PŘÍPADOVÁ KONFERENCE TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍHO ROZPOČTU k projektu Podpora standardizace služeb sociálně-právní ochrany ORP Hustopeče, CZ.1.04/3.1.03/C2.00118 26.05.2015 Témata workshopu 1.Co je to případová konference 2.Kdo, kdy a proč ji svolává 3.Kdo a proč se PK účastní 4.Cíle PK a zásady, na kterých stojí 5.Jak pojímá PK OSPOD Hustopeče 6.Průběh PK – na co se připravit jako účastník 7.Kazuistiky půjčené i vlastní Co je případová konference •Odborná diskuse zainteresovaných subjektů nad konkrétním případem ohroženého dítěte nebo jeho rodiny; účelem je rychlé a z dostupných informací úplné vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny s cílem nalézt optimální řešení. Setkání se účastní určení odborníci za účelem řešení konkrétního problému, uskutečňuje se za/bez účasti dítěte a jeho rodiny nebo osob odpovědných za výchovu (Manuál k případovým konferencím, MPSV 2011) •Strukturované setkání klienta a jeho blízkých osob s profesionály za účelem nalezení nejvhodnějšího řešení situace klienta (O. Matoušek) •Povinnost svolávat případové konference je zakotvena v legislativě V čem spočívá výjimečnost PK •Jestliže potřebujeme k řešení případu multidisciplinární tým, je PK příležitostí pomáhající odborníky sladit. •Pokud PK nesvoláme, pomáháme neefektivně •PK je příležitostí k rozdělení kompetencí a zodpovědnosti za jednotlivé úkoly. •Pokud se PK neuskuteční, zodpovědnost za neúspěch případu cítíme všichni a nebo ji přenášíme na druhé. Jeden nefunkční článek „položí“ celý systém pomoci. •PK je cestou, jak podpořit klienta v jeho úsilí •Pokud se PK neuskuteční, klient nespolupracuje, změna nenastane Proč potřebujeme právě PK Důvody „klientské“ •Dítě skutečně stojí ve středu zájmu (rodiny i odborníků) •Pomáháme dle potřeb klienta (rodiny) •Když je klient aktivním účastníkem procesu-zvyšuje se šance, že bude účinně spolupracovat na změně •Zkompetentnění klienta, ponechávání zodpovědnosti za to, co zvládne sám Důvody „procesní“ •Možnost pružné reakce na potřeby klienta •Vytvoření otevřeného a prostupného systému podpory •Vzájemné propojení pomáhajících odborníků •Koordinace aktivit •Společné nalezení a pojmenování konkrétních kroků ke změně Co jiného můžeme také dělat? •Ve školách: rozhovory s dítětem a rodiči, pokusy pomáhat a podporovat, oficiální jednání s rodiči „o dítěti“, výchovné komise… •Na OSPOD: pohovory s rodiči a dětmi, nabídka pomoci, stanovení dohledu… •Odesílání rodiny do odborných zařízení – zde pak pracují s rodinami či jednotlivci podle svého zaměření … Kdy volíme PK? •V optimálním případě je PK preventivním nástrojem v práci s rodinou -„hodilo by se“ svolávat ji vždy, kdy je třeba sladit práci odborníků a nabídky pomoci rodině -jediným kriteriem pro svolání by pak byl statut „ohroženého dítěte a jeho rodiny“ -to je ale v praxi nereálné, zejména vzhledem k vytížení zúčastněných odborníků Kdy svolávat PK? •Když je potřeba vyhodnotit situaci dítěte a využít přitom úhly pohledu a informace z různých zdrojů •Když je potřeba sladit poskytovanou pomoc a rozdělit si zodpovědnost •Když je potřeba sjednotit postup všech zúčastněných •Když je nutné přijmout zásadní rozhodnutí v životě dítěte (legislativní vymezení) •V případě, kdy se v rodině dítěte „nakupí“ více problémů najednou (výchovné problémy, riziková sociální situace, dramatické změny v rodině, školní selhávání…) •V případě, kdy ani přes dlouhodobou podporu odborníků nedochází v rodině k pozitivním změnám Cíle PK •Obecné - vyplývají z již řečeného: motivovat klienta, vytvořit podpůrnou skupinu, zmapovat situaci dítěte, zkoordinovat spolupráci, rozdělit si kompetence atd. •Specifické – stanovují se zvlášť pro každou jednotlivou PK a zohledňují aktuální situaci. Jsou velmi konkrétní. Příklady specifických cílů: Zlepšit bytovou situaci rodiny; řešit oddlužení; zlepšit vztahy v rodině mezi rodiči a synem, řešit školní neúspěšnost a absence dítěte; zajistit odborná vyšetření a návaznou péči o dítě; oddálit umístění dítěte mimo rodinu; zajistit chod rodiny po zahájení protialkoholní léčby matky… Základní principy PK (aby vůbec mohla být efektivní) •Zájem dítěte a individuální přístup (rozhodující je, co potřebuje toto konkrétní dítě v této konkrétní situaci) •Aktuálnost (řeší se současnost a budoucnost) •Objektivita (eliminace rizika předpokladů, předsudků, osobních názorů odborníků) •Důvěrnost, diskrétnost a bezpečí (o klientovi sdělujeme jen to, co může pomoci k řešení, je zachována mlčenlivost) •Spolupráce (odborníci a rodina, odborníci mezi sebou) •Koordinace (sdílení cílů, rozdělení zodpovědnosti, respekt k dohodám) •Efektivita (pracovat tak, aby mohla nastat změna) Jak probíhá PK •Na začátku celého procesu je INICIÁTOR-člověk, který vyhodnotí, že by byla PK potřeba. Většinou je to pracovník OSPOD, ale může to být i pracovník školy, neziskové organizace, lékař, psycholog z PPP… •PK vždy svolává OSPOD, který zajistí informovanost klienta a zorganizuje setkání jednotlivých účastníků (dle povahy případu a potřeb klienta) •OSPOD předem informuje všechny účastníky o cíli PK •Ti se díky tomu mohou na jednání připravit a setkávají se s tím, že vědí, co se bude řešit Průběh samotné PK •Úvod a přivítání, seznámení s programem setkání, podpisy dokumentů •Představení všech účastníků •Připomenutí, případně doladění cíle setkání •Představení klienta a jeho aktuální situace •Mapování aktuální situace z pohledu jednotlivých účastníků, formulace potřeb dítěte a rodiny •Prezentace návrhů řešení •Tvorba a finalizace konkrétního plánu •Určení kontaktní osoby a termínu dalšího setkání •Zhodnocení setkání Co se očekává od jednotlivých účastníků •Příprava před PK (oživení případu, připomenutí dosavadních kroků, příp. studium a příprava dokumentů, naladění na téma a principy práce v PK, věnování pozornosti stanovenému cíli setkání) •Formulace vlastního úhlu pohledu na potřeby dítěte/rodiny •Připravenost otevírat jen témata, která vedou k cíli, neodklánět se od něho. Zaměření na „tady a teď“ •Naslouchání ostatním účastníkům-potřeba se sladit •Aktivita při hledání společné cesty k řešení •Připravenost podělit se o zodpovědnost za realizaci kroků ke změně •Koordinace práce s ostatními subjekty, dodržování dohod, průběžný kontakt se svolavatelem (OSPOD) Účast školy na PK •Vhodné je, aby škola na setkání vyslala zejména třídního učitele, který zná dítě i širší kontext případu. Je také známou osobou pro rodiče, kteří se PK mohou spoluúčastnit •Kromě TU může na PK přijít další odborník, který má potenciál posunout problém směrem ke změně (vých. poradce, člen vedení, šk. psycholog) •Důležité je přicházet na PK s myslí zaměřenou na současnost a budoucnost. Líčení opakovaných neúspěchů a selhání z minulosti případ většinou neposouvá. Naopak dílčí posuny k lepšímu z minula mohou být dobrým vodítkem ke hledání toho, co funguje S čím můžete na PK počítat •Svolavatel PK zajistí tzf. facilitátora-to je člověk, který koordinuje PK, řídí diskusi, zajišťuje vyrovnaný příděl času jednotlivým účastníkům, hlídá strukturu setkání tak, aby vedlo k naplnění dojednaných cílů. •Jste-li na PK pozváni, pak to znamená, že jste důležitým článkem pomáhajícího týmu a projednávaný problém se vás nějak dotýká. PK pro vás může být výhodou, neboť na problém nezůstanete sami. •Kromě vás se PK mohou (není to ale pravidlem) zúčastnit rodiče a samotné dítě, dále např. pracovník neziskové organizace, psycholog PPP, ošetřující lékař, pracovník SVP… •Na začátku PK se podepisuje Prohlášení o mlčenlivosti účastníků, takže při samotném jednání můžete být maximálně otevření. •Z jednání se pořizuje záznam, který na konci všichni účastníci podepisují-vyjadřují tak souhlas s jeho obsahem a obdrží jeho kopii. •PK většinou trvá kolem 120 minut Využité zdroje •Bechyňová, V.: Případové konference. Praha, Portál 2012 • •Manuál k případovým konferencím. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011 Kazuistika Seznamte se s Danem: •Riziková osobní anamneza (narozen v 6. měsíci) •6 měsíců v kojeneckém ústavu •Komplikovaná rodinná anamneza, matka je se dvěma dětmi sama •Aktuálně 2. třída ZŠ •Problémy v oblasti výchovné i výukové (jen ve škole) •Pozvolná eskalace obtíží Co se kolem Dana děje? •Problémy s pozorností, soustředěním, práceschopností •Výkyvy ve školních výsledcích •Závažné problémy v chování o přestávkách – pere se, běhá a lítá na chodbě, křičí, zapojuje se do bitek, je přitahován „problémovými“ spolužáky, nereaguje na zvonění, nechystá se na hodinu, nerespektuje pokyny učitelů… •Problematické postavení v kolektivu •Komplikované vztahy s dospělými ve škole •Přenášení obtíží domů – prohlubování vztahových problémů s mámou (co nestihne ve škole, musí dělat doma). Matka ztrácí trpělivost. Co vše už se zkusilo •Opakované rozhovory a rozebírání situace ve škole s učiteli (téměř denně) •Jednání škola-matka •Spolupráce školní psycholožky s učiteli, Danem, matkou •Vyšetření ve školském poradenském zařízení (PPP) inicioval OSPOD •Vyšetření neurologické – vyplynulo z vyšetření v PPP •Vyšetření psychiatrické – vyplynulo z vyšetření v PPP •Jednání na OSPOD s matkou, pomoc při objednávání vyšetření, nabídka psychologické podpory • •Efekt je vždy malý a krátkodobý Jak probíhala PK •Účastníci: matka, zástupkyně pro I. stupeň ZŠ, TU, ŠP, psycholožka PPP, sociální pracovnice OSPOD, facilitátorka, zapisovatel •Cíle: 1. konkrétní formy spolupráce matka-škola 2. možnost vzdělávání s podporou asistenta 3. vyjasnění kompetencí OSPOD •Úhly pohledu jednotlivých účastníků – pomohly vyjasnit, jak se na situaci dívají všichni zaangažovaní •Hledání toho, v čem se shodneme •Hledání cest ke změně-nápady: Dan není sám schopen hlídat si zapisování úkolů, potřebuje v tom pomoci. Optimální by bylo vzdělávání s podporou asistenta-existuje více možností, jak na něj dosáhnout. Vhodná by byla pravidelná péče logopeda a speciálního pedagoga. Možná také posílení chlapcových volnočasových aktivit. Spolupráce mezi školou a matkou je nastavena dobře-stačí dodržovat. OSPOD má roli koordinační, podpůrnou •Jednotlivé kroky, rozdělení kompetencí: 1. Matka denně bude podepisovat deníček a pomáhat Danovi s úkoly, denně mu nachystá do krabičky léky, 1x týdně se setká s TU 2. TU bude kontrolovat zapisování úkolů do deníčku •Zástupkyně I. stupně prověří možnosti získání asistenta do školy •SP zajistí objednání chlapce na logopedii a speciální pedagogiku •Chlapec bude dále využívat podpory školní psycholožky •Matka bude využívat možností konzultací s psycholožkou OSPOD, která může v době prázdnin pomoci i Danovi s docvičováním percepčních funkcí zadaným speciálním pedagogem. • •Další setkání dohodnuto přibližně za 1 měsíc.