Jak napsat Introduction?
Podle formátu APA mají výzkumné studie jasně danou strukturu, tzv. IMRAD (Introduction ,
Methods, Results and Discussion). Napsat úvod není úplně jednoduché, protože je třeba mít
přehled o dosavadních výzkumech, které jsou relevantní vzhledem k tématu studie. Dobrý
úvod shrnuje, propojuje a kriticky hodnotí výzkumná zjištění tak, že postupně vyústí v téma
aktuální studie. Úvod začíná obecně (ale ne příliš) a postupně blíže specifikuje.
Struktura úvodu
(A) Zhodnocení (Review): Najděte v odborných časopisech 3 až 5 výzkumných studií,
které se zabývají vybraným tématem, a použijte je pro zhodnocení aktuálního stavu
poznání. Pokud se vám podaří najít hodnotící studie (Review paper), stačí použít
pouze 2 až 3. Při psaní této části si položte otázky: „Co již o tématu víme? Jaké jsou
hlavní otázky? Jaké jsou problémy?“ V této části byste měli stručně shrnout hlavní
otázky, teorie či způsoby zkoumání, které se vztahují k vašemu tématu.
(B) Srovnání (Comparison): Tato část by měla obsahovat porovnání nejdůležitějších
bodů vaší studie. Jaké jsou shody a rozdíly v položených otázkách, designu, metodách
a výsledcích?
(C) Propojení (Integration): V této části byste měli propojit hlavní teorie a výsledky
prezentovaných studií. Objevuje se v těchto studiích nějaký společný jmenovatel? Na
čem se výzkumy shodují, v čem si naopak odporují? Soustřeďte se na to, jakým
způsobem ovlivňují teorie interpretaci výsledků a jak jsou naopak výsledky
propojovány s teorií.
(D) Nastínění studie (Study Outline): Na základě předchozích částí formulujte
konkrétní výzkumné hypotézy vámi plánované studie. Dále stručně uveďte, jaký bude design
studie, aby mohly být vaše hypotézy testovány. Kdo budou zkoumané osoby? Jaký bude design studie?
Jakého typu budou sesbíraná data?
1
Nezapomeňte uvést použité zdroje.
Příklad
Pokud vás zajímá vliv rodičovského konfliktu na batolata, můžete začít s tím, co konkrétně
vás na tomto tématu zajímá a proč je důležité se mu věnovat z pohledu psychologie dítěte.
Pak uveďte zjištění, která jste našli v literatuře. Pokud očekáváte negativní důsledky
konfliktu, popište výsledky studií, které podporují vaše hypotézy. Pak uveďte studie, které
naopak prezentují dvojznačné nebo zcela protichůdné výsledky. Tato zjištění pak spojíte a
shrnete – formulujete výzkumnou otázku a hypotézy a popíšete vlastní studii2
. V závěru také
nastíníte důležitost zkoumání daného tématu pro praxi.
1
Prosím, netýká se seminární práce. Vaše seminárka končí výzkumnou otázkou/hypotézami.
2
Zde opět platí, že se to netýká vaší seminární práce. Necháváme to v pokynech pro budoucí použití –
takto totiž bude vypadat za nějaký čas vaše bakalářská práce!
Zásady, jak napsat dobrý úvod:
1. Úvod neoznačujte jako „Úvod“ (po názvu článku rovnou začněte textem).
2. Vyberte si téma, které můžete zvládnout. Je lepší si zvolit méně obsáhlé téma, které dobře
zpracujete, než široké téma, které zpracujete povrchně.
3. Neuspěte čtenáře hned na začátku, ale pokuste se vzbudit jejich zájem tím, že uvedete zajímavá
nebo kontroverzní témata a otázky. (Podívejte se na články, které jste přečetli a všimněte si, co
vzbudilo Váš zájem, co Vás naopak nudilo. Je nějaký článek, který můžete použít jako vzor?).
4. Přestože se detaily Vaší studie a konkrétní hypotézy uvádí až na konci celého úvodu, měli byste
naznačit již v prvním odstavci, čemu se budete věnovat a jaký je účel Vaší studie. Dáte tak čtenáři
jasně najevo, co může od studie očekávat.
5. Úvod má být logicky strukturovaný a myšlenky na sebe musí navazovat, až finálně vyústí
v hypotézu, která bude testována. Je lepší seskupit jednotlivé výzkumy podle společných témat.
Úvod by tedy neměl vypadat: „Novák (1999) zjistil …“; „Nováček (2000) provedl jiný výzkum
…“; Novotný (2006) si myslí, že …“. Z textu musí být jasné, proč jednotlivé výzkumy citujete a
jaký mají vztah k Vaší aktuální studii.
6. Nejprve si sepište všechny informace, které by podle Vás neměly ve Vašem úvodu chybět. Pak tyto
nápady seřaďte tak, aby na sebe logicky navazovaly, a zamyslete se nad tím, jakým způsobem tyto
nápady propojíte.
7. Při začleňování studií, ze kterých čerpáte, není třeba každou studii popisovat do detailu. Stačí
zmínit nejdůležitější články a upozornit na rozdíly v použitých metodách a jak tyto rozdíly mohly
ovlivnit výsledky výzkumů. Častou chybou začínajících autorů bývá, že explicitně zmiňují, proč je
daný výzkum relevantní pro jejich studii (př. „Tento článek je podstatný pro moji studii, protože
…“). Z textu by mělo být jasné, proč daný článek zařazujete.
8. Studie vyhledávejte v odborných vědeckých časopisech (př. Developmental Psychology, Human
Development). Nepoužívejte argumenty založené pouze na názoru někoho. Buďte také obezřetní
při používání on-line zdrojů – většinou nejsou recenzovány dalšími odborníky a často by ani
recenzním řízením neprošly. Při hledání článků vám budou velmi užitečné abstrakty článků.
9. Neuvádějte přímé citace jiných článku, ale parafrázujte zjištění pomocí vlastních slov.
10. Nezapomeňte, že čtenářem Vašeho textu je vědecká obec. Můžete tedy počítat s tím, že čtenáři
Vašeho textu mají základní znalost psychologie a není proto třeba definovat všechny základní
pojmy. Je ale nutné, abyste uvedli všechny důležité údaje, aby bylo možné pochopit Vámi
předkládaný výzkum.
11. Konec úvodu tvoří stručný přehled o Vaší studii a o konkrétních testovaných hypotézách. Hypotézy
musí být vyplývat z uvedených výzkumů či teorií, tzn. hypotéza není vytvořená na základě Vašich
domněnek či obecně uznávaných názorů. Po přečtení celého úvodu by měl mít čtenář pocit: „Na
základě všech výzkumů, které autor uvedl, tyto hypotézy dávají smysl.“
12. Citujte pozorně podle formátu APA. Nezapomeňte uvést veškeré ocitované zdroje v seznamu
literatury. V seznamu se objevují pouze skutečně použité zdroje, nesmí tam být nic navíc. Zdroje
uveďte podle formátu APA (všimněte si, že se rozdílným způsobem citují knihy, články nebo
kapitoly knih. Pokud v textu citujete sekundární zdroj (př. „Jak uvádí Novák (cit. dle Dvořák, 2000)
...“), v seznamu zdrojů se objeví pouze Dvořák (2000).
13. Pokud píšete odborný text z vývojové psychologie, téma musí vycházet z vývojové perspektivy.