Třetí týden semestru výuka odpadá kvůli Dni české státnosti. Z toho důvodu není požadovaná žádná průběžná příprava. Tento týden však můžete využít k samostudiu, respektive opakování z předchozího studia o chybě měření v rámci klasické testové teorie (CTT) a konstrukci intervalů spolehlivosti pro účely intepretace výsledků psychologické diagnostiky. Praktická realizace těchto výpočtů bude součástí prvního písemného testu. 

Cílem samostudia je, abyste si dokázal/a sestrojit odhad chyby měření pro konkrétní diagnostickou situaci či otázku, s její pomocí zkonstruovat interval spolehlivosti a s jeho pomocí výsledky interpretovat. Z tohoto ohledu jde vlastně o opakování z bakalářské psychometriky; přesto se objevují některé nové postupy, které jste v bakalářském studiu možná nepotkal/a, a které se týkají specifických případů (např. rozdělení klinicky vs. statisticky významného rozdílu). 

Literatura k samostudiu se zaměřuje na teoretická východiska, konkrétní postupy a rovnice, a praktickou aplikaci. K dispozici jsou nicméně i on-line nástroje pro usnadnění výpočtů. Důležitá je správnost výsledku, nikoli konkrétní postup; neváhejte proto využít těchto on-line kalkulaček (a to klidně i pro účely testu). Na druhou stranu nevynechejte prosím konkrétní analytické postupy úplně; pomohou vám pochopit, jak přesně jednotlivé výpočty fungují, což může být v některých případech pro správný výsledek nezbytné.

Stručný obsah

1. Regresní model klasické testové teorie, regrese k průměru; odhad pravého skóre.
2. Směrodatná odchylka pravého skóre.
3. Standardní chyba měření, standardní chyba odhadu pravého skóre. 
4. Standardní chyba rozdílu, standardní chyba predikce.
5. Pokročilá práce s chybou měření: klinicky významný rozdíl, statisticky významný rozdíl. 

Záznam přednášky z loňského roku (vystřihnutá část přednášky). Prosím, nesdílejte video dále vzhledem k tomu, že na něm nejsem jen já sám :-) Záznamu na začátku chvilka chybí, ale jde jen o stěží minutku a vše důležité je zaznamenané. 

Literatura

Tentokrát není literatura rozdělena na povinnou a doporučenou. Podívejte se alespoň na jeden z následujících zdrojů, v případě potřeby i na více; osobně bych doporučil nicméně začít textem od Harvilla (1991). Tematicky se informace opakují; anglicky psané zdroje se zaměřují spíše na chybu měření z jediného testování (Dudek, 1979), případně poskytují podrobný návod k reportování výsledků (Harvill, 1991). Český zdroj nabízí shrnutí různých přístupů i pro situace, kdy je přítomno více měření, a poskytuje background pro výpočty tak, jak je realizuje diagnostická kalkulačka. 

1. Dudek, F. J. (1979). The Continuing Misinterpretation of the Standard Error of Measurement. Psychological Bulletin 86(2), 335-337. https://doi.org/10.1037/0033-2909.86.2.335 
2. Harvill, L. M. (1991). Standard Error of Measurement. Educational Measurement: Issues and Practice, 10(2), 33–41. https://doi.org/10.1111/j.1745-3992.1991.tb00195.x 
3. Cígler, H., & Šmíra, M. (2015). Chyba měření a odhad pravého skóru: Připomenutí některých postupů Klasické testové teorie. Testfórum 4(6), 67-84. https://doi.org/10.5817/TF2015-6-104 

Úplně rozšiřující literatura

Možná vám vrtají hlavou některá doporučení z výše uvedené literatury. Na "správný" postup výpočtu neexistuje jednoznačný názor a různí autoři se mohou ve svých doporučeních lišit. Jedním z cílů tohoto kurzu je naučit přemýšlet o psychometrických tématech a nepřebírat bezmyšlenkovitě doporučení či dílčí informace jako neměnná fakta. Pokud vás téma zajímá a nevadí vám si jej zkomplikovat, nahlédněte do následující publikace (děkuji Karlovi Rečkovi, který si jí všiml). Charter i Feldt jsou významní psychometrikové, a ačkoli zrovna v tomto ohledu s jejich doporučeními nemohu souhlasit, rozhodně stojí za to jejich názor znát. 

1. Charter, R. A., & Feldt, L. S. (2001). Confidence intervals for true scores: Is there a correct approach? Journal of Psychoeducational Assessment, 19(4), 350–364. https://doi.org/10.1177/073428290101900404