Posouzení (diagnostika) osobnosti PSY402 Psychodiagnostika dospělých Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. 19783@mail.muni.cz Osnova nÚčel posuzování/diagnostiky osobnosti nZdroje informací o osobnosti nKonstrukce metod nPerformance-based vs. self-reporty nVelké dotazníky norma nVelké dotazníky patol nKrátké škály norma i patol nHodnocení zájmů, hodnot, motivace nZvládání nInterpersonální chování n ZNÁMÉ SCHÉMA… n n •VÝKONOVÉ TESTY • • • • • • • •TESTY •OSOBNOSTI • • • • • • • • • •POSUZOVACÍ ŠKÁLY •INTELI- •GENCE •VĚDOMOSTI • • • • • •ZÁJMY •POSTOJE •MOTIVACE •DOTAZNÍKY •(NORMA/KLINIKA; KOMPLEXNÍ/SPECIFICKÉ) •VÝKONOVÉ TESTY OSOBNOSTI •MONITOROVACÍ KLINICKÉ •BEHAVIORAL ASSESSMENT Prvky komplexního posouzení osobnosti (Vl. Smékal) nStavba těla nDynamika činnosti (temperament) qv činnostech rychlost, důraznost, aktivita, vzrušivost… nZaměřenost, motivace – oč usiluje? qna čem jí záleží, k čemu se odhodlává, záliby, sklony nCharakter, jáství – jaká je? qsmysl života, morálka, seberegulace qpojetí sebe a druhých, interakce n ČASTO POSUZOVANÉ STRÁNKY OSOBNOSTI nStruktura – dynamika – vývoj – patologie – životní kontext – adaptace n nIdentifikace stabilnějších charakteristik (např. vlastností - rysů) nStruktura osobnosti – charakterologie, typologie nKognitivní, konativní a emoční aspekty (temperament, kognitivní styl…) nFunkce osobnosti (seberegulace…) nSebepojetí (self-esteem…) nObsahová stránka psychologického fungování (zájmy, hodnoty, motivy…) nKlinicky relevantní syndromy (depresivita…) nInterpersonální fungování (dominance, afiliace, empatie…) nInterakce s prostředím, životních událostí (stres, zvládání, sociální opora, traumatizace…) nCharakteristiky adaptace (kontakt s realitou, integrita…) nMěřítka různých aspektů vývoje (morální vývoj…) n… n n n n n Behaviorální assessment – rezignace na zdroje, příčiny chování a zaměření na chování samo. Za chování se v duchu KBT považují i přesvědčení a další prvky kognice, které stojí bezprostředně za chováním. ÚČELY POSUZOVÁNÍ (DG.) OSOBNOSTI nklinika, terapie - patologie i normalita, ohnisko i pozadí qcase formulation, plánování i monitorování výsledků terapie, silné/slabé stránky, potřeby, reprezentace sebe a druhých qadaptace na chronické postižení, zvládání terapie, kompliance, životní styl nforenzní – odpovědnost, věrohodnost, vztahy, poškození nporadenství – interpersonální, zvládání, vztahy npersonalistika - výběr - predikce úspěchu(fitu) i integrita nvýzkum – rozvoj teorie pro vše předchozí n nČastěji než v jiných oblastech diagnostiky implicitní účel n n I když je v dlouhodobé terapii či poradenství osobnostní assessment použitelnou facilitací MOŽNÉ VÝSLEDKY POSOUZENÍ OSOBNOSTI nZhodnocení jednotlivých relevantních charakteristik (má, nemá, jak moc) nProfil charakteristik interpretovaných společně nKomplexní popis klienta v souladu s preferovanou teorií – reprezentování sebe, druhých, světa – dynamika. Podklad pro pochopení. nPopis patologie, hypotéza poruchy (Dg.), kategorizace Zde má slovo „diagnostika“ největší zmatečný potenciál. Rekapitulace teorií. ZDROJE INFORMACÍ nPozorování chování v různých situacích qspecificky chování v interakci s psychologem nSebepopis, self-report qklient referuje o svém chování a prožívání nPopis blízké, pečující osoby qproxy report, peer rating nProdukty qvýsledky minulé práce nČistě empirické indikátory, qbez jistoty ohledně kauzální podoby vztahu n Pozorování – základ performance-based metod „Čistě empirickým indikátorem“ se může stát i metoda/dotazník, jehož teorii jsme nepochopil do té míry, že nejsem schopen posuzovat obsahovou validitu položek. ROLE TEORIE – CO CHCEME VĚDĚT? n0 – „ateoretické“ posuzování qdílčí charakteristiky, individual differences qteorie něčeho jiného než osobnosti nPopisné modely - teorie qčasto faktorově odvozené qIndividuální rozdíly / shodné dimenze nKomplexní pojetí qTypologické přístupy, obv. vycházející z psychodynamických či humanistických pozic n„Diagnostické“ pojetí – stanovení poruchy dle MKN, DSM, OPD n TYPY METOD nVÝKONOVÉ (PERFORMANCE-BASED) qtradičně „projektivní“ q„objektivní“ ve Svobodovském smyslu nSEBE-POSUZOVACÍ (SELF-REPORT) q„objektivní“ v mezinárodním kontextu qdotazníky, někdy s verzí pro blízkou osobu nROZHOVOROVÉ (interakční) qmálo strukturované a standardizované, interakce qstrukturované OPD, IPDE, …, MKN/DSM Ty třetí jsou možná kvůli nižší míře standardizace popisovány v literatuře v jiných kapitolách. Já to tady chci uvést proto, aby bylo jasné, jak je potřeba integrovat poznatky z vyšetření. Informace pro formulování hypotézy o fungování klienty přichází různými kanály. VÝKONOVÉ TESTY OSOBNOSTI n„Projektivní“ metody qKognitivní styl, s nímž člověk přistupuje ke zpracování neurčitého materiálu, odpovídá tomu, jak přistupuje se světu, sobě, a druhým qTest poskytuje vzorek relevantního chování qROR (R-PAS), TAT nProjev osobnostních charakteristik ve výkonových metodách qHistoricky např. snaha o interpretaci výsledků testů inteligence vzhledem k osobnosti („Rappaportovy křivky“ ve WAIS) qCharakteristiky osobnosti jako proměnné s podílem na výsledku (např. testy pozornosti – Bourdon, Stroopův test – a motivace, frustrační tolerance, pečlivost, svědomitost…) qSpecifické teorie: Witkinovy testy závislosti na poli (RFT, BAT, skryté figury) qNeuropsy úlohy s rozhodováním, např. Iowa Gambling Task q Witkinovy testy witkin_rft witkin_hft rft_witkin Iowa Gambling Task (Bechara et al., 1994) n n n n n nPovaha výsledků IGT §celkové skóre (výhra, IGT skóre) §frekvence volby jednotlivých balíčků podle vlastností §strategie jednání v průběhu hry (přechody mezi balíčky, reakce na výhru či pokutu) §Vztah k osobnostním proměnným: kognitivní zpracování, strategická úvaha, učení, emoční regulace (reakce na úspěch a neúspěch), sensation-seeking, impulzivita... § n n §simulace rozhodování v nejasných a mnohoznačných situacích §balíčky A B C D, různá výše a frekvence výher a pokut (od „sázky na jistotu“ po „vabank“) § § IGT IGT_schema SELF-REPORTY - DOTAZNÍKY n„objektivní“ testy osobnosti = takové, při jejichž skórování není potřeba úsudek, může jej proto provádět i osoba bez zvláštního vzdělání, „úředník“, lze je vyhodnocovat strojově... qmožné synonymum – „strukturované“ qx „objektivní“ zde tedy neznamená odolný vůči zkreslení výsledku q!!!skórování není totéž co interpretace nSelf-report qposkytování takových informací o sobě tak, abychom se dozvěděli, co klient neví J qreagování na položky vs. odpovídání -> nemožnost interpretovat položky Využití dotazníků ve výzkumu nčastý kontext využití, u řady metod se předpokládá právě takové využití (posuzování osobnostních konstruktů, nikoli aplikace k individuální diagnostice) q„základní“ výzkum – povaha a struktura osobnosti samotné (vývoj metod je pak aspektem rozvoje teorií osobnosti) qklinická aplikace – posuzování validity a reliability testů u různých (sub)populací (výsledky depresivních nebo uživatelů drog...) qvztah osobnostních charakteristik k dalším proměnným (výkonové charakteristiky, osobnost mimořádně nadaných, psychopatologie...) Problém zkreslování odpovědí nnevědomé odpověďové tendence (response set) nzáměrné zkreslování, (di)simulování (faking good, faking bad, malingering) n npříbuzné termíny: qzkreslování odpovědí (response distortion – např. zkreslení skutečných pocitů a přesvědčení působením odpověďové tendence) qvytváření dojmu (impression management – snaha prostřednictvím odpovědí vytvořit dojem, který neodpovídá skutečnosti) qstyl odpovídání (response style/set – tendence souhlasit/nesouhlasit, odpovídat sociálně žádoucím způsobem) qsociální žádoucnost (social desirability – odpověď v souladu s očekáváním, vnímanou normou) Jak předcházet zkreslení a jak na ně reagovat… nVyužití otázek s extrémní empirickou frekvencí určité varianty odpovědi („Mám dobré přátele ve většině měst“; „Už jsem někdy v životě zalhal“), nsledování konzistence odpovědí na shodné nebo obdobné položky (např. formulované pozitivně a negativně – „Mám mnoho přátel“ x „Nemám mnoho přátel“), nnucená volba u položek s předpokládanou vysokou mírou desirability. n nPokud identifikujeme zkreslení, můžeme... qkorigovat získané výsledky qzpochybnit jejich validitu Principy konstrukce dotazníků I nObsah (content approach; syn. logický, racionální postup) nzákladem je prosté a přímé porozumění tomu,co chceme identifikovat (např. extraverze – soubor položek na vztahy s lidmi; hypochondrie – myšlenky na nemoc, obavy z mikrobů... npatrně nejstarší postup (Woodworth Personal Data Sheet), v současnosti není „v čisté formě“ příliš využíván nvýhody: qjednoduchost nnevýhody: qsnadné zkreslování výpovědí („průhlednost“) qzávislost na dobré úrovni sebereflexe klienta Principy konstrukce dotazníků II nKriteriální přístup (criterion-keying approach; též „empirický“) npoložky jsou zařazovány striktně pouze takové, které diskriminují mezi dvěma předem dobře definovanými (empirické kritérium) skupinami respondentů (např. depresivní – non-depresivní) nvyužit např. při konstrukci MMPI nv současnosti etablovaný metodologický postup nvýhody: qdobrá metoda pro zajištění obsahové validity a praktické využitelnosti metod qoproti teoretickým postupům se „drží při zemi“ nnevýhody: qextrémní ateoretičnost komplikuje zobecňování výsledků a převod mezi jazyky qzcela závisí na možnosti dobře definovat skupiny (obvykle se omezuje pouze na klinické syndromy) qnavozuje dojem, že je možné jednoznačně odlišit dvě skupiny (ve skutečnosti se může jednat spíše o kontinuum nebo ještě častěji o skupiny s překryvem distribuce sledovaného fenoménu) Principy konstrukce dotazníků III nFaktorová analýza nidentifikace dimenzí na základě sledování korelací mnoha pozorování-položek; pojmenování dimenzí jako „pointa“ celé procedury npřístup značně rozšířený, s dlouhou tradicí npříklady užití: 16 PF, NEO, Eysenckovy dotazníky nvýhody qúspornost, empirická podloženost nnevýhody qvýsledky jsou kriticky závislé na výchozí sumě položek qotevřená otázka funkčních souvislostí qotázka vhodnosti jednotlivých postupů FA qotázka, které dimenze jsou skutečně „základní“ (vs. např. hierarchičnost) Principy konstrukce dotazníků IV nTeoretický přístup npoložky se formulují na základě určité teorie – reflektují její východiska; daná teorie může být komplexní (vysvětluje či popisuje osobnost jako celek) nebo určitý aspekt osobnosti nnepříliš rozšířený nvýhody: qmetoda dodává teorii „operační definici“, která může vést k jejímu dalšímu rozvíjení cestou výzkumu (a tak i k dalšímu vývoji metody) qdobrá teorie poskytuje dobrý (a flexibilní) referenční rámec pro interpretaci, zobecňování i vedení dalšího výzkumu nnevýhody: qužitečnost testu je limitována validitou teorie qotázka, zda test vůbec dobře reflektuje teorii (bez ohledu na její validitu) Kombinace přístupů qVývoj všech dotazníkových metod přinejmenším na počátku čerpá z obsahového přístupu; qSvou roli nemusí hrát explicitní odkaz na určitou teorii,vždy ji však přinejmenším implicitně sehrává porozumění autora metody teoriím osobnosti; qFA i kriteriální analýza bývá prováděna často i po publikování metody „ex post“ v rámci její validizace. nVe skutečnosti se při vývoji dotazníkových metod v praxi uplatňuje zpravidla více různých přístupů (např. v různých fázích), dominantní východisko však bývá určující pro charakter metody. q n Funkční klasifikace dotazníkových metod (dle Hogan, 2014) Komplexní Specifické (doménové) Norma 16 PF, NEO, PSSI ŽIS, LOC Scale Abnormita MMPI, MCMI, PID-5 BDI, STAI Specifické a komplexní metody nSpecifické: qčasto kratší qvyužití pro orientační dg., screening, výzkum, qkonstrukty definované jasně, patrné z názvu, jasná je i indikace, qzpravidla jeden skór, poměrně jednoduchá interpretace. q nKomplexní: qzpravidla delší (až stovky položek), qvíce skórů (pro každou ze škál, plus další odvozené), qčastěji heuristické využití (tvorba nebo ověřování teorie), qindikace v individuálních případech k posouzení různých možností (nevíme mnoho o povaze problému, potřebujeme posoudit více aspektů osobnosti či jejich interakcí), qkomplikovanější interpretace než u specifických metod. q nA IPIP: http://ipip.ori.org n • •NEO (-FFI, -PI-R) •Psycholexikální přístup k osobnosti: faktory Big five • •80. léta •– nelze diagnostikovat jiné konstrukty než pojmy používané • ZO pro sebepopis → diagnostika kognitivních struktur, ne reálných vlastností • •Obecná lexikální hypotéza: •nejvýznamnější interindividuální rozdíly jsou kódovány •v přirozeném jazyce v podobě jednotlivých slov • •Lewis R. Goldberg – „Big five“ 1981 Martina Hřebíčková - PDB 2017 qR. McCrae and P.Costa qdotazníky zjišťující „Big five“ Paul T. Costa, Jr., Ph.D. Robert R. McCrae, Ph.D. •NEO (-FFI, -PI-R) • • Costa a McCrae vyšli z Cattellova 16 PF Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči zkušenosti → NEO inventář → rozšíření o dvě dimenze Přívětivost a Svědomitost. Zkrácená verze - NEO Five-Factor Inventory - NEO-FFI - NEO pětifaktorový osobnostní inventář •60 položek, každá z pěti škál tvořena 12 položkami Revised NEO Personality Inventory – NEO-PI-R - NEO osobnostní inventář •240 položek, 48 položek pro každou škálu, vždy 6 subškál • NEO-PI-3 – vstoupilo na český trh •NEO (-FFI, -PI-R, -PI-3) •31 • • •BIG FIVE 1. 1.neuroticismus – emoc. nestabilita + neschopnost kontrolovat touhy a pokušení • •2. extraverze/introverze – společenskost + aktivita, optimismus • •3. přívětivost (extrémy na obou pólech – patologie: závislá p. o. x narcistická, paranoidní, asociální p.o.) • •4. svědomitost – sebekontrola ve vztahu k plánování a realizaci úkolů • •5. intelekt (otevřenost zkušenosti) – imaginace, kultivovanost • • • • • •1914… • • • • • • • •neuroticismus •extravreze •otevřenost vůči zkušenosti •přívětivost •svědomitost •Osobnostní charakteristiky – vysoký, střední a nízký skór dle NEO-PI-R) •Nebo 6? HEXACO n Foto Ph.D. Miguel Kazen, M.S. Psych. PSSI Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti (Persönlichkeits-Stil-und Störungs-Inventar) n n n nProf. Dr. phil. Julius Kuhl Ph.D. Miguel Kazen, M.S. Psych. nUniversität Osnabrück nhttp://www.psycho.uni-osnabrueck.de/mitarbeiter/jkuhl/jkuhl.html n n •vychází z teorie PSI, •identifikuje 14 osobnostních stylů, které mají představovat „nepatologické varianty“ poruch osobnosti popsaných v DSM-IV a MKN-10 ▫normalitu popisuje problematizujícími slovy •dynamika každého stylu je popisována vzhledem k teorii interakce osobnostních systémů (PSI); faktorová struktura dotazníku zahrnuje pouze čtyři hlavní faktory ▫kritika: dotazník má zbytečně mnoho škál, ty ne vždy dobře reflektují teorii, která je navíc příliš složitá a spekulativní (nekoresponduje např. s faktorovou strukturou dotazníku – H.J.Eysenck) PSSI Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti (Persönlichkeits-Stil-und Störungs-Inventar PSSI (Kuhl & Kazén, 1997): charakteristiky podle výše skórů Teorie PSI – základní předpoklady nExistence dvou nezávislých afektivních systémů: pozitivní afekty (energetizují akci), negativní afekty (inhibují) qnavazuje na klasické představy o temperamentu (Hippokrates, Galenos) i na moderní rysové teorie (Eysenck, Gray) q nPro kontrolu akce je však důležité i zapojení kognitivních systémů qjejich popis odpovídá Jungovu členění „ektopsychických funkcí“: vnímání, intuice, myšlení a cítění q nVztah mezi afektivními a kognitivními systémy, „dynamický parametr“, lze popsat pomocí tzv. „modulačních hypotéz“ (viz níže) q nJednotlivé styly představují ustálené funkční vzorce vztahu mezi afektivními a kognitivními systémy; qnevýhodou může být jednostranné zvýraznění určitého stylu stejně jako jeho absence; qjako výhodná se jeví možnost přecházení mezi styly v závislosti na nárocích situace; qzdůraznění určitého stylu (měřeno pomocí PSSI) je i vodítkem pro poradenství nebo terapii (je třeba odlišně povzbuzovat motivaci i diferencovaně reagovat na odlišné potřeby) n PSI – charakteristiky kognitivních systémů Kuhl_kognfce_tab Afektivní a kognitivní systémy - lapidárně n n IBC odpovídá za akce, které není nutné plánovat („poškrábat se za uchem“) nebo jsou již naplánované. nIM odpovídá za jejich plánování, registraci „úkolů“ nEM odpovídá za kontakt s vlastními obsahy, sebepojetím, rezervoáre tvořivých řešení,celkem životní zkušenosti nOR odpovídá za registraci chyb, informací, na které je systém zkušeností „krátký“ n nNegativní afekty mají význam pro utváření zkušenosti, protože umožňuje „vypnout“ celostní cítění (EM) a věnovat se nečekaným, překvapivým, rušivým (diskrepantním) informacím – vnímat je, „učit se z chyb“ nPozitivní afekty mají význam pro regulaci chování – jejich přítomnost „energetizuje“ akci, „říká START“, nepřítomnost podporuje promýšlení, strategické plánování, pozdržení předčasné akce n PSI – modulační hypotézy n1) První modulační hypotéza: kladné emoce a odpovídající aktivace systému odměn tlumí plánovité, analytické myšlení a razí cestu intuitivnímu usměrňování chování q n2) Druhá modulační hypotéza: negativní emoce a odpovídající aktivace systému trestů tlumí vliv cítění na prožívání a aktivují funkci vnímání (senzitivní vnímání diskrepantních obsahů, konfliktů…) n nDůsledek: pro zaznamenání nebezpečí, narušení neadekvátního schématu…,tzn, pro učení je nezbytná přítomnost negativní a/nebo redukce pozitivní emoce; pro realizaci akce nebo udržení vlastního záměru je třeba naopak redukce negativní emoce a/nebo generování emoce pozitivní. Je proto třeba umět „přecházet“mezi pozitivními a negativními afekty a emocemi. PSI – funkční profily jednotlivých stylů/poruch n Kuhl_fcni_profily Vysvětlení některých „klasických“ fenoménů na základě PSI nIntrinsická a extrinsická motivace: motivace na základě facilitace prostřednictvím self (EM) a prostřednictvím vůle – sebekontroly (IM) nNaučená bezmocnost: „přesvědčení“ spíše jako důsledek funkcionálního deficitu než jeho příčina nSebeinfiltrace a sebeodcizení: osoby s (chronicky) inhibovaným cítěním mají tendenci zaměňovat vlastní a cizí záměry; snadněji si tak nechají „vnutit“ cizí záměr,případně si mohou být vědomy vlastních zájmů, ale chybí jim schopnost regulace prostřednictvím self – tedy schopnost své záměry realizovat. nSymbiotické vztahy: funkce regulace negativních afektů není osobě vlastní a je „delegována“ na druhé lidi. nRuminace, prokrastinace: slabý systém self nedokáže „rozpoznat“ zda je myšlenka, pocit nebo aktivita pro osobu skutečně prospěšná,nebo reaguje jen na dílčí potřebu; není tak schopen od nevýhodných „akcí“ upustit nebo záměry ignorovat. nPosttraumatický rozvoj: rozšiřování sémantické sítě self na základě extrémního zážitku nSchopnost (sebe)relaxace: schopnost generovat pozitivní afekt v reakci na afekt negativní („nezdolnost“,smích v reakci na úlek) nHistrionské „přehrávání“, obsedantní „akcionismus“: vývojově ranější obdoby seberelaxace nNarcistické či disociální sebeprosazování: deficit ve schopnosti „připustit“ negativní afekt a „dezaktivovat“ tak idealizované self nParanoidní vztahovačnost: způsob aktivace „self“ v konfrontaci s ohrožujícími obsahy n n n V tuzemsku v užívání mnoho starších dotazníků nBrněnský Osobnostní Dotazník (1995) nCattelův 16PF (s normami jen ve verzi ze 70. let) nEysenckovy(-vské) dotazníky qEPQ-R, B-JEPI, DOPEN nGordonův osobnostní profil (GPPI, 1999) nKUD (1992) nVlastnosti a projevy osobnosti (VAPO, 1993) n n …zaměřených na interpersonální stránku osobnosti nFIRO-B Dotazník interpersonální orientace (Schutz, 1976) nICL Dotazník interpersonální diagnózy (Leary, 1982) qNověji Wiggins (1995) Interpersonal Adjective Scales A DOTAZNÍKY Oldřicha Mikšíka nBATERIE DIAROS qSPARO qDUSIN qBAROM qSIPO qSUPSO qIHAVEZ, SPIDO, IHARO, VAROS q… BIP nBochumský osobnostní dotazník – inventář profesních charakteristik osobnosti nVýběr osobnostních konstruktů – škál qmotivace (profesní orientace) qpracovní chování – svědomitost, flexibilita.. qsociální kompetence – orientace na tým, schopnost prosadit se… qpsychická konstituce – stabilita, sebevědomí nRecenze Testfórum http://testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/TF2014-4-25/21#.VlHTEPkvc pE n nPodobný LMI – 17 konstruktů souvisejících s motivací k výkonu Dotazník konstruktivního myšlení CTI nCTI je osobnostní inventář, orientovaný na diagnostiku experienciální inteligence. nTento typ inteligence vychází z teorie osobnosti S. Epsteina, rozlišující racionální a experienciální funkční soustavu. n108 položek nMěří konstruktivní a destruktivní přesvědčení, která stojí za emoční inteligencí, copingem, a fyzickým a emočním well-beingem MBTI nMyers-Briggs Type Indicator nAsi nejziskovější „přidělovač“ osobností na světě nhttp://www.vox.com/2014/7/15/5881947/myers-briggs-personality-test-meaningless nI v češtině ve více pololegálních verzích nStudent styles questionnaire (SSQ) – viz diplomová práce Víta Gabrhela nGPOP – aktuálně v ČR - http://www.testcentrum.com/testy/gpop n https://www.msu.edu/user/pdickson/talks/dilbertmyersbriggs1.jpg INTERPRETACE SELF-REPORTOVÝCH METOD nPosouzení, stanovení, popis (celé) osobnosti je náročný úkol. nTeorie + data (test, pozorování) -> popis osobnosti nInterpretace není jen otázkou vyhledání patřičných prefabrikovaných popisů osobnosti nVětší testy produkují interpretativní zprávy qNezapomínat, že jde o prefabrikáty qNapř. NEO-PI-R CZ zpráva q n MMPI-2(-RF) nMinnesotský multifazický inventář nempiricky-klíčovaná klasika oboru (i u nás) n„nejdelší dotazník“ – téměř 600 položek nRestructured Form – snaha o teoretické zakotvení na úrovni položek n10 klinických škál, 6(8) validizačních nmnoho odvozených škál a indexů qPSY-5 – osobnostní psychopatologie, model osobnostních rozdílů relevantních pro adaptivní fungování (Allan Harkness) n Harkness, A. R., Finn, J. A., Mcnulty, J. L., & Shields, S. M. (2012). The Personality Psychopathology — Five ( PSY-5 ): Recent Constructive Replication and Assessment Literature Review, 24(2), 432–443. http://doi.org/10.1037/a0025830 MCMI-III http://www.pearsonclinical.co.uk/Psychology/AdultMentalHealth/AdultForensic/MillonClinicalMultiaxia lInventory-III(MCMI-III)/MillonClinicalMultiaxialInventory-III(MCMI-III).aspx nMillonův klinický multiaxiální inventář nna teorii postavená moderní klasika (ne v ČR) nteorie = psychodynamická charakterologie + DSM n11 základních škál, 3 validizační, mnoho odvozených n n PID-5 – Personality Inventory for DSM-5 nSelf-reportový dotazník pro diagnostiku poruch osobnosti nŠkály kopírují symptomy PO a měří je na dimenzích n nVolně dostupný od APA … možnost překladů qčeská verze na http://www.testcentrum.com/soubor/DSM q nZatím bez norem, validizačních škál a dalších praktických náležitostí Dotazník klinické analýzy CAQ nKrug, Cattell (1980), Psychodiagnostika 1998 (Poledňová, Nociar) nNormální i patologické rysy (16PF+MMPI) n16 normálních rysů osobnosti n7 škál deprese a 5 faktorů MMPI nPoužívaný i doporučovaný, nAvšak bez českých norem (?) a s reliabilitami od 0,2… n n Diagnostika zájmů nPřevládá Hollandova teorie RIASEC, hledání shody mezi pozicí a zájmy nEN: SDS, Strong, Kuder nSelf-Direction Search (Holland), česky Dotazník volby povolání (DVP) qdělali byste rádi to či ono? qtřípísmenné kódy – vyhledávání v katalozích nDalší podobné v ČR: AIST-R, OTPO, B-I-T II q n Self-report symptomů nPrimárně klinické užití nNormy pro rozlišení klinické a neklinické populace n nBeckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé BDI – II nSymptom Checklist 90 Revised (Derogatis) nDiferenciální dotazník depresivity (DDF, Steck, 2008) ZADÁNÍ NA SEMINÁŘ nAdministrovat a vyhodnotit PSSI (jeden protokol – cizí(nouzově vlastní), ANONYMNĚ) – zahrnuje výpočet HS, převedení na T-skóry, vyplnění záznamového archu nPokuste se interpretovat výsledný profil vzhledem k převažujícím funkcím (aktivace afektivních systémů, zapojení kognitivních funkcí) a ke znalosti kontextu (přednosti, deficity, potřeby, aktuální situace). n