Theodor HERZL (1860-1904) a spis „Židovský stát“ (1896) SIONISMUS  sionismus je novodobý židovský nacionalismus a zároveň emancipační hnutí, který se konstituoval až v druhé polovině 19. století.  Základy sionismu položili myslitelé jako Moses Hess (1812–1875), Leo Pinsker (1821–1891), Theodor Herzl (1860 –1904) a další, kteří sice byli etničtí Židé, ale sekularizovaní  ti chápali sionismus hlavně jako ideu a praktický plán, který má pomoci ochránit Židy před evropským antisemitismem  sionismus nemá tisíciletou historii jako judaismus a je to hlavně politický pojem  první sionisté byli nezřídka levicově zaměření pokrokáři s vlažným vztahem k víře svých předků, chtěli vytvořit rovnostářskou a pokrokouvou židovskou společnost  sionistou může být nejen Žid, ale každý člověk, který sympatizuje s jeho programem (křesťanský sionismus)  Dnes v Izraeli spíše pravicově-nacionalistický neo-sionismus ARABOVÉ PŘED VZNIKEM NACIONALISMU Expanze chalífátu (632-750) Dezintegrace chalífátu (od 850) Křížové výpravy (1095-1291) Osmanská říše (1299-1922) ZROZENÍ ARABSKÉHO NACIONALISMU a v jeho rámci PALESTINSKÉHO NACIONALISMU  Důležitá kniha od palestinského arabského myslitele Nadžíba Azúriho: „Probuzení arabského národa“ (publikována 1905 v Paříži)  apeluje na všechny Araby v Osmanské říši k vytvoření velkého arabského království zahrnující Sýrii, Irák a arabský poloostrov  varuje před konfliktem nacionálních ambicí na Blízkém východě a před sionismem Palestina na přelomu 19./20. století Moderní Blízký východ stojí na troskách Osmanské říše První světová válka na Blízkém východě  Osmanská říše bojuje na straně Německa a Rakouska-Uherska  Francouzi - a hlavně Britové - usilují o porážku Turků na Blízkém východě  1915 – katastrofa u Galipolli  Britové hledají nové možnosti jak porazit Turky  Navazují spolupráci s Araby a jejich vedením  Arabové chtějí svůj stát, Britové jim ho slíbí za jejich pomoc při porážce Osmanů  Viz korespondence šarífa Husajna s McMahonem, brit. vysokým komisařem v Egyptě, červenec 1915-leden 1916 Květen 1916 – tajná Sykes-Picotova dohoda Balfourova deklarace, listopad 1917 1920 – konference v San Remo vytvoření hranic moderního Blízkého východu v duchu Sykes-Picot Etno-náboženské složení Blízkého východu Evropská dominance na Blízkém východě mezi válkami Britský mandát Palestina (1922-1948) "Sionisté vytvoří pro Anglii malý a loajální židovský Ulster v moři potenciálně nebezpečného arabského nacionalismu." Sir Ronald Storrs, britský guvernér Jeruzaléma „Alija“ sionistické přistěhovalectví do Palestiny  1. alija (1882 – 1903) – asi 35 000 osob, hlavně z hnutí Chovevej Cijon a Bilu  2. alija (1904 – 1914) – kolem 40 000 osob z východní Evropy, kteří přišli hlavně v reakci na antisemitismus v Rusku.  3. alija (1919 – 1923) – 35 000 osob, hlavně z Ruska a Polska. Reagovali hlavně na založení „Židovské národní domoviny“ Balfourovou deklarací.  4. alija (1924 – 1928) – asi 67 000 osob, zahrnovala především střední vrstvy z Polska osídlující velká města a Židy, kteří překročili imigrační kvóty do USA.  5. alija (1929 – 1939) – 250 000 lidí, hlavně sekularizovaní němečtí Židé, kteří prchali před nacisty; tato alija zásadně změnila charakter dosavadní židovské populace  6. a 7. alija nebo také „Alija Bet“(1940 – 1948) – asi 100 000 osob, hlavně lidé prchající před holocaustem či po válce přicházející z koncentračních táborů; toto číslo je relativně nízké kvůli britským omezením židovského přistěhovalectví během druhé světové války.