Judaismus, právo a politika v Izraeli Marek Čejka Dělba moci v Izraeli Izraelské právo ◼ Ovlivněno bouřlivou historií území ◼ Kombinuje prvky kontinentálního a anglosaského práva ve spojení s náboženským právem a osmanskou legislativou ◼ Izrael nemá dokument nazvaný ústava – jen sérii tzv. „základních zákonů“ (na základě Harariho rezoluce – 1950) Izraelské základní zákony ◼ 1) Základní zákon „Kneset“ (1958) ◼ 2) Základní zákon „Země Izraele“ (1960) ◼ 3) Základní zákon „Prezident státu“ (1964) ◼ 4) Základní zákon „Vláda“ (1968, 1992, 2001) ◼ 5) Základní zákon „Státní hospodářství“ (1975) ◼ 6) Základní zákon „Armáda“ (1976) ◼ 7) Základní zákon „Jeruzalém“ (1980) ◼ 8) Základní zákon „Moc soudní“ (1984) ◼ 9) Základní zákon „Státní kontrolor“ (1988) ◼ 10) Základní zákon „Lidská svoboda a důstojnost“ (1992) ◼ 11) Základní zákon „Svoboda zaměstnání“ (1994) ◼ 12) Základní zákon „Referendum“ (2014) Sekulární vs. náboženské právo Systém náboženských soudů Rabínské soudy v Izraeli Šariatské a další soudy v Izraeli Zákon o návratu (1950) ◼ zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a členům jeho rodiny právo přijít do Izraele a automaticky získat státní občanství. ◼ zákon se nevztahuje pouze na člověka, který má židovskou matku či konvertitu, ale i na člověka, který má židovské příbuzenské vztahy ze strany otce či prarodičů, ◼ schválen prvním Knesetem 5. července 1950 ◼ Řada výjimek a precedentů (Bratr Daniel atd.) Specifika izraelské společnosti z hlediska státu a práva ◼ specifické podmínky a příčiny vzniku Izraele (sionismus, alija – Zákon o návratu, Holocaust) ◼ zvláštní složení společnosti (Izraelce spojuje židovství, ale téměř dva tisíce let žili roztroušeni po celém světě, specifické konfliktní linie ve společnosti) ◼ skutečnost, že judaismus je většinovým náboženstvím jedině v Izraeli (na rozdíl od křesťanství a islámu). ◼ judaismus je na rozdíl od křesťanství a islámu propojen s etnickou příslušností a silnou vazbou na konkrétní region ◼ Nevyjasněná koncepce židovského státu NEoddělení náboženství od státu nemusí být z hlediska demokracie problém ◼ teoreticky je vztah státu a náboženství v některých demokratických státech daleko výraznější než v Izraeli (např. státní náboženství ve Velké Británii a v některých skandinávských zemích). ◼ některé demokracie mají formálně náboženství od státu striktně odděleno, což však neznamená, že by v něm nespatřovaly legitimní součást veřejné a sociální sféry (USA, Francie). ◼ Teoreticky Izrael nepředstavuje mezi ostatními demokraciemi žádnou větší odchylku, neboť zde žádné státní náboženství zakotveno není a judaismus je formálně jen jedním ze čtrnácti státem podporovaných vyznání Problematická je praktická stránka vztahu mezi náboženstvím a státem ◼ v běžném životě hraje v Izraeli religiozita výraznější roli než v demokraciích, kde má náboženství legislativně silnější postavení. ◼ Zásadní roli hraje v Izraeli takzvaný status quo v otázkách vztahu náboženství a státu. ◼ až na výjimky není stále zakotven v zákonech. ◼ přesto se v Izraeli dostalo mnoho důležitých záležitostí výhradně do rukou religiózních institucí (nejčastěji ortodoxních rabinátů). Status quo ve věcech vztahu náboženství a státu ◼ Status quo zachovává v Izraeli z dob předstátních (Osmanská říše, Britský mandát) respektování některých náboženských pravidel, aniž by tato pravidla byla následně legislativně zakotvena. ◼ Za dokument (neprávního charakteru) potvrzující status quo je považován dopis prvního premiéra Davida Ben-Guriona a dvou jeho kolegů ze dne 19. června 1947, zaslaný jménem Židovské agentury (Sochnut) hnutí Agudat Jisrael, hlavnímu politickému reprezentantu ultraortodoxních Židů v mandátu Palestina. Hlavní body statu quo ◼ sobota (šabat) bude vyhrazena pro celonárodní den odpočinku ◼ budou dodržována náboženská potravinová pravidla (kašrut) ve veřejných a vládních institucích ◼ jurisdikce ve věcech osobního statusu bude ponechána v rukou religiózních institucí ◼ existující autonomní náboženské vzdělávací systémy budou uznány státem. Status quo vychází z principů judaismu a halachy ◼ analogií židovské halachy v islámu je šarí´a ◼ Judaismus – základním pramenem je Bible, Židy samými nazývaná Tanach, ◼ Tóra (pět knih Mojžíšových, tedy část křesťanského Starého zákona) je základní součástí Tanachu. ◼ Rysem judaismu odlišujícím ho od ostatních náboženství je důraz na tzv. ústní Tóru, která je výkladem a doplněním psané Tóry. ◼ Písemně zachycený soubor ústní Tóry – ve velké většině nábožensko-právního halachického charakteru – se nazývá Mišna („opakování“). Gemara („dokončení“) je pak souborem komentářů, výkladů a diskusí k Mišně. Mišna a Gemara dohromady tvoří dvě základní součásti celého hebrejského učení – Talmudu („učení“). ◼ DESATERO – výroky obsahující nejzákladnější esenci Tóry ◼ 613 MICVOT (konkrétnější příkazy a zákazy) – obsaženy v Tóře – podle tradice lze každou MICVU odvodit z jednotlivých bodů desatera ◼ MIŠNA a následně TALMUD rozvádí diskuzi o aplikaci jednotlivých MICVOT do běžného života Talmud jako pramen práva ◼ Halachický obsah Talmudu (což jsou legislativní a právní normy v širším slova smyslu) ◼ Hagadický obsah Talmudu (od Hagada – „vyprávění“), což jsou různé legendy, životopisy, matematické hříčky atd. ◼ Samotný pojem halacha („cesta“) je korpus židovského náboženského práva vycházející z Tóry, Talmudu a ze židovských zvyků a tradic. Halacha zahrnuje i 613 micvot (sing. micva), což jsou základní povinnosti a zákazy vztahující se na každého zbožného Žida. ◼ 248 pozitivních ◼ 365 negativních Příklady micvot: ◼ 1. Ploďte se a množte se ◼ 11. Ctít staré a moudré ◼ 12. Učit se Tóru a vyučovat ji ◼ 104. Zákaz pohlavního styku se zvířaty (dobré mravy) ◼ 133. Postít se na Jom Kippur (svátky) ◼ 167. Nejíst krev (stravovací předpisy) ◼ 239. Neproklínat soudce (soudní procedury) ◼ 276. Vrátit ztracený majetek (majetková práva) ◼ 292. Nepřijímat výkupné od vraha (trestní právo) ◼ 365. Muž nebude nosit ženské šaty (morálka) ◼ 607. Nenabízet mír Ammonitům a Moabitům ◼ 613. Zničit sémě Amalekovo Ukázka stránky Talmudu (traktát Berachot) Uprostřed Mišna Okolo v komentářích Gemara ◼ Další důležité prameny práva: rabínské komentáře, výroky a responsa, zvyklosti (minhag) ◼ Nejznámější kodifikátoři halachy byli středověcí rabínové – Jicchak Alfasi, Maimonides, Ašer ben Jehiel (žili v 11.– 14. stol.) a další. ◼ Nejuznávanější kodifikací halachy je čtyřsvazkový Šulchan aruch od rabbiho Kara (16. stol), považovaný ve všech záležitostech židovského práva za závazný. Generace kodifikátorů halachy Teokratické tendence v Izraeli a protesty proti nim Nejcitelněji status quo posiluje náboženský monopol v oblasti rodinného práva ◼ neexistuje civilní sňatek – pouze ortodoxní obřad (u Židů) ◼ není možný sňatek mezi příslušníky různých náboženství ◼ Kohén si nemůže vzít rozvedenou ženu, omezeni i konvertité ◼ V rozvodu zvýhodněn muž – nelze se rozvést bez getu, žena, která odmítá rozvod je „vzpurná žena“ a rabín může nahradit její svolení ◼ Právo na osvojení omezeno jen na stejné vyznání Dodržování šabatu Protesty proti porušování šabatu rabín Amram Blau Ulice Bar-Ilan v Jeruzalémě Dodržování kašrutu Rozdílné vzdělávací systémy Další problémy: ◼ postavení neortodoxních proudů židovství ◼ ortodoxní versus neortodoxní konverze ◼ cudnost vs. hříšnost (Jeruzalém vs. Tel-Aviv) ◼ archeologický průzkum Specifické náboženské instituce Vrchní rabinát ◼ duální ◼ nejvyšší instituce ve věcech halachy ◼ funkčně se překrývá s dalšími Institucemi ◼ respektován? Ministerstvo pro náboženské záležitosti ◼ nejvyšší správní orgán ◼ spadají pod něj všechny oficiálně uznané náboženské instituce ◼ židovští, křesťanští a muslimští úředníci ◼ dozor nad kašrutem, halal, importem potravin ◼ přerozděluje finance ◼ o ministerstvo bojují náboženské strany Systém náboženských rad ◼ dědictví z doby britského mandátu ◼ jsou výkonnou složkou místní správy ◼ struktura odpovídá složení společnosti ◼ v židovském Izraeli donedávna pouze ortodoxní Židé – konflikt s neortodoxními ◼ spory ohledně jmenování žen Alternativní náboženské instituce - neoficiální Náboženství a izraelská armáda Protesty charedim proti armádním odvodům (po 2017) Náboženské jednotky ◼ charedim odmítají sloužit ◼ nepříliš úspěšné pokusy o jejich zapojení ◼ otázky ohledně loajality – mají zbožní vojáci poslouchat „světské“ rozkazy velitelů nebo příkazy Tóry? (např. neevakuovat osady) ◼ Propojení náboženství, národa a teritoria: Izraelský brigádní generál Eli Shermeister hovoří o nebezpečí „svaté války“: http://news.bbc.co.uk/2/hi/program mes/newsnight/8232340.stm Pro další informace sledujte: http://blizky-vychod.blogspot.com Na stránkách si můžete objednat autorovy knihy: ◼ Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009) ◼ Izrael a Palestina (2005) ◼ Encyklopedie blízkovýchodního terorismu (2007) ◼ Rabíni naší doby (2010, spoluautor) ◼ Dějiny moderního Izraele (2011) ◼ Lidé svatých zemí (2012)