojmech. n MOC tak může být uplatňována jako autorita a kulturní aspekty každodenních životů jsou depolitizovány. HEGEMONNÍ STRATEGIE působí jako sociální cement, který spojuje různé třídní aliance s cílem izolovat opoziční tábor, respektive vychýlit rovnováhu veřejného zájmu na svou stranu. n nMediální tvůrci nemohou manipulovat významy nezávisle na dominantní ideologii n njejich texty musí být publiku srozumitelné, respektive musí odpovídat jeho očekávání. n nJsou nuceni užívat mediální konvence jistým n PREFEROVANÝM ZPŮSOBEM. n n nHEGEMONIE je pojem, který do své koncepce zahrnuly kulturální studie. n nHegemonní analýza se snaží odhalit mechanismy, které užívají dominantní třídy k prosazení vlastního sociálního a kulturní vůdcovství, které není uplatňováno přímo, např. násilně, ale spíše prostřednictvím ekonomické, politické a kulturní manipulace. nTeorie hegemonie defacto popisuje strategie vytváření souhlasu s nerovnými vztahy. nJde o formu kulturní analýzy která se zaměřuje na téma propagandy či reklamy, respektive na techniky prodeje jisté strany či produktu.. nPro hegemonní strategii je typické, že se neuplatňuje proti vůli jedinců, ale je výsledkem aktivního vyhledávání a vyjednávání souhlasu (participativní demokracie, mýtus interaktivity apod.) n nV rámci kulturálních studií je tento pojem užíván k objasnění mechanismů jak jsou každodenní významy a aktivity organizovány podle zájmů dominantního bloku. nMoc podle této koncepce pracuje v rámci struktury společnosti a není vlastnictvím nějakého individua. n nMoc v tomto smyslu manifestuje zájmy, které jsou ideologicky zastřeny jako praxe. n nKlíčovou roli tak zde hraje systém ideí, prostřednictvím kterých individua interpretují svou zkušenost. Dešifrují svět v ideologických termínech. n nZkušenost se tak stává institucionalizovanou v souladu se specifickými významovými kódy, které jsou konstruovány podle zájmů dominantních sociálních skupin. n nTakové dominantní kódy se jeví jako transparentní. Jsou součástí každodenního užívání. Jejich významy jsou známy všem a jsou chápány jako přirozené a tudíž nejsou zpochybňovány: n nVšichni jakoby vědí: co je to svoboda slova nebo demokracie. n nMluvčí tak často netuší, že významy které uplatňují jsou vybrány z ideologické sítě vytvořené dominantními sociálními skupinami, respektive z jakési významové matrice. n nPolitika označování se stále intenzivněji realizuje prostřednictvím médií, skrze které je projektován právně politický systém. n nHegemonní řád podrobuje interpretace obecnému tlaku dominantní kultury. nHegemonie naturalizuje to, co je historickou a třídní ideologií a činí z ní n n SPOLEČNOU ZKUŠENOST. n nMoc je tak uplatňována jako n AUTORITA n na kulturní aspekty každodenních životů jsou n n DEPOLITIZOVÁNY. ANALÝZA REPORTÁŽE ITV „THACHEROVÁ V CARDIFU“ A/ POPIS – UKÁZKA B/ INTERPRETACE IDEOLOGICKÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSTVÍ SLEDUJE TŔI ZÁKLADNÍ CÍLE: n1/ jaké významy přináší n n2/ jak posiluje zpravodajství svou efektivitu n n3/ jakým zájmům slouží (IDEOLOGIE, HEGEMONIE) n nI. Část 6.1., 6.1a. „Premiérka přijela dnes večer do Cardiffu. Očekává se, že v nejbližší době oficiálně potvrdí představitelé Britsh Steel Corporation propouštění tisíců zaměstnanců. Premiérka se setkala s demonstranty v okamžiku, kdy vstupovala na cardiffskou radnici, aby poskytla interwiew welšské CBI. Dvacetpět demonstrujících bylo zatčeno, když házeli na premiérku zápalné láhve a dlažební kostky. Jeden policista byl zraněn. Generální ředitel sir Terrence Becket a šest dalších hostů muselo rychle uniknout do policejní dodávky, aby mohli uniknout davu, který je obklopoval. Ve svém interview napadla paní Thacherová demonstranty konstatováním, že jejich jednání v žádném případě nepomůže řešit problém nezaměstnanosti. Premiérka připustila, že Británie má své problémy, ale dodala, že nastal čas je radikálně řešit. Bohužel, těžký průmysl, tak významný pro Walles se dostal do neřešitelných problémů. Zároveň ovšem premiérka zdůraznila, že se již objevily nové pozitivní signály, které dávají naději nových investic právě ve Wallesu. Dále již náš korespondent přímo ve Walesu“. Barnet1 n6.2(zvukový záznam přímo z místa demonstrace - dělníci skandují „come and join the working class“. Postupné stahování zvuku) n n6.2a (začíná korespondent) n„Welšská národní a Labouristická strana rozpoutala kampaň občanské neposlušnosti a představitel welšské národní strany prohlásil, že by si měla paní Thacherová dobře rozvážit než se rozhodne dostavit se dnes večer na toto místo... n6.3. pokud bude welšská steel corporation zavřena. Asi... 6 n6.4 právě kvůli premiérčině návštěvě n n n n6.5. není známo, zda se zde dnes objeví představitelé British Steel. Představitelé politických stran, které organizují tuto demonstraci asi nemohou být příliš spokojeni s tím, že na premiérku zde čeká ne více než 1500 demonstrantů.“ n n6.5a(detail policejní akce. Záběr uzavírá a rámuje celou akci. Jde o stejný záběr, který se vyskytl již v hedlajnech). 6 n6.6.(záznam interview s Hubertem Morganem z welšské Labour Party) n6.6.a„To, co se snažíme vysvětlit paní Thacherové je ať proboha změní svou politiku, kterou ničí Walles. Průmyslový, sociální i komunitní život byl zcela zničen touto vládní politikou. My se zde dnes jen snažíme požádat premiérku o to, aby nás vyslechla. O tom je přece demokracie. Pokud nás ovšem nevyslechne pak Bůh ví n6.7.co se stane.“ (sémantická krádež-střihem zařazený záběr vajec, které se rozprskly na předním skle premiérčina auta) (následuje shrnující komentář) n„Premiérka vědoma si vážnosti situace přijela velmi brzy na cardiffskou radnici, kde byla uspořádána na její počest slavnostní večeře. Automobil, kterým přijela zasáhlo několik vajec právě ve chvíli, kdy vstupovala na radnici“. 6 n6.8. Většina demonstrantů ji... n n n n n6.9. ani neviděla. Atmosféra byla ještě hodinu po premiérčině příjezdu velmi napjatá a... n n6.10 1200 policistů, více než polovina městských policejních sil obklopilo radnici.“(záběr na dva policisty, kteří přelézají zátaras a vstupují do davu) 6 n6.11.„Jeden policista byl zraněn při střetu uvnitř davu.“(kamera jde souběžně s pohybem policistů) n n n6.12.„Po vajíčkách vyletěly z davu i zápalné láhve. Nikdo nebyl zraněn.“ n n n n6.12a(ruční kamera se přesouvá do lepší pozice. Siluety postav policistů a fotografů okolo zápalných lahví. Oheň a dým) 6 n6.13 „Po té začalo zatýkání. Dva nebo tři ze zatčených se bránili, ostatní nekladli odpor. Mezi zatčenými je i předák welšské labour party. Přes malý počet demonstrantů zažili policisté horké chvilky.. n6.13a. (kamera snímá akci zatýkání a odpor jednoho ze zatýkaných. Jde o nejdramatičtější záběr celé reportáže a je mu věnována nejdelší stopáž v druhé části reportáže) n6.14. a je zde proto na místě obava ze skutečně vážných projevů občanské neposlušnosti v případě, že bude welšská továrna zavřena. Dnes večer.. (kamera sleduje zatčeného, kterého policisté tlačí k policejní dodávce. Z davu je slyšet volání „ co se stalo Johne“) 6 n6.15 měla však policie situaci pod kontrolou a... n6.16 Lady Thacherová zatím na Cardifské radnici oslovila ty, kteří způsobili porušení pořádku a vyvolali chaos.“(záběr na policistu střežícího radnici) nIII. ČÁST 6.17. ( následují přímo slova premiérky)„Demonstrace nevyřeší žádné problémy. Ti co narušují pořádek a zákony nepomohou nezaměstnaným.“ (premiérka je snímána v polocelku, ve světlém interiéru, kamera je v klidu, bez pohybu.) 6 n6.18 (ozývá se potlesk)„Oni nerepresentují...(prostřih - kamera snímá celý sál, kde se koná slavnostní večeře, je vidět aplaudující hosty) n n n6.17a skutečný a pravdivý obraz Wallesu. Myslím si, že lidé, kteří se chovají tímto způsobem škodí jeho pověsti a zároveň tak komplikují pozici pro nové možné investice a tím vlastně brání vytvoření nových pracovních míst, které jsou zde tak nutně třeba.(jedná o opakovaný záběr 6.17) 6 ANALÝZA REPORTÁŽE ITV „THACHEROVÁ V CARDIFU“ A/ POPIS (viz. po jednoltivých framech rozložená ukázka) B/ INTERPRETACE nB1/ILUSTRACE PREFEROVANÉHO ČTENÍ: n n1/ mechanismus opakování: opakují se záběry policistů stojících proti davu - v hedlainech a na záběru 6.5a. n nDalší záběry v podstatě podtrhují tento klíčový aspekt příběhu. Tak, že celá reportáž vypadá jako npříběh o policii a demonstrantech – „o vítězství dobra nad zlem“ (binární opozice) n n2/ reportáž je rozdělena na na/verbální nb/obrazovou část (simultánní označování) n nA/VERBÁLNÍ v sobě nese množství referencí, které potvrzují daný lajtmotiv - užívá termíny jako „noční demonstrace“, demonstranti, občanská neposlušnost, bránící se zatčený, horké „chvilky policie“, „skutečná občanská neposlušnost“, „ti, kdo narušují pořádek“ n - tedy v podstatě všechny termíny, které se objevují i v řeči premiérky n3/ protože v zájmu kritéria proporcionality musí být slyšet i hlas druhé strany je osloven i člen Welšské Labour party. n nV jeho řeči však není nic o porušování zákonnosti (na rozdíl od laitmotivu celé story), ale hovoří o pojetí demokracie či přesněji o tom, že povinností politiků je poslouchat své voliče. n nPOROVNÁNÍ (KOMUTAČNÍ TEST) n nPorovnáme-li způsob jak jsou prezentovány argumenty obou stran je zřejmé, že především po formální stránce nemají obě strany konfliktu stejné podmínky. n1/ Definice celé události je zarámována výkladem Thacherové –tj. jako porušení zákonnosti - je to její laitmotiv. n n2/ Opoziční pohled je vložen do vizuálního kontextu policejní akce a zatýkání. n nPolitická opozice byla překódována do násilné opozice. n nTohoto překódování bylo dosaženo za použití tichých vizuálních prostředků: n nA1/ Především premiérka je snímána v připraveném kontextu 6.17. a bez pomocného komentujícího hlasu, který by místo ní vysvětlil v čem spočívá nebezpečí a porušení řádu. n nHovoří přitom autoritativně, sama za sebe a kamera se jí podrobuje (zabírá premiérku v polocelku tedy v klidné defacto moderátorské pozici). nB1/ opoziční hlasy jsou naopak snímány velmi dynamicky, ruční kamerou a jsou i dynamicky - těsně sestřihány. n nNavíc je výpověď představitele welšské Labour party neustále přerušována ruchy z okolí. n nB2/ hlas opozičního, relativně neznámého politika) musí bojovat s křikem davu. Jeho závěrečné prohlášení „a bůh ví co se stane“ doplněné záběrem automobilu zasaženého vajíčky je tzv. sémiotickou krádeží tedy mechanismem, kdy je: n n- význam je uměle spojen se znakem z jiného plánu reality, a to v zájmu výběrové interpretace = n n NÁVODNÉHO PREFEROVANÉHO ČTENÍ n nA2/ ideologická produktivita celého příspěvku je legitimována opakovanými záběry zatýkání. Celý mechanismus výběrové interpretace je zakotven v tomto zobrazení. Zatčení retrospektivně legitimuje jak policejní akci, tak i pojetí události jako příběhu o porušování řádu a zákonnosti n nV procesu označování hraje klíčovou roli znaková sekvence zatýkání, která je: na/ opakována nb/ prezentována jako detail nc/ a navíc jde o dva nejdelší záběry nPodanou interpretaci události de facto potvrzují zatčení, protože logika výkladu velí, že pokud jsou tu zatčení, pak tu muselo být i reálné nebezpečí. n nHrozba porušení řádu je jako by automaticky vysuzována z přítomnost 1200 policistů, tedy ne z vlastní reality. n nVýsledkem této logiky je pak konstrukce jakoby faktické interpretace (interpretace postavené na faktech), která je ale jen rétorickým produktem premiérky. n nUvedené formální diference vedou k následujícímu preferovanému čtení – ideologickému uzavření: n nAUTORITA vs. OPOZICE nOPOZICE znamená akci, křik, chaos a porušení řádu – kontext vhodný pro zásah policie. n nAUTORITA znamená klidné jasné, pevné prohlášení, rozum a řád -kontext vhodný pro aplaus. n nCelá reportáž tak dostává mediální podobu, která patří spíše do známého televizního šuplíku dobrodružných příběhů o n „vítězství dobra nad zlem“. X.3. POPULÁRNÍ KULTURA JAKO IDEOLOGIZOVANÝ SPEKTÁKL: RAMBO II. n n n n ANALÝZA FILMU RAMBO (1985) n Jako příklad ideologického překódování n n „tzv. nového konzervativismu“ nMediální kultura pomáhá vytvořit n hegemonii specifických politických skupin a projektů. n nČiní tak za pomocí mechanismů reprezentace, které indukují souhlas s jistými politickými postoji n nPoskytují tak členům společnosti jistou optiku, opírající se o specifické ideologie, které nám nenápadně vnucují své normativní pojetí n DOBRA A ZLA n Např. že: -silný stát je dobrý/špatný, - - deregulace/privatizace je správná/špatná - - neviditelná ruka trhu ví vše nejlépe, - - stát je třeba řídit jako firmu, - - ochrana státu je možná pouze prostřednictvím razantní militarizace většiny obyvatelstva, - - preventivní války ochraňují lidská práva apod. nPopulární kulturní texty naturalizují tyto pozice a snaží se mobilizovat souhlas s nimi.Využívají k tomu mechanismu n SPEKTÁKULARIZACE, nkterý maskuje tuto naturalizovanou hegemonii jako PODÍVANOU. nOkázalou naraci, která je vytvořena k tomu, aby byla nekriticky konzumována a pozorována n nLidé, události a ideje jsou konstruovány a podrobovány této logice n SPEKTAKULÁRNÍ PODÍVANÉ. n n nHranice mezi spektáklem a každodenním životem je v moderní společnosti velmi neostrá, prostupná. Současný život je obecně podívanou. n nZ LANDSCAPE se stává MEDIASCAPE. n nZ krajiny se stala mediální krajina. n nV současné společnosti je svět chápán stále více jako objekt podívané. Je stále méně tabuizovaných událostí, objektů. n nZvláště je tento mechanismus efektivní ve vztahu tématu propagandy. n nCílem sémiotické analýzy je v tomto smyslu odhalit jak tento mechanismus n n nNATURALIZUJÍCÍ SPEKTAKULARIZACE n reprodukuje dominantní politické postoje formou jejich ideologizace. n n nExistují dva přístupy: na/ analýza komplexního působení obrazů, mýtů sociálních praxí a narací, jež jsou propojeny při produkci ideologií, které zahrnují diskurzy, figury, pojmy i obrazy, teoretické pozice i symbolické formy. n nCílem je odhalit politiku reprezentace, realizované reprezentaci konkrétních obrazů, figur a rétoriky, která je překladem dominantního diskurzu. n nIdeologie umí diferencovaně oddělovat vyšší a nižší třídu, ale i muže a ženy, bílé a barevné. Jinými slovy NAŠE a CIZÍ chování. n nPodobně je ideologicky konstruována i rasová či etnická identita. Jde defacto o sady binárních opozicí. nb/ druhý přístup omezuje ideologii na propozice, teze zakomponované diskursivně do textu. n ANALÝZA FILMU RAMBO (1985). Jako příklad ideologického překódování „tzv. nového konzervativismu“ nPrvní film s touto tématikou se objevuje v roce 1982 (First Blood). Vietnamský veterán John Rambo připisuje odpovědnost za svou viktimizaci sociálním silám a interpretuje své násilné chování jako produkt těchto sil. nStory se opírá příběh veterána ze speciálních jednotky, který hledá svého kolegu z války a nachází jej mrtvého na následky Agent Orange. nJinými slovy je vykreslen jako oběť vlády. Rambo přichází do městečka Hope a je uvězněn místním šerifem, který mu říká, že se musí ostříhat a umýt. Rambo prchá a začíná svou soukromou válku s národní gardou a dalšími silami. Je popisován jako oběť opresivní moci. nNakonec se vzdá svému bývalému veliteli a s pláčem mu sděluje, že ač byl hrdinou ve Vietnamu nemůže sehnat práci, je objektem opovržení a nenávisti, je vyděděnec. nVe druhém pokračování Rambo (1985). Rambo je transformován do podoby nadlidského bojovníka, který osvobozuje americké zajatce stále držené ve Vietnamu. nJde zde o ilustraci konzervativního překódování tzv. VIETNAMSKÉHO SYNDROMU. nCelý film je jedním ze série filmů na téma návrat do Vietnamu (CH. Norris Missing in Action (1984-6). n nVšechny pracují se stejným schématem – tým bývalých veteránů nebo osvobozuje skupinu amerických vojáků, kteří se ztratili v akci a jsou vězněni Vietnamci a jejich ďábelskými poradci. n Rambo představuje syntézu cyklu návrat do Vietnamu s cyklem návrat veteránů z Vietnamu a jejich transformace ze ztracené existence do super válečníka. n1/ IDEOLOGICKÝ CÍL n překonat Vietnamský syndrom. A to tím, že ukazují americké vojáky jako vítěze. n n Indikátor neschopnosti přijmout prohru. n n Jde tedy o symbolickou kompenzaci prohry, studu a viny zobrazující americké vojáky jako dobré, šlechetné. n n Jde o kumulativní kompenzační odpověď na vojenskou porážku. n2/ RAMBO JAKO KONTRAHEGEMONIE n n Rambo je nositelem kontrakulturních hodnot, které ovšem konzervativní výklad dokázal využít ve vlastní prospěch. n n Celá narace je příkladem jak konzervativní ideologie dokáže inkorporovat opozitní figury a konotace n n Jde o triumf jedince nad systémem. Využívá přitom tradiční pravicovou tropu, která se objevila počátkem 60. let a spojuje pravicový pohled s individuální vzpourou proti konformitě a byrokracii. nRambo jí jedině dary přírody zatímco byrokrat Murdock pije Colu. n nRambo je blíže k přírodě, nenávidí byrokracii, stát i technologii. n JDE O KONTRAKULTURNÍ POZICI. n nRambo je supply-side hero (snížení daní vede k větší ekonomické aktivitě). n nJde o to, že tito anti-byrokratičtí, anti státní hrdinové svou pozicí plédují pro deregulaci životního světa, tedy defacto obhajují politiku snížení daní a filozofii poraď si jak umíš. n nDemonstruje jak „reaganomika“, stejně jako „bushismus“ jako ideologie jsou schopni přivlastnit si n n KONTRAKULTURNÍ POSTAVY n nPodobně jako nacismus/fašismus byl schopen kulturní syntézy: nnacionalismu, nsocialismu a nradikální ideologie n nIdeologická reprezentace ukazuje, že reaganismus/reaganomika by mohla být nahlížena jako n REVOLUČNÍ KONZERVATISMUS n nse silnou komponentou radikálně konzervativního populismu, individualismu a aktivismu (stejně jako Hvězdné války, Indiana Jones, Superman). n nVšude se objevuje model individuálních hrdinů, kteří stojí v opozici vůči státu a přitom jsou studnicí konzervativních hodnot. n n3/ IDEOLOGIE REMASKULINIZACE n Pokouší se zaléčit stále živé psychické rány a rekonstruovat zraněnou psyché národní hrdosti. n n Extrémně maskulinní jednání je oslavováno jako odpověď feminismu a dalším útokům na mužskou moc. n n Susam Jeffords hovoří v textu Remasculinization of America o tom, že Vietnam byl hrozivou ranou mužské hrdosti, která zasáhla Američany jako stud a vina. n n Vše navíc doprovází paranoia prezentující bílého muže jako oběť zahraničních nepřátel, ras, stejně jako vlády či společnosti jako celku. n4/ IDEOLOGIE VIKTIMIZACE DĚLNICKÉ TŘÍDY n nStalone představuje tupou, brutální sílu a naznačuje, že pro řadu mladých amerických dělníků je sport nebo armáda je jedinou cestou jak udělat kariéru. n nRambo (a jeho neurotický resentiment) je outsider z periferie, stejně jako v dané době, kdy byla americká ekonomika v recesi/ natočený Rocky n nArmáda a sport jsou zde prezentovány pro dělnickou třídu jako jediné čestné řešení životní dráhy. n5/ ROCKY- RAMBO SYNDROME n n„Rocky-Rambo Syndrome“ ovšem odráží hlubší filosofii čistého maskulinismu, která tvoří základ konzervativní socializace a ideologie. n nJediný způsob jak se oba hrdinové mohou domoci uznání je prostřednictvím agresivity a násilí. n7/ PŘÍRODA vs. TECHNOLOGIE n n Ambivalentní vztah. Užívá sice luku a šípu, ale jeho speciální šípy vybuchují s intenzitou jaderních střel. n n Dokonale ovládá helikoptéru, ale v klíčových situacích užívá nůž. n n Ten je jak falickým symbolem agresivní maskulinity, ale současně dokáže přeřezat ostnatý drát, stejně jako zašít ránu na těle. n n Postava Ramba je tak prezentována jako super zbraň. n n V jedné pasáži říká „I am war“, po té co pobil všechny nepřítele. n nCelá narace je konstruována tak, že n ODSTRAŇUJE ROZPORY MEZI PŘÍRODOU A TECHNOLOGIÍ, na to kombinací technologických efektů a žánru dobrodružných příběhů, ala Karel May. n nTechnologie se tak zde jeví jako síla přírody- přírodní síla n nStejně je Rambo reprezentován jako zbraň sama. n n (SPEKTAKULÁRNÍ NATURALIZACE) n8/ IDEOLOGIE RODU A RASY nNení náhodou, že ženské postavy se většinou objevují v roli prostitutek, a to de facto i v případě jediné významné ženské postavy, kterou Rambo využívá jako svůdkyni a destruktivní sílu. Jejím hlavním úkolem je svádět místní vojáky. n nJediná erotická scéna se objevuje v situaci těsně před tím než je hrdinka zastřelena. To souvisí s pojetím asketické válečné maskulinity, která musí odolat všem svodům, aby byla dostatečně efektivní. I am war. n nObraz Vietnamců a Rusů se opírá o tradiční, osvědčené stereotypní cinematické fantazie: nepřítel je chová ďábelsky/ale Američané jsou přesto ušlechtilí. n nV Rambovi se stereotypizace užívaná ve filmech o II. válce o Němcích a Japoncích promítla do obrazu ruských poradců a jejich vietnamských spolubojovníků. n nTak se zde objevuje opakovaně oblíbená Hollywoodská manicheistická strategie zdánlivě mrtvých ikon, které našli nové označované. n nVietnamci jsou portrétováni jako přemnožení bandité, neefektivní sluhové ďábelských Sovětů. n Ramba nikdy neohrozí. Zatímco Sověti/Rusové jsou prezentováni jako sadističtí, nelidští, mechanističtí byrokraté. n n9/ FILMOVÉ PROSTŘEDKY, NARACE nCelá filmová strategie slouží specifickým politickým cílům. n nNasvícení, úhly kamery umožňují interpretovat Ramba jako mýtickou postavu. n nNadprodukce spodních pohledů, časté detailní záběry jej ukazují jako většího a silnějšího než obyčejná lidská stvoření. nDetailní prezentace muskulatury vytváří ikonický obraz, mužnou figuru vyvolávají obdiv co nejširší cílové skupiny n ndetailní záběry těla zde podtrhuje jeho funkci nástroje mýtického heroismu, n nMírně, neviditelně zpomalené záběry prezentují Ramba jako přírodní sílu, která bez problémů prochází džunglí jako nůž máslem. n nTo vše umocněno hudebním kódem, a to zvláště v triumfálních scénách podtrhujících jeho SUPERHEROISMUS. n nJeho transformace do superhrdiny ukazují scény-záběry, kdy se z ničeho nic náhle vynořuje z vody, očištěný a mocnější než dříve – n ZNOVUZROZENÍ n nStřihy vytvářejí dojem dynamismu, který naplňuje Ramba energií a nadlidskou sílu. Vše směřuje ke ZBOŽSTĚNÍ. n n Když je mučen celý obraz je aranžován jako ukřižování. Navíc silně nasvícená hlava jako vyvolávající tzv. hallo effect jako ve středověkém malířství. nKrev červenější než červená pracuje s mechanismem hyperreality jak jej známe od Baudrillarda. n nDetaily na sadistické tváře mučitelů, zatímco v bojových scénách jsou zobrazováni prostřednictvím tzv. dlouhých záběrů, které je líčí jako nekompetentní, a to zvláště ve srovnání s Rambovým dynamickým heroismem. n nVrcholný je záběr, ve kterém Rambo pacifikuje hada, připomíná scénu z Písma, kdy Adam nebyl schopen zkrotit hada a musel opustit zahradu edenskou, zatímco Rambo ji dobývá, demonstruje moc ji ovládnout. n n nMučení a utrpení Ramba de facto legitimuje sado-masochistická narativní pozice n na/ zatímco divák vnímá bolest jako trest za vinu ztráty maskulinity a Americké imperiální pozice ve Vietnamu, n nb/ současně prostřednictvím magického obratu zakouší slast sadistické pozice prostřednictvím participace v Rambových vítězných praktikách. n nTakový scénář má povahu řešení psychického traumatu daného prohrou ve Vietnamu. n nMučení jako kontrast silných těl vůči slabým, které nemohou pomoci zahojit rány prohry (americký voják) n nMESIÁŠSKÉ DRAMA STUDU, PONÍŽENÍ, VZKŘÍŠENÍ A VÍTĚZNÉHO NÁVRATU. n n VTAHUJE DIVÁKA A DÁVÁ MU ZAKUSIT POCIT VÍTĚZSTVÍ JAKO NAPŘÍKLAD U VIDEOHER. n n FŮZE TECHNOLOGIE A PŘÍRODY UMOŽŇUJE ZVLÁŠTĚ PRO MLADÉ PUBLIKUM IDENTIFIKACI UMOCNĚNOU SPECIÁLNÍMI EFEKTY. n nPodívaná tak posiluje pozici publika, které zakouší pocit dominace a kompenzuje tak úpadek vlastní moci v každodenním životě. n nideologie je tak skryta těmito technickými prostředky, takže přeneseně můžeme hovořit o n nSUBLIMINÁLNÍ PREZENTACI IDEOLOGIÍ n PROSTŘEDNICTVÍM OBRAZŮ. nMytický návrat a vykoupení americké prohry ve Vietnamu. n nKdyž se to nepovedlo ve vietnamu je třeba poskytnout alespoň n nSIMULOVANÉ VÍTĚZSTVÍ, KTERÉ OVŠEM MUSÍ BÝT REÁLNĚJŠÍ NEŽ REÁLNÉ n n LOGIKA CELÉ NARACE JE PŘÍKLADEM n KONTRA-HEGEMONIE n Cílem hegemonních strategií je izolovat takové opoziční výklady reality a vychylovat rovnováhu veřejného zájmu na stranu moci. nKontrahegemonní strategie se naopak jeví jako nepřirozené, neoficiální, nemožné, neschopné reprezentovat. nKontrahegemonie jako tzv. opoziční tendence jsou často mnohem komplexnějším ideologickým konstruktem než se může na první pohled jevit (televizní satira) nAč tu není jedna stabilní, dominantní ideologie, existují základní předpoklady, které se pokoušejí jednotlivé politické skupiny mobilizovat a mediálně rozšiřovat.