Veřejné rozpočty

Rozpočet jako nástroj veřejné politiky
●

slouží k uskutečňování takové politiky, jakou chce dělat vládnoucí politická reprezentace – veřejné priority

Čím je rozpočet?
●

pěněžním fondem (kumulace veřejných peněz) finanční bilancí (příjmy vs výdaje) finančním plánem (predikce očekávání příjmů – zdrojů, očekávání výdajů – veřejných potřeb) nástrojem veřejné politiky

●

●

●

Centrální vs regionální rozpočty
●

Centrální (státní) rozpočet – vytváří vláda, schvaluje poslanecká sněmovna, má charakter zákona K centrálním rozpočtům patří také: rozpočty státních fondů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací – jde o jednotlivé kapitoly rozpočtu Rozpočty územních samospráv – v ČR rozpočty krajů a obcí (též mohou vytvářet fondy s vlastními rozpočty)

●

●

Státní fondy
● ●

Jsou tzv. mimorozpočtové Státní fondy – SF dopravní infrastruktury, SF životního prostředí, SF na podporu kinematografie, Státní zemědělský intervenční fond, SF kultury, SF rozovje bydlení → jedná se o dotační fondy, jejichž pomocí stát dotuje různé oblasti veřejného života Patří sem i rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven a účelové vládní agentury (ČEB, Podpůrný lesnický a rolnický garanční fond)

●

Organizační složky státu
●

Mají vlastní rozpočet, nejsou však samostatnými právnickými osobami, v určité oblasti veřejné správy zastupují stát. Soudy, Úřad vlády, Kancelář prezidenta republiky, Akademie věd ČR, Kancelář veřejného ochránce práv, hasičské záchranné sbory, Drážní inspekce či Státní zemědělská a potravinářská inspekce Příspěvkové organizace jsou právnickými osobami.

●

●

Státní rozpočet – příjmy a výdaje
●

Příjmy – zhruba polovinu tvoří výnos z daní, třetinu odvody ze sociálního pojištění, dále různé poplatky, dotační příjmy z EU, výnosy spojené s majetkem státu Výdaje – zhruba třetina důchody, sociální dávky, platy státních zaměstnanců, převody do rozpočtů samospráv, investice, obsluha státního dluhu Až 75 procent výdajů je mandatorních, tj. povinných a kvazimandatorních (nutných).

●

●

Typy rozpočtů Přebytkový ● Vyrovnaný ● Schodkový (deficitní) – na něj si vláda půjčuje zpravidla vydáváním státních dluhopisů, samospráva jej řeší bankovními úvěry, řídce půjčkou od Evr. investiční banky
●

Tři principy veřejných rozpočtů
●

nenávratnosti – co do rozpočtu prostřednictvím daní vložím, nedostávám zpět neekvivalence – pokud něco dostávám, není to ekvivalentní mému příspěvku nedobrovolnosti – každý přispívá do rozpočtu nedobrovolně

●

●

Charakteristiky státního rozpočtu
●

Česko hospodaří s deficitním rozpočtem od roku 1997 – od té doby činí vládní (veřejný) dluh 1886 miliard korun, zhruba 40 procent HDP Maastrichtská kritéria povolují roční deficit do tří procent HDP a kumulovaný deficit nemá být vyšší než 60 procent HDP Vládní vs státní dluh – státní včetně mimorozpočtových fondů, samospráv a veřejných pojišťoven (88 pct tvoří státní dluh)

●

●

Porovnání s evropskými státy
● ●

http://1url.cz/ahVR Řada států si s tříprocentní hranicí neláme hlavu 2016 – Španělsko -4,5 %, Francie -3,4 %, VB a Rumunsko -3 %, ČR 0,6 % Od začátku hospodářské krize 2008 hospodařily s deficitem téměř všechny země EU. Loni většinou deficit klesal díky rostoucí ekonomice.

●

●

Parametry rozpočtu
●

Správný odhad příjmů – především daňových výnosů, neplatí, že o kolik navýším daně, o tolik přiteče do státní pokladny více Adekvátní stanovení výdajů – odhad potřeby po veřejných statcích a službách Adekvátní mandatorní výdaje – nyní téměř 80%, dané zákonem – potřeba jejich revize Rozpočtové střednědobé plány – potřeba s nimi pracovat, aby se nestalo, že v polovině investičního období dojdou peníze

●

●

●

Parametry rozpočtu - pokračování
●

Střednědobé plány obcím dokonce nařizuje zákon – musí být na 2-5 let, avšak neurčuje jejich podobu, pokud je nemají, dopustí se správního deliktu s pokutou až 1 mil. Kč Míra rizika – je potřeba počítat s kurzovými výkyvy v celostátním rozpočtu (různé strategie omezení míry rizika), u obecních například výše příspěvku z rozdělení daní (2013 změna, obce očekávaly preventivně méně)

●

Vyrovnanost rozpočtu
●

Stát i samospráva by měly hospodařit vyrovnaně – čím více si napůjčují, tím větší procento výdajů jde pouze na splácení úroků Dluhová past – dostává se do ní správa či samospráva ve chvíli, kdy nemá na splácení úroků a musí si na ně znovu půjčovat – Řecko či Royktnice nad Jizerou – následuje bankrot, resp. exekuce, obstavení majetku Navíc čím více se dluží, tím dražší jsou půjčky

●

●

Rozpočty krajů a obcí - příjmy
●

Příjmy daňové - přerozdělování centrálních daní – zhruba dvě třetiny, místní daně, tj. poplatky (psi, odvoz odpadu, ubytování turistů), dotace ze státního rozpočtu a státních fondů, dotace z EU, v obcích dotace z krajů Příjmy nedaňové – vlastní podnikání, výnos z dividend, úroky Příjmy kapitálové – prodej majetku

●

●

Rozpočty krajů a obcí - výdaje
●

Běžné – denní provoz obce (platy úředníků a zaměstnanců, správa budov, čištění ulic...) výdaje, z nichž nemá obec v budoucnu užitek Kapitálové – investice do staveb a služeb, z nich má obec v budoucnu užitek Výdaje na samostatnou a přenesenou působnost – některé činnosti vykonává obec za stát (územní a stavební řízení)

●

●

Bilance obecního rozpočtu
●

Rozdíl mezi příjmy a výdaji – neříká však nic o špatném či dobrém hospodaření obce (kraje) a jeho majetku – je potřeba znát celkovou bilanci a obce a hodnotu a stav majetku Jednoroční deficit – může značit velkou investici s prospěchem do budoucna (kanalizace, dopravní stavby), jednoroční přebytek – může značit podfinancování údržby majetku a tedy prodražení budoucí údržby Lze sledovat na webu www.rozpocetobce.cz

●

●

Konsolidovaný vs nekonsolidovaný rozpočet
●

Nekonsolidovaný – zahrnuje i účetní operace v rámci městských fondů – například z fondu kultury do fondu na opravy památek Konsolidovaný – očištěný od finančních operací výše zmíněných Vysvětluje případný rozdíl ve zprávách o rozpočtech obcí, kdy jsou k dispozici odlišná čísla, v konsolidovaném částky nižší

●

●

Podobně jako stát mají i kraje a města příspěvkové organizace – mají vlastní rozpočty dotované z rozpočtů samospráv. ● Stejně tak mají fondy – nejčastěji to bývá fond bydlení – míří tam peníze z pronájmů a privatizace bytů – z nich pak opravy obecních bytů, ale výnos z privatizace i na jiné účely. ● Rozpočty obchodních společností – mohou jimi téct nekontrolovaně peníze, společnosti často spravují majetek velmi vysoké hodnoty – Brno příklady?
●

Hrozba dluhové pasti pro obce
●

Obec není schopná poskytovat služby, která má v samostatné působnosti. Hrozí nefunkčnost chodu obce – osvětlení, údržba komunikací, sečení trávy, svoz komunálního odpadu Nezájem kandidovat do obecního zastupitelstva Hrozba exekuce majetku – chystá se nový zákon.

●

● ●

Případ obce Prameny
● ●

Přes 100 obyvatel, každý „dlužil“ milion. V 90. letech nedotáhla obří investici do minerálních vrtů. Nedokázala splácet úroky. Soud zabavil majetek, exekutoři jej prodali v dražbě včetně budovy obecního úřadu. Snaha Sobotkovy vlády, aby obce mohly vyhlásit osobní bankrot jako fyzické osoby – ochrana před věřiteli. (http://1url.cz/bhVU)

● ●

●

Ratingové agentury
●

Agentury, které pravidelně ohodnocují schopnost států či samospráv dostát finančním závazkům. Přihlížejí k aktuální bilanci a perspektivě vývoje. Čím vyšší hodnocení a tedy vyšší důvěryhodnost, tím levněji lze sehnat peníze. Nejznámější je velká trojka: Moody´s, Standard&Poor´s a Fitch Ratings. Rating začal před první světovou válkou.

● ●

●

●