1
ZUR500h Výzkum zpravodajských a publicistických obsahů
Vyučující: Michal Tkaczyk, email: tkaczyk.muni@gmail.com
Výuka: čtvrtek, učebna 5.27, 16-17:40
Konzultace: po předchozí domluvě mailem
ÚVOD
Výzkum zpravodajských a publicistických obsahů představuje ustálené téma mediálněvědného
výzkumu s poměrně dlouhou tradicí zkoumání. Není to nikterak překvapivě, výsledný
produkt práce zpravodajů a komentátorů ovlivňuje formování politických znalostí, postojů a
chování, vyznačuje se tedy vysokou společenskou a politickou relevancí. Výzkumy
zpravodajství a publicistických obsahů (dále ZPO) jsou realizovány jak akademiky, tak
komerčními subjekty, v mnoha případech pro potřeby kontrolních orgánů státu. Analýza ZPO
patří mezi základní dovednosti získávané absolventy studijních programů v oboru mediální
studia a žurnalistika, především pak specializací zaměřených na výzkumnou a analytickou
činnost v tomto oboru.
ANOTACE
Obsahovou naplní kurzu jsou analytické přístupy a typy analýz používané v akademickém a
v menší míře také v aplikovaném výzkumu ZPO. Kurz má přehledový charakter, formou
seminářů a prostřednictvím odborné literatury seznamuje posluchače s vybranými náměty
analýz, výzkumnými designy, použitými analytickými koncepty, možnostmi jejich
operacionalizace a pozorování v mediálních sděleních. Kromě toho kurz reflektuje různá
specifika tohoto typu výzkumu: seznamuje posluchače s dostupnými zdroji dat, technikami
jejich sběru či se zavedenými postupy konstrukce výzkumného souboru. V rámci kurzu budou
studenti aplikovat prezentované koncepty a analytické přístupy ve vlastních cvičných analýzách
mediálních obsahů. Kurz je adresován studentům magisterského navazujícího studia
(především prvního ročníku), u nichž se předpokládají základní znalosti v oblasti kvalitativního
a kvantitativního výzkumu.
CÍLE KURZU A VÝSTUPY Z UČENÍ
Cílem kurzu je seznámit studenty se zavedenými a aktuálními náměty, analytickými koncepty
a postupy používanými ve výzkumu ZPO a to v rozsahu, který jím umožní aplikaci ve vlastním
výzkumném projektu (např. pro potřeby vypracování diplomové práce, zadané analýzy či při
tvorbě empirické vědecké stati).
Po úspěšném absolvování předmětu student bude schopen:
▪ vyjmenovat základní analytické přístupy a typy analýz používané ve výzkumu
zpravodajských a publicistických obsahů;
▪ zvolit a navrhnout vhodný výzkumný design pro potřeby analýzy zaměřené na ZPO;
▪ shromáždit relevantní zpravodajská a publicistická sdělení a vytvořit výzkumný
soubor pro vlastní analýzu;
▪ konceptualizovat výzkumný problém a operacionalizovat analytické koncepty, které
budou pozorovány v ZPO vlastního výběru;
▪ aplikovat analytické přístupy a typy analýz, se kterými se v kurzu seznámil, na ZPO
vlastního výběru;
▪ prezentovat výsledky vlastní výzkumné činnost formou ústní prezentace a také
písemně v podobě návrhu výzkumného projektu nebo zprávy z výzkumu.
2
VYUKOVÉ METODY
Výukové metody v hodině zahrnují přednášku/výklad, diskuzi, řešení problémů. Každá hodina
bude sestávat z přednášky/výkladů/diskuze poznatků a praktické části, během niž studenti
budou aplikovat poznatky probírané v hodině na aktuální mediální obsahy. Samostatná práce
studentů zahrnuje systematickou a kritickou četbu odborných textů, řešení problémů
(vypracování cvičných analýz a odborného textu) a práci v týmu.
Studijní literatura
Studijní literatura je rozdělená na povinnou a doporučenou. Povinná literatura sestává převážně
z méně náročných učebnicových textů, tam kde to bylo možné v českém jazyce, které poskytují
základní poznatky k danému okruhu. Znalost obsahu povinné literatury bude ověřovaná
v průběžných testech, je totiž vstupním předpokladem pro účast v hodině. Doporučená
literatura rozšiřuje základní znalosti, do velké míry sestává z empiricky zaměřených studií,
které ilustrují analytické postupy probírané v hodině a mohou fungovat jako zdroj inspirace pro
vlastní výzkum. Převážně se jedná o aktuální, respektive zásadní původní studie v anglickém
jazyce. Literatura ke kurzu je dostupná v knihovně, nebo přes portál E-zdroje. V ostatních
případech literaturu poskytne vyučující.
PODMÍNKY ABSOLVOVÁNÍ KURZU
▪ Účast v seminářích (je možno absentovat na jedné hodině bez udání důvodu)
▪ Četba povinné literatury (doložená získáním min. 15 bodů v 8 průběžných krátkých
online testech)
▪ Vyhotovení čtyř cvičných analýz ve skupině (je nutno získat min. 15 bodů za obsah a
15 bodů za práci v týmu)
▪ Vyhotovení návrhu výzkumného projektu nebo zprávy z pilotního výzkumu (je nutno
získat min. 15 bodů)
ZPŮSOB HODNOCENÍ
Výsledná známka se odvíjí od součtu bodů získaných v průběžných úkolech a bodů získaných
za závěrečnou práci.
Průběžné úkoly
a) 8 x průběžný online test (8 x 1–5 bodů)
b) 4 x prezentace cvičných analýz ve skupinách (4 x 1–10 bodů)
c) Práce v týmu v průběhu celého semestru (0–30 bodů)
Průběžné online testy
Testy jsou přístupné v ISu do půlnoci dne předcházejícího semináři. Sestávají z dvou až třech
jednoduchých otázek, otevřených nebo s mnohočetným výběrem odpovědí. Otázky vždy
vychází z povinné literatury k danému tématu.
Cvičná analýza
Úkol má cvičnou povahu, nejedná se o plnohodnotnou analýzu, jde o to zkusit si ji v praxi.
Výstupem je prezentace, ve které studentu demonstrují svou analytickou práci. Cílem úkolu je
rozvíjet schopnost formulovat výzkumný problém, najít vhodný způsob jeho řešení a také
schopnost použit relevantní koncepty (konceptualizace, operacionalizace, interpretace)
v analýze ZPO. Prezentace hodnotí vyučující a studenti (členové jedné z prezentujících skupin).
Výsledný počet bodů tvoří průměr hodnocení vyučujícího a zprůměrovaných hodnocení všech
členů hodnoticí skupiny.
3
Zadání cvičné analýzy
V tříčlenných skupinách aplikujte vybrané analytické koncepty, typologie či modely probírané
v posledních dvou hodinách ve vlastní analytické činnosti. Postupujte podle následujících
kroků:
1. Zvolte výzkumný problém tak, aby se dal řešit pomocí analytických postupů, které byly
probírány v posledních dvou hodinách.
2. Proveďte konceptualizaci, formulujte hlavní výzkumné otázky, a v případě, že jste se
rozhodli pro kvantitativní výzkum, k výzkumným otázkám přiřaďte hypotézy (včetně
jejich stručného odůvodnění).
3. Zvolte vhodný výzkumný design.
Doporučenou možností pro kroky 1 až 3 je (částečná) replikace již realizovaného
výzkumu v jiném kontextu. Zde mohou být zdrojem inspirace empiricky zaměřené texty,
které najdete v seznamu doporučené literatury k dané hodině. Již v této fázi řešení úkolu
berte ohled na své časové možnosti (například se zaměřte na nějaký segment, kratší
časové období, užší téma).
4. V případě, že jste se rozhodli pro kvantitativní výzkum, operacionalizujte zvolené
analytické koncepty/typologie, výstupem by měly být operacionální definice.
5. Zvolte relevantní obsahy a vytvořte výzkumný soubor. Velikost souboru má odpovídat
cvičné povaze úkolu, jinými slovy má umožnit ilustraci postupu a získání pilotních
výsledků (v praxi to znamená, že byste měli použit menší vzorek než v opravdovém
výzkumu).
6. Proveďte pilotní analýzu. Pokud jste se rozhodli pro kvalitativní analýzu, interpretuje
obsahy optikou zvolených konceptů, pokud jste se rozhodli pro kvantitativní výzkum,
proveďte sběr dat a jejich vyhodnocení.
7. Prezentujte svůj analytický postup a pilotní výsledky kolegům. Na prezentaci budete mít
cca 10 min.
Práce v týmu v průběhu celého semestru
Hodnotí členové týmu pomocí formuláře (viz Studijní materiály) po prezentací 4. cvičné
analýzy.
Závěrečná práce
Student může zvolit jednou ze dvou možností. Buď samostatně vypracuje Návrh výzkumného
projektu (0–50 bodů), anebo ve skupině (čítající do 3 členů) vypracuje Výzkumnou zprávu
z pilotního výzkumu. V druhém případě budou hodnocení všichni členové skupiny stejným
počtem bodů (0–50 bodů).
Práce je třeba vložit do odevzdávárny ve studijních materiálech předmětu. Termín odevzdání
je 10.01.2020.
Návrh výzkumného projektu
Výstupem je dokument o rozsahu 5–10 normostran, který bude prezentovat výzkumný projekt
zaměřený na ZPO, dle následující struktury:
1. ÚVOD. Formulace výzkumného problému, hlavních výzkumných otázek a cílů
výzkumu. Vysvětlení jeho oborové a společenské relevance. Úvodní představení
zvoleného přístupu. Shrnutí struktury dokumentu.
2. TEORETICKÁ ČÁST A SHRNUTÍ DOSTUPNÝCH POZNÁTKŮ. Vymezení
základních konceptů. Stručné shrnutí dostupných poznatků, které bude ústit
v identifikaci doposud nezodpovězených otázek či nedostatečně probádané oblasti a
formulaci základní představy o předmětu zkoumání či vztahu mezi proměnnými.
4
3. METODOLOGICKÁ ČÁST. Představení výzkumné strategie. Představení
zkoumaných ZPO. Představení způsobu tvorby výzkumného souboru. V případě
kvantitativního výzkumu formulace hypotéz a operacionalizace hlavních proměnných.
Popis metody sběru a analýzy dat. Reflexe limitů zvoleného přístupu.
4. PŘÍLOHA. V případě kvantitativního výzkumu návrh analytického nástroje (kódovací
knihy). V případě kvalitativního výzkumu ukázka aplikace zvoleného analytického
postupu.
Výzkumná zpráva z pilotního výzkumu
Výstupem je dokument v rozsahu 10–15 normostran, který bude prezentovat výsledky pilotního
výzkumu zaměřeného na ZPO, dle následující struktury:
1. ÚVOD. Formulace výzkumného problému, hlavních výzkumných otázek a cílů
výzkumu. Vysvětlení jeho oborové a společenské relevance. Úvodní představení
zvoleného přístupu. Shrnutí struktury dokumentu.
2. TEORETICKÁ ČÁST. Představení konceptuálního rámce.
3. METODOLOGICKÁ ČÁST. Představení zkoumaných ZPO. Představení způsobu
tvorby výzkumného souboru. V případě kvantitativního výzkumu formulace hypotéz a
operacionalizace hlavních proměnných. Popis metody sběru a analýzy dat. Pokud byla
použitá kódovací kniha, měla by být umístěná v příloze.
4. PREZENTACE VÝSLEDKŮ. Prezentace hlavních zjištění. Formulace závěrů.
Kritéria hodnocení závěrečných práci
Každá ze čtyř částí práce bude hodnocená max. 10 body. Dalších 10 bodů je možno získat za
formální náležitosti (citační aparát, dodržení odborného stylu apod.).
Pravidla udělování známek*
A: 151–160 bodů
B: 136–150
C: 121–135
D: 96–120
E: 81–95
F: 0–80
* Pro získání známky je nutno dosáhnout minimálního počtu bodů pro jednotlivé úkoly (viz sekce Podmínky
absolvování kurzu.
OSNOVA KURZU
1. týden (19. září): Zpravodajské a publicistické obsahy jako předmět zkoumání
▪ Žurnalistika, zpravodajství, publicistika, zpráva: základní vymezení
▪ Proč zkoumat zpravodajské a publicistické obsahy?
▪ Přístupy ke zkoumání zpravodajských a publicistických obsahů
▪ Předmět zkoumání: vzorce v ZPO
▪ Kde shánět matroš?
▪ Techniky konstrukce výzkumného souboru ve výzkumu ZPO
• Povinná literatura:
* Kapitola “Introduction” (Pp. 1-14) In Bednarek, M., & Caple, H. (2012). News
Discourse. London: Continuum.
5
* Kapitola „Výzkum zpravodajství a studium médií“ (Pp. 9-20) In Trampota, T. (2006).
Zpravodajství. Praha: Portál.
• Doporučená literatura:
* Reese, S. D., & Lee, J. K. (2012). Understanding the content of news media. In H. A.
Semetko & M. Scammell (Eds.), The Sage Handbook of Political Communication (pp.
749-767). London: Sage.
* Kapitola “Patterns of media content” In Shoemaker, P. J., & Reese, S. D. (1996).
Mediating the message: Theories of influences on mass media content (Pp. 41-59).
White Plains, N.Y: Longman.
2. týden (26. září): Zkoumání zdrojů s přístupem do zpráv
▪ Role zdrojů ve zprávě a koncepty, které je označují
▪ Diverzita, vyváženost (balance) v zastoupení; hierarchie zdrojů
▪ Kredibilita a způsobilost zdroje
▪ Verba dicendi a slovesná objektivita
▪ Přístupy ke zkoumaní zdrojů
▪ Primární a sekundární diskurz ve zprávě a jejich vzájemné vztahy
• Povinná literatura:
* Kapitola „Přístup do zpráv“ In Trampota, T. (2006). Zpravodajství (Pp. 78-90). Praha:
Portál.
• Doporučená literatura:
* Tiffen, R.; Jones, P. K., Rowe, D., Aalberg, T., Coen, Sh., Curran, J. P., Hayashi, K.,
Iyengar, Sh., Mazzoleni, G., Papathanassopoulos, S., Rojas, H., & Soroka, S. (2014).
Sources in the News: A Comparative Study. Journalism Studies, 15(4), pp. 374-391.
* Lee, G., & Heungseok K. (2010). Who controls newspapers' political perspectives?
Source transparency and affiliations in Korean news articles about US beef imports.
Asian Journal of Communication, 20(4), 404-422.
* Brown, J. D., Bybee, C. R., Wearden, S. T., & Straughan, D. M. (1987). Invisible
Power: Newspaper News Sources and the Limits of Diversity. Journalism Quarterly,
64(1), 45–54.
* Kapitola “Tendencies in discourse representations” In Fairclough, N. (1995). Critical
discourse analysis: The critical study of language (Pp. 54-61). London: Longman.
3. týden (3. října): Analýza budování mediální agendy
▪ Tematická agenda zpráv a agenda atributů
▪ Měření mediální agendy: významnost, pozornost, důležitost, valence
▪ Přístupy k výzkumu budování agendy v médiích
▪ Analýza témat a zpravodajských hodnot
▪ Model Langových
• Povinná literatura:
* McCombs, Maxwell E. (2009). Agenda setting: nastolování agendy – masová média a
veřejné mínění (str. 121-144). Praha: Portál.
* Sekce: “Salience as the key in Agenda-Setting”, “Measuring Agendas”, “The Rise and
Fall of the War on Drugs”, “Real-World Indicators and the Media Agenda”, “Measuring
the Media Agenda” In Dearing, J.W., & Rogers, E. M. (1996). Agenda Setting. London:
Sage.
6
• Doporučená literatura:
* Denham, B. E. (2010). Toward Conceptual Consistency in Studies of AgendaBuilding
Processes: A Scholarly Review. Review of Communication, 10(4), 306-323.
* Fahmy, S. S., Wanta, W., Johnson, T. J., & Zhang, J. (2011). The path to war:
Exploring a second-level agenda-building analysis examining the relationship among
the media, the public and the president. International Communication Gazette, 73(4),
322–342.
* Kiousis, S. (2004). Explicating Media Salience: A Factor Analysis of New York
Times Issue Coverage During the 2000 U.S. Presidential Election. Journal of
Communication, 54, 71-87.
* Lang, G., & Lang, K. (1981). Watergate: An Exploration of the Agenda-Building
Process In D. Protess, & M. E. McCombs (eds.), Agenda Setting Readings on Media,
Public Opinion, and Policymaking (Pp. 277-289). New York: Routledge.
4. týden (10. října): Prezentace cvičných analýz I
5. týden (17. října): Analýza rámování zpráv
▪ Koncept mediálního rámce
▪ Typologie mediálních rámců
▪ Metodologické přístupy ke zkoumání mediálních rámců
• Povinná literatura:
* Hurtíková, H. (2017). Mediální framing: teoretické a metodologické vymezení v
procesu politické komunikace. Mediální studia, 2, 151-166.
nebo
de Vreese, C. H. (2005). News Framing: Theory and Typology. Information Design
Journal + Document Design, 13, 48-59.
• Doporučená literatura:
* Entman, R. M. (1993). Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm.
Journal of Communication, 43: 51-58.
* Matthes, J., & Kohring, M. (2008). The Content Analysis of Media Frames: Toward
Improving Reliability and Validity. Journal of Communication, 58: 258-279.
* Tankard, J. W. (2001).The Empirical Approach to the Study of Media Framing. In
Reese, Stephen D., Gandy, Oscar H., Grant, August E. (Eds.), Framing Public Life.
Perspectives on Media and Our Understanding of the Social World (pp. 95-106).
London: Lawrence Erlbaum.
* Kovář, J. (2019). A security threat or an economic consequence? An analysis of the
news framing of the European Union’s refugee crisis. International Communication
Gazette, [online first].
* Tkaczyk, M. (2017). Between politicization and securitization: coverage of the
European migration crisis in Czech online news media. Communication Today, 8(2),
90-110.
6. týden (24. října):: Analýza stylů informování a rolových modelů zpravodajství
▪ Rolové modely a styly informování
▪ Typologie rolových modelů a stylů informování
▪ Metodologické přístupy ke zkoumání ZPO z hlediska rolových modelů a stylů
informování
7
• Povinná literatura:
* van Dalen, A., & de Vreese, C. H. (2012). Different roles, different content? A fourcountry
comparison of the role conceptions and reporting style of political journalists.
Journalism, 13(7), 903–922.
• Doporučená literatura:
* Benson, R. (2010). What Makes for a Critical Press? A Case Study of French and
U.S. Immigration News Coverage. International Journal of Press/Politics, 15(1), 3–24.
* Hjarvard, S. (2010). The views of the news: The role of political newspapers in a
changing media landscape. Northern Lights, 8, 25-48.
* Mellado, C., Márquez-Ramírez, M., Mick, J., Oller Alonso, M., & Olivera, D. (2017).
Journalistic performance in Latin America: A comparative study of professional roles in
news content. Journalism, 18(9), 1087–1106.
* Esser, F., & Umbricht, A. (2013). Competing models of journalism? Political affairs
coverage in US, British, German, Swiss, French and Italian newspapers. Journalism,
14(8), 989–1007.
* Salgado, S., & Strömbäck, J. (2012). Interpretive journalism: A review of concepts,
operationalizations and key findings. Journalism, 13(2), 144–161.
7. týden (31. října): Prezentace cvičných analýz II
8. týden (7. listopadu): Analýza objektivity a jejího porušování I: úvod a porušování
požadavku faktičnosti
▪ Normy a normativní předpoklady regulující podobu zpravodajských a publicistických
obsahů
▪ Objektivita, faktičnost a nestrannost: Westerståhlův model (1983)
▪ Pravdivost, relevance, přesnost, úplnost
• Povinná literatura:
* Kapitola “A Framework for objectivity research“ In McQuail, D. (1992), Media
performance: mass communication and the public interest (Pp. 196-202). London: Sage
Publications.
nebo
* Kapitola „Normativní požadavky zpravodajství“ In Trampota, T. (2006),
Zpravodajství (Pp. 139-151). Praha: Portál.
a
* Kapitola „Analýza objektivity a jejího porušování“ In Trampota, T., & Martina
Vojtěchovská, M. (2010), Metody výzkumu médií (Pp. 127-140). Praha: Portál.
• Doporučená literatura:
* RRTV. Objektivita a vyváženost.
https://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/otazky-a-odpovedi/objektivita.htm
* Kapitoly “Measuring objectivity: News as information“ (Pp. 205-222), “Measuring
objectivity: The evaluative dimension of news“ (Pp. 223-236) In McQuail, D. (1992),
Media performance: mass communication and the public interest. London: Sage
Publications.
* Westerståhl, J. (1983). Objective news reporting: General Premises. Communication
Research, 10(3), 403–424.
8
9. týden (14. listopadu): Analýza objektivity a jejího porušování II: porušování
požadavku nestrannosti - předpojatost a přítomnost hodnoticích prvků v ZaPO.
▪ Předpojatost, stranění
▪ Předpojatost v rovině viditelnosti (visibility bias), předpojatost v rovině stanovisek
(statement bias), předpojatost v rovině agendy (agenda bias)
▪ Postoj a hodnoticí soud, parametry hodnocení
• Povinná literatura:
* Kapitola “Evaluation in the news” In Bednarek, M, & Caple, H. (2012). News
Discourse (Pp. 137-160). London: Continuum.
nebo
* Bednarek, M. (2010). Evaluation in the news: a methodological framework for
analysing evaluative language in journalism. Australian Journal of Communication,
37(2), 15-50.
• Doporučená literatura:
* Kapitola “Measuring objectivity: The evaluative dimension of news“ In McQuail, D.
(1992), Media performance: mass communication and the public interest (Pp. 223-236).
London: Sage Publications.
* Kapitola “Evaluative semantics and ideological positioning in journalistic
discourse: A new framework for analysis“ In Lassen, I., Strunck, J., & Vestergaard, T.
(Eds.). (2006), Mediating Ideology in Text and Image: Ten Critical Studies (Pp. 37-67).
Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
* Hopmann, D. N., Van Aelst, P., & Legnante, G. (2012). Political balance in the news:
A review of concepts, operationalizations and key findings. Journalism, 13(2), 240–
257.
10. týden (21. listopadu): Prezentace cvičných analýz III
11. týden (28. listopadu): Analýza ideologie ve zpravodajství
▪ Ideologické mody operandi
▪ Strukturálně-sémiotická analýza ideologie
▪ Ideologický čtverec
▪ Ideologická reprezentace skupin a aktérů ve zprávách: mediální panika, konstrukce
jinakosti
• Povinná literatura:
* Kapitola “Rethinking Ideology: A critical Conception” In Thompson, J. B. (1990).
Ideology and modern culture: critical social theory in the era of mass communication
(Pp. 53-67). Cambridge: Polity Press.
• Doporučená literatura:
* Breen, M.J., Haynes, A., & Devereux, E. (2006). Fear, Framing and Foreigners: The
Othering of Immigrants in the Irish Print Media. International Journal of Critical
Psychology, 16, 100-121.
* Schiff, F. (1996). The Dominant Ideology and Brazilian Tabloids: News Content in
Class-Targeted Newspapers. Sociological Perspectives, 39(1), 175–206.
9
* Humphries, D. (1981). Serious Crime, News Coverage, and Ideology: A Content
Analysis of Crime Coverage in a Metropolitan Paper. Crime & Delinquency, 27(2),
191–205.
* Schena, J., Almiron, N., Pineda, A. (2018). Mapping press ideology. A
methodological proposal to systematise the analysis of political ideologies in
newspapers. Observatorio (OBS*) Journal, 12(3), 17-47.
* He, X., & Zhou, X. (2015). Contrastive Analysis of Lexical Choice and Ideologies in
News Reporting the Same Accidents between Chinese and American Newspapers.
Theory and Practice in Language Studies, 5(11), 2356-2365.
12. týden (5. prosince): Analýza zpravodajské fotografie a vztahů mezi textem a
obrazem
▪ Zpravodajská fotografie a její funkce ve zprávě
▪ Multimodalita
▪ Analytické koncepty označující různé typy vztahů mezi textem a obrazem
• Povinná literatura:
• Kapitola “Images in the news” In Bednarek, M., & H. Caple. (2012). News Discourse
(Pp. 111-136). London: Continuum.
• Doporučená literatura:
* Kapitola “Balancing act: image composition” In Bednarek, M., & H. Caple. (2012).
News Discourse (Pp. 160-180). London: Continuum.
* Hall, S. (1973). The Determination of News Photographs. In Cohen, S., & Young, J.
(Eds.), The Manufacture of News (pp. 226–43). London: Sage.
* Caple, H., & Bednarek, M. (2016). Rethinking news values: What a discursive
approach can tell us about the construction of news discourse and news photography.
Journalism, 17(4), 435–455.
* Messaris, P., & Abraham, L. (2001). The role of images in framing news stories. In S.
D. Reese, O. H. Gandy, Jr., & A. E. Grant (Eds.), LEA's communication series. Framing
public life: Perspectives on media and our understanding of the social world (pp. 215-
226). Mahwah, NJ, US: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
13. týden (12. prosince): Prezentace cvičných analýz IV