— Skupinová práce se žáky —Práce ve skupině znamená pro psychologa i pro žáky efektivní formu podpory-spolupůsobí zde již dynamika skupiny, která je ale „uměle modifikována“ s určitým cílem —V malé skupině mohou žáci lépe mapovat, reflektovat a prohlubovat své sociální dovednosti —Skupiny mohou být různě tematicky zaměřené: rozvoj kognitivních funkcí, práce se styly učení, rozvoj žáků nadaných, sebepoznávání, skupina pro žáky s problémovým chováním, pro žáky na okraji skupin, pro oběti šikany apod… Práce se školní třídou —Mnohde nejžádanější aktivita školního psychologa —Zabývá se obecně poznáváním, mapováním, ovlivňováním klimatu třídy, které ale výrazně souvisí s klimatem školy —Pro tuto oblast práce je nutná základní orientace v sociální psychologii (třída=sociální skupina) —Klíčové je uvědomit si, že Ψ NENÍ hlavním manažerem třídy a že jeho možnosti, jak ovlivňovat klima ve třídách, jsou omezené — Klima školy —Kultura školy: soubor způsobů chování, které se opakováním vyvinuly do víceméně závazných, skrytě či otevřeně posilovaných norem chování, všeobecně reflektovaných hodnot a postojů —„Kdo nezažil, neví…“-zvenčí je mnohé nepozorovatelné. Začít klima vnímat a „porozumět mu“ trvá roky… —Je vytvářeno všemi aktéry včetně těch za zdí školy a také technickými, finančními a podobnými podmínkami —Klima školy ovlivňuje -Samotné jeho aktéry -Úspěšnost fungování instituce jako celku -Kvalitu výstupů instituce - Technika „V naší škole se…“ Klima třídy —Jde o ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení toho, co se ve třídě už odehrálo nebo právě odehrává; jsou to názory jednotlivých aktérů školního vyučování —Klima se liší od toho, co bychom ve třídě mohli zjistit pozorováním či objektivním nahráváním a analyzováním různých dějů. Liší se od toho, co je v „prvním plánu“ poznávání školní třídy a vyučování v této třídě. Vypovídá o tom, co se děje „za kulisami“ —KT vytváří žáci jako skupina/podskupiny žáků, jednotliví žáci, jednotliví vyučující a TU —O klimatu třídy není jednoduché „referovat“, zejména pro žáky — — Jak zjišťovat klima třídy a proč —Kvalitativně (intuitivně za využití pozorování, rozhovorů, vyhodnocování dostupných písemných či kresebných výtvorů apod.) —Kvantitativně (strukturované dotazování, dotazníky) —Klima třídy bychom měli průběžně sledovat, umožní nám to být v obraze a zachytit již zárodky problémů ve vztazích —Jedná se ale o složitý a rizikový proces-mnohdy jsou zjištěné informace pro nás šokem —Vztahy ve třídě, které obvykle zjišťujeme, tvoří jen část klimatu-nevypovídají o něm spolehlivě !!! — — — Seznam společně Management školní třídy —Vedení, řízení, koordinace třídy zvenčí dospělým —Hlavním manažerem třídy by měl být třídní učitel, ale to vyžaduje osobní angažovanost-ne všichni to tak vnímají a umí/chtějí s tím pracovat —Cílem ŠP při práci se třídou NENÍ stát se manažerem, ale posílit tyto kompetence u učitele (respekt přirozených rolí) —Proto je při práci se třídou klíčové dobře dojednávat zakázku, nenechat na sebe delegovat zodpovědnost a také mít realistická očekávání Prevence a intervence —ŠP vstupuje do tříd s různým typem zakázek a jeho angažmá se pohybuje na dvou základních hladinách: prevence a intervence —To, co psycholog v konkrétní třídě dělá, by vždy mělo mít jasný cíl-od něj se odvíjí použité techniky, výstupy, plánování další práce —Základní úrovní je preventivní práce se třídami-vedení, kultivace vztahů, podpora rozvoje prosociálního chování, tolerance… —V případě potřeby přichází programy intervenční (včetně krizové intervence) Prevence a intervence —Preventivní programy —Intervenční programy —Třída „nemá problém“, dospělý do ní vstupuje proto, aby kultivoval, ovlivňoval, mapoval… —Měly by být spíše v kompetenci TU, psycholog jako spolupracující, pozorovatel, metodik —Pozor na tendence tříd s nízkou kohezí „přiklánět se“ k atraktivnímu dospělému!!! —Třída „má problém“, vstupujeme do ní s cílem něco změnit, ovlivnit, zasáhnout… —Je třeba počítat s odporem třídy-narušujeme její dynamiku zvenčí —Výraznější role psychologa je žádoucí-i žáci jej vnímají jako odborníka na vztahy Koheze třídy —Třída (jako každá soc. skupina) je charakterizována mimo jiné mírou koheze-soudržnosti —Každá třída bez zásahů zvenčí prochází přirozeně několika stadii: —- Prekohezivní stadium (přibližně 1.-3. třída ZŠ/1.-2. ročník VLG, 1. ročník SŠ)-klíčová role učitele, převažující individualismus žáků, tvoření vztahové a hierarchické sítě-orientace v novém prostředí včetně sociálního, potřeba podpory ze strany dospělého. OPTIMÁLNÍ OBDOBÍ PRO DOSPĚLÉ-vedení a zásahy mohou mít velký formativní efekt, třída „nejistých“ žáků si říká o vedení a kultivaci -Stadium prvotní koheze (přibližně 4.-6. třída ZŠ, sekundy a tercie, 2. ročník SŠ)-prvotní pocity soudržnosti třídy, učitel ztrácí vliv na dynamiku třídy, své role přebírají vlivní jedinci. Učitel může/nemusí být třídou respektován, nestačí mu k tomu jen jeho formální role (respekt a zájem si musí „zasloužit“). Pro dospělé je to poslední příležitost, jak dynamiku třídy efektivně ovlivňovat -Kohezní stadium – stabilizovaná hierarchie, klíčovými hráči ve třídě jsou vlivní jedinci, dynamika třídy je ovlivňována hlavně vztahovými konflikty. Zásahy zvenčí mají malý a krátkodobý efekt-je spíše vhodné pracovat individuálně s klíčovými jedinci Pozice žáka ve třídě —Mnoho různých konstruktů, většinou zbytečně složitých J —Co stačí vědět pro základní práci se třídou: —ALFA-neformální vůdce, akceptovaný a chráněný skupinou, dospělými často neidentifikovaný —BETA-malý vliv, ale ostatní je „potřebují“, jsou zodpovědní a spolehliví, nezajímaví —GAMA-pasivní a přizpůsobiví, vzhlíží k α, trochu jim závidí, chtěli by jejich pozici, upozorňují na sebe —OMEGA-vydělení jedinci, na okraji kolektivu, pro skupinu nezajímaví, sami často pasivní (často s touto rolí spokojení) Práce se třídou —Klíčové je dojednání zakázky (nenechat se vmanipulovat do něčeho, co nemá šanci na úspěch nebo co nám není jasné) a stanovení cíle práce se třídou —Následuje plán práce se třídou-počet a aranžmá setkání, orientace v potřebě diagnostiky, výběr technik —Realizace programu v jednom nebo více setkáních —Vyhodnocení efektu, plánování případné další (spolu)práce se zadavatelem zakázky a TU Obvyklá struktura setkání při práci se třídou —Struktura hodiny: —I. Blok - úvod hodiny •Uvolnění nebo aktivizace •Naladění na připravené téma hodiny —II. Blok – práce na tématu •Rozpracování zvoleného tématu prostřednictvím vybraných technik + pečlivá reflexe •Shrnutí objevů, závěrů, názorů —III. Blok – závěr hodiny •Reflexe hodiny (průběhu i výsledku) a krátký návrat k tématu •Přenesení závěrů či zkušeností do reality - mimo TH — - — Organizace a struktura třídnických hodin —Na co myslet při organizaci: •Hodiny mají svůj přesný, jasně vymezený čas a místo v rozvrhu třídy •Nevážeme je jen k řešení problémů •TH jsou součástí systému práce se žáky na celé škole •Pro hodiny vybereme vhodné prostředí •Toto prostředí vždy ještě upravíme v závislosti na plánovaném programu • - - Témata a náplň třídnických hodin —Správně zvolené téma •Je přiměřené věku žáků •Je pro žáky zvládnutelné •Dokáže je zaujmout •Nese potenciál k objevení něčeho nového •Zajímá žáky, ale i učitele •Je propojeno se životem ve škole či třídě anebo se životem mimo školu - Příklady neintervenčních témat Téma Konkrétní příklady Provozní záležitosti Rozdělení a fungování služeb, příprava tříd. akcí, informace ze schůzí, požadavky do škol. parlamentu…. „Ze života třídy“ – reakce na to, co se zrovna ve třídě děje, řešení aktuálních problémů Dodržování pravidel, nevhodné chování, vztahy s učiteli, výukové obtíže… Témata OSV Komunikace, tolerance, řešení konfliktů, rozhodování, styly učení… Práce s dynamikou třídy Diagnostika a mapování vztahů, řešení vztahových obtíží, kultivace vztahů. Klima třídy Prevence SPJ Specifická prevence, téma závislostí, patologických vztahů, podpora „zdravého vývoje“ žáků Intervenční témata-příklady —Program k minimalizaci šikany —Dlouhodobé stížnosti na chování třídy ze strany učitelů —Klesající „pracovní morálka“ a školní výsledky —Přijetí nového žáka —Problematické vztahy ve třídě —Projevy netolerance, excesy v chování jednotlivců —Krizová intervence — Jak volit techniky do TH —Napřed si vyjasníme téma, které chceme otevřít —Stanovíme si cíl, kterého chceme dosáhnout —Zvážíme možnosti žáků —Hledáme vhodné techniky —Například: •Téma: neverbální komunikace •Cíl: uvědomit si, kolik informací vysíláme NV cestou •Třída není moc spontánní a hravá •Ukázky z filmů, technika pantomimy…., rozbor — Jak komunikovat v TH —Hlavním úkolem dospělého je hodinu dobře připravit a strukturovat, držet u tématu —Samotný průběh je vždy nejistý-otevřený —Dospělý improvizuje-využívá toho, co přinesli žáci —V komunikaci je více osobního kontaktu —Důležitost zkompetentňování žáků: -Dávat prostor každému -Dávat váhu tomu, co říká -Prozkoumávat názory (doptávat se) -Podporovat vyjádření, ponechat svobodu názoru -Případný nesouhlas rámovat tolerancí Aktivizace žáků, dospělé vedení —Aktivita na straně dospělého —Aktivita na straně žáků —Dlouhé monology —Vysvětlování vlastního názoru —Dominance při řízení technik —Dlouhá zpětná vazba na průběh aktivity —„Moralizování“ —Vlastní komentáře ke každému komentáři od žáků —Tlumení spontaneity žáků —Předávání slova žákům —Ptaní se na jejich názor —Zodpovědnost za přípravu a vedení TH na žácích —Krátké a „hromadné“ zpětné vazby —Tolerance s prostorem k vyjádření vlastního názoru —Umění „mlčet, i když bych chtěl něco říct“ — Dynamika skupiny —Zahrnuje změny, posuny, pohyb ve skupině —Na dynamiku skupiny mají vliv zejména dva základní typy interakce: soutěž a spolupráce •Jsou to dva typy řešení základního protikladu „jedinec versus skupina“ •Vedou k uspokojení potřeby jedince k sebeprosazení a zároveň k uspokojení potřeby vztahů •Jedinec je volí podle aktuální potřeby, někdy i neadekvátně (např. soutěží tam, kde by bylo efektivnější spolupracovat) •Nebezpečí soutěžení ve třídě (ve škole je „nevyhlášená soutěž“ velmi obvyklá) a za roky školní docházky ji žáci nasáli jako normu. Těžko pak po nich chtít kooperaci. Komunitní princip v práci se třídou —Komunita=společenství —Budování bezpečného a důvěryhodného prostředí ve třídě je úkolem všech —Podíl každého jednotlivce na tvorbě klimatu a na fungování společenství, dělba zodpovědnosti —Půda pro zprostředkované sociální učení (třída je modelem pro všechna budoucí společenství) —Hlavní cíle: •budování prožitku společenství, posilování soudržnosti •přebírání spoluzodpovědnosti •sociálně podmíněné učení dovednostem — Komunitní kruh —Prostředek k ovlivnění klimatu třídy —„Provozní porada“ třídy, kdy je každému věnován prostor. Pravidelnost je pro efektivitu klíčová —Důležitá je rovnost příležitostí, vytvoření bezpečného prostoru pro všechny —Předávání zodpovědnosti za dění ve třídě na žáky —Proměna role učitele-jeho hierarchická role je dána spíše potřebou skupiny, než formálně zvenčí Základní pravidla v KK —Právo hovořit —Právo zdržet se —Vzájemný respekt a úcta —Respektování soukromí — —Další doplňková pravidla můžeme vygenerovat společně se žáky-ale až tehdy, kdy se stanou potřebou pro efektivní a bezpečné fungování skupiny —Pravidla platí pro všechny členy skupiny stejně Právo hovořit —Zajišťuje, že příležitost k vyjádření názoru dostanou všichni —Pomáhá posílání předmětu-kamínek, plyšák, kaštan… —Mluví pouze ten, kdo má předmět v ruce —Ostatní naslouchají, hlásí se o slovo nebo čekají, až na ně přijde řada —Způsoby předávání: po kruhu každému, nabídka „chce někdo něco říct“ nebo vyptávání „já chci něco říct, podejte mi ho“ —Děti se učí rovné příležitosti, neskákání do řeči, naslouchání, formulaci svých myšlenek Právo zdržet se —Pokud někdo v danou chvíli nebo k danému tématu nechce mluvit, společenství ho nenutí —Děti se učí respektu-respektuji tvoje právo mlčet —Děti se učí odmítat, říkat ne-důležitá dovednost, kterou obecně nemají mnoho příležitostí trénovat —Děti vedeme k empatii, přemýšlení o tom, proč je pro druhé těžké hovořit —Učitel může odlišit a bezpečně, citlivě pracovat s tím, kdy žák opakovaně nemluví, protože „se mu nechce přemýšlet“ nebo prostě není do komunity zapojený Vzájemný respekt a úcta (=všechno se dá říct slušně) —V KK děti vedeme k otevřenému vyjadřování názorů, k nimž může patřit i nesouhlas nebo kritika —Podstatné je, aby byly názory vyjadřovány s respektem k druhým, tak, aby nezablokovaly další komunikaci a ponechaly prostor k zachování vztahů —Toto pravidlo zajišťuje, aby se ve skupině mohlo něco reálně řešit a přitom se všichni cítili bezpečně —Děti se učí mít názor, vyjadřovat ho, být sám sebou- to vše s respektem ke druhým Respekt k soukromí —Druhé pravidlo, které zajišťuje bezpečí pro všechny —Pokud kruh funguje na správných principech, děti v něm mohou otevírat hodně závažná témata —Toto pravidlo říká: co je v komunitě otevřeno, to v komunitě zůstává —Parafráze na „co se doma uvaří…“ —Výjimku tvoří informace, které ukazují na možné poškozování dítěte-zde učitel (optimálně se souhlasem žáka) dělá další nezbytné kroky k jeho ochraně Zdroje a odkazy —Hrabal, V.: Sociální psychologie pro učitele. Praha, Karolinum 2003 —Vágnerová, M.: Vývojová psychologie. Praha, Karolinum 1999 —Cangelosi, J.S.: strategie řízení třídy. Portál 1994 —Čapek, R.: Třídní klima a školní klima, Praha, Grada Publishing —Čapek, R.: Odměny a tresty ve školní praxi, Praha Grada Publishing 2014 —Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy, Praha Grada Publishing 2015