Využití krajinné ekologie Zakládání chráněných území Mapování biotooů Migrační koridor Územní plánování, správní řízení, kraiinnv ráz a ekologické sítě Ekologie krajiny Využití krajinné ekologie Zakládání chráněných území Ekologie krajiny Zákonná ochrana české přírody vychází ze zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění pozdějších předpisů). dříve spojena s památkovou péčí. zákon - silný nástroj, ale jen jeden z mnoha (dále: management, mezinárodní pravidla, environmentálni politika atd.). Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Nátura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Obecná ochrana přírody • významné krajinné prvky (VKP) - les, vodní tok, rybník, rašeliniště, niva • územní systém ekologické stability (USES) - biocentra, biokoridory • dreviny mimo les (kácení povoluje OU) • neživá príroda (jeskyně, paleontologická n*o*W) Zvláštni ochrana • ochrana genofondu - všeobecně • ochrana krajinného rázu • VCHÚ: národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO) • MCHÚ: prírodní památka (PP), prírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP), národní přírodní rezervace (NPR) Labské pískovce České Švýcars k o Broumovski Šumava Šumava « Hodonín - .... • . Břeclav ri"':... -V . ] Bílé Karpaty | f Vznikne nová CHKO Brdy. Ministr Brabec v ní uhájil oblast, kde je zlato 12 njna2015 10:38. aktualizovaná 11 17 f] Q íS £3 Vláda se na svém pondělním jednaní dohodla na vzniku nové Chráněné krajinné oblasti Brdy. Vznikne od 1. ledna 2016 na území bývalého vojenského újezdu. Ministr životního prostředí Richard Brabec prosadil, aby její součásti bylo i naleziště zlata. Před vyhlášením CHKO se kvůli tomu dostal do sporu s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem z ČSSD. Brdy, budoucí Chráněná krajinná oblast | foto: Jan Zvolánek, iDMES.cz „Ministerstvo průmyslu a obchodu trvá na tom, aby bylo vyčleněno ložisko zlata z b) aktivní management a loukách a bývalých pastvinách s ěnvmi druhy rostlin či živočichů osíme Využití poznatků krajinné ekologie v ochraně území Z učebnice Ochrany přírody částečně chráněný ekosystém menší rezervace rozdělená rezervace méně rezervací izolované rezervace izolované rezervace ochrana stejnorodého biotopu nepravidelný tvar pouze velké rezervace —- řeka [ O o © I 300 ha rezervace 100 ha jádro ©0 300 ha rezervace o00© jednotlivě CS) řízené (S) © rezervace vyloučení lidí stop f WiO) plně chráněný ekosystém větší rezervace celistvá rezervace více rezervaci rezervace propojené koridory „našlápne kameny" usnadňující migraci ochrana mozaiky různých biotopů (např. hory, jezera, lesy) pravidelný tvar rezervace (méně okrajových efektů) směs velkých a malých rezervací oblastně řízené rezervace začlenění lidí; ochranná pásma Využití v územíní ochraně v zahraničí Katetegorie IIIUCN-národní park Šumvava Chráníme dost? Jde porovnat kategoriemi IUCN l-VI, nejpřísnější jsou I a II 1. Přísná PR 2. NP 3. Přírodní památky g 4. Přírodní rezervace ,&CHKO . iH . 6. Rezervace přírodních zdrojů *S5*5P ^m} Platí, že 75% území by mělo odpovídat té ktei eré kategorii Biosférické rezervace (UNESCO) Světové dědictví (také UNESCO) SCO) JM SCO) ~ I J ^ Jit TU- j^^mL .*. j ' IUCN Protected Area Management Categories From Wikipedia. the free encyclopedia The enlisting of protected areas is the fundamental strategy being used towards the conservation of the world's natural environment and biodiversity The International Union for the Conservation of Nature (IUCN) has developed the Protected Area Management Categories System to define record and classify the wide variety of specific aims and concerns when categorising protected areas and their objectives. This categorisation method is recognised on a global scale by national governments and international bodies such as the United Nations and the Convention on Biological Diversity.111 Contents rnideT 1 Categories 1.1 la Strict Nature Reserve 1.2 lb Wilderness Area 1.3 II National Park 1.4 III Natural Monument or Feature 1.5 IV Habitat'Species Management Area 1.15 V Protected Landscape.'Seascape 1.7 VI Protected area with sustainable use of natural resources 2 See also 3 References 4 External links Zastoupeni kategorie V fchrénéné krajiny) v různých evropských zemích v procentech státního úze mi. (Padlfi World Ccrns&rv&tion Monitoring Centre). I I O—1 % [ I 1 —5 % nad 20 % Stránka Protected planet - UNEP D www .unep-wcmc .org/#?country =CZ&dashboard =show i United Nations Environment Prog M{ World Conservation Monitoring Centre OUR EXPERTISE FEATURED WORK RESOURCES B DATA ABOUT US Conservation dashboard for Czech Republic ExpLore key datasets maintained by UNEP-WCMC and find conservation statistics for any country or rs id conservation statistics for any country or region. Q search for another country or regie TOP CITES LISTED SPECIES IMPORTED O Live, wild animals for commercial trade from Z007 to ZQ12 See exports False Map Turtle Graptemys pseudopeographica CITES-LISTED SPECIES BY TAXONOMIC GROUP O Species that occur within your country or region See CMS Afghan Tortoise Q www .unep-wcmc .org/#?country =CR&dashboard =show OUR EXPERTISE FEATURED WORK RESOURCES b DATA ABOUT US Conservation dashboard for Costa Rica ExpLore key clatasets maintained by See exports ■•• "noqABisez -jUjaDjuiis ouejqez jixiazn js|ep 'noqzai oueAojseAap }J3 jixiazn uuoiud jwazn %£S'Sl(1A3 'Od zsq) ouauBJip >|Bfeu wa>||8D HSOAoqesezzaq >| afruauus %TS'T !sb U3ľ (QHDZ s AÁJ>|8jd%6T'6 HAB '%6Ľ2 :.4SB|qo neid) jsoieusai %oz. '%fr£'0 'ei| 000 9Z - 08IT dd isoieusai %6S '%£0'0 'ei| 00SZ - ZOT ddN isoieusai % w '%Z.ťO 'ei| 000 Z£ - OLL dd isojeusai %zs '%9£'0 'eq 000 Z.Z - OTT ddN 9D6Ajazaj jupojud jupojejsj 'aoBAjazaj jupojjJd • 17 Á>|iewed jupojjjd jupojE|\| 'A>|iewed jupojud £ isoieusai % 'eq 000 000 T - 0>IHD Z IsoiBUsai % ^8 'eq OOO 0ZT - (% S'T) d N 'T 2 DOMOV Pátek 28. března 2014 Železná Ruda O Rejštejn Národní park Šumava rozloha 68 084 ha Co bude dál se Šumavou ■ duben 2014: definitivní schválení plánu péče na další tri roky ■ do konce roku 2015: vyhláška o zónách, podle které bude I. zóna tvořit 26 % území parku (mapa B) ■ Současně vstoupí v platnost nový zákon o národním parku a plán péče do roku 2030 Pián péče ■ Je závazný pro správu národního parku ■ Obsahuje zásady pro ochranu šumavské přírody ■ Je podmínkou vyplacení evropských dotaci Výhled rozšiřování bezzásadových zón ■ asi do roku 2040:1. zóna bude tvořit 50 % území parku I asi do roku 2060: l. zóna bude tvořit 75 % území parku Ministr životního prostředí Richard Brabec připravil dočasný plán péče o Šumavu. Zatím na tři roky. Potom teprve vydá plán na dalších 15 let. Současně připraví vyhlášku o zónách a zákon o národním parku. eskéžlery ^Stožec Ministr Richard Brabec (vlevo) při nedávné návštěvě Šumavy Nová Pec Rozloha první zóny: 18 tisíc ha (26 % území), z nichž na 3000 ha lze zasahovat proti kůrovci 9 I. zóna I. zóna (kůrovec) Divočina naláká další turisty CHKO Moravský kras Kategorie V podle IUCN k iiiitLtkJirautin pvťpjrty fj.lfcMlft/ftriUAi I Zrútiť Uml&c-M S. Jta*vi*rtůrt iŕ^t.-mŕn.H-tK* r ŕ 1Ľ JcitjntfPtnnu 1-1 «Mftl5ŮtBt*HI f Hm \ 1 .touto to Kbl e .Hhy ■ luh (Daty PF Ůifcwso sMto - WrWr ;:; -ť sei. '.yr*; fl ftr\J&T/trt.y MORAVSKÝ KRAS I r rJiJltl. Zastoupeni Uategorio II (národní parity) v různých evropských zemích V procQnt&ch státního úzomí. (Podfe World Conservation Monitoring Centre). Využití krajinné ekologie • Mapování biotopů Natura 2000 o minimální společný základ \lľlltl lil III) územní ochrany v rámci celé EU o MS mají právo chránit i další území podle svých tradic, potřeb a především zachovalosti své přírody o nenahrazuje „národní* ochranu přírody , ale doplňuje ji o sestává z ptačích oblastí a EVL o Cíle: • ochrana biodiverzity • zajištění trvalé péče o nejhodnotnější části přírody • začlenění cenných přírodních fenoménů členských států do celoevropského kontextu v jeden funkční celek prosazení šetrného hospodaření v chráněných územích Natura 2000 o minimální společný základ \lľlltl lil III) územní ochrany v rámci celé EU o MS mají právo chránit i další území podle svých tradic, potřeb a především zachovalosti své přírody o nenahrazuje „národní* ochranu přírody , ale doplňuje ji * o sestává z ptačích oblastí a EVL o Cíle: / • och pana biodiverzity • zajištění trvalé péče o nejhodnotnější části přírody • /začlenění cenných přírodních fenoménů členských států /do celoevropského kontextu v jeden funkční celek / prosazení šetrného hospodaření v chráněných územích Další vývoj na mezinárodní úrovni a v o Úmluva o ochraně biodiverzity ' • rámcová úmluva • přijata 1992 na konferenci v Riu • zavádí ekosystémový přístup • www.cbd.int • 190 států a ES o Reakce ES : směrnice o stanovištích • Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin \ň Convention on Biological Diversity Směrnice o stanovištích Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Základní povinnosti MS: o Územní ochrana • navrhnout seznam lokalit , v nichž se vyskytují přírodní stanoviště uvedená v přílohách směrnice, • předložit seznam Komisi , která pak schválí seznam lokalit významných pro Společenství (Sites of Community Importance, SCI) příslušný MS je poté povinen vyhlásit dané lokality jako zvláštní oblasti ochrany (Speciál Areas of Conservation, SAC) o Druhová ochrana přijmout nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany druhu uvedených v příloze IV Směrnice o ptácích Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků o vůbec první komunitami opatření v oblasti OCHP o ochrana ptáku přirozeně se vyskytujících na území MS o komplexní ochrana : všechna vývojová stádia + vejce, hnízda i stanoviště o ptačí oblasti (SPA = Special Protection Areas) pro 194 nejvíce ohrožených druhů Mezinárodní úmluvy a vývoj v ES do roku 1979 o 1971 - Ramsarská úmluva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam jako biotopy vodního ptactva o 1979 - Bernská úmluva • Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť o 1979 - Bonnská úmluva Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů o Reakce ES: směrnice o ptácích • směrnice Rady 79/409/EHS ze dn^2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáku další opatření týkající se regulace mezinárodního obchodu Nátura 2000 v ČR o 41 ptačích oblastí (PO) na 705 389 ha (8,94 % rozlohy ČR) o 1087 E V L na 785 582 ha (9,96 % rozlohy ČR). o Nátura 2000 = 14,31 % celkové rozlohy ČR. Evropsky významné lokality Publrshcd by MZP ČR OAOPK CR, ČUZK Evropsky významné lokality Publishcd by MZP ČR OAOPK CR. ČUZK Katalog biotopů České republiky Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí, Vít Grulich, Pavel Lustyk (editoři) AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY 2B I 5-art í / { i I 4V i j M1.7-L4B » 'mo; \ ^L3.1 L2.2B\ L2.2B V4B vMB-™02^ z . moz maz. Stát Počet lokalit (such.+mořské) Rozloha such. 1. (km-) Rel. rozloha such. 1. (%) Belgie 45 S 3 870 12,7 Bulharsko 332 37 634 3-C Česká republika 1 125 11 072 14,0 Dánsko 350 3 3-9 R,9 Estonsko 561 S C57 17,8 Finsko 1 833 4S 758 M-4 Francie 1 752 6S 790 12,6 Irsko 5&3 9 122 13,0 Itálie 2 549 57 736 19,2 Kypr 61 1 627 **17,6 Litva 4&S 7 879 12,1 Lotyšsko 325 7 305 11,3 Lucembursko 60 471 18,1 Maďarsko 523 19 939 21,4 Malta 35 41 13,0 ľVemecko 5 266 55 061 15,4 Nizozemí 215 -f f ZjJ 13,8 Polsko 95S 60 7S2 19,4 Portugalsko 147 19 202 20,S Rakousko 220 12 324 14,7 Rumunsko 381 42 654 17,9 Řecko 419 35 804 27 1 Slovensko 420 14 141 2S,S Slovinsko 2&6 7 203 35,5 Španělsko 1 7&7 137 317 27 2 Švédsko 4 C "4 57 124 *12,7 Velká Británie 898 17 683 7.3 * Rozloha Finska a Švédska včetně vodních ploch, tedy tak. jak je oficiálně uváděna. EK u Švédska zřejmě počítá s rozlohou vyjma vodní plochu, pritom ve "Ririslni i p nntrvtn vodními nlnf.hnmi ipstň vstsí Ú7prm np7 vs Kvšrislni Biotop FSS MU? X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem (M. Chytrý) XI Urbanizovaná území........................................3ó0 X2 Intenzivně obhospodařovaná pole......................3ó0 X3 Extenzivně obhospodařovaná pole.....................3ó0 X4 Trvalé zemědělské kultury..................................3ó0 X5 Intenzivně obhospodařované louky.....................360 Xó Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla......................................................3ó0 X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla...............361 X8 Kroviny s ruderálními a nepůvodními druhy.........3ól X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami ................3ól XI0 Lesní paseky a holiny......................................362 XI 2 Nálety pionýrských dřevin...............................362 XI 3 Nelesní stromové výsadby mimo sídla...............363 XI 4 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace........................................363 Kde najdeme, jaká byla původní vegetace na Údolní ulici v Brně? L3.1 Hercynské dubohabriny Hercynian oak-hombeam forests L2.2 Udoiní josanovo-olšové íuhy Ash-alder alluvial foresís Natvm 2000. °1 70 Gak&CarpinBtvrn ookhombeam ícrasts (viz také L3.2 □ L3.35f CORÍHĚ. 4V2ol Wood bedstraw oak-homfceom FoTBSfe Pal. Hab. 41.l(s\ Wood bedstravŕ oafc-harnbeoni Foresrs. A1.2ŕ>5 Bohemian melampyrum oak-hombeam Foreshi ÍUNIS. Gl Alů 1 Wood bedsrraw cak-riombeam Foresti, Gl .Al Í5 Bohemian ook-bombeam ond oak-time (arest* Fyiacônologle. Svaz Catptaioa Isder 1931 (viz také L3.2, L3.3 a L3.4J: Mshnpyva n emorosř- 19Ó2, TJfib cWorce-flefu/efun" pendutae Faísarge 1957, Stei'iirÍD rio/ostaoe-ľŕ/iaf'urn cordotoe Moravec 19Ů4 PoteiKiůíni vegetace. 7 Camýiovo dubohab řina, 3 lipová doubrova. 1 2 ;tc: ncova ľpiví dúbrava tfiiríkŕfťJ typológiu. 1C Swibá babrovS doubrava (buní lCl|(vizbtBL3.4, Ló.l, LŮ.2, LÍ.4 a 16.5}, II Uléhcvá habrovä douhrava (viz íake. i: - 1S IHabrová) doobfava no |viz také L3.Í, Lů.3 o 17.i], 1H Spraíová habrová doubrara (kromé lHoo 1H7) (vizloketó. 1, L6.2 a Lo.4.|. 1B Bahaää hobrová doubrava [víz take L3.4 □ Ld.4), 1 D Obohacena habrová doubraYO (viz lake L3.4 a L4.4), 1 Wlhká habrová doubrava (vizlake L3.4|. lO Lipovú dotibrava (viz lafcé 13.4 o i.ó.4\, 1P Sveži březová douhravo [viz také L3.4 a L7.2(p 2X Dŕlnovd doubrava s bukem [viz také L3.4fr 2S Svéž buková doubľavo |vlz také L3.3, Lů.4 a L7.1), 2H Filmiŕá bstkova doubrcva (viz také L3.3 □ LS.J), 2B Bohatá habrová d;ut ■: ■: s bukem (viz také L3.3 a Lo.4), í D Obohacena buková doubrava, 3V Vlhká buková doubrrjva, 20 Jedlabuková doubrava [viz také L3.3 a 17J2) Struktura a druhové složeni. Lesy s prevahou habru obecného [Carpinu betvkjs), dubu zimního □ letníha [Guenrus peŕroBcr ogg. a Q. robtr] o častou pffmSsí lipy srdčitá \T/lia conJafa\. Na středním toku Otavy a Blaníce v [řřních Cechoch ve slr-oď-o-věm patře převládají Guercuf tobur a Jília cordata, mrime n Curpirvi bettlus íi Qjerata ptitŕOBC jgr přirozené1 chybějí. Na plošinách vyíäfch pahorialln může bjft v porostech přimRena jedle (Aoíeí alba] u huk laínl [Fagus sykatica}. V kgrovÉm palŕa se vy. sltytují mžäí |edinci dřevin srnomového paíra a dúle napr. Cormii sangulnea, Corytus avellana a Inn)-cera Kyto&ietjm. V bylinném patíe [sou zastoupeny mezaíilní iesní druhy An&monB nemoroia, Hepatlca nobilis, H)9fnclufíí .TX'.'Cfjm, Lalkytvs v9rntň, Meilca notons.. Pca nomoraks, Pulmonaria offiänaiis y L, Pyrsfarum ccfymbosf#7? af. Druhové složení je variabilní podle mfry zaslfnení iliomovym palrem, vlhkoiN a dostupnosti bázi v pude. No Yyslunnjŕch svazích v teplých oblostech sa v dubohabŕinach vyrlcyhjjľ nä-kfůné druhy [eplomihích doubrov, na bazích' svahů a vysíích říčních terasúch druhy lužnľch leíů, na sever n f> o'fenlovaných svozľch a ve vyäJfch pahorka- vrtriovíné ŕVI. Chytrý 2005}. Natura 2000. &1E0 ' Alluviol foreits wiriiAfViuä aíuřrnoso and Fnoj(mus Bícetaior lAfnofod/on, AfVifon rnconoe. Soifdon oiDoel -pTiorirnJ stanoviltS |viz také L2.1 a 12.i\ CORINÍ. 44.3 Medio-Europeon srream ash-otder woods Pal. Hab. 44.3 European Ltream ash-aldar woods EUNIS. Gl.21 Rlverlne Frauonus-Arnus woodland. wtH ot high buf not ot low woher Pylotenoiogte. Svaz AMon intattae Pawkiwski et dl. 1928 (vlzloiflL2.1, L2.3 a 15.t\: ftuna ccdf-rTC«™íuiTi e>cais,:orf5 Oberdoter 1Q53, SfaSbrfo nemorum-Airieíun: ofurrnoäOB Lohma^-er l0S7rAruncosvr1 wsrrŤíAfrisrum oiutfnojoeTüxan l°57r Coric/ nsnrcfae-f cnxm elum airefaorrs Koch e* Fobar 1936, Picea abřeířiAfri elUm gfuřfnosoe Mräz 1959*. - Svez Soliden rrfondrae Müller et Gäre 1958 (viz také K2.11: Criaerophvib nřsufř-SrJicarun) fragltii Müller el Göfj 1958 p. p. [do L2.2 potfí pouze vywkokmenné' porosly, zoltmco poroäy rozeny do : PolenfióSfli vegdttu6. 1 Střamchova jotenina, místy v kompkjiu smokrodnlmi oläjnanii. 2 Stíemchová doubravo a olíina s oitŕicí tfeilicovitau [Carax biŕzoŕdaif, mlsly v komplexu s moknodnímp oliinami a ^poíečansívy rokoiin o vysokých oílnc, 3 Smnrovů olSino tesnitko) typologie. 1T9 Smrko^i nliina. 1G1 Vrbová dima Južní, 21 Poiocnl luh, 3L Joianovo otíina, 31)1 javorová jasenlna brjEicovd na hlinitém dduviu, PLO 36, o v uílabinach, itO 37 (viz laké1 L4], 5L Monlannl (jasonovaf olSLna Struktura a druhové složení. Porosty tvořené domino rrtn ľ olíí lepkavou (AÍnus gfuřrnoffaj rebo jasenem ztepilým (Fncuí/nus eírekior) s príntesí dal-ífch ItstnóĚů, zeJTriéno Acsr pfeiranrjíoei, A. pseu-doplatanus, Ptvma pocřf* subsp. paáus o Lífnui giabra. V niiäích nodmořsítých výíkúch se |alto Drímt: vyskytuji r3feftí/íi/rt vegetace. 1 3 surové a r..;.. I- ;y i. :_ a±montánnSrJi pofaft IfiSflfffrd rypofogfe. 1J Hobrová javDÍinD, 1A JbvrsiTittabffTQvn datitirava fluroma 1AQ. W.O 35). 2A Javorobuková doubrova {viz loké L6.4], U Upová javorina. 3U Javorová jasen ina |viz také L2.2f, 5J Surová íjilmQJasanováí javofina, Stl Vlhká jasanová javonnD, ŮJ Sudová jiWovosmrková invonna struktura a druhové sjoxeni. Stromové palrc surových lesů je druhovy hoholií rssž u [řných typů mezofilnfcri líslriotyclr lesů. Převládají v nĚm rychlá rostoucí dřeviny, foko jsou javory (Acer pJafonořcfes i-Z Suíův? I TI .1 Mezofilní ovsíkové touky v' * "v " WÉá Ovs/fcora /ouJta 5 kopretinou irkutskou (Leucanthemum ircutianum), jetelem tučním (Trifolium pratensej a sví želem bílým [Galium album) v Brně-Rečkovicích (M. Chytrý 2010). U tfamrij CUM ajkizBtSiiě Bšofo|$a *11,1tí w PtofiK haržtiJ mamina i \ J"* Využití krajinné ekologie Migrační koridor Ekologie krajiny Ochrana migračních koridorů má velký význam i hospodářský, šelmy redukují býložravce. Tak jako škodí kůrovec na plantáži smrku, škodí i prasata v polní monokultuře a přikrmovány v lese Vlk v Česku zhruba 70 vlků se nyní pohybuje v Česku. Většinou jdě o příhraniční oblasti. Mapa zobrazuje výskyt vlka v sezoně Od 1, 5. 2017 do 30. 4, 2018 smečka pár teritoriální tú raj l Agentura ocii rany p iír údy a krajiny ČéjKé řípublitty potravy vlka tvoří spárkatá zvěř, tedy jeleni, daňci, srnci, mufloni nebo divoká prasata w 500 tisíc až milion divočaků je nyní v Česku, normované stavy jsou přitom li tisíc 267 ovcí napadených vlkem odškodnila loni Agentura 7 miliard korun ročně je jeden i odhadů ochrany přírody a krajiny, vyplatila 1,5 milionu korun škod napáchaných zvěří v českých lesích EOHnShuHerstttůytk Kontafct polygonů UAT 4 pastmi migrací? velkých Baven ■V 111 -i -ľ-r r h I -. ■_■ Dyi/V^iu yviľ&í' Legenda - JÉt™ -lydtntnliomiinikarx - oviiil iintM 1 Ihtfr mwiii m*sw Pi^w hlavni mlfl"" J íTWTWÍjfWiŕÍMi hŕŕ 01 u r™ f j'^itníhu '."ýí-rinnij N* T ""^ »-i:itHfc*n| [NflU polygony LfAl ; tjtegnreA< výtMmý kjt&jone Q - «Irrt flntxý □ T3 U U ť aj I£l ^1 IC K t v. Ekologické sítě EECONET - Keystone areas, buffer and restoration zones and biocorridors of European importance buffer and restoration zones ] keystone areas I I biocorridors P3t3ua Confluence of the Morava and Dyje Source: AOPKCR VaV SP/2D4/36/08 „Koridory" VYHODNOCENI MIGRAČNÍ PROPUSTNOSTI KRAJINY PRO VELKÉ SAVCE A NÁVRH OCHRANNÝCH A OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ VÚKOZ, Průhonice EVERNIA, Liberec AOPK ČR, Praha Širší kontext projektu Přírodní a antropogenní síť v krajině přírodní ekosystémy antropogenní bariéry Přírodní a antropogenní síť v krajině Fragmentace populací ô Migrační objekty Mortalita na komunikacích Průchodnost koridorů Fragmentace populací Fragmentace populací ô Migrační objekty Mortalita na komunikacích Průchodnost koridorů Vývoj fragmentace krajiny: 1980 - 2005 25 let U AT 1980 Legenda pokles podílu nefragmentovaných oblastí: 84 63 % rozlohy ČR Prognóza vývoje fragmentace do r. 2040 Prognóza je založena na dopravním modelu Ředitelství silnic a dálnic Průchodnost koridoru Fragmentace populací ô Migrační objekty Mortalita na komunikacích Průchodnost koridorů Základní koncepce řešení Problematika fragmentace Zachování biotopů ^^^v Přerušování biokoridorů Základní koncepce řešení Hierarchický přístup: Základní koncepce řešení Hierarchický přístup: Migračně významná území (MVÚ) Ochrana prostoru pro stálý výskyt i pro migraci Dálkové migrační koridory (DMK) Migrační trasy Migračně významná území Základní koncepce řešení Hierarchický přístup: Dálkové migrační koridory DMK s kritickými místy í J^yi/'i- jTA-'t:«iíi_t:rtfaiwHů_iBtmi £Ťov-alc 5 pv|«cb Ltn Bs. Radm lairtka Xiniíi-ť ni tišili'.-an 241« Fig. 3. TSES of my Study Area TS ES Eoidjers oľ Bi Dcticies tfilŕíd.-ílúci -Icuiŕci: LB C missin* ! LBHŕXaiii-LU I RUČ tiTiaiitu. Mt B K misane Buk mnpLárors: CiechOS-ee-far Siivevina, 15- K.-.TaíirnLn -m apy !.C adiiTi! max::■.! élcjJuk: ^ 'Xanxe -Catis-a-vaiLQbiAgcticy cč tfw CrcchRepiiblin: (AOÍE) 'aws "Vdajr ü ÜEitnii na gi-tuťtixí-cz1'. mkuiicipaJ plE.n.5 sndLb tíxLpar^ of "^Vslwv nrra Hlijbot-ftťťr- HUa^ů art J ŕjOEícnlcc-Z^^íiJír-icí -■iLLiijt Ek- fi.n.riÍTn ĹBLcik-B. Nbťiŕäi ma Oslavou Fig. 7. Actual and planned migration obstacles for large mammals (ATELIER T-PLAN, 2011) IRAFIC KA_C A ST/A_3_Zá m ěry.U APJ M K_ZO 17.pdf idsi -7 \ *' fJSL\ * Vyäkev] liiriiafioyice u Vyškovy r _ Ho-äticB-Henfl Po Topoiany ^ _^ _RybničeK -JMÍ1 HBC 301 I čnt Summet ice 4; Rostěmce-Zvon d vice ■•'S?» I! ' . PorJb ratice * 'nice Chropyni Kojetín /rviravtce ff na Hana' Fííjueíífiuv řrriprJHiAiH .■Jffr ü BlTM SoČDvrOtí nu ESO 4J Lfejikv rdr.J,, ■É r^i V ■N.H[: 1 -■! . Hrad'š re MASARYKOVA UNIVERZITA Prírodovedecká fakulta Oťíí^ľitlltký lisluv Martin Foltánck vyhodnocení migračního potenciálu krajinných prvků vytíraného území na základě analýzy stop živočichu Bakalářská práce Foto 11: Interiér podchodu pod dálnicí. Na obou stranách jsou připraveni} p 12: Jedny z výsledků sběru dat - stopy lišky obecné a kuny skalní na pískové lavici pod Tzv. ekodukty - mosty pro zvířata První český ekodukt u Lipníka nad Bečvou Využití krajinné ekologie Územní plánování, správní řízení, kraiinnv ráz a ekologické sítě Ekologie krajiny Využití krajinné ekologie a) Územní plánování KRTINY ÚZEMNÍ PLÁN OBCE iTŠíTcKÁ koncepce - zásady u s p o ň Á dá n (""úzImT] ___;^7~T^jCTi*q» 11»*» úl - hummi"! """v r-ř/Křtiny\ / " HRANICE ÚZEMNÍCH JEDNOTEK PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNI ÚZEMl nranlca «ouSasn» aBMv*n*» úMnl « 31 8- 2«E FUNKČNÍ WUŽITl ÚZEMl £ i*' TZ^I VYUŽITÍ PLOCH V SOUČASNÉ ZASTAVENÉM A ZASTAV IT E L N É M ÚZEMÍ MKUOHl FUNKCE PLOCHY - ZAVAZNA CAST 1 zauMrtruwwptoercyvYlaaA*^ ^ ■ vtAým ■ bwvou. f směrná cast FUNKCnT TYPY - upíwlWilívyuaiiolocfiy. Funkco «w»lf^«n'i«5n*nl'-.,___,„ íStSSSfKľ*™* pMno«e*o po*** •>*» "ľ"*""*4"" Pro MM typ uprwntny diemnltii roinoanu*. K> mu nnrirftrt stanovy* regutalivy. bydleni - b obytr* iiioml ntvnuií tinmsu a rarttaM iouv™ľä MairoHfa*!* • Dydkrfrri Br ln(W««t^>vW■IM»^■*^'",^ Bo mi^a™<^.ob«.t»^0O^v7^"*^ O.HUU -yoba tal rwrBvr«K> Dopadu n. DMOU px»K«* eb KoBllrvnlijyaWvoylovyciaomach KRTINY ZEMNÍ PLÁN OBCE U "JJŔb*NjST2£KA_KOKIC£ PCE - ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ HRANICE ÚZEMNÍCH JEDNOTEK ___--rr^TJ nnu^laiaoWwiUOTl-luiIMtrtlitúľO^otCTWIiny-- F-"J^----- PROSTOROVÉ USPOňADÄNl ÚZEMl FUNKCNl VYUŽITI ÚZEMl . ., cnnAaSMř 7ASTAVĚNÉM A Z A S TA V IT E L N É M ÚZEMl opatření z hlediska životního prostředí v případe negativních vlivu na obytné území ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY závazné je vymezen systém, upresnení hraníc a skladby fe třeba provést v podrobné dokumentaci. systém vytváří břemeno na pozemok tím nadregionální biocentrum nadregionáinf biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum lokální biokoridor Interakční prvek Identifikace a omáčení biocontur a biokoridorů biocentrum bioktíridor Využití krajinné ekologie • b) správní řízení ( 1 SKÁ Kl-ľl BI ÍKA ■ OKRtSNÍ OŘAD VYŠKOV rrfmii /ivíitniho proitiřtdj \áúrťmil,Ml 12 V?ik..i Mcvpvrkc nafiovc v.dH-řMii:nv ani ohrožený druh Jedná se o společenstvo habřin spodprumérnou kvalitou dřevní hmoty, Z výše uvedených důvodu rozhodl referát Žl* OkÚ Vyškov tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto*taJiQrJnutí. P ú u f e n f o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvoláni do I5ťi dnů po jeho doručeni ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, UmoT Žerotínovo nňm. 3/5, podaním u referátu životního prostředí Okresního úřadu Vyškov, Nádražní 7, 682 12, RNDr/Jiří Kulalck vedoucí referátu živoi prostředí Obdrží; Ix - Moravské naftově doly a.s,. Úprková 807/6, 695 30 Hodonín L x - Obec Kobeřice u Brna Kobeřice-těžba ropy Úřad povolil průzkum ropy v cenném biotopu dubohabřiny Ždánického lesa. I přesto, že v místě bylo nalezeno několik vzácných druhů rostlin. Úřad to vyřešil tak, že nechal posunout průzkum o 50 metrů, ale tam už neprováděl průzkum a rostliny tam byly stejné. Biologické hodnoceni (podle zákonu e M4TCÄ..oochrenÉc#toodyilinjmy> Vodní nadrie Pod Arboretem 1 a 11 nová výstavba gtV:Habrúvka Příklad krajiny *A, a (Tip WoracL fakulty rybníků ■bi T-^kvrh ntófijtyri/igu nc^nvnjcl. uc.nků Nepokládají se negativní útinky a proto * aru nenavrhuje jejich Doporučuje se vsak provádět průběžnou fotodak™,ent«c. stavby te zamtfcnim n.\ rcvitalizacm opatřeni a na ochranu vyznačených lokalit IXilczite budou předpokládané změny \ ve vy voji bioiy v obnovené nadrzi H Shrnuti a zavěrs Vvsi.iv ba mak cli víhiuicii \uti\?< Pod kfboreteni l i ii . • kn->> mi rcvilalizacni vy/nam v lom /e se ohnou původní vodm prostredí, zadrží sc voda v povodí, tím sc zvyii jeho retenční i akumulační kapacita a obnoví sc take moUadm a vodní bwtopy To vie za předpokladu dodrženi stanovených podmínek Doporučuji rciili/aci stavby vodní nadiže ..Pod Arboretem I a II" za stanoj^íyc! poáteuick V Brod dne 12 ledna 2001 ŠLP Krtiny-budování vodních nádrží u Arboreta Úřad povolil zbudování rybníků v cenné mokřadní lokalitě s orchidejemi a divokými kosatci, biologické hodnocení bylo odbyté. Akci se podařilo zastavit odborným stanoviskem Ústavu lesnické botaniky Mendelovy univerzity, na stavbu nebyly poskytnuty dotace a tedy se ani nekonala. Využití krajinné ekologie c) kraiinnv ráz záři 2012 Cisto B.2 Metodické listy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Preventivní hodnocení krajinného rázu 2 Metuíliiké lisí v í. 8.2 obsah I. ÚVOD................._............_.............._______.............................................-------..................................-.........3 II. ÚČEL PREVENTIVNÍHO HODNOCENI KRAJINNÉHO RAZU........................................................................4 2. t Cile s úkoly sludie........._...................................................................-............................................._...........* 2.2 Způsoby využití výsledku sludie................................................................................ 2.2.1 Využili výslední: v rámci územnú plánovači circwElŕ.........................................................................4 2.2.2 Využití výsler&ú studie v procesu rozhodováni a posuzovali v oblasti slaveoni činnosti . ..^tS^^mpí i 2.2.3 Prezentace výsledku studie...............................--------.........................................................................S III. PROCESNÍ NÁLEŽITOSTI POŘÍZEN I STUDIE.........__________..............-------.............................................5 3. t Zadaní......................................_..........................-----------......................................................................5 3 2 Forma zpracováni.......................................................................................................................................5 3.3 Oponentura____„.„.„.„.-h—__________..........................................-.......................................................7 3.4 Projednáni a schválení....................................................................................................................-------7 3.5 Publikace/prezentace.........................................................................................................................-----7 IV. OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI STUDIE - JEDNOTNE VÝSTUPY......................................................................7 4.1 Textová tast................._........................_........................-........................................................................7 4. t. 1 Úvodní informace, identifikační údaje..................................................................................................7 4.t.2 Cile studie, odsatí zadáni a vymezeni hodnoceného uzeml................................................................7 4.t.3 Použitá metoda hodnoceni včetně definice zákradnlch pojmu.............................................................7 4.1:4 Obecná charakteristika krainneho rázu hodnoceného uze-mi | analýza vlastnosti spduvytváfejicích ráz hodnoceného lizeml)......................................................................................................................................B Prírodní podmínky resenérto uzeml.........................................................................................-------.....Ů Kulturně historický vývoj ŕeieného území............................................................................................fl Prostorově vztahy, percepční charakíeristika, iirsi územní vztahy......................................................9 4. t .5 Vymezeni oblasti a mlst krajinného rázu a definováni jejich charakteristik..........................................9 Diferenciace hodnoceného území na oblasti a místa krajinného rázu: se zhodnocením jejich vazeb na okolní území....................................................................................................................................9 Charakteristiky ohlasli krajinného rázu vůetně identifikace znaků a hodnot..........................------......10. Charakteristiky mlst krajinněno rázu vĎeoia identifikace znaku a hodno!.....................................11 4.t.G Návrh ochrany krajinného rázu v hodnoceném území............................................................_.........11 4.t.7 Kategorizace obcí...............................................................................................................................11 4.2 Tabulky......................................._______...........................................................................-.............-.......12 4.3 Mapové přílohy..........._.........................._....................................................................................._......— 12 4.4 Obrazová dokumentace..........................................................................................................................- 13 V. SPOLEČNÁ USTANOVENI..................................................................................................................-.........13 5.1 Lite/etura.....................................................................................................................................................12 5.2 Zkratky........................................................................................................................................................12 5.3 Diskuse..............................................................................-..................................................................12 VI. AKTUALIZACE STUDIE..............................._..........................._.............-------..................................-.......13 VII. ZAVER.........................................................................................................................................................13 Vlit. PRAMENY A LITERATURA........................................................................................................................13 IX. SEZNAM POUŽÍTYC H ZKRATEK.............................................................................................................._ .14 Krajinný ráz je definován v § 12, odst. 1 ZOPKjako „...zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činnosti snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachováni významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině." Ochrana krajinného rázu se v praxi nejčastěji uskutečňuje na základě § 12 (na celém území ČR) a § 44 ZOPK (pouze na území CHKO a národních parků). Problematiky související s ochranou krajinného rázu se dotýkají i další právní předpisy, např.: zákon č. 20/1987 Sb.( o státní památkové péči v platném znění, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentací. V současné praxi se uplatňují dva přístupy hodnocení krajinného rázu: V prvním případě se jedná o vyhodnocení krajinného rázu určité oblasti ve formě studie - tzv. preventivní hodnocení, při kterém je území většinou rozčleněno na menší prostorové jednotky a jsou popsány jeho charakteristiky a hodnoty. Takto zpracovaný podklad není pouze zhodnocením estetických a přírodních kvalit území, ale slouží i jako odborný podklad při posuzování dalšího využití a změn v území. Právě na obsah a možnosti využití tohoto podkladu jsou zaměřeny předložené metodické listy. Preventivní hodnocení krajinného rázu je neopominutelným odborným podkladem pro vyjádření a stanoviska správních a odborných orgánů v oblasti ochrany přírody a krajiny při pořizování územně plánovací dokumentace a při případových hodnoceních a stanoviscích správ CHKO. Druhým případem je hodnocení konkrétního vlivu záměru na krajinný ráz, kdy je posuzována míra vlivu (impaktu), projev a působení záměru vůči okolnímu prostředí. Procesní náležitosti pořízení studie: zadání, vypracování, oponentura, projednání a schválení, publikace/prezentace, aktualizace/vyhodnocení/implementace (monitoring). Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Mendelova univerzita © v Brně © Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinárska architektura Diplomová práce Vedoucí práce: ing, Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl Krejčirík, PhD. ffig Zahradnická Ing. Petra Helánová fakulta 15.11. 2012 CÍL PRÁCE 1. Teoretický rozbor problematiky krajinného plánován! a ochrany krajinného rázu ve vztahu k současné zemědělské krajině. 2. Zpracování průzkumů a rozborů zvoleného území a na jejich základě navržení nového optimálního prostorového uspořádání území se zaměřením na řešení probíémů stávající zemědělsky intenzivně využívané krajiny. 3. Výslednou formou zpracování je krajinářská studie shromažďující informace využitelné pro další formy krajinného plánování. POSTUP PRÁCE - Přípravná, rozborová, diagnostická a návrhová část. Využití krajinné ekologie d) ekologické sítě W7 AGErŤIURAŮCHrtAW PRÍRODY A KRAJINY ČESkÉ REPUBLIKY U střední seznam ochrany prírody Záchranné programy Nátura 2000 Časopis Ochrana prírody Portál Informačního systému ochrany prírody Monitoring Úmtuva o biologické rozmanitosti Mapová galerie nälni pracoíri Jnvazní druhy Soutok Moravy a Dyje Dúm přírody Knihovna pforjra BioLog Ma veverky s mobilem Pojcfte s námt do prírody AOPKCR AOPK CR » Obecná ochrana pri'rcdv a kraj in ť » U SES K 0AOPKČR M Úřední deska M Pro novináře H Regionální pracoviště H Poskytování informaci a dat K Státní správa ■ Náhrada újmy ■ Metodická podpora ■ Druhová ochrana ■ CITE S ■ Územní ochrana H Obecná ochrana přírody a krajiny ■ Krajinný ráz a výstavba USES Územní systém ekologické stability (dále ŮSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb.. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených I pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním srny ste m Ú SES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územ n i cli systémů ekologické stabilit/ je zejména1 ■ vytvoření sítě relativné ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní ekologicky méně stabilní, krajinu, ■ zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, ■ zachování či podpořeni rozmanitosti původních biologických druhú a jejich společenstev (biodrverziSy). Vytvářeni územního systému ekologické stability je podle § 4 odsL (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na fäererri se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Skladebné části Ú SES Biocentrum (BC) Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, litery svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného. Ekologické sítě 8.1.5. THE TERRITORIAL SYSTEM OF ECOLOGICAL STABILITY 1. regional hiocentre> 2. local biocenfre, 3. supra-regional biocorridor, 5. interaction element, 6. parts of TSES with the necessary gradual change of vegetation species composition, 7. parts of TSES with necessary changes in the current type of vegetation, 8. significant landscape components 8.1.4. the skeleton of the landscape ecological stability 1. Ecologically significant segments of landscape of regional significance 2. Ecologically significant segments of landscape of local significance 3. Ecologically significant linear communities of local significance ME IrniCB ďFUíÉllO HOT Tanne i Murin STÚ ^^T^It-i— SflOCÍÍtlIUTU fe*Dľí)W IjjJ—i.j.j flseiujiJů. leprtíJínÉŕnt-ŕ ^ ^ J j. Rähj)kj. ítmcmŕ Kynu F"^,|t-*-r-* IrOCífflpjíTi t MtilIrtJír F ^ íl tňOConli-j-it regions ci L-JL.J rJrrcrrtí v>miÍHn* OQÖO c- miť*íni pnnjr if/uiBTiní Htjinn; prvá prndpi r«KrtKii Diel fpTrjmn,' ugmnn" Současnost Obcítel 4 Soočamí hj» bfexťinrj Vrdsni r>bnůi - typy ekot-yn^aiú —' ItůAfcj) - ncjrýcl* »1 ittjf IIIIHVÍ l.l V ll-ií V)>VL'ÍUÍ Příklad biocentra u Velešovic Zodpovědné využívání krajiny Zákony, mezin.úmluvy Státní správa Individuální zodpovědnost Aktivismus wĚBĚĚ' ■' m