ZURn6331 Kvalitativní výzkum mediálního publika II

Sylabus verze 1, 2020 PS


Vyučující a cvičící:


Alena Macková (amackova@fss.muni.cz)

Iveta Jansová


Lukáš Slavík

Martina Novotná

Klára Procházková

Anotace


Předmět navazuje na předmět Kvalitativní výzkum mediálního publika I a je určen studentům, kteří
zamýšlí dále prohloubit svou zkušenost s kvalitativním terénním výzkumem tohoto typu. Studenti
v předmětu v podzimním semestru 2020 participují jako analytici na probíhajícím výzkumu na katedře.
V podzimním semestru 2020 se kurz soustředí na problém role veřejnoprávních médií (konkrétně ČT)
v každodenních mediálních praxích českých publik v době klesající důvěry v média a rostoucí
společenské polarizace. Cílem metodologicky orientovaného kurzu je prohloubit znalosti studentů
v oblasti analýzy a intepretace dat z polostrukturovaných rozhovorů s důrazem na jejich zpracování
v rámci odborného akademického textu. Kurz v sobě kombinuje prvky kritického semináře a praktických
cvičení.



Podmínky zakončení


●        Účast na cvičeních je povinná.

●        Kurz je zakončen zápočtem, jehož získání je podmíněno jednak přítomností na (online)
seminářích a jednak splněním 3 dále stanovených úkolů a jejich odevzdání v zadaných termínech.

Struktura práce v semináři a průběžné úkoly


●        Kurz bude probíhat distančně (online) či kombinovanou formou, pokud to bude možné

●        Předmět má charakter otevřeného semináře, v němž se setkávají prvky přednášky s prvky
výzkumně orientovaného workshopu. V zásadě tak bude mít podobu modelového týmového výzkumu, přičemž
v čase bude rozdělen do 4 fází a 4 seminářů a jednoho praktického cvičení.




Literatura


Povinná četba k teoretickým a výzkumným východiskům kurzu:


(1)    Teoretická východiska a problém:


·         Tsfati, Y. (2010). Online News Exposure and Trust in the Mainstream
Media: Exploring Possible Associations. American Behavioral Scientist 54 (1).

·         Fletcher, R.; Cornia, A, Nielsen, R. K. (2020.) How Polarized Are Online
and Offline News Audiences? A Comparative Analysis of  Twelve Countries. The International Journal
of Press/Politics 25 (2). DOI: 10.1177/1940161219892768

·         Steppat, D.; Herrero, R. C., Esser, F. (2020). News Media
Performance Evaluated by National Audiences: How Media Environments and User Preferences Matter.
Media and Communication 8 (3).

·         Van Aelst, P., Strömbäck, J., Aalberg, T., Esser, F., Vreese de, C. (2017). Political
communication in a high choice media environment: a challenge for democracy? Annals of the
International Communication Association, 41(1), 3-27. DOI: 10.1080/23808985.2017.1288551

·         Schulze, H. (2020). Who Uses Right-Wing Alternative Online Media?
An Exploration of Audience Characteristics. Politics and Governance 8 (3).

·         Kalogeropoulos, A.; Suiter, J.; Udris, L.; Eisenegger, M. (2019). News media trust
and news consumption: factors related to trust in news in 35 countries. International Journal of
Communication 13.

·         DP Barbory Halbové (https://is.muni.cz/auth/th/v7unx/) a Kláry Procházkové
(https://is.muni.cz/auth/th/rrki4/)



Doporučená literatura – teorie:

·         Ariely, G. (2015). Trusting the press and political trust: A conditional relationship.
Journal of Elections, Public Opinion and Parties, 25(3), 351-367.

·         Arceneaux, K. & Johnson, M. (2010). Does Media Fragmentation Produce Mass Polarization?
Selective Exposure and a New Era of Minimal Effects. Annual Meeting Paper: APSA.

·         Bennett, W. Lance, Regina G. Lawrence, and Steven Livingston. (2007). When the Press
Fails: Political Power and the News Media from Iraq to Katrina. Chicago: University of Chicago
Press.

·         Domke, D., Watts, M. D., Shah, D. V., & Fan, D. P. (1999). The politics of conservative
elites and the ‘liberal media’argument. Journal of Communication, 49(4), 35-58.

·         Gunther, A. C. (1992). Biased press or biased public? Attitudes toward media coverage of
social groups. Public Opinion Quarterly, 56(2), 147-167.

·         Iyengar, S., & Hahn, K. S. (2009). Red media, blue media: Evidence of ideological
selectivity in media use. Journal of Communication, 59(1), 19-39.

·         Jackob, N. G. E. (2010). No alternatives? The relationship between perceived media
dependency, use of alternative information sources and general trust in mass media. International
Journal of Communication, 4, 589-606.

·         Knobloch‐Westerwick, S., et a. (2015). Political online information searching in Germany
and the United States: confirmation bias, source credibility, and attitude impacts. Journal of
Communication, 65(3), 489-511.

·         Schulz, A., Levy, D. & Nielsen, R. (2019) Old, Educated, and Politically Diverse: The
Audience of Public Service News. University of Oxford: Reuters Institute for the Study of
Journalism.

·         Schulz, A., Wirth, W. & Müller, P. (2018). We Are the People and You Are Fake News: A
Social Identity Approach to Populist Citizens’ False Consensus and Hostile Media Perceptions.
Communication Research. 009365021879485. 10.1177/0093650218794854.

·         Stroud, Natalie J. (2008). “Media Use and Political Predispositions: Revisiting the
Concept of Selective Exposure.”Political Behavior, 30(3). 341-‐366. • Sunstein, Cass R. (2009).
Going to Extremes: How Like Minds Unite and Divide. New York, NY: Oxford University Press.

·         Šlerka, J. (2018). Mapa médií: typologie domácích zpravodajských webů. Mapa médií: váš
navigátor českými médii [online]. Dostupné z: http://www.mapamedii.cz/mapa/typologie/index.php.

·         Tsfati, Y., & Cappella, J. (2005). Why Do People Watch News They Do Not Trust? The Need
for Cognition as a Moderator in the Association Between News Media Skepticism • and Exposure. Media
Psychology, 7(3), 251–271.

·         Volek, J., & Urbániková, M. (2017). Čeští novináři v komparativní perspektivě.

·         Wrabetz, A. (2017). Do we need public service broadcasters? On the increasing
significance of public service media in the digital age. International Journal of Media & Cultural
politics, 13(1-2), 179 – 182. https://doi.org/10.1386/macp.13.1-2.179_7.


Doporučená literatura – metoda:

·         Ezzy, Douglas. 2002. Qualitative Analysis: Practice and Innovation. New York: Routledge.

·         Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál.

·         Tracy, S. J. (2010). Qualitative Quality: Eight “big-tent” criteria for excellent
qualitative research. Qualitative Inquiry, 16(10), 837–851.

·         Strauss, A., J. Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky
metody zakotvené teorie. Boskovice: Nakladatelství Albert.

·         Silverman, D. 2014. Interpreting Qualitative Data. London: Sage.












Harmonogram:


SETKÁNÍ 1: Úvodní seznámení s tématem, formulace problému (13.10. 17:00):

Téma článku, jeho pojetí, co lze publikovat a kde?


Seminář 2: Kódování v Atlas.ti (14.10. 18:00):

Seznámení s kódovacím schématem, kódování v programu Atlas.ti

ÚKOL 1: Nakódování 2 zadaných rozhovorů (deadline 28. 10.)


Úkol pro ostatní členy výzkumného týmu: syntéza – report z dat


SETKÁNÍ 3: Základy psaní (3.11. 17:00):

Plánování, psaní v týmu, jak na literární rešerši

Seznámení s výsledky výzkumu, rozprava nad interpretací dat – předběžné otázky

ÚKOL 2: Literární rešerše 3 zadaných článků (deadline 10.11.): rešerše má povahu stručných poznámek
z textu, zaměřených na formující se výzkumný problém


Úkol pro ostatní členy výzkumného týmu - hrubý lit. review.


SETKÁNÍ 4: Argument-driven article a struktura akademického textu (18.11. 18:00):

Formulace argumentu a sestavení kostry textu

Rozprava nad literární rešerší

ÚKOL 3: Napsaní empirické části článku - odpovědi na výzkumné otázky na základě reportu z dat a
literární rešerše (rozsah cca 2000 slov) (deadline 8.12.)


SETKÁNÍ 5: Chyby a tipy při psaní, publikace a recenzní řízení (15.12. 17:00)

Zpětná vazba k předchozímu úkolu a závěrečná diskuze v textu, limity výzkumu a další výzvy