OBECNÁ PSYCHOLOGIE I. PSYCHOLOGIE KOGNITIVNÍCH PROCESŮ PSY 105 DENNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2018 PSY 105 PSYCHOLOGIE KOGNITIVNÍCH PROCESŮ Určeno pro: denní bakalářské studium psychologie, primárně pro 1. ročník studia. Realizace: v podzimním semestru akad. roku 2018-19, přednáška 1x/14 dní, cvičení skupiny 01 v týdnu s přednáškou (sudé týdny), cvičení sk. 02, 03 a 04 v týdnu bez přednášky (liché týdny). Viz oddíl Harmonogram. Vyučující: Mgr. Miroslav Šipula (miro fss.muni.cz) Konzultace: viz osobní vizitka vyučujícího v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530); kdykoliv po předchozí domluvě e-mailem; konzultace prostřednictvím e-mailu a v diskusní skupině předmětu - průběžně Požadavky k zápočtu a zkoušce Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku. Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za: 1. vypracování písemné práce (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“) 2. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF (https://elf.phil.muni.cz/elf3/- předmět PSY105) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž. 3. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno - viz „Bodový systém hodnocení“) Pozn: Úkoly a termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu. Doporučujeme také min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v systému ELF. Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř. termínem, na který je student/-ka přihlášen/-a). Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“). Průběžný test Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín budou upřesněny po domluvě. Termín, způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce: Písemná práce bude přijata ve vytištěné podobě na sekretariátu katedry, může být vložena do osobní schránky vyučujícího (u dveří pracovny) nebo může být odeslána na adresu katedry poštou. Pro účely prevence plagiátorství student/-ka odevzdá i elektronickou kopii práce do systému Elf – podrobnosti viz níže. Pro titulní stranu práce je nejvhodnější použít vzor na webu katedry (https://psych.fss.muni.cz/media/3054239/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, seminární skupina, datum odevzdání. Termín odevzdání příp. odeslání dle poštovního razítka: pondělí 5. 11. 2018. Práce výjimečně odevzdané nebo poštou odeslané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 2 bodů za každý den zpoždění. Nejpozději v den odevzdání (odeslání) student/-ka vloží (zcela shodnou) elektronickou verzi práce do systému Elf. Hodnocena bude pouze vytištěná verze práce. Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním (a bodovou ztrátou). Předpokládaným termínem vyhodnocení a vrácení okomentovaných prací je datum posledního cvičení (viz oddíl Harmonogram). U prací odevzdaných se zpožděním není termín vyhodnocení zaručen. V případě časové nouze (např. při dokončování práce v termínu odevzdání a později) je možné použít jako doklad o datu dokončení práce její vložení do systému Elf, ovšem pouze za podmínky, že bude vytištěná (zcela shodná) kopie práce odevzdána nebo poštou odeslána následující pracovní den. Při dodržení této podmínky bude uznáno dřívější datum odevzdání (tj. datum vložení práce do Elfu). Při nesplnění této podmínky bude rozhodující pouze datum odevzdání (odeslání) vytištěné verze práce. V případě, že práce nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce budou odečteny 4 body (jako kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním studentům). Práce bude vytvořena výhradně pro předmět PSY105, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním práce student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace, bere na vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy pro odhalování plagiátů. Příklady prací budou k dispozici v systému ELF. Požadavky k písemné práci Základním požadavkem písemné práce je provedení původního (tj. vlastního, v rámci možností studenta 1-2. ročníku originálního) experimentu z obecné psychologie - kognitivní procesy podle následující struktury: Minimální počet znaků: 7200 (= 4 normostrany) Minimální počet zkoumaných osob (ZO): 10 1. Teoretický úvod - uvedení do problematiky experimentu, starší poznatky z této oblasti, vazby na hypotézy, klíčová slova 2. Hypotézy - jednoznačně formulované, spíše nižší počet - nejlépe jedna kvalitní 3. Metoda 3a. Soubor - popis vzorku zkoumaných osob, počet osob, průměrný věk, vzdělání, pohlaví a další relevantní charakteristiky 3b. Metody - popis průběhu experimentu, popis použitých metod - testové metody, dotazníky atd. 4. Výsledky - přehledné uvedené všech výsledků, nejlépe grafické zobrazení - tabulky a grafy řádně okomentované 5. Diskuse - interpretace výsledků, konfrontace s jinými výzkumy podobného zaměření, nedostatky výzkumu, doporučení pro další projekty, možná aplikace výsledků 6. Literatura 7. Přílohy - použité předlohy, popř. ukázka produktů zkoumaných osob apod. Poznámky: Pozor na správně citované prameny (bližší informace o standardních formách citací v odborněpsychologické literatuře najdete např. v citačním manuálu IS MU (viz APA styl citací): http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html nebo v pokynech pro přispěvatele časopisu Československá psychologie http://cspsych.psu.cas.cz/pokyny.html). Ověřte si, že víte, co je to experiment (zejména manipulace s proměnnými, kontrola podmínek experimentu, adekvátní zařazení kontrolní skupiny). Mějte na paměti, že provádíte experiment z kognitivní psychologie. Požadovaná struktura práce není samoúčelná – odpovídá obvyklé podobě publikovaných výzkumných studií a diplomových prací. Pro inspiraci a vytvoření přehledu dosavadních poznatků lze mj. použít učebnice experimentální psychologie (viz literatura) nebo internet (doporučujeme). V případě specifických témat může být internet jediným adekvátním a z časového hlediska nejefektivnějším pramenem. S trochou trpělivosti a přesnou představou o klíčových pojmech (zřejmě nejnáročnější požadavek) jistě najdete relevantní informace. Existují internetové vyhledávače s výhradně psychologickou tématikou, databáze časopisecké literatury (odkazy např. na www stránkách http://ezdroje.muni.cz/ nebo na stránkách Ústřední knihovny FSS http://knihovna.fss.muni.cz/ezdroje.php), do nichž mají studenti FSS plný volný přístup, databáze s omezeným anonymním přístupem, v nichž můžete získat abstrakt článku apod. Přehledy výzkumů na vybrané téma najdete i v učebnicích experimentální psychologie např. v knize Experimentálna psychológia uvedené v přehledu literatury. Logiku výzkumného postupu a srozumitelnost textu, tabulek, grafů raději konzultujte s někým nezasvěceným. Často je autor práce procesem tvorby natolik zahlcen, že mu veškeré detaily připadají samozřejmé a neuvědomí si, že by měly být výslovně sděleny. I dobrý projekt tak může být znehodnocen nedostatečným, nepřehledným či nejasným popisem. Můžete použít vlastních kreativních metod, technik, pokud budou jejich principy řádně podepřeny argumenty. Příklady prací najdete v v e-learningovém systému Elf (https://elf.phil.muni.cz/elf3/ - předmět PSY105). Zde budou také vyhrazena diskusní fóra pro diskusi o písemné práci a předmětu obecně. Analýza nejčastějších chyb, které se objevily v dřívějších pracích Před odevzdáním práce se můžete pokusit ji sami ohodnotit stejným způsobem, jakým bude hodnocena vyučujícími - konfrontovat její výslednou podobu s těmito hodnotícími kritérii: 1. Prokazuje teoretický úvod dostatečnou orientaci v tématu? 2. Je literatura citována správně? 3. Není teoretický úvod jen výčtem definic pojmů? 4. Není teoretický úvod mnohem obecnější než hypotéza? 5. Vyplývá hypotéza z teoretického úvodu? 6. Neobjevují se v hypotéze pojmy, které jsou nejednoznačné - nebyly definovány? 7. Je hypotéza jednoznačně formulována? Nevyplývá z jiného zamlčeného předpokladu? 8. Není potřeba eliminovat nežádoucí vliv jiné proměnné? a) např. vliv očekávání Příklad: Daný lék ve zkoumané skupině působí vymizení bolesti hlavy. Nepůsobí každá podaná látka v dané situaci vymizení bolesti hlavy – vlivem sugesce / autosugesce? Jiné (kontrolní) skupině proto podám jako „lék“ neúčinný přípravek - tzv. placebo - při zachování naprosto stejných podmínek a srovnám výsledky obou skupin. b) např. vliv časové souslednosti - únavy, zácviku Příklad: Sleduji rychlost čtení textu vytištěného na modrém (1) a červeném (2) pozadí. Pokud bude výkon ve druhém úkolu nižší, nemusí to znamenat, že zpomalení čtení způsobila červená barva pozadí, ale jen prostá únava, ztráta zájmu o úkol, pokles soustředění. Vyšší výkon ve druhém úkolu může naopak kromě aktivačního vlivu červené barvy svědčit i o vlivu zácviku, ztráty trémy, lepším soustředění pozornosti. Abychom zabránili podobným pochybnostem, je třeba vliv pořadí prezentace podmínek eliminovat – např. polovina souboru tak může obdržet text na červeném pozadí v první fázi, druhá polovina ve druhé fázi experimentu, každá osoba souboru čte text na červeném pozadí jednou v prvním, podruhé ve druhém pořadí apod. 9. Jsou uvedeny všechny znaky zkoumaného souboru, které by mohly hrát v tématu nějakou roli? Jsou zkoumaná a kontrolní skupina srovnatelné z tohoto hlediska? 10. Je popis metody – postupu srozumitelně popsán? (Rozuměl by mu laik?) 11. Jsou jednotlivé kroky zdůvodněny? (Např.: „Zkoumané osobě je o účelu experimentu podána nepravdivá informace.“ – bez dalšího vysvětlení a logické spojitosti s dalšími kroky.) 12. Neobjevují se v popisu metody – postupu pojmy, které nebyly nikde definovány? (Např. „předložím zkoumaným osobám slova s cizím významem“) 13. Jsou výsledky přehledně prezentovány v tabulce a grafu? 14. Jsou tabulky a grafy srozumitelně popsány? Je jasné, co uvedené hodnoty a zkratky znamenají? 15. Může čtenář díky tabulkám a grafům rychle jednoznačně zjistit, zda hypotéza byla či nebyla potvrzena? Týkají se hypotézy nebo popř. výzkumné otázky? (např. Hypotéza zní: „Absolventi kurzu rychločtení budou dosahovat nižších reakčních časů.“, v tabulce a grafu jsou však, kupodivu, prezentovány rozdíly mezi výsledky mužů a žen nebo výsledky pro každou osobu zvlášť. Správně – z tabulek a grafů je zřetelný rozdíl mezi výkony skupin - např. průměrná reakční doba skupiny rychločtenářů a skupiny běžných čtenářů) 16. Nemohou být výsledky interpretovány spíše jako důsledek očekávání, únavy nebo zácviku než jako důsledek experimentálních podmínek? Byl tento možný vliv omezen? Jak? (např. vykonávání činnosti v různém pořadí, zařazení kontrolní skupiny) 17. Jsou vyčerpány všechny možnosti, jak vysvětlit výsledky? Nedaly by se vysvětlit i jinak? 18. Jsou správně identifikovány příčiny a následky? Lze určit příčinu a následek? 19. Je jasné, do jaké míry je možné výsledky zobecnit i na jiné situace, osoby? 20. Neobjevují se v seznamu použité literatury jen učebnice, encyklopedie, slovníky? Základní okruhy ke studiu z kognitivní psychologie 1. Obecná psychologie – vztahový rámec, základní přístupy - kognitivní psychologie, základní kategorie lidské psychiky - psychika, mysl, duše, osobnost, vztah mysli a těla (body-mind problem), polarity vědomí – nevědomí, prožívání – chování, procesy – obsahy, procesy – stavy; kognitivní, emocionální a motivační psychické procesy - psychofyzika, asocianismus (behaviorismus), gestalt-přístup, kognitivní přístup, psychika jako systém zpracování a využívání informací, umělá inteligence - epistemologie, gnoseologie, informace, kognice, kognitivní věda, kognitivní disonance, kognitivní mapa, kognitivní struktura, kognitivní schéma, kognitivní styl, metakognice, skutečnost objektivní a subjektivní, systém otevřený a zavřený - historický kontext kognitivní psychologie, kognitivní revoluce v psychologii - vědomí – vývoj zkoumání, základní pojmy (vigilance, lucidita, somnolence, sopor, koma, vědomí (consciousness) vs. uvědomování (awareness), kontinuita vědomí, vliv „já“, proměnlivost, účelnost), funkce vědomí (sledování, ovládání, význam pro adaptaci, osobní identitu…), změněné stavy vědomí, teorie vědomí (jedna osobně nejbližší), spánek a snění, úzký vztah vědomí - pozornost Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 19-26, 42-48 52-53, 55-75 87-99 37 Úvod do kognitivní psychologie 14-32 18 Kognitivní psychologie 19-45 27 The Essence of Cognitive Psychology 3-18 15 1. a) Vnímání, poznávání - senzorické procesy, vjemy, senzitivita, charakteristika podstaty zraku, sluchu, čichu, hmatu, chuti z hlediska fyziologického a psychologického, proprioreceptory, visceroreceptory, transdukce - psychofyzika – vnitřní, vnější, Weber-Fechnerův zákon, absolutní počitkový práh, rozdílový práh, charakteristiky vnímání: subjektivita, adaptabilita, konstantnost, podstata a druhy konstant, selektivita, syntéza a integrace, anticipace – vztah ke kognitivní mapě, cyklus vnímání, percepční schémata, apercepce a vliv zkušenosti, očekávání a motivace; interpretace podnětů, rozpoznávání vzestupné a sestupné strategie, vliv kontextu, gestalt-zákony vnímání; vztah, znaky a význam figury a pozadí; kognitivní styly kt. souvisí se stylem vnímání (závislost – nezávislost na poli, vyostřování – uhlazování, percepční – intuitivní typ) tělesné schéma - specifické percepční fenomény: negativní paobrazy, iluze, klamy, pareidolie, Purkyňův fenomén, vnímání pohybu (skutečného, zdánlivého, fí-fenomén, indukovaný pohyb, pohybový následný efekt (indukovaný pohyb sebe sama), autokinetická iluze, Plateauova spirála), vnímání vzdálenosti a hloubky (plošné překrývání, perspektiva, stereoskopické vidění, gradient struktury, pohybová paralaxa, význam stínu,…), tachistoskopické expozice různých předloh, synestézie (fotismy, fonismy), Stroopův efekt a jeho vztah k jiným kognitivním procesům, percepční obrana a souvislost s obecnějším mechanismem popření, teorie vnímání: počitková, celostní, tvarová, vztahová, informační, vývoj vnímání, projekce, halucinace, tzv. podprahové vnímání Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 100-158 58 Kognitivní psychologie 133-179 46 Úvod do kognitivní psychologie 33-71 38 Psychology – učební text 224-248, 253-270 41 Moderní psychologie 136-145 9 Základy psychologie 227-256, 266-273 36 Psychologie 137-172 35 Psychologie 173-211 38 b) Pozornost - definice, vlastnosti pozornosti: selektivita, kapacita, intenzita, stabilita, oscilace, pozornost spontánní (bezděčná,pasivní - orientační reflex) vs. záměrná (úmyslná, aktivní), distribuce pozornosti, typy: fixující, fluktující , úzká, široká, dělení pozornosti, dvojohninsková pozornost, faktory ovlivňující upoutání pozornosti – vnitřní a vnější, nejpůsobivější vnější a vnitřní podněty upoutávající p., vztah k procesu vydělování figury a pozadí, teorie pozornosti a jejich omezení, apercepce, poruchy pozornosti (hypoprosexie, hyperprosexie, aprosexie, paraprosexie) automatické výkony, Stroopův efekt, chunks („uzly“), metody zkoumání pozornosti, neurofyziologický základ (bdělost a aktivace – retikulárně-aktivační systém-RAS) Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 77-87 10 Kognitivní psychologie 89-131 42 Úvod do kognitivní psychologie 72-87 15 Cognitive Psychology 129-153 24 Moderní psychologie 136-145 9 Základy psychologie 146-152 6 Psychologie 192-196 4 Psychologie – poznej sám sebe 155-168 13 Psychology 248-253 5 2. Představy, představivost, fantazie, tvořivost, mentální reprezentace v rámci představivosti - pozice představ v kontextu kognitivních procesů, typické znaky představ, asociace, asociační zákony, asocianismus, Galtonovo zkoumání představivosti, apercepce, asociační experiment, fantazie, imaginace, eidetické představy, anticipační představy, paměťové představy, obrazotvornost, perseverace, typy představivosti, tzv. denní snění, role „potlačených představ“ v psychoanalýze, imaginace (prostorová inteligence) jako jedna z inteligencí (H. Gardner) - rozdíl mezi paměťovými a fantazijními představami, vymezení představivosti a fantazie, vztah ke kognitivní, emoční, konativní složce (p. jako podněty k akci), osobnostnímu, sociálnímu rámci, fantazie jako předpoklad tvořivosti, fantazie jako únik, fantazie jako svoboda prožívání, tzv. magické myšlení - vymezení tvořivosti, vztah k osobnosti (a jejím jednotlivým složkám), role představivosti, fantazie a tvořivosti v psychoterapii, „způsoby vynalézání“, různá pojetí tvořivosti, vertikální a laterální myšlení, role dominant - na pomezí představivosti a paměti - mentální reprezentace: analogová škola (S. Kosslyn, shoda některých vlastností představ a vjemů, možnost manipulace s představami, kognitivní mapy, prohlížení představ (scanning), mentální rotace, transformace představ, využití např. v mnemotechnice), propoziční škola (Z. Pylyshyn, základní jednotky mentálních reprezentací – propozice, soudy vyjádřitelné verbálně), t. dvojího kódování (A. Paivio, verbální – neverbální, imaginativní, zákl. jednotky logogeny - imageny) Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 230-261 31 Kognitivní psychologie 241-283 42 Úvod do kognitivní psychologie 88-98 10 Kapitoly z kognitivní psychologie 142-165 23 Základy psychologie 269-297 28 3. a) Paměť, mentální reprezentace v rámci paměti, reprezentace a organizace poznatků - definice paměti, klasifikace forem paměti: senzorický registr – ultrakrátkodobá paměť, krátkodobá paměť (charakteristiky: délka, kapacita - chunks, fonologická smyčka, význam opakování, mnemotechnika), dlouhodobá paměť, úmyslná, bezděčná (explicitní, implicitní), specifická, nespecifická, mechanická, logická, epizodická, sémantická, deklarativní, procedurální), schémata, scénáře, sémantická síť; typy paměťových procesů (dělení podle obsahu, charakteru zpracovávané informace, modality), základní fáze paměťového procesu a jejich typy (kódování, retence, reprodukce - spontánní vybavení vs. znovupoznání), teorie vysvětlující paměťové procesy (K. H. Pribram, neurofyziologické pojetí, neuronové sítě), reprezentace informace v paměti (enaktivní, ikonická, symbolická), experimentální výzkum paměti (H. Ebbinghaus, křivka zapomínání, sériový poziční efekt – efekt primárnosti, efekt novosti, F. Bartlett – rekonstrukční povaha vybavování s využitím schémat a důsledky v praxi), principy zapomínání, proaktivní, retroaktivní, selektivní interference, „tip-of-thetongue“ fenomén, transfer, vztah paměti k ostatním kognitivním procesům, vliv emocí a motivace na všechny fáze paměťového procesu, efekt nedokončených úkolů (e. Zeigarnikové), amnézie – retrográdní, anterográdní, konfabulace, falešné vzpomínky Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 193-229 36 Kognitivní psychologie 181-240, 285-316 90 Kapitoly z kognitivní psychologie 98-129 31 Cognitive Psychology 298-326, 247-274 55 Moderní psychologie 124-135 11 Základy psychologie 363-393 30 Psychologie 301-343 42 b) Učení - definice učení (v širším, užším smyslu), druhy učení (subhumánní rovina - klasické podmiňování, operantní podmiňování – pokus a omyl, principy posilování a trestů, tvarování; habituace, imprinting, latentní učení, vhled, imitace, instrumentální učení, diskriminační, explorační, skupinové učení, jen humánní rovina: bezděčné, záměrné, senzomotorické, verbální, pojmové, problémové, sociální), psychologie učení, přeučení, teorie učení (asocianismus – J. F. Herbart, Ebbinghausovy pokusy, behaviorismus – J. B. Watson, E. Thorndike, neobehaviorismus – B. F. Skinner, E. C. Tolman, C. L. Hull, kognitivistické pojetí – J. Piaget), internalizační procesy a důsledky v praxi Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 159-192 33 Kapitoly z kognitivní psychologie 130-141 11 Základy psychologie 393-412 19 Psychologie 265-300 35 4 a) Myšlení, metakognice, usuzování, rozhodování, řešení problémů, kreativní řešení problémů - definice myšlení, abstrakce, pojem a jeho charakteristiky, soud, úsudek, symbol, znak, kategorie, subjekt, predikát, indikátor, shoda, podobnost, rozdílnost, předmětné uspořádání, ideogenetický problém, konkrétní, názorné, abstraktní myšlení, indukce, dedukce, analýza, syntéza, konvergentní, divergentní myšlení, myšlenkové operace a jejich druhy, anticipační schéma, inkubace, intuice, efekt atmosféry, fenomén „flow“ a jeho kognitivní aspekty, kognitivní disonance, blud, verifikace, kategorizace, integrace pojmů, myšlení a kognitivní mapa, vztah myšlení k ostatním kognitivním procesům, osobnosti, teorie myšlení, vývoj myšlení (principy a fáze dle J. Piageta), rozum, intelekt, inteligence – různá pojetí - usuzování -induktivní, deduktivní, model, analogie, rozhodování – klasický přístup, současné přístupy, nejběžnější heuristické rozhodovací přístupy, teorie sociálního usuzování, kontinuum analytické vs. intuitivní myšlení, potenciál „čočkového modelu“, kritické myšlení, problém, řešení problému, kreativní řešení problému, algoritmy, heuristické strategie, faktory ovlivňující řešení problému, mentální nastavení, funkční fixace, kog. styly ovlivňující myšlení flexibilita – rigidita, reflexivita – impulzivita, závislost – nezávislost na poli, zaostřování – vyhlazování…, vztah inteligence – odbornost, tvořivé myšlení, typické etapy tvůrčí činnosti, magické myšlení Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 262-304 42 Úvod do kognitivní psychologie 99-131 32 Kapitoly z kognitivní psychologie 166-187 21 Kognitivní psychologie 385-465 80 Moderní psychologie 153-160 7 Psychologie 344-363, 373-383 29 Základy psychologie 298-341 36 Psychology 313-352 39 Psychologie – poznej sám sebe 311-380 69 b) řeč, jazyk - psycholingvistika, jazykový znak, komunikátor, komunikant, slovo-pojem-objekt, smyslová a obsahová stránka jazyka, vztah jazyka a světa, podmínky fungování znaků, integrace jazyka a myšlení, rozlišení smyslu a významu slova, vliv různých druhů kontextů, emocionální kontext, fonémy, morfémy, gramatika, syntax, semiotika, sémantika, konotace – denotace, Ch. E. Osgood a sémantický diferenciál (potence, aktivita, hodnocení), tvorba vět, pragmatika, součinnost jazyka a myšlení, teorie vztahu jazyka a myšlení např. J. Piageta, L. Vygotského, J. Brunera, vnitřní řeč (podstata a fáze vývoje), verbální vyjadřování emocí, řeč jako předpoklad vztahu, Sapir-Whorfova hypotéza Literatura: strany počet stran Učebnice obecné psychologie 305-318 13 Základy psychologie 306-318 12 Kognitivní psychologie 317-383 66 Encyklopedie obecné psychologie 283-286 3 Psychology 353-410 57 Psychologie 358-373 15 5. Vztah mezi kognitivními procesy a emočním prožíváním, kognitivní procesy v rámci osobnosti, kognitivní vývoj v rámci osobnosti Literatura: strany počet stran dle vlastního výběru, např: Emoce 140-153 13 Kognitivní psychologie (Eysenck…) 585-626 41 Základní literatura: Poznámka: Tučně jsou vytištěny tituly uvedené v jednotlivých kapitolách osnovy jako příklady použitelných zdrojů. Atkinsonová, R. L., Atkinson, R. C., Smith, E. E., Bem, D. J. (1995). Psychologie. Praha, Victoria Publishing. Eysenck, M. W., Keane M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia.Gleitman, H. (1981, 1999). Psychology. New York, W. W. Norton. Hunt, M. (2 000). Dějiny psychologie. Portál, Praha. Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. Nakonečný, M. (1995). Encyklopedie obecné psychologie. Academia, Praha. Nakonečný, M. (1995). Lexikon psychologie. Vodnář, Praha. Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Academia, Praha. Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha, Portál. Šikl, R.: Zrakové vnímání, Grada, Praha, 2012 Švancara, J. (1994). Úvod do kognitivní psychologie. MU, Brno. Švancara, J., Vašina, L., Kostroň, L. (1991). Kapitoly z kognitivní psychologie. MU, Brno. Doporučená literatura: Baddeley, A. (1999). Vaše paměť. Brno, Jota. Corsini, R. J. ed. (1994). Encyclopedia of Psychology. 2nd ed. New York, John Willey & Sons. Hartl, P. (1994). Psychologický slovník. Praha, Budka. Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. Hyhlík, F., Nakonečný, M. (1977). Malá encyklopedie současné psychologie. Praha, SPN. Kolektiv autorů. (1969). Emoce. Praha, Státní zdravotnické nakladatelství. Kostroň, L. (1997). Psychologie vytváření úsudků. Brno, MU. Macintosh, N. J. (2000). IQ a inteligence. Praha, Grada Publishing. Marek, A. M. (1992). Psychologie - poznej sám sebe. Olomouc. Minski, M. (1996). Konštrukcia mysle. Bratislava, Archa. Mühlbacher, H. (1993). Selektivní propagace. Praha, BaBtext. Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence. Praha, Portál. Samuel, D.(2002). Paměť. Praha, Grada Publishing. Solso, R. L. (1998). Cognitive Psychology. Reno, Allyn and Bacon. Stan, F. (1995). Artificials Minds. Cambridge, The MIT Press. Svoboda, M (1992). Metody psychologické diagnostiky dospělých. Praha, CAPA. Učební texty v adresáři „Učební texty“ na stránce http://www.kostron.cz/ Woodworth, R. S., Schlosberg, H. (1959). Experimentálna psychológia. Bratislava, Vyd. SAV Praktická cvičení na internetu Viz užitečné odkazy v e-learningové verzi kurzu PSY105: https://elf.phil.muni.cz/elf3/ Kreativní řešení problémů, usuzování, usuzování ve stresu, systémová dynamika, teorie chaosu jejich přesahy do obecné psychologie: + řada textů v českém v kategorii "Učební texty" na stránkách doc. PhDr. L. Kostroně, CSc., MA http://www.kostron.cz Bodový systém hodnocení: maximální počet bodů minimální počet bodů zkouška 50 27 písemná práce 35 20 účast na seminářích 15 5 celkem 100 52 bonus za průběžný test (nepovinný) 3 Poznámka Bodování účasti na seminářích: 15 bodů - účast na všech seminářích, 10 bodů - absence na jednom semináři, 5 bodů - absence na dvou seminářích. Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů a nemůže úspěšně ukončit kurz. Celkové hodnocení: A 100 – 95 B 94 – 90 C 89 – 80 D 79 – 70 E 69 – 52 F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků Harmonogram Přednáška + cvičení skupiny 01 (sudé týdny) Cvičení skupiny 02+03 (liché týdny) Cvičení skupin D (liché týdny) 1. 17. 9. 24. 9. 26. 9. 2. 1. 10. 8. 10. 10. 10. 3. 15. 10. 22. 10. 24. 10. 4. 29. 10. 5. 11. 7. 11. 5. 11. Odevzdání písemné práce Viz „Termín, způsob odevzdání a formální náležitosti písemné práce“ 5. 12. 11. 19. 11. 21. 11. 6. 26. 11. 3. 12. 5. 12. (Změna harmonogramu vyhrazena.)