Přednáška 1: Úvod
6. 10. 2020 | PSYn4790 | Psychometrika: Měření v psychologii
Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU
Hynek Cígler | cigler@fss.muni.cz
Richard Feynman: „May be some day they will...“
A proto jeden dotazníček...
Vyplňte dotazník...
... fssvm6.fss.muni.cz/vyska ...
... a sem zadejte výsledky .
(Odkazy jsou rovněž v interaktivní osnově.)
Záměr kurzu PSYn4790
Poskytnout psychometrické, metodologické i epistemologické zázemí
k validnímu zkoumání člověka.
3 hlavní témata :
◦ Psychometrika: Vybrané modely měření (setkání 1–7).
◦ Bližší představení vybraných teorií měření a jejich propojení s praxí a výzkumem.
◦ Navazuje na PSYb2590 (Základy psychometriky).
◦ Metodologie (setkání 8–10).
◦ Smíšený design, replikační krize v psychologii, meta-analýza.
◦ Návaznost na témata měření
◦ Epistemologie (setkání 11–12)
◦ Filozofická východiska měření v sociálních vědách.
K čemu vám kurz bude?
Lepší orientace v modelech měřeních.
Přehled pokročilejších psychometrických postupů pro případné
pozdější využití.
Propojení teorie měření a výzkumu.
Nástrahy sociálních věd, výzkumná „scestí“.
Aplikace psychometrických postupů do praktické diagnostiky.
Stručný harmonogram
# datum téma přednášející úkol
1 6. 10. Úvod, zadání seminární práce. Cígler orientace 
2 13. 10. Model měření CTT. Cígler P1
3 20. 10. Teorie zobecnitelnosti. Cígler P2
4 27. 10. Teorie odpovědi na položku I. Cígler P3
5 3. 11. Teorie odpovědi na položku II. Cígler P4
6 10. 11. Férovost. Cígler P5
17. 11. Samostudium (téma bude upřesněno). P6
7 24. 11. Shoda posuzovatelů Cígler / Ťápal test 1
8 1. 12. Meta-analýza, replikovatelnost, replikační krize, Open-Science. Cígler / Gabrhel P7
9 8. 12. Smíšené designy Širůček P8
10 15. 12. Sociometrie Širůček P9
vánoceZasloužený odpočinek (téma bude upřesněno).
11 5. 1. Epistemologie I. Šerek test 2
12 12. 1. Epistemologie II. Šerek P10
Požadavky na ukončení kurzu
3 písemné testy: 3 × 20 bodů
◦ Na konci každého bloku, termíny v ISu.
◦ Minimum 8 b. (X). Opravné termíny ve zkouškovém.
Seminární práce: 20 bodů.
◦ 10 a méně bodů → možnost přepracovat (-5 bodů).
Ústní zkouška: 20 bodů.
◦ Minimum 1.
Nebodované přípravy.
◦ Alespoň 8 z 10 (jinak X)
A: 100–91
B: 90–81
C: 80–71
D: 70–61
E: 60–51
F: 50–0
Požadavky na ukončení kurzu
Písemné testy
◦ Open-book, otevřené otázky.
◦ On-line odkudkoli.
◦ Lze využít libovolné materiály.
◦ Ty ale nestačí, je potřeba se orientovat.
◦ Jednodenní časové okno (úterý).
◦ Na konci každého bloku.
◦ (Vyjma 17. 11.)
Příprava
◦ Slouží pro vás.
◦ Nebodováno, bez individuální
zpětné vazby.
◦ Nepište ale pitomosti, budeme to
procházet 
◦ Není potřeba se nic učit.
◦ Stačí přečíst literaturu.
◦ Jednodenní časové okno (úterý).
◦ Mimo testový den.
Vaši předchůdci „vzkazují“:
Jde to zvládnout! 
Obtížné, pokud jste neabsolvovali bakalářskou psychometriku.
Nezbytné studovat průběžně.
Nestačí přednášky, bez literatury to nepůjde.
◦ Nespoléhejte, že na přednáškách zazní všechna témata.
◦ Bez přednášek chybí kontext.
Věnujte pozornost zadání SP (struktura recenze).
Studijní zdroje
Interaktivní osnova a IS MU, předmětová diskuze.
FB: Psychologické testování
◦ Odborná diskuze o psychodiagnostice a metodách
FB: Statistika, metodologie, psychometrika
◦ Prostor pro řešení běžných problémů, dotazy ke studiu.
FB: Kvantitativní kroužek
◦ Advanced skupina o statistice a metodologii v sociálních vědách.
Časopis Testfórum.
Povinná a rozšiřující literatura vždy ke každému tématu.
Konzultace
Najdete u každého vyučujícího v IS MU.
Organizační záležitosti: Hynek Cígler.
Hynek Cígler: kanc. 2.47, středa 14.00–15.30.
◦ Bez garance.
◦ Možnost on-line konzultace bez předchozího ohlášení (stejný čas).
Preferujeme cokoli, jen ne e-mail! 
Zadání seminární práce
Recenze zvolené psychodiagnostické metody
Cíle SP
Projít si a ujasnit si, jaké všechny vlastnosti testů nás zajímají.
Zkusit tyto vlastnosti objektivně popsat a zhodnotit.
A to v kontextu nějakého konkrétního testu, který vás zajímá a jehož konkrétní
použití si dovedete představit.
Integrovat tyto soudy.
A vypracovat text, který by si mohl vzít do ruky uživatel testu – prakticky
orientovaný psycholog – jako podklad pro výběr vhodného testu pro nějaký účel.
◦ Možnost publikace v Testfóru.
Postup tvorby SP
Studium Burosových ročenek, EFPA manuálu.
Výběr vhodné metody.
◦ Bude možné výběr konzultovat, termín bude stanoven.
Prostudování manuálu, podnětového materiálu a dalších součástí.
Doplnění pomocí relevantních empirických zdrojů (existují-li).
Vypracování EFPA formuláře.
Převedení formuláře do souvislého textu.
Odevzdání formuláře i textu (do 8. 12.).
◦ text: „jméno příjmení_recenze.docx“
◦ formulář: „jméno příjmení_formulář.docx“
Důležité zdroje a inspirace
Urbánek, T. (2010). Stav české psychologické diagnostiky a evropský model
recenze testu. Testfórum, 1(1), 2-5. doi: 10.5817/TF2010-1-1
◦ Představení recenzního modelu českému publiku.
Testfórum: https://testforum.cz/about/editorialPolicies#sectionPolicies
◦ Informace o recenzích v Testfóru, formulář recenzního modelu EFPA (verze CZ 3.42)
https://testforum.cz/pages/view/recenze
◦ Dosud publikované recenze v Testfóru pro inspiraci.
Evers a kol. (2013): článek o EFPA modelu, doi: 10.7334/psicothema2013.97
Burosovy ročenky, dostupné v knihovně (D2-732; D2-732a)
◦ Inspirace ohledně struktury a obsahu samotného textu.
EFPA manuál
POPIS (NEHODNOTÍCÍ)
obecný popis
klasifikace
skórování
generované zprávy
dodavatel a náklady
ZHODNOCENÍ METODY
kvalita osvětlení teoretických východisek
kvalita materiálů
psychometrické parametry
◦ normy
◦ reliabilita
◦ validita
◦ (kvalita generovaných zpráv)
závěrečné zhodnocení a hlavně doporučení
literatura
Vlastní text: Struktura
Řiďte se (nezávazně) strukturou Burosových ročenek.
Záhlaví (vybrané důležité informace, autoři, distributor aj.).
Popis testu, jeho určení, cílové populace atp. (nehodnotící, vychází z informací autora).
Vývoj metody a kvalita technických materiálů (popis s hodnotícím komentářem).
Technické parametry (kritické zhodnocení na úrovni faktů, mělo by obsahovat i další studie
v manuálu neobsažené).
◦ zejm. validita, reliabilita, normy, počítačové zprávy (existují-li)
Komentář (zhodnocení faktů uvedených výše).
Shrnutí a závěr s konkrétním doporučením.
Literatura, zdroje
Doporučení
Otevřená pole formuláře mohou obsahovat identický (copy-past) text s vlastní
recenzí. Formulář je jen doplněk, primárně je hodnocen text.
Doporučujeme pracovat se stejnou metodou, jako v Psychodiagnostice.
◦ Zvážení psychometrických parametrů → výhoda v diagnostice.
◦ Zkušenost s administrací → výhoda v recenzi (nejen hodnocení testového materiálu).
Nevybírejte metodu na první dobrou.
◦ Některé metody je snadnější recenzovat než jiné.
◦ Hodně špatná metoda → velmi náročné hodnocení.
Nevybírejte příliš „velké“ metody. Poraďte se s obsluhou.
Chcete-li vybrat metodu, která není v KDM, domluvte se osobně.
Seminární práce: Tipy
Věnujte pozornost struktuře recenze (opravdu mrkněte na Burosovy ročenky).
Využívejte externí empirické zdroje.
◦ Manuály (zejm. českých) metod nejsou dostatečné a přiměřeně kritické.
Využijte Messickovo pojetí validity („shoda skórů s interpretací“).
Kombinujte originální (americké) a české zdroje.
◦ Lze přenést důkazy validity? Lze se domnívat, že něco funguje stejně?
Věnujte pozornost normám.
◦ Odpovídají účelu metody? Reprezentuje vzorek cílovou populaci?
Buďte kritičtí, zdrojujte tvrzení („Podle autorů metody...“).
◦ „Metoda je vhodná...“, to je už váš závěr. „Autoři tvrdí, že je vhodná...“ je v úvodu vhodnější.
Alternativní zadání 1
Recenze testu vypracovaná ve dvojici v publikační kvalitě.
◦ Musí jít o recenzi metody využívané v české praxi.
◦ Je nutný individuální souhlas a konzultace s HC (cca do 14 dnů).
Datum odevzdání: Co nejdříve, protože:
◦ 20 bodů: práce odevzdána v kvalitě manuskriptu recenze a text je (po
případných revizích) přijat k publikaci v Testfóru do konce zkouškového
období (28. 2. 2021).
◦ 10 bodů: splnění požadavků na individuální SP, nedosáhla publikační úrovně.
◦ 0 bodů: nepovedlo se to. Jeden pokus na vypracování individuální SP za
běžných podmínek.
Alternativní zadání 2
Překlad části EFPA manuálu verze 4.2.6.
◦ Možno ve dvojici, možno jen část.
◦ Cílem je přechod časopisu Testfórum na novější verzi recenzního modelu.
Před zahájením kontaktujte (cca do 14 dní) HC pro osobní domluvu.
Hodnocení podle stavu recenze po konzultacích a revizích:
◦ 20 bodů: úspěšný překlad i sazba, použitelný pro recenzní praxi.
◦ 15 bodů: úspěšný překlad, je ale nutný zásah editora.
◦ 10 bodů: překlad, který dává smysl, ale není publikovatelný.
◦ 0 bodů: nepovedlo se to. 1 pokus na individuální SP.
Psychometrika
cíle prvního bloku přednášek
obor psychometriky
teorie měření
validita jako hodnocení testu
Cíle psychometrického bloku přednášek
Předpokládáme znalost:
◦ základních psychometrických pojmů;
◦ hodnocených vlastností testů;
◦ klíčových analýz.
Cílem bloku je poskytnout lepší představu o parametrizaci měření v psychologii.
◦ „Co děláme, když měříme v psychologii?“
Podpořit propojení těchto znalostí s diagnostickou praxí.
Poskytnout odrazový můstek pro ty, kdo chtějí pokračovat ve výzkumu a
akademickém prostředí.
Psychometrika
Co to je psychometrika:
◦ Pomocná disciplína všech základních psychologických věd.
◦ Na pomezí psychologie (zejm. interindividuálních rozdílů),
kognitivní psychologie (psychologie dotazování) a matematické
statistiky.
Cíle a oblasti použití psychometriky:
◦ Praktická činnost, tedy ověřování a konstrukce testů.
◦ Teorie: vývoj statistických postupů k lepšímu měření člověka.
◦ Nedílná součást praktické psychologické diagnostiky.
„Psychometrics is the approximation of latent
psychological processes by means of stochastic
analysis at both the individual and population levels.“
Peter Molenaar (Pennsylvania State University)
https://www.psychometricsociety.org/content/what-psychometrics
Psychometrika studuje...
... vztah manifestních a latentních proměnných.
... podstatu a charakteristiku latentních psychických procesů.
... možnosti a chybovost usuzování na latentní proměnné z manifestních.
... a vysvětluje a predikuje chování lidí.
Za tímto účelem pracuje s různými teoriemi, které postulují statistické modely.
Manifestní proměnná: pozorované chování.
Latentní proměnná/proces: Měřený atribut / jev.
Latentní procesy a proměnné
Způsob definice závisí na teorii měření.
◦ Pravý skór (operacionalismus, CTT).
◦ Latentní rys (realismus, IRT, FA, LCA).
◦ Symptomatologická síť (network modely).
Tradiční psychodiagnostický pohled:
Latentní proměnná je interpretace testových výsledků v širším kontextu.
◦ Konstrukcionismus, antirealismus.
◦ Messickovo pojetí validity.
Více viz epistemologie v závěru kurzu.
Definice konceptu validity
Messick (1989, s. 20): „... an integrated evaluative judgment of the
degree to which empirical evidence and theoretical rationales
support the adequacy and appropriateness of inferences and actions
based on test scores or other modes of assessment.“
◦ Konstrukcionismus, operacionalismus.
Borsboom (2004): „A test is valid for measuring an attribute if (a) the
attribute exists and (b) variations in the attribute causally produce
variation in the measurement outcomes.“
◦ Validita je vlastnost testu, kterou hodnotíme.
◦ Realismus, ontologické pojetí.
Unifikovaná konstruktová validita
Důraz na hodnocení a použití testu v diagnostice.
◦ Validita je jediným, multifasetovým konstruktem.
◦ Validita je integrativním shrnutím dílčích důkazů.
◦ Integrována ve Standardech pro pedagogické a psychologické
testování (AERA, 2014).
Zdroje důkazů:
◦ Obsah testu
◦ Vnitřní struktura testu
◦ Odpověďové procesy
◦ Souvislost s kritériem
◦ Konsekvence testování
Samuel Messick
Messick (1995)
AERA, APA, & NCME. (2014). Standards for Educational and Psychological Testing. American Educational Research Association.
Validita jako hodnocení testu
Lissitz, R. W., & Samuelsen, K. (2007). A Suggested Change in Terminology
and Emphasis Regarding Validity and Education. Educational Researcher,
36(8), 437–448. doi:10.3102/0013189x07311286
Základní
koncepty
psychometriky
Opakování z bakaláře:
nezbytné statistické pojmy
práce s rozptylem
validita a související pojmy
reliabilita, způsoby odhadu
chyba měření a intervaly spolehlivosti
Credit: https://www.facebook.com/vimzenicnezmerim/posts/158401765712038
Základní statistické pojmy
Úrovně měření.
◦ Stevensonova definice, fundamentalita měření...
◦ Nominální, ordinální/pořadová, metrická (intervalová vs. poměrová).
Míry centrální tendence, rozptyl, kovariance a korelace, rozložení proměnných.
Statistické analýzy: korelace, parciální korelace
ANOVA, lineární a logistická regrese, neparametrické statistiky.
Explorační a konfirmační faktorová analýza, logika strukturních modelů.
Práce s rozptylem, zejm. sčítání rozptylových komponent.
Položky, konstrukce položek
Tvorba položek
◦ teorie faset, dekompozice obsahového
univerza
◦ rozdíl faseta vs. dimenze/faktor
◦ složení položky: podnět vs. odpověď
(stimulus vs. response)
◦ druhy položek: doplňování, dichotomické,
multiple-choice, řazení, volná odpověď
(plus její skórování), mnohonásobná volba...
◦ odpověďové škály (Likertova, sémantický
diferenciál, Guttmanovo škálování...)
Podoba metody/testu:
◦ druhy škál: typologie/ipsativní, ordinální,
intervalové...
◦ druhy metod: testy schopností, osobnostní
dotazníky, silové vs. rychlostní vs. kapacitní,
introspektivní vs. výkonové, objektivní,
projektivní...
Položková analýza, faktorová analýza
POLOŽKOVÁ ANALÝZA V CTT
Popularita, obtížnost
Korigovaná korelace položky s celkovým skóre
Cronbachova alfa po vyřazení položky
ULI (upper-lower index)
deskriptivy...
FAKTOROVÁ ANALÝZA
Explorační faktorová analýza
◦ Metody odhadu počtu faktorů – paralelní
analýza, Kaiserovo pravidlo, Cattelův scree-plot
◦ Metody extrakce, eigenvalue
◦ Metody rotace (šikmé a ortogonální)
◦ Faktorový náboj, komunalita, unicita
◦ Heywoodův případ
Konfirmační faktorová analýza
◦ Shody modelu s daty, χ2, SRMR, RMSEA, TLI...
◦ Definice a odhad modelu.
Předpoklady faktorové analýzy.
Reliabilita: Metody odhadu v CTT
Paralelní formy: korelace, ICC.
Test-retest: korelace, ICC.
Shoda posuzovatelů: řada ukazatelů, samostatná přednáška.
Vnitřní konzistence:
◦ Split-half: Spearman-Brownův vzorec, Guttmanova λ4...
◦ item-based: Cronbachovo alfa (= KR-20)...
Reliabilita
𝑟 𝑥𝑥′ =
𝜎𝜏
2
𝜎𝑥
2 =
𝜎𝜏
2
𝜎𝜏
2 + 𝜎𝑒
2 = 1 −
𝜎𝑒
2
𝜎𝑥
2
Podíl vysvětleného rozptylu měřicího nástrojem měřeným atributem.
◦ A tedy odmocnina z korelace manifestní a latentní proměnné.
Očekávaná korelace paralelních testů.
Validita: Tradiční pojetí
Unifikovaná konstruktová validita (Messick)
Ontologické pojetí (Borsboom)
Tradiční pojetí: obsahová, empirická, konstruktová
Klíčové pojmy:
◦ Výběrová v., face-validity (zjevná, zdánlivá), faktorová.
◦ prediktivní vs. postdiktivní, inkrementální
◦ souběžná, konvergentní, divergentní/diferenciální, kriteriální
◦ Cronbach a Meehl (1955): Construct Validity in Psychological Tests, nomologická síť.
◦ Campbell a Fiske (1959): Multitrait-multimethod matrix (MTMM).
Normy
Způsob tvorby standardizačního vzorku a výběru respondentů, typy norem.
◦ Lokální, národní, institucionální...
Kriteriální, ipsativní, normativní skóry a normy.
◦ klasická vs. kontinuální (vyhlazená) normalizace.
Typy standardních skórů běžně používaných v psychologii a vzájemný převod.
◦ z-skóry, T-skóry, IQ-skóry, steny, staniny, percentily, percentilové pořadí...
Problémy ze zešikmením, normalizace rozložení (McCallova plošná transformace,
rozdělení podle mediánu...).
Kontinuální normy (vertikální a horizontální normy).
Práce s chybou měření
Reliabilita je nepřítomnost chyby měření: 𝑟 𝑥𝑥′ =
𝜎 𝜏
2
𝜎 𝑥
2 =
𝜎 𝜏
2
𝜎 𝜏
2+𝜎 𝑒
2 = 1 −
𝜎 𝑒
2
𝜎 𝑥
2
Podíl chybového rozptyl:
𝜎 𝑒
2
𝜎 𝑥
2 = 1 − 𝑟 𝑥𝑥′
směrodatná odchylka chyby měření = standardní chyba měření
𝑆𝐸 = 𝜎𝑒 = 𝜎𝑥 1 − 𝑟 𝑥𝑥′
Konstrukce intervalu spolehlivosti:
𝐶𝐼 𝑝 = E 𝜏 ± 𝑧 𝑝 𝑆𝐸
𝑧 𝑝 je kvantil normálního rozložení: 𝑧95% = 1,96; 𝑧90% = 1,64; 𝑧80% = 1,28; 𝑧68% = 1.
Regresní model CTT
Interval spolehlivosti nikoli kolem pozorovaného, ale nejpravděpodobnějšího
skóre.
Regrese k průměru, odhad pravého skóre:
E 𝑇 𝑥 = 𝑟𝑥𝑥´ 𝑥 + 1 − 𝑟𝑥𝑥´ 𝑀 𝑥 = 𝑀 + 𝑋 − 𝑀 𝑟𝑥𝑥´
E 𝑇 𝑥 : očekávané pravé skóre na základě pozorovaného
𝑀 𝑥 : průměrné skóre
Pokročilá chyba měření
Rozdíl dvou měření 𝑆𝐸𝐴−𝐵 = 𝑆𝐸𝐴
2
+ 𝑆𝐸 𝐵
2
◦ Za předpokladu nezávislých chyb.
◦ V případě jediného testu: 𝑆𝐸𝐴−𝐵 = 𝜎 𝑋 2 1 − 𝑟𝑥𝑥´
◦ Očekávaný rozdíl E 𝐴 − 𝐵 = 0, konstrukce CI kolem nuly.
Standardní chyba predikce: 𝑆𝐸 𝑝𝑟𝑒𝑑 = 𝜎 𝑋 1 − 𝑟𝑥𝑥′
2
◦ Typicky test-retest reliabilita.
◦ Očekávaný rozdíl 𝐸 𝑇2 = 𝐸 𝑇1 = 𝑟𝑥𝑥´ 𝑥1 + 1 − 𝑟𝑥𝑥´ 𝑀 𝑥.
◦ Konstrukce CI kolem odhadu pravého skóre.
Zdroje k chybě měření
Dudek, F. J. (1979). The continuing misinterpretation of the standard error of measurement.
Psychological Bulletin, 86(2), 335–337. https://doi.org/10.1037/0033-2909.86.2.335
Harvill, L. M. (1991). An NCME Instructional Module on Standard Error of
Measurement. Educational Measurement: Issues and Practice, 10(2), 33–41.
https://doi.org/10.1111/j.1745-3992.1991.tb00195.x
Cígler, H., & Šmíra, M. (2015). Chyba měření a odhad pravého skóru: Připomenutí některých
postupů Klasické testové teorie. Testfórum, 4(6), 67–84. https://doi.org/10.5817/TF2015-6-104
On-line kalkulačka: https://hynekcigler.shinyapps.io/kalkulacka/
◦ (Pozor, jen vývojová verze, není dokončeno.)
Statisticky významný rozdíl
Tradiční označení pro rozdíl dvou nezávislých testů jedné osoby; případně rozdíl dvou osob.
Jaká je očekávaná odlišnost v měření dvěma testy?
◦ „Dosáhla vyššího skóru Anežka nebo Bedřich?“ „Je Cyril vyšší nebo těžší?“
◦ Musí být ve stejných jednotkách.
Velikost chyby:
𝜎 𝑒 𝐴−𝐵 = 𝜎𝑒 𝐴
2
+ 𝜎𝑒 𝐵
2
= 𝜎 𝑎𝑏 2 − 𝑟𝑎𝑎′ − 𝑟𝑏𝑏′
◦ Pokud jde o měření jediným testem (dvěma testy se stejnou reliabilitou), lze zjednodušit:
𝜎 𝑒 𝐴−𝐵 = 2𝑆𝐸 = 𝜎 𝑥 2 1 − 𝑟𝑥𝑥′
Středová hodnota:
◦ Jde o rozdíl a očekávaný rozdíl je zpravidla žádný rozdíl, proto zpravidla 0.
◦ To není úplně pravda; pokud 𝑟𝑎𝑎′ ≠ 𝑟𝑏𝑏′, pak je střední hodnotou 𝐸 𝜏 𝐴
′
− 𝜏 𝐵
′
= 𝑟 𝐴𝐴′ 𝐴 − 𝑀 −
𝑟 𝐵𝐵′ 𝐵 − 𝑀 , ale výsledek bude velmi podobný. Zanedbejte.
Klinicky významný rozdíl
Liší se dva skóry téhož respondenta více či méně než u „běžných“
respondentů?
◦ To, že se skóry liší, neznamená, že se liší více, než bychom čekali u náhodně
vybraného člověka.
◦ Klinické hypotézy: „Rozkolísaný profil schopností...“, „Je rozdíl ‚klinicky‘
významný?“ atd.
Příklad:
◦ Statisticky významný rozdíl: „Člověk má vyšší váhu než výšku
(ve standardních jednotkách, např. IQ skórech)“.
◦ Klinicky významný rozdíl: „Člověk má vyšší váhu, než by odpovídalo jeho
výšce, je tedy obézní.“
Klinicky významný rozdíl
Více postupů. Nejjednodušší používá pouze korelaci a je zcela shodný
s postupem pro chybu predikce.
Odhad chyby:
𝜎𝐴−𝐵 = 𝜎𝐴𝐵 1 − 𝑟𝐴𝐵
2
◦ 𝑟𝐴𝐵 je korelace testů A a B, 𝜎𝐴𝐵 je směrodatná odchylka obou testů (musí být
shodná)
Středová hodnota:
E 𝐵 𝐴 = 𝑟𝐴𝐵 𝐴 + 1 − 𝑟𝐴𝐵 𝑀𝐴𝐵
Srovnání více měření
Lze testovat, zda má klient celkově „rozkolísaný profil“.
◦ Např.: „Liší se subtesty ve WAIS-III od celkového IQ více, než bychom čekali?“
◦ Analogie F-testu u lineární regrese s více prediktory.
Poskytují jen některé diagnostické metody, není pravidlem.
Technicky vzato není ideální interpretovat „profil“, pokud test
celkového rozdílu není signifikantní na zvolené p-hladině.
Ruční výpočet je poměrně náročný.
Srovnání více měření
„Analýza profilu“
◦ Příklad: Krátký inteligenční test
◦ Laciga, J., & Cígler, H. (2017). Analýzy KIT.
In P. Říčan & J. Laciga (Eds.), Krátký
inteligenční test (pp. 19–42). Propsyco.