HODNOCENÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE: STRATEGIE 2021 Kritéria hodnocení: Rozsah případové studie: 20-25 normostran = 36,000 až 45,000 zn 1. Úvod (10%) · Základné informácie o stratégii a kontexte jej vzniku o Účel stratégie, cielové publikum, príbuzné dokumenty (prienik, hierarchia) 2. Analytická časť (20%) · Národný záujem o Jaké sú najvyššie záujmy štátu v tejto oblasti, vo všeobecných pojmoch (zaistenie vplyvu, prosperity, ochrana života občanov...) · Definícia problému o O čo ide, akému problému štát čelí (vychádza zo zadania – ozbrojený/kybernetický útok, ekologický kolaps, surovinová/energetická kríza), popis existujúcich stratégií a opatrení · Analýza prostredia o SWOT – odhaliť interné silné a slabé stránky a externé hrozby (výzvy) a príležitosti o Risk assessment (vyhodnocení hrozeb, nejistot, trendů) – ktoré z uvedených trendov predstavujú najväčšie riziko, ktoré najmenšie · Nulová varianta o zdôvodnenie existencie stratégie, pasívna prognóza: ako bude vyzerať budúci stav v prípade absencie zmien v stratégii 3. Strategická časť (40%) · Vymezení dlouhodobé vize – ideální stav, kterého chceme dosáhnout · Strategické ciele o Podriadené národnému záujmu, vychádzajú z analytickej časti. Definícia konečného stavu, ktorý chceme dosiahnuť, podporují dosažení vize. o Nie ideálne ale realistické – s ohľadom na schopnosti, rozpočet a politickú vôľu (cíle SMART). o Nutné vs. dostatočné ciele. · Opatření k dosažení cílového stavu o Popis konkrétnych opatrení. o Akým spôsobom sa súčasný stav zmení na požadovaný. · Nástroje a zdroje o Aké prostriedky sú k dispozícii a akým spôsobom je možné ich využiť pri naplnení strategických cieľov. o Aká je logika zásahu, kauzalita? Akým spôsobom je prepojené použitie opatrenia s požadovaným výsledkom? 4. Implementačná časť (20%) · Plán nasadenia/realizácie. · Friction – trenie/odpor. Na aké prekážky môže naraziť implementácia v praxi (interné aj externé), analýza těchto realizačních rizik a opatření k jejich snížení. Akým spôsobom môže súper čeliť našej stratégii a ako mu v tom zabrániť. · Harmonogram, rozpočet · Způsob hodnocení strategie v čase, nastavení kritérií výkonosti, hranic, kdy je strategie považována za úspěšně realizovanou a kdy ne (např. Balance Score Card - BSC) · Plán revízie/aktualizácie stratégie/způsob strategické komunikace na základě analýzy zainteresovaných stran 5. Metodologická časť (10%) · Postup tvorby, použitých metód, zdrojov · Alternatívne riešenia – aké iné riešenia boli k dispozícii, prečo neboli uplatnené Způsob hodnocení: za každou část strategie je možné dosáhnout počet bodů podle procentuálního podílu na celku. Celkem je možné získat 30 bodů. 1. COVID 2. ZHN 3. ENERGIE 4. HYBRID 5. VESMÍR 1 6. VESMÍR 2 Úvod 3 3 3 3 3 3 3 Analýza 6 4 5 6 6 4 4 Strategie 12 10 11 11 10 9 9 Implementace 6 5 5 5 5 3 3 Metodologie 3 2 3 3 3 1 2 Celkem 24 27 29 27 20 21 1. Strategie boje proti Covid-19 Vanesa Bašová (477234), David Golda (471357), Hana Kotoučová (470967), Jakub Rybár (467980) U souvisejících a dokumentů je proveden jejich popis účelu, ale chybí kritické zhodnocení, zda slouží svému účelu, zda jsou aktuální např. pandemický plán z roku 2012? U silných stránek je pozitivní jejich analytické zdůvodnění např. Health Care Index. Úroveň digitalizace státní správy bych za silnou stránku neuvažoval – nicméně vzdělávání online fungovalo, v tomto duchu bych silnou stránku přeformuloval. Nikde jsem nezaznamenal zhodnocení dalších faktorů: např. úroveň krizového řízení, nastavení systému krizového řízení – to si myslím, že úplně silná stránka v ČR nebyla! Analýza vnitřních stránek mohla kopírovat trochu lépe přístup DOTMLPFI, nebo 7S U silných a slabých stránek se zpravidla hodnotí jen jejich významnost a stanovuje se pořadí. Slabé a silné stránky totiž objektivně existují, a proto nelze hodnotit pravděpodobnost jejich výskytu jako u hrozeb a příležitostí. V přílohové části je kolem 9 i více příležitostí a stejné množství hrozeb, v hlavní části o tom není ani zmínka, že jste vybrali jen ty tři nejvýznamnější. Omlouvám se, v metodologii to zmíněno je. Pěkná vize, i cíle jsou nastaveny ve vazbě na analýzu SWOT relativně dobře (logika strategické cíle – specifické cíle a opatření je v pořádku), chybí něco, co by posilovalo krizové řízení – ale tým tuto oblast nevyhodnotil ani jako silnou ani jako slabou stránku. Vždy je možné zlepšit indikátory pro hodnocení cílů a opatření např. účinnost očkovací kampaně bych logicky měřil nárůstem počtu očkovaných buď v absolutních nebo i relativních hodnotách – krásně se to dá rozložit i v čase s nárůstem proočkovanosti!! Implementace velmi pěkná: rozpočet, harmonogram, rizika a mitigace (jen i kdyby se podařilo potlačit covid-19, tak by tato strategie měla relevanci z pohledu protipandemické strategie obecně, zajímavě pojatá strategická komunikace, ale chybí analýza zainteresovaných stran z pohledu vlivu a významu (nicméně v příloze 1 je zhodnocení aktérů trochu odlišným přístupem, ale zajímavým – v metodologii to není popsáno!). Na hodnocení se ztotožňuji s Tomášem: 24 b, 24b · Práca je na dobrej úrovni, po formálnej stránke ju občas kazia preklepy (napr. SWOT matica), kombinácia češtiny-slovenčiny v rovnakej tabuľke alebo odstavci, chýbajúce číslovanie strán · Po obsahovej stránke som väčšie problémy nenašiel, dalo by sa diskutovať o logike niektorých opatrení: o Opatrenie 1.2 testovať vakcíny v ČR a nečakať na EMA by bolo skôr kontraproduktívne o Opatrenie 1.4 zaistiť dostatok vakcín už asi tiež nie je relevantné, aktuálny problém je viac vakcín než ľudí čo sa chcú očkovať o Opatrenie 3.2 prilákať zahraničný kapitál, otázne či je to vôbec v možnostiach protipandemickej stratégie alebo orgánu ktorý ju vydáva · Komunikačnú stratégiu by bolo potrebné bližšie vysvetliť, sú to len dve tabuľky a chýbajú adresáti komunikácie (matica záujem X vplyv) · Analýza rizík je spravená len neformálne, chýba vyhodnotenie miery rizika maticou pravdepodobnosť X závažnosť, vymenovanie hrozieb a aktív atď. 2. Strategie boje proti prolif. ZHN Martin Blecha, Ondřej Čábelka, Luboš Jirsa, Lucie Záhorská CELKEM 27 b. Úvod: problém vymezen, dopady pokud by se problém neřešil strategicky komunikovány Analýza: objektivní posouzení silných a slabých stránek – mohla být využita analytika na jejich seřazení dle významnosti, správně zvoleny příležitosti a hrozby a provedeno jejich analytické posouzení v příloze, uvedeny konkrétní kontrolní režimy, ve kterých je ČR zapojena, dobře podloženo i literaturou Strategie: vize odpovídá teoretickým zásadám, volba strategie vychází z matice SWOT a jednotlivých kvadrantů, specifické cíle 4 a 5 jsou do jisté míry obdobné a bylo by možné je spojit, vizualizace strategie je srozumitelná a přehledná, strategický cíl trochu zaniká Implementace: opatření jsou téměř vzorově rozpracovány s využitím karet – uplatněny jsou zásady dle metody SMART postrádám kritéria hodnocení měřící rovněž i konečné dopady strategie např. selhání licenčních řízení v ČR a zahraničí, analýza zainteresovaných stran, analýza rizik a jejich mitigace zakomponována v kartách (u zainteresovaných stran se nedostatečně komunikují naši potenciální protivníci státní i nestátní!) 28b · K tejto práci asi nemám žiadne veľké výhrady, takto nejak by to malo vyzerať. Zvolili trochu originálny prístup vypracovaním kariet jednotlivých opatrení v prílohe ale práca spĺňa všetky kritériá v zadaní. · Náklady implementácie sú orientačne rozdelené na nízke/stredné/vysoké čo je v poriadku, ale napr. kategória stredné náklady znamená výdaje vo výške od 100 do 999 miliónov kč, čo je celkom veľký rozdiel 3. Strategie energetické bezpečnosti ČR Ladislav Zouhar Naplněna byla všechna hodnotící kritéria, práce je mimořádně podpořena informačními zdroji, skvělá vizualizace dat. Dílčí výhrada k hodnocení silných a slabých stránek – zpravidla stanovujeme pořadí důležitosti. Cíle a opatření nastaveny logicky, věcně správně, dílčí výhrada k tomu, že nebylo reagováno na slabou stránku – stárnutí technických pracovníků a vědců (přičemž dopady jsou hodnoceny jako významné) – bylo by potřebné na to reagovat v doméně vzdělávání. Strategie je SMART – vše je měřitelné, opatření jsou rozprostřena v čase včetně zdrojových implikací!! Realismus nákladů asi nejsem schopen úplně posoudit, ale to není úplně účelem. Laďo – moc pěkná práce – za mě celkem 29 b, myslím, že jsi se hodně naučil!! 30b · Strana 28 prístup pravdepodobnosť X dopad aplikuje na celú SWOT maticu čo úplne nedáva zmysel pri silných slabých stránkach, nie je ani jasné kde tieto hodnoty v práci využíva · Inak je práca obsahovo aj vizuálne na veľmi vysokej úrovni, jedna z najlepších 4. Stratégia boja proti hybrid. hrozbám TÍMEA ČERVEŇOVÁ, KRISTÍNA URBANOVÁ Velmi pěkná analýza SWOT : především syntéza v rámci jednotlivých kvadrantů je velmi dobře vykomunikována. Zajímavé a trochu odlišné je hodnocení vnitřních stránek – ale umožňuje to odlišit významnost. Cíle vycházejí z analýzy, jsou dostatečně komplexní a odpovídají přístupům nejlepší praxe! Doufám, že to není úplně shodné s reálnou strategií SR? Chybí indikátory. Jak budu měřit např. soudržnost? Jak budu měřit bezpečnost dodavatelských řetězců? Jak změřím, že strategie funguje? Máte krásně nastaven způsob hodnocení implementace – podle opatření – ale chybí tam to měření účinku – tzn. Že jsme schopni vyhodnotit, zda realizovaná opatření skutečně přináší požadovaný účinek (např. vývoj názorů populace na stěžejní celospolečenské problémy, strategické záležitosti apod. Formální připomínky: stejné číslování v kapitole 3.3. (3.3.1 je použito 2x). Velmi komprehensivní plán realizace. Jak byly nastavovány priority – v metodologii o tom není zmínka? Zajímavé použití DOTMLPFI plus Politiky Velmi dobře vyhodnoceny rizika i s mitigací! Strategická komunikace je ok! Za sebe dávám o jeden bod více než Tomáš: 27 b 26b · Dobrá práca, iba pár nedostatkov · - PESTL použitý na vnútorné aj vonkajšie prostredie, vnútorné by bol lepší DOTMLPFI/7S · - Málo zdrojov, cca 8? Iba zákony a vládne dokumenty/koncepcie, žiadne odborné články, monografie a pod.,nie je jasné z kade čerpajú vstupy do analytickej časti, pravdepodobne len brainstorming 5. Česko a vesmír 2040 Martin Molek, Dominik Mucha, Ondřej Tokoš, Vojtěch Sýkora Analýza je provedena metodologicky správně. U strategie souhlasím s Tomášem – u SC2 je najednou místo specifického cíle uvedeno specifické opatření, další opatření tam pak nejsou již uvedena – to je škoda! Opatření jsou zpravidla SMART, ale indikátory celkové realizace jsou poměrně vágně vymezeny. Na s. 20 je uvedeno zpracování strategie – asi by mělo být realizace strategie. V realizační části – jsou vyhodnoceny aktiva a rizika, ale chybí mitigační opatření Strategická komunikace je sice popsána, ale chybí analýza zainteresovaných stran. Metodologie není explicitně popsána. Souhlasím s Tomášem: Celkem 20 b 20b · Miestami nepodarené formátovanie, biele miesta, nejednotné nadpisy, mix slovenčiny a češtiny · DOTMLPFI je len tabuľka bez vysvetlenia – zaradiť do prílohy k SWOT · Strategické ciele, špecifické ciele, opatrenia – táto časť je pomerne neprehľadná, nie je jasné ktoré opatrenia sa viažu ku ktorým špecifickým cieľom (vizualizácia je až na konci, v prílohe), jedna podkapitola hovorí a špecifických cieloch a nasledujúca o špecifických opatreniach(?) · Niektoré opatrenia nereálne – navýšiť rozpočet Euro space agency, nie je v možnostiach ČR · Analyzujú riziká pre naplnenie stratégie ale žiadne opatrenia ako sa im vyhnúť · Celkovo je stratégia nastavená veľmi všeobecne, použitá logika stojí na tom vytvoriť vhodné prostredie pre rozvoj vesmírnych technológií a ostatné sa vyrieši samo, možno by to nebolo reálne ale vnútorne je stratégia konzistená, autori si nikde neodporujú · Citácie v zozname zdrojov nie sú vždy správne, napr. Washington post, chýbajú autori 6. Vesmír 2 Pešek, Zahradník, Zoun Vize by měla zahrnovat nejen NATO ale i EU. SWOT analýza není analyticky zpracována podle standardního postupu. Silné a slabé stránky se seřazují podle významnosti – tento postup umožňuje jejich vhodné promítnutí do návazné strategie (cíle a opatření). Hrozby a příležitosti se hodnotí z pohledu dopadů a pravděpodobnosti výskytu či jejich uplatnění. Metoda PESTLEM a DOTMLPFI použity správně! Cíle jsou nastaveny vcelku logicky, opatření jsou tak opatrně zmíněna – chybí mi jasná kritéria pro hodnocení úspěchu (cíle nemají podobu SMART). Velmi zdařilá analýza rizik! U analýzy zainteresovaných stran bych spojence neviděl ve kvadrantu malý zájem a malý vliv, ale spíše v opačném rohu – velký vliv a velký zájem – jeden cíl je postven n mezinárodní spolupráci!! Celkem 21 b 20b · V celej práci rozhodené formátovanie ale za to môže asi MS Word · Str. 22, komunikačná stratégia, do tabuľky dať len záujmové skupiny a zvyšok lepšie vysvetliť · Vyhodnotenie rizík pre realizáciu stratégie je len vymenovaním hrozieb + tabuľka, chýbajú konkrétne opatrenia alebo vôbec nejaký komentár · Strategické ciele, špecifické ciele, opatrenia – zaslúžilo by si to vizualizáciu ako v ostatných prácach, takto je to trochu neprehľadné · Tretí strategický cieľ je podľa mňa nereálny, ČR je príliš malý hráč na „Vyjednání univerzálních norem chování ve vesmíru a tím snížit napětí mezi vesmírnými mocnostmi“ · Opatrenia k naplneniu cieľov formulované len veľmi všeobecne, z toho potom vychádza aj tá nie príliš konkrétna implementačná časť · Príloha vyhodnotenie aktív na strane 35 nedáva zmysel, os Y je existence organizace?