OBECNÁ PSYCHOLOGIE I.
PSYCHOLOGIE KOGNITIVNÍCH PROCESŮ
PSY 105
DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2018
PSY 105 PSYCHOLOGIE KOGNITIVNÍCH PROCESŮ
Určeno pro:
denní bakalářské studium psychologie, primárně pro 1. ročník studia.
Realizace:
v podzimním semestru akad. roku 2018-19, přednáška 1x/14 dní, cvičení skupiny 01 v týdnu s
přednáškou (sudé týdny), cvičení sk. 02, 03 a 04 v týdnu bez přednášky (liché týdny). Viz oddíl
Harmonogram.
Vyučující: Mgr. Miroslav Šipula (miro fss.muni.cz)
Konzultace: viz osobní vizitka vyučujícího v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530); kdykoliv po
předchozí domluvě e-mailem; konzultace prostřednictvím e-mailu a v diskusní skupině předmětu -
průběžně
Požadavky k zápočtu a zkoušce
Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku.
Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za:
1. vypracování písemné práce (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz
„Bodový systém hodnocení“)
2. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF
(https://elf.phil.muni.cz/elf3/- předmět PSY105) Podrobné informace k tomuto úkolu,
termíny odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny
tamtéž.
3. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno - viz „Bodový systém hodnocení“)
Pozn: Úkoly a termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu.
Doporučujeme také min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v systému ELF.
Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř.
termínem, na který je student/-ka přihlášen/-a).
Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“).
Průběžný test
Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3
body) za úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma,
podmínky a termín budou upřesněny po domluvě.
Termín, způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce:
Písemná práce bude přijata ve vytištěné podobě na sekretariátu katedry, může být vložena do
osobní schránky vyučujícího (u dveří pracovny) nebo může být odeslána na adresu katedry poštou.
Pro účely prevence plagiátorství student/-ka odevzdá i elektronickou kopii práce do systému Elf –
podrobnosti viz níže.
Pro titulní stranu práce je nejvhodnější použít vzor na webu katedry
(https://psych.fss.muni.cz/media/3054239/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní
titulní stranu, vždy na ní budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO,
název a kód předmětu, seminární skupina, datum odevzdání.
Termín odevzdání příp. odeslání dle poštovního razítka: pondělí 5. 11. 2018. Práce výjimečně
odevzdané nebo poštou odeslané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 2 bodů za
každý den zpoždění. Nejpozději v den odevzdání (odeslání) student/-ka vloží (zcela shodnou)
elektronickou verzi práce do systému Elf. Hodnocena bude pouze vytištěná verze práce.
Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se
zpožděním (a bodovou ztrátou). Předpokládaným termínem vyhodnocení a vrácení okomentovaných
prací je datum posledního cvičení (viz oddíl Harmonogram). U prací odevzdaných se zpožděním není
termín vyhodnocení zaručen.
V případě časové nouze (např. při dokončování práce v termínu odevzdání a později) je možné použít
jako doklad o datu dokončení práce její vložení do systému Elf, ovšem pouze za podmínky, že bude
vytištěná (zcela shodná) kopie práce odevzdána nebo poštou odeslána následující pracovní den. Při
dodržení této podmínky bude uznáno dřívější datum odevzdání (tj. datum vložení práce do Elfu). Při
nesplnění této podmínky bude rozhodující pouze datum odevzdání (odeslání) vytištěné verze práce.
V případě, že práce nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do
termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce budou odečteny 4 body
(jako kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi
oproti ostatním studentům).
Práce bude vytvořena výhradně pro předmět PSY105, tj. text práce se nesmí shodovat s textem
nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce student/-ka
stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace, bere na vědomí, že
práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy
pro odhalování plagiátů.
Příklady prací budou k dispozici v systému ELF.
Požadavky k písemné práci
Základním požadavkem písemné práce je provedení původního (tj. vlastního, v rámci možností
studenta 1-2. ročníku originálního) experimentu z obecné psychologie - kognitivní procesy podle
následující struktury:
Minimální počet znaků: 7200 (= 4 normostrany)
Minimální počet zkoumaných osob (ZO): 10
1. Teoretický úvod - uvedení do problematiky experimentu, starší poznatky z této oblasti, vazby na
hypotézy, klíčová slova
2. Hypotézy - jednoznačně formulované, spíše nižší počet - nejlépe jedna kvalitní
3. Metoda
3a. Soubor - popis vzorku zkoumaných osob, počet osob, průměrný věk, vzdělání, pohlaví a další
relevantní charakteristiky
3b. Metody - popis průběhu experimentu, popis použitých metod - testové metody, dotazníky atd.
4. Výsledky - přehledné uvedené všech výsledků, nejlépe grafické zobrazení - tabulky a grafy řádně
okomentované
5. Diskuse - interpretace výsledků, konfrontace s jinými výzkumy podobného zaměření, nedostatky
výzkumu, doporučení pro další projekty, možná aplikace výsledků
6. Literatura
7. Přílohy - použité předlohy, popř. ukázka produktů zkoumaných osob apod.
Poznámky:
Pozor na správně citované prameny (bližší informace o standardních formách citací v odborněpsychologické
literatuře najdete např. v citačním manuálu IS MU (viz APA styl citací):
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html nebo
v pokynech pro přispěvatele časopisu Československá psychologie
http://cspsych.psu.cas.cz/pokyny.html).
Ověřte si, že víte, co je to experiment (zejména manipulace s proměnnými, kontrola podmínek
experimentu, adekvátní zařazení kontrolní skupiny). Mějte na paměti, že provádíte experiment z
kognitivní psychologie.
Požadovaná struktura práce není samoúčelná – odpovídá obvyklé podobě publikovaných
výzkumných studií a diplomových prací.
Pro inspiraci a vytvoření přehledu dosavadních poznatků lze mj. použít učebnice experimentální
psychologie (viz literatura) nebo internet (doporučujeme). V případě specifických témat může být
internet jediným adekvátním a z časového hlediska nejefektivnějším pramenem. S trochou trpělivosti
a přesnou představou o klíčových pojmech (zřejmě nejnáročnější požadavek) jistě najdete relevantní
informace. Existují internetové vyhledávače s výhradně psychologickou tématikou, databáze
časopisecké literatury (odkazy např. na www stránkách http://ezdroje.muni.cz/ nebo na stránkách
Ústřední knihovny FSS http://knihovna.fss.muni.cz/ezdroje.php), do nichž mají studenti FSS plný
volný přístup, databáze s omezeným anonymním přístupem, v nichž můžete získat abstrakt článku
apod.
Přehledy výzkumů na vybrané téma najdete i v učebnicích experimentální psychologie např. v knize
Experimentálna psychológia uvedené v přehledu literatury.
Logiku výzkumného postupu a srozumitelnost textu, tabulek, grafů raději konzultujte s někým
nezasvěceným. Často je autor práce procesem tvorby natolik zahlcen, že mu veškeré detaily připadají
samozřejmé a neuvědomí si, že by měly být výslovně sděleny. I dobrý projekt tak může být
znehodnocen nedostatečným, nepřehledným či nejasným popisem.
Můžete použít vlastních kreativních metod, technik, pokud budou jejich principy řádně podepřeny
argumenty.
Příklady prací najdete v v e-learningovém systému Elf (https://elf.phil.muni.cz/elf3/ - předmět
PSY105). Zde budou také vyhrazena diskusní fóra pro diskusi o písemné práci a předmětu obecně.
Analýza nejčastějších chyb, které se objevily v dřívějších pracích
Před odevzdáním práce se můžete pokusit ji sami ohodnotit stejným způsobem, jakým bude
hodnocena vyučujícími - konfrontovat její výslednou podobu s těmito hodnotícími kritérii:
1. Prokazuje teoretický úvod dostatečnou orientaci v tématu?
2. Je literatura citována správně?
3. Není teoretický úvod jen výčtem definic pojmů?
4. Není teoretický úvod mnohem obecnější než hypotéza?
5. Vyplývá hypotéza z teoretického úvodu?
6. Neobjevují se v hypotéze pojmy, které jsou nejednoznačné - nebyly definovány?
7. Je hypotéza jednoznačně formulována? Nevyplývá z jiného zamlčeného předpokladu?
8. Není potřeba eliminovat nežádoucí vliv jiné proměnné?
a) např. vliv očekávání
Příklad: Daný lék ve zkoumané skupině působí vymizení bolesti hlavy. Nepůsobí každá podaná
látka v dané situaci vymizení bolesti hlavy – vlivem sugesce / autosugesce? Jiné (kontrolní)
skupině proto podám jako „lék“ neúčinný přípravek - tzv. placebo - při zachování naprosto
stejných podmínek a srovnám výsledky obou skupin.
b) např. vliv časové souslednosti - únavy, zácviku
Příklad: Sleduji rychlost čtení textu vytištěného na modrém (1) a červeném (2) pozadí. Pokud
bude výkon ve druhém úkolu nižší, nemusí to znamenat, že zpomalení čtení způsobila červená
barva pozadí, ale jen prostá únava, ztráta zájmu o úkol, pokles soustředění. Vyšší výkon ve
druhém úkolu může naopak kromě aktivačního vlivu červené barvy svědčit i o vlivu zácviku, ztráty
trémy, lepším soustředění pozornosti. Abychom zabránili podobným pochybnostem, je třeba vliv
pořadí prezentace podmínek eliminovat – např. polovina souboru tak může obdržet text na
červeném pozadí v první fázi, druhá polovina ve druhé fázi experimentu, každá osoba souboru
čte text na červeném pozadí jednou v prvním, podruhé ve druhém pořadí apod.
9. Jsou uvedeny všechny znaky zkoumaného souboru, které by mohly hrát v tématu nějakou roli?
Jsou zkoumaná a kontrolní skupina srovnatelné z tohoto hlediska?
10. Je popis metody – postupu srozumitelně popsán? (Rozuměl by mu laik?)
11. Jsou jednotlivé kroky zdůvodněny? (Např.: „Zkoumané osobě je o účelu experimentu podána
nepravdivá informace.“ – bez dalšího vysvětlení a logické spojitosti s dalšími kroky.)
12. Neobjevují se v popisu metody – postupu pojmy, které nebyly nikde definovány? (Např.
„předložím zkoumaným osobám slova s cizím významem“)
13. Jsou výsledky přehledně prezentovány v tabulce a grafu?
14. Jsou tabulky a grafy srozumitelně popsány? Je jasné, co uvedené hodnoty a zkratky znamenají?
15. Může čtenář díky tabulkám a grafům rychle jednoznačně zjistit, zda hypotéza byla či nebyla
potvrzena? Týkají se hypotézy nebo popř. výzkumné otázky? (např. Hypotéza zní: „Absolventi
kurzu rychločtení budou dosahovat nižších reakčních časů.“, v tabulce a grafu jsou však,
kupodivu, prezentovány rozdíly mezi výsledky mužů a žen nebo výsledky pro každou osobu
zvlášť. Správně – z tabulek a grafů je zřetelný rozdíl mezi výkony skupin - např. průměrná reakční
doba skupiny rychločtenářů a skupiny běžných čtenářů)
16. Nemohou být výsledky interpretovány spíše jako důsledek očekávání, únavy nebo zácviku než
jako důsledek experimentálních podmínek? Byl tento možný vliv omezen? Jak? (např.
vykonávání činnosti v různém pořadí, zařazení kontrolní skupiny)
17. Jsou vyčerpány všechny možnosti, jak vysvětlit výsledky? Nedaly by se vysvětlit i jinak?
18. Jsou správně identifikovány příčiny a následky? Lze určit příčinu a následek?
19. Je jasné, do jaké míry je možné výsledky zobecnit i na jiné situace, osoby?
20. Neobjevují se v seznamu použité literatury jen učebnice, encyklopedie, slovníky?
Základní okruhy ke studiu z kognitivní psychologie
1. Obecná psychologie – vztahový rámec, základní přístupy - kognitivní psychologie, základní
kategorie lidské psychiky
- psychika, mysl, duše, osobnost, vztah mysli a těla (body-mind problem), polarity vědomí –
nevědomí, prožívání – chování, procesy – obsahy, procesy – stavy; kognitivní, emocionální a
motivační psychické procesy
- psychofyzika, asocianismus (behaviorismus), gestalt-přístup, kognitivní přístup, psychika jako
systém zpracování a využívání informací, umělá inteligence
- epistemologie, gnoseologie, informace, kognice, kognitivní věda, kognitivní disonance, kognitivní
mapa, kognitivní struktura, kognitivní schéma, kognitivní styl, metakognice, skutečnost objektivní a
subjektivní, systém otevřený a zavřený
- historický kontext kognitivní psychologie, kognitivní revoluce v psychologii
- vědomí – vývoj zkoumání, základní pojmy (vigilance, lucidita, somnolence, sopor, koma, vědomí
(consciousness) vs. uvědomování (awareness), kontinuita vědomí, vliv „já“, proměnlivost, účelnost),
funkce vědomí (sledování, ovládání, význam pro adaptaci, osobní identitu…), změněné stavy vědomí,
teorie vědomí (jedna osobně nejbližší), spánek a snění, úzký vztah vědomí - pozornost
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie
19-26, 42-48
52-53, 55-75
87-99
37
Úvod do kognitivní psychologie 14-32 18
Kognitivní psychologie 19-45 27
The Essence of Cognitive Psychology 3-18 15
1. a) Vnímání, poznávání
- senzorické procesy, vjemy, senzitivita, charakteristika podstaty zraku, sluchu, čichu, hmatu, chuti
z hlediska fyziologického a psychologického, proprioreceptory, visceroreceptory, transdukce
- psychofyzika – vnitřní, vnější, Weber-Fechnerův zákon, absolutní počitkový práh, rozdílový práh,
charakteristiky vnímání: subjektivita, adaptabilita, konstantnost, podstata a druhy konstant,
selektivita, syntéza a integrace, anticipace – vztah ke kognitivní mapě, cyklus vnímání, percepční
schémata, apercepce a vliv zkušenosti, očekávání a motivace; interpretace podnětů, rozpoznávání vzestupné
a sestupné strategie, vliv kontextu, gestalt-zákony vnímání; vztah, znaky a význam figury a
pozadí; kognitivní styly kt. souvisí se stylem vnímání (závislost – nezávislost na poli, vyostřování –
uhlazování, percepční – intuitivní typ) tělesné schéma
- specifické percepční fenomény: negativní paobrazy, iluze, klamy, pareidolie, Purkyňův fenomén,
vnímání pohybu (skutečného, zdánlivého, fí-fenomén, indukovaný pohyb, pohybový následný efekt
(indukovaný pohyb sebe sama), autokinetická iluze, Plateauova spirála), vnímání vzdálenosti a
hloubky (plošné překrývání, perspektiva, stereoskopické vidění, gradient struktury, pohybová
paralaxa, význam stínu,…), tachistoskopické expozice různých předloh, synestézie (fotismy, fonismy),
Stroopův efekt a jeho vztah k jiným kognitivním procesům, percepční obrana a souvislost
s obecnějším mechanismem popření, teorie vnímání: počitková, celostní, tvarová, vztahová,
informační, vývoj vnímání, projekce, halucinace, tzv. podprahové vnímání
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 100-158 58
Kognitivní psychologie 133-179 46
Úvod do kognitivní psychologie 33-71 38
Psychology – učební text 224-248, 253-270 41
Moderní psychologie 136-145 9
Základy psychologie 227-256, 266-273 36
Psychologie 137-172 35
Psychologie 173-211 38
b) Pozornost
- definice, vlastnosti pozornosti: selektivita, kapacita, intenzita, stabilita, oscilace, pozornost
spontánní (bezděčná,pasivní - orientační reflex) vs. záměrná (úmyslná, aktivní), distribuce pozornosti,
typy: fixující, fluktující , úzká, široká, dělení pozornosti, dvojohninsková pozornost, faktory ovlivňující
upoutání pozornosti – vnitřní a vnější, nejpůsobivější vnější a vnitřní podněty upoutávající p., vztah
k procesu vydělování figury a pozadí, teorie pozornosti a jejich omezení, apercepce, poruchy
pozornosti (hypoprosexie, hyperprosexie, aprosexie, paraprosexie) automatické výkony, Stroopův
efekt, chunks („uzly“), metody zkoumání pozornosti, neurofyziologický základ (bdělost a aktivace –
retikulárně-aktivační systém-RAS)
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 77-87 10
Kognitivní psychologie 89-131 42
Úvod do kognitivní psychologie 72-87 15
Cognitive Psychology 129-153 24
Moderní psychologie 136-145 9
Základy psychologie 146-152 6
Psychologie 192-196 4
Psychologie – poznej sám sebe 155-168 13
Psychology 248-253 5
2. Představy, představivost, fantazie, tvořivost, mentální reprezentace v rámci představivosti
- pozice představ v kontextu kognitivních procesů, typické znaky představ, asociace, asociační zákony,
asocianismus, Galtonovo zkoumání představivosti, apercepce, asociační experiment, fantazie,
imaginace, eidetické představy, anticipační představy, paměťové představy, obrazotvornost,
perseverace, typy představivosti, tzv. denní snění, role „potlačených představ“ v psychoanalýze,
imaginace (prostorová inteligence) jako jedna z inteligencí (H. Gardner)
- rozdíl mezi paměťovými a fantazijními představami, vymezení představivosti a fantazie, vztah ke
kognitivní, emoční, konativní složce (p. jako podněty k akci), osobnostnímu, sociálnímu rámci,
fantazie jako předpoklad tvořivosti, fantazie jako únik, fantazie jako svoboda prožívání, tzv. magické
myšlení
- vymezení tvořivosti, vztah k osobnosti (a jejím jednotlivým složkám), role představivosti, fantazie a
tvořivosti v psychoterapii, „způsoby vynalézání“, různá pojetí tvořivosti, vertikální a laterální myšlení,
role dominant
- na pomezí představivosti a paměti - mentální reprezentace: analogová škola (S. Kosslyn, shoda
některých vlastností představ a vjemů, možnost manipulace s představami, kognitivní mapy,
prohlížení představ (scanning), mentální rotace, transformace představ, využití např.
v mnemotechnice), propoziční škola (Z. Pylyshyn, základní jednotky mentálních reprezentací –
propozice, soudy vyjádřitelné verbálně), t. dvojího kódování (A. Paivio, verbální – neverbální,
imaginativní, zákl. jednotky logogeny - imageny)
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 230-261 31
Kognitivní psychologie 241-283 42
Úvod do kognitivní psychologie 88-98 10
Kapitoly z kognitivní psychologie 142-165 23
Základy psychologie 269-297 28
3. a) Paměť, mentální reprezentace v rámci paměti, reprezentace a organizace poznatků
- definice paměti, klasifikace forem paměti: senzorický registr – ultrakrátkodobá paměť, krátkodobá
paměť (charakteristiky: délka, kapacita - chunks, fonologická smyčka, význam opakování,
mnemotechnika), dlouhodobá paměť, úmyslná, bezděčná (explicitní, implicitní), specifická,
nespecifická, mechanická, logická, epizodická, sémantická, deklarativní, procedurální), schémata,
scénáře, sémantická síť; typy paměťových procesů (dělení podle obsahu, charakteru zpracovávané
informace, modality), základní fáze paměťového procesu a jejich typy (kódování, retence, reprodukce
- spontánní vybavení vs. znovupoznání), teorie vysvětlující paměťové procesy (K. H. Pribram,
neurofyziologické pojetí, neuronové sítě), reprezentace informace v paměti (enaktivní, ikonická,
symbolická), experimentální výzkum paměti (H. Ebbinghaus, křivka zapomínání, sériový poziční efekt
– efekt primárnosti, efekt novosti, F. Bartlett – rekonstrukční povaha vybavování s využitím schémat
a důsledky v praxi), principy zapomínání, proaktivní, retroaktivní, selektivní interference, „tip-of-thetongue“
fenomén, transfer, vztah paměti k ostatním kognitivním procesům, vliv emocí a motivace na
všechny fáze paměťového procesu, efekt nedokončených úkolů (e. Zeigarnikové), amnézie –
retrográdní, anterográdní, konfabulace, falešné vzpomínky
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 193-229 36
Kognitivní psychologie 181-240, 285-316 90
Kapitoly z kognitivní psychologie 98-129 31
Cognitive Psychology 298-326, 247-274 55
Moderní psychologie 124-135 11
Základy psychologie 363-393 30
Psychologie 301-343 42
b) Učení
- definice učení (v širším, užším smyslu), druhy učení (subhumánní rovina - klasické podmiňování,
operantní podmiňování – pokus a omyl, principy posilování a trestů, tvarování; habituace, imprinting,
latentní učení, vhled, imitace, instrumentální učení, diskriminační, explorační, skupinové učení, jen
humánní rovina: bezděčné, záměrné, senzomotorické, verbální, pojmové, problémové, sociální),
psychologie učení, přeučení, teorie učení (asocianismus – J. F. Herbart, Ebbinghausovy pokusy,
behaviorismus – J. B. Watson, E. Thorndike, neobehaviorismus – B. F. Skinner, E. C. Tolman, C. L. Hull,
kognitivistické pojetí – J. Piaget), internalizační procesy a důsledky v praxi
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 159-192 33
Kapitoly z kognitivní psychologie 130-141 11
Základy psychologie 393-412 19
Psychologie 265-300 35
4 a) Myšlení, metakognice, usuzování, rozhodování, řešení problémů, kreativní řešení problémů
- definice myšlení, abstrakce, pojem a jeho charakteristiky, soud, úsudek, symbol, znak, kategorie,
subjekt, predikát, indikátor, shoda, podobnost, rozdílnost, předmětné uspořádání, ideogenetický
problém, konkrétní, názorné, abstraktní myšlení, indukce, dedukce, analýza, syntéza, konvergentní,
divergentní myšlení, myšlenkové operace a jejich druhy, anticipační schéma, inkubace, intuice, efekt
atmosféry, fenomén „flow“ a jeho kognitivní aspekty, kognitivní disonance, blud, verifikace,
kategorizace, integrace pojmů, myšlení a kognitivní mapa, vztah myšlení k ostatním kognitivním
procesům, osobnosti, teorie myšlení, vývoj myšlení (principy a fáze dle J. Piageta), rozum, intelekt,
inteligence – různá pojetí
- usuzování -induktivní, deduktivní, model, analogie, rozhodování – klasický přístup, současné
přístupy, nejběžnější heuristické rozhodovací přístupy, teorie sociálního usuzování, kontinuum
analytické vs. intuitivní myšlení, potenciál „čočkového modelu“, kritické myšlení, problém, řešení
problému, kreativní řešení problému, algoritmy, heuristické strategie, faktory ovlivňující řešení
problému, mentální nastavení, funkční fixace, kog. styly ovlivňující myšlení flexibilita – rigidita,
reflexivita – impulzivita, závislost – nezávislost na poli, zaostřování – vyhlazování…, vztah inteligence
– odbornost, tvořivé myšlení, typické etapy tvůrčí činnosti, magické myšlení
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 262-304 42
Úvod do kognitivní psychologie 99-131 32
Kapitoly z kognitivní psychologie 166-187 21
Kognitivní psychologie 385-465 80
Moderní psychologie 153-160 7
Psychologie 344-363, 373-383 29
Základy psychologie 298-341 36
Psychology 313-352 39
Psychologie – poznej sám sebe 311-380 69
b) řeč, jazyk
- psycholingvistika, jazykový znak, komunikátor, komunikant, slovo-pojem-objekt, smyslová a
obsahová stránka jazyka, vztah jazyka a světa, podmínky fungování znaků, integrace jazyka a myšlení,
rozlišení smyslu a významu slova, vliv různých druhů kontextů, emocionální kontext, fonémy,
morfémy, gramatika, syntax, semiotika, sémantika, konotace – denotace, Ch. E. Osgood a sémantický
diferenciál (potence, aktivita, hodnocení), tvorba vět, pragmatika, součinnost jazyka a myšlení, teorie
vztahu jazyka a myšlení např. J. Piageta, L. Vygotského, J. Brunera, vnitřní řeč (podstata a fáze
vývoje), verbální vyjadřování emocí, řeč jako předpoklad vztahu, Sapir-Whorfova hypotéza
Literatura: strany počet stran
Učebnice obecné psychologie 305-318 13
Základy psychologie 306-318 12
Kognitivní psychologie 317-383 66
Encyklopedie obecné psychologie 283-286 3
Psychology 353-410 57
Psychologie 358-373 15
5. Vztah mezi kognitivními procesy a emočním prožíváním, kognitivní procesy v rámci osobnosti,
kognitivní vývoj v rámci osobnosti
Literatura: strany počet stran
dle vlastního výběru, např:
Emoce 140-153 13
Kognitivní psychologie (Eysenck…) 585-626 41
Základní literatura:
Poznámka: Tučně jsou vytištěny tituly uvedené v jednotlivých kapitolách osnovy jako příklady
použitelných zdrojů.
Atkinsonová, R. L., Atkinson, R. C., Smith, E. E., Bem, D. J. (1995). Psychologie. Praha, Victoria
Publishing.
Eysenck, M. W., Keane M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia.Gleitman, H. (1981,
1999). Psychology. New York, W. W. Norton.
Hunt, M. (2
000). Dějiny psychologie. Portál, Praha.
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha.
Nakonečný, M. (1995). Encyklopedie obecné psychologie. Academia, Praha.
Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Vodnář, Praha.
Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha.
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha, Portál.
Šikl, R.: Zrakové vnímání, Grada, Praha, 2012
Švancara, J. (1994). Úvod do kognitivní psychologie. MU, Brno.
Švancara, J., Vašina, L., Kostroň, L. (1991). Kapitoly z kognitivní psychologie. MU, Brno.
Doporučená literatura:
Baddeley, A. (1999). Vaše paměť. Brno, Jota.
Corsini, R. J. ed. (1994). Encyclopedia of Psychology. 2nd ed. New York, John Willey & Sons.
Hartl, P. (1994). Psychologický slovník. Praha, Budka.
Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál.
Hyhlík, F., Nakonečný, M. (1977). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha, SPN.
Kolektiv autorů. (1969). Emoce. Praha, Státní zdravotnické nakladatelství.
Kostroň, L. (1997). Psychologie vytváření úsudků. Brno, MU.
Macintosh, N. J. (2000). IQ a inteligence. Praha, Grada Publishing.
Marek, A. M. (1992). Psychologie - poznej sám sebe. Olomouc.
Minski, M. (1996). Konštrukcia mysle. Bratislava, Archa.
Mühlbacher, H. (1993). Selektivní propagace. Praha, BaBtext.
Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence. Praha, Portál.
Samuel, D.(2002). Paměť. Praha, Grada Publishing.
Solso, R. L. (1998). Cognitive Psychology. Reno, Allyn and Bacon.
Stan, F. (1995). Artificials Minds. Cambridge, The MIT Press.
Svoboda, M (1992). Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha, CAPA.
Učební texty v adresáři „Učební texty“ na stránce http://www.kostron.cz/
Woodworth, R. S., Schlosberg, H. (1959). Experimentálna psychológia. Bratislava, Vyd. SAV
Praktická cvičení na internetu
Viz užitečné odkazy v e-learningové verzi kurzu PSY105: https://elf.phil.muni.cz/elf3/
Kreativní řešení problémů, usuzování, usuzování ve stresu, systémová dynamika, teorie chaosu
jejich přesahy do obecné psychologie:
+ řada textů v českém v kategorii "Učební texty" na stránkách doc. PhDr. L. Kostroně, CSc., MA
http://www.kostron.cz
Bodový systém hodnocení:
maximální počet bodů minimální počet bodů
zkouška 50 27
písemná práce 35 20
účast na seminářích 15 5
celkem 100 52
bonus za průběžný test (nepovinný) 3
Poznámka
Bodování účasti na seminářích:
15 bodů - účast na všech seminářích, 10 bodů - absence na jednom semináři, 5 bodů - absence na
dvou seminářích. Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů a
nemůže úspěšně ukončit kurz.
Celkové hodnocení:
A 100 – 95
B 94 – 90
C 89 – 80
D 79 – 70
E 69 – 52
F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků
Harmonogram
Přednáška + cvičení skupiny 01
(sudé týdny)
Cvičení skupiny 02+03
(liché týdny)
Cvičení skupin D
(liché týdny)
1. 17. 9. 24. 9. 26. 9.
2. 1. 10. 8. 10. 10. 10.
3. 15. 10. 22. 10. 24. 10.
4. 29. 10. 5. 11. 7. 11.
5. 11.
Odevzdání písemné práce
Viz „Termín, způsob odevzdání a formální náležitosti
písemné práce“
5. 12. 11. 19. 11. 21. 11.
6. 26. 11. 3. 12. 5. 12.
(Změna harmonogramu vyhrazena.)