Socialistická strana DOC., MGR. MICHAL PINK, PH.D. PS v proměnách času SFIO Socialistická strana PS Dnešní PS, červen 1971 na zakládajícím kongresu v Epinay. základními osobami byl F. Mitterrand a Guy Mollet (předseda a tajemník) vznikla spojením menších stran, PS strana voličská, malá členská základna na rozdíl od jiných socialistických stran v Evropě není moc svázána s odbory SFIO naopak vychází z odborového hnutí a podobně i jiné strany V roce 1951 – 33%, 1973 – 18,8% a 1984 – 10% manuálně pracujících členů 1981 se spíše jedná o učitele jako nejvlivnější straníky Slabá stránka – zisk financí na činnost (absence podpory podnikatelů) Nepřítel vnější – PCF, nepřítel vnitřní – frakce „G. Molet, M. Rocard“ La Section française de l’Internationale ouvrière Jules Guesde, zakladatel SFIO v roce 1905, problematika pacifismu a I. Sv. války 1919 odchod z druhé internacionály – „pozitivní pohled na válku“ masová členské základny a 1920 se odštěpila PCF (delší dobu výraznější), nerovnoměrnost, Stanovy: přetvořit společnost z kapitalismu na kolektivismus vláda Lidové fronty 36 – 37, zavádějí placenou dovolenou, 40 hodin práce/týden Leon Blum byl jako předseda vlády stíhán za nepřipravenost Francie na válku Profesí advokát, dokázal se ubránit, proces byl zastaven a LB předán Německu problém, že přijali Pétaina a Vichy jako „mírové východisko“ z nastalé situace Max. základna 350 000, P. Ramadier a G. Molet, poválečná SFIO, obhájce invaze v Suezu zachování Alžírska SFIO 1958 – 1969 (71) 1958 – Guy Mollet, v prvních letech V. republiky jsou antirežimní strana SFIO odmítá novou republiku, s PCF do 1970 konfrontace Parlamentnní volby 1958 - 15,5% a 44 poslanců, 1962 - 12,54% a 65 poslanců a 1967 - 18,96% a 121 poslanců, 1965 – F. Mitterrrand oficiálním prezidentský kandidát všech, kdo je proti V. rep. PSU levicová strana, nestaví se do opozice proti V. rep., modernistický socialismus (Piérre Mendés France), Rok 1968 – rozpory, volby 16,53% - 57 poslanců Vznik platformy FGDS, později UGSD – Union de socialist et socialist démocrates, utvořená F.M. , Po celou dobu se jedná a studenou válku mezi PCF a SFIO, zásah 21.8. 1968 ČSSR Krize 1969, prezidentské volby Gaston Defferre jen 5% PS 1971 - 1981 1971, strana která je celonárodní, pro – vůdcovská a jednotná Volby do AN 1973 – 19,20% a 89 m. ze 490 Prezidentské volby 1974 43,25% I. a 49,19% II. https://www.youtube.com/watch?v=dcxPZVSQk0s Prezidentské volby 74, těsná prohra o 400 000 hlasů Patrný vzestup hlasů kantonální a komunální volby (1976,1977) Důležitý vztah PCF a PS, bipolární čverylka jasné rozbroje ve volbách 1978 – výsledek 22,58% a 104 m. ze 490 PS 1981 – převzetí moci Vítězství v prezidentských i parlamentních volbách – 37,51% a 269 m./ 490 Masivní realizace programu 110 bodů, rozvoj na evropské úrovni (společně se PSOE), Většina poslanců za PS jsou kantoři, Koalice s PCF, dlouho nevydrží 1984, spolupráce se Zelenými 1986 – krize, prohra a následuje kohabitace PS – 31% a 206 poslanců 1988 – opětovné znovuzvolení F.M., první přímo znovuzvolený prezident První ministerským předsedou je P. Mauroy 81 – 84, současně starosta Lille Druhým je Laurent Fabius (ENA, věk) 1988 – zlepšení situace, 260 poslanců a 34,76% 1988 – nová vláda v čele je Michel Rocard, bez PCF Proměna voličů PS První nástup novodobých socialistů nastal v 70 letech a to v dříve katolických regionech! Normandie, Bretagne, částečně Alsasko – Lotrinsko Proč? Slábne vazba k náboženství (2/3 jsou pasivní katolíci) Pokles zemědělců a OSVČ, spíše zaměstnanci ve službách, Učitelé! Proměna u dělnické třídy rok 1978 – 36% volilo PCF a 27% PS rok 1986 – 20% volilo PCF a 34% PS PS 1990 - 1997 1990 – kongres v Rennes– zástupci jednotlivých proudů ve straně: L. Jospin, L. Fabius, další představitelé M. Rocard a J. P. Chévenement levicově nacionalističtí socialisté, intervence v Iráku atd. Základní kongres po pádu berlínské zdi, potíž ideologického zakotvení, ztráta většiny, vnitřní spory. Hodnocení předchozího období - Mitterrand a jeho úspěchy: Vytvoření Socialistické strany v roce 1971 Dokázal v roce 1981 převzít moc a nebyla z toho další „revoluce“ Dokázal „ukočírovat“ první kohabitaci socialisti jsou jednou z „nejdemokratičtějších“ stran MRG – Levicový radikálové Někteří radikálové nechtěli participovat na UDF Radši s PS, historická republikánská levice (od VFBR) Problémy především s monarchou a křesťanstvím Jsou dost závislí na PS a samostatné existence nejsou moc schopní Poslance získají jen tam kde jim to PS dovolí J. P. Chévenement 1993 - 2017 1993 - 53 poslanců 11,53% - opozice 1997 - 255 poslanců 23,53% - vláda pluralitní levice 2002 - 140 poslanců 24,11% - opozice 2007 - 191 poslanců 24,73% - opozice 2012 - 280 poslanců 29,4% - vládní pozice 2017 – 29 poslanců 7,4% - opozice Prez. volby 1995 a 2002 – Lionel Jospin 23,30% a 47,36% a Prez. volby 2007 – Ségolene Royal 25,87% a 46,94% Prez. Volby 2012 – François Hollande 28,63% a 51,64% François Hollande a „slabé“ stránky PS Prez. Volby 2017 – Benoit Hamon 6,36% Závěrem Na francouzské poměry se jedná o politickou stranu Jasný reprezentant levicových hodnot Proměna, nutné je hodnotit stranu podle období a pozice F. Mitterrnad a F. Hollande, nejvyšší úřad Francie https://www.youtube.com/watch?v=Q7GV2EblQfc „spolupráce“ s dalšími levicovými stranami 2017 – nejhorší situace za více než 100 let, jen 30 mandátů AN, prodej stranického sídla,