Online přátelství ZUR387 Lenka Dědková Co je vztah? •A co je „online vztah“? • •Jak se vztah vyvíjí? •Čistě virtuální vztahy • • • Čistě „offline“ vztahy • • Vztahy na internetu Vztahy na internetu •Čistě virtuální vztahy • • • Čistě „offline“ vztahy • • začátky internetu první studie o online přátelství •Čistě virtuální vztahy • • • Čistě „offline“ vztahy • • Vztahy na internetu dnes Charakter vztahů •Přátelské à dnešní hodina •Partnerské à online dating •Sexuální vztahy à online sexual activities, cybersex • • • Komunikace na internetu •S rozšiřováním PC a internetu debata o dopadech CMC a vztahů utvářených na internetu: 2 zákl. přístupy (viz Parks & Floyd, 1996) • •Lost perspective (cues-filtered out) - negativní náhled - omezující charakteristiky internetu nedovolují utváření kvalitních vztahů •Důsledkem jsou povrchní vztahy, způsobující v konečném důsledku nárůst osamělosti, pokles well-beingu •CMC je ve srovnání s FtF nedostatečná a neefektivní •social presence theory, social context cues theory, reduced social cues theory, cues filtered out approach, media richness theory • •Liberated perspective – pozitivní náhled - omezení se dají překonat •social information processing theory – SIP), hyperpersonální efekt komunikace (Walther), model SIDE (social identification/deindividuation theory) (Spears & Lea) Lost perspective •Výzkumy podporující lost perspective •Instrumentální komunikace (task-oriented) •CMC oproti FtF málo efektivní v řešení úkolů (ale krátké časové úseky, nové prostředí) •Kraut et al. (1998) – HomeNet Study •Longitudinál •Druhá vlna: používání internetu v domácnosti zvyšuje osamělost a depresivitu a snižuje sociální okruh lidí •Velká kritika výzkumu: pro respondenty nová technologie, která mohla být zpočátku na obtíž, žádná kontrolní skupina, měření sociálního okruhu jako okruhu lidí z RL •Nie & Erbring (2000) •používání internetu zabírá čas, který pak netrávíme s rodinou a přáteli • Omezuje trávení času na internetu offline vztahy s rodinou? •Mesch (2003) •1000 domácností s alespoň jedním adolescentem •Žádný rozdíl v úrovni blízkosti mezi členy rodiny u domácnosti s připojením a bez něj •Žádný rozdíl v množství času tráveného s rodinou v domácnostech s připojením a bez něj • •Čas, který lidé tráví na internetu by bez něj pravděpodobně stejně netrávili s rodinou a přáteli (ale např. sledováním TV,…) • Liberated perspective •Social information processing theory • •Hyperpersonální efekt Social information processing theory (J.B. Walther) •Lidé mají přirozenou tendenci utvářet vztahy, proto se omezení daná internetovým prostředí naučí překonat a vztahy v něm budou utvářet •K překonání omezení potřebují čas (vztahy se na internetu vyvíjejí zpočátku pomaleji) •Zprostředkování stejné informace je v CMC potřeba cca 4x více času •Při testování své teorie si Walther všiml, že komunikace na internetu je často dynamičtější, s vyšším sebeodhalováním a vyšší sociální podporou než v RL → SIP podceňuje pozitivní efekty této komunikace •→ koncept hyperpersonální komunikace Hyperpersonální efekt •Co ho umožňuje? •Faktory komunikace •faktory média – omezená audiovizuální vodítka, textová komunikace •faktory na straně odesílatele zprávy – kontrola sebeprezentace •faktory na straně příjemce – zveličování informací •omezená možnost zprostředkovat neverbální a kontextové signály → jakákoliv část sociální informace, která „projde“, je příjemcem zveličena •+ zpětnovazební mechanismy •Díky tomu dochází k idealizaci komunikačních partnerů a pozitivnější komunikaci než v RL Jak často lidé tvoří online vztahy •Počátky rozšiřování internetu, dospělí: •Parks a Floyd (1996) - diskusní fóra: •60,7 % našlo na internetu přítele, z toho 41 % přátelství „blízkých“ a 26 % romantických vztahů •Utz (2000) - MUDy (textově založená hra více hráčů): •73,6 % našlo na internetu přítele •Parks a Roberts (1998) - MOO (další textová hra): •93,6 % • •Ale dostupnost internetu stále omezená • Jak často lidé tvoří online vztahy II. (YISS, 2008) •Novější data, děti a dospívající: • •National survey US: 25 % dětí (10-17 let) příležitostné online přátelství, 14 % blízké •Většina s vrstevníky (70 %) a lidmi opačného pohlaví (71 %) •Dívky utvářejí online přátelství častěji (29 % x 23 %) a častěji je hodnotí jako „blízké“ •59 % z chatu, 30 % IM, 5 % hry, 6 % jinak •Pouze 2 % mají negativní zkušenost s online přátelstvím •Online přátelství častěji navazují starší adolescenti a lidé s konflikty v rodině • A co ti dospělí? Odbočka: co se stalo s dospělými •Rozšiřování internetu à čím dál více známých lidí online & čím dál mladší online • •Rozšiřování nástrojů, kterými se lze připojit a míst, odkud se lze připojit à always on • •Popularita sociálních sítí a prostředí podporujících komunikaci se známými lidmi • •Četnost komunikace s neznámými lidmi klesla •„Dospělí nikoho nezajímají“ • •Data o dospělých a komunikaci najdete spíš v reportech (např. http://www.pewinternet.org/ a http://www.worldinternetproject.com/) nebo odborných článcích specificky zaměřených na online dating Jak často lidé tvoří online vztahy II. (YISS, 2008) •Novější data, děti a dospívající: • •National survey US: 25 % dětí (10-17 let) příležitostné online přátelství, 14 % blízké •Většina s vrstevníky (70 %) a lidmi opačného pohlaví (71 %) •Dívky utvářejí online přátelství častěji (29 % x 23 %) a častěji je hodnotí jako „blízké“ •59 % z chatu, 30 % IM, 5 % hry, 6 % jinak •Pouze 2 % mají negativní zkušenost s online přátelstvím •Online přátelství častěji navazují starší adolescenti a lidé s konflikty v rodině • Jak často lidé tvoří online vztahy II. (EUKO II; Livingstone et al., 2011) •V ČR: Komunikace na internetu s neznámými lidmi Setkání s neznámými z internetu v realitě Výřez obrazovky S kým komunikujeme online (Gross, 2004) •Deníkové záznamy • •Jak se adolescenti baví online? •Většina online komunikace adolescentů je soukromá •S cizími lidmi se nejvíce potkávají na veřejných místech (diskuzní fóra, chaty) •84 % používání IM (které teenageři používají nejčastěji) je s lidmi z RL, typicky navíc s blízkými lidmi (82 % kamarádi nebo nejlepší kamarádi) • •Důvody IM •nejčastěji pobavit se s kamarády a zabít nudu •Nejčastější témata •ostatní kamarádi, drby Kdo komunikuje online s neznámými lidmi •„vulnerabilní“ jedinci •Vyšší četnost problémů s chováním (Barbovschi et al., 2012) •Vyšší depresivita (Ybarra et al., 2005) •Nižší self-esteem (van den Heuvel et al., 2012) •Vyšší četnost konfliktů s rodiči, vyšší delikvence (Wolak et al., 2003) •Vyšší stydlivost, úzkostnost, osamělost (Bonetti et al., 2010; Gross, 2004) • •Průřezová data! Korelace není kauzalita Hypotéza: •Skleslým adolescentům se po povídání si s někým na internetu nálada zlepší. • •Experiment • •Jaký experiment byste navrhli pro ověření takové hypotézy? Elisheva Gross (2009) •Cíl – zjistit bezprostřední dopad online komunikace s neznámým člověkem (zjistit kauzalitu) •Experiment • •Základní lidská potřeba – náležet (belonging) •Ohrožení této potřeby – exkluze (vyčlenění), odmítnutí → „poplach“ ve formě sníženého sebevědomí → potřeba navrátit rovnováhu • Postup •Účastníci – dva nezávislé výběry mladších a starších adolescentů •Mladší: N = 50, 27 (54 %) dívky, 11-15 let (M=12.5, SD=1.2) •Starší: N = 60, 32 (53 %) dívky, 18-23 let (M=18.4, SD=0.9) • •Alespoň 3 dny před experimentem vyplnili účastníci dotazník s demografickými otázkami, používání internetu, psychologické přizpůsobení (osamělost, self-esteem, sociální úzkostnost) Postup II. •Před experimentem •Měření: aktuální sebevědomí, “How are you feeling about yourself right now“, škála od „terrible“ (-7) k „terrific“ (+7) •Náhodné rozřazení do 2 verzí Cyberball navozujících •a) inkluzi •b) exkluzi •Poté znovu sebevědomí a otázky, nakolik cítí každou z 21 emocí ze seznamu (1-5 škála); 6 subškál: •vztahová (“accepted,” “respected,” “valued“, .82) •kompetence (“smart,” “confident”; .69) •dysforie (“down,” “upset,” “depressed,” “stupid”; .92) •zahanbení (“ashamed,” “betrayed,” “embarrassed”; .81) •zlost (“frustrated,” “irritated,” “hostile,” “angry,” “mad”; .91) •úzkost (“nervous,” “stressed,” “tense,” “relaxed” [RC]; .70) •Poté náhodné přiřazení k 12min aktivitě na počítači •Tetris (samostatná hra) •IM komunikace s neznámým vrstevníkem opačného pohlaví (s kým měli mluvit o čemkoliv s výjimkou experimentu a zachovat anonymitu) •Nakonec znovu měření sebevědomí a emocí IN EX Tetris IM komunikace Tetris IM komunikace X X X X X X X X měření Výsledky •Porovnání po hraní cyberball •Skupina EXKLUZE •nižší vztahová škála, sebevědomí •vyšší dysforie, zahanbení, vztek •(úzkost a kompetence ns.) •Žádné rozdíly podle věku a pohlaví • Výsledky II. •Porovnání po další aktivitě •EX účastníci s IM komunikací: •vyšší zlepšení ve vztahové škále a sebevědomí než ti, co hráli Tetris • •Vliv věku na daný vztah je ns., i když věk obecně souvisel s výší self-esteemu a starší adolescenti vykazují vyšší zlepšení než mladší • •Vliv na negativní afekty (dysforie, zahanbení, vztek) – ne tak jasné •interakce věku - starší adolescenti EX s IM komunikací udávali větší zlepšení negativních afektů než s Tetris, ale mladší žádný rozdíl Diskuze •Krátkodobá online komunikace může zvýšit aktuální sebevědomí a snížit negativní pocity poté, co došlo k jejich ohrožení •Zároveň a v analýze kontrolovali osamělost, sociální úzkostnost a sebevědomí - pozitivní dopady online komunikace u všech •Snížení negativních afektů ovšem u všech ne •možné důvody – jen krátká IM komunikace (12 min), u starších ale 2x rychlejší (více „výměn“ textu) – u mladších tak mohla stačit jen na posílení základního pocitu „belonging“ • Ale – nevíme, jak by v podobném srovnání dopadla komunikace FtF (nechápejme výsledky jako absolutní výhru CMC) Kvalita (online) vztahů •Dvě základní hypotézy ve výzkumu: • •Displacement hypothesis •Online vztahy zabírají čas a jsou povrchní, proto ve výsledku snižují kvalitu stávajících vztahů •Vzpomeňte si na začátek prezentace •Stimulation hypothesis •ICT podporuje komunikaci i mezi stávajícími přáteli – poskytuje další prostor, kde se daný vztah může rozvíjet •Výzkum podporuje více tuto hypotézu, avšak platí pro existující vztahy; u online vztahů s neznámými výsledky nekonzistentní Kvalita online vztahů •Mesch & Talmud (2006): •987 adolescentů (M = 15.5 let) •s online přáteli se znají kratší dobu, sdílejí méně společných aktivit, mají méně diskuzí o různých tématech a méně osobní témata; často s online přáteli sdílejí specifické téma nebo koníčka •Celkově respondenti vnímali online přátelství jako méně blízká než FtF •Chan & Cheng (2004) •porovnání kvalit online a RL přátelství v průběhu času •zpočátku RL přátelství - větší vzájemná závislost, šíře a hloubka komunikace, pochopení a závazek než vztahy internetové •po roce minimální rozdíly → podpora Waltherovy hypotézy, že online přátelství jen potřebují více času Kvalita online vztahů Anthenunis, Valkenburg, & Peter (2012) •N = 2,188, M age 22.95, Hyves SNS •3 typy vztahů: •se začátkem i pokračováním jen online •se začátkem online, ale přechodem do RL •se začátkem v RL, ale využíváním netu • •Trvání vztahu: s délkou se kvalita vylepšuje, mixed-mode jsou po čase srovnatelné s RL, ale online vztahy jsou i po dvou letech kvalitní méně Kvalita vztahů à dopady Bessière a kol. (2008) •Longitudinál •Míra depresivity se při užívání internetu k hledání nových přátel zvyšuje •Ale! Vztah závisí na míře sociální opory: •Ti s vyšší SO jsou depresivnější (replacement hypothesis) •Těm s malou SO se depresivita nezměnila •Ti s velmi nízkou SO byli depresivní méně (stimulation hypothesis) Dopady interakce závisí na kontextu! Internet-enhanced self-disclosure hypothesis Výřez obrazovky Valkenburg & Peter (2009) Pro komunikaci s lidmi, které znají offline Utváření online vztahů •Dvě základní hypotézy ve výzkumu: • •Rich get richer •Více vztahů na internetu budou utvářet ti, kdo mají dostatečné sociální dovednosti •Social compensation •Více vztahů na internetu budou vytvářet ti, kdo jsou v RL osamělejší, sociálně úzkostní • •Peter, Valkenburg & Schouten (2005) • Rich get richer VS. social compensation •Obě hypotézy mají své opodstatnění •Lidé s dobrými sociálními dovednostmi je využívají k seznamování i na internetu •Nesmělí lidé preferují online komunikaci, protože je pro ně snazší než komunikace v RL • •Avšak celkově – stejně jako v RL – na internetu více vztahů utvářejí lidé, kteří nejsou sociálně úzkostní • Shrnutí •Internet sám o sobě nic nedělá • •Záleží na kontextu – někdy se díky CMC cítíme lépe, někdy hůře •Pro jedince s chudými vztahy offline může CMC fungovat jako „náhrada“ •Po přenesení online vztahu do reality se kvalitou vyrovnává vztahům navázaným v RL Možné sebereflexe •Zkuste si během 1 týdne dělat deníkové záznamy o tom, o jakých tématech, s kým bavíte prostřednictvím jakého média, za jakých situací. Lze tam najít nějaký vzorec? •Zkuste ve své CMC nějakou dobu nepoužívat emotikony. Pozorovali jste nějaké změny? V čem? •Zkuste na nějakou dobu přestat používat synchronní komunikaci (např. IM) a nahraďte ji asynchronní (např. maily). Co se změnilo? • Literatura •Anthenunis, M. L., Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2012). The quality of online, offline, and mixed-mode friendships among users of a social networking site. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 6(3), article 6. •Gross, E. F. (2009). Logging on, bouncing back: An experimental investigation of online communication following social exclusion. Developmental Psychology, 45, 1787–1793. •Gross, E. (2004). Adolescent Internet use: What we expect, what teens report. Applied Developmental Psychology 25, 633–649. •Livingstone, S., Haddon, L., Görzig, A., and Ólafsson, K. (2011). Risks and safety on the internet: The perspective of European children. Full Findings. LSE, London: EU Kids Online. •Lobe, B., Livingstone, S., Ólafsson, K. and Vodeb, H. (2011) Cross-national comparison of risks and safety on the internet: Initial analysis from the EU Kids Online survey of European children, London: EU Kids Online, LSE. •McKenna, K.Y.A., Green, A.S. & Gleason, M.E.J. (2002). Relationship Formation on the Internet: What’s the Big Attraction? Journal of Social Issues, 58 (1), 9-31 •Peter, J., Valkenburg, P.M. & Schouten, A.P. (2005). Developing a Model of Adolescent Friendship Formation on the Internet. CyberPsychology & Behavior, 8 (5), 423-430 •Subrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2011). Digital Youth: The Role of Media in Development. New York : Springer. •Valkenburg, P. M., Schouten, A.P., & Peter, J. (2005). Adolescents’ identity experiments on the internet. New Media & Society, 7(3), 383–402. •Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2009). Social consequences of the internet for adolescents a decade of research. Current Directions in Psychological Science, 18(1), 1-5. •Wolak, J., Finkelhor, D., & Mitchell, K. (2008). Is Talking Online to Unknown People Always Risky? Distinguishing Online Interaction Styles in a National Sample of Youth Internet Users. Cyberpsychology & Behavior, 11(3).